Zprávy

Ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního prvního čtvrtletí spořilo a investovalo 3,885 milionu účastníků, což bylo o 6000 méně než na konci roku 2025. ČTK o tom informovala Asociace penzijních společností ČR. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,236 milionu účastníků, o 57.000 více než na konci loňského roku. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se nyní více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,648 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 65.000 klientů. Ke konci prvního letošního kvartálu přesáhl objem spravovaných peněz doplňkového spoření 320 miliard Kč. Objem spravovaných prostředků ve starém penzijním připojištění byl ke stejnému datu 340 miliard Kč. Podle kvalifikovaného odhadu asociace se v těchto dnech obě sumy vyrovnávají a nové doplňkové fondy objemem aktiv velmi brzo předčí ty staré. Penzijní společnosti tak na konci prvního čtvrtletí 2026 spravovaly majetek 660,2 miliardy Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i pokračování nynějšího sucha. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu. Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun. Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.

Pomoci udržet ve zdravotnictví dostatek sester má navýšení počtu studentů, příchod cizinek i možnost relaxovat ve virtuální realitě. Pokračovat by mělo i navyšování jejich mezd a platů, zaměstnavatelé budou moci všem zaměstnancům dát více nepeněžních zdravotních benefitů. Opatření k personální stabilizaci zdravotníků a pracovníků v sociálních službách v úterý představili při podpisu deklarace o spolupráci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministři zdravotnictví a sociálních věcí Adam Vojtěch a Aleš Juchelka a zástupci odborů a nemocnic. Ministerstva se chtějí více zaměřit také na duševní zdraví těchto pracovníků. "Často jsou pod velkým tlakem a v emočně náročných situacích," uvedl Juchelka. Se stárnutím populace očekává, že tlak bude stále větší. "Musíme zajistit, aby v těchto profesích bylo dost lidí a dokázali tam pracovat dlouhodobě," dodal.

Jako jedno z opatření Juchelka uvedl využití virtuální reality. "Virtuální realita není samospásná, může být moderním nástrojem při zvládání stresu, prevenci vyhoření nebo podpoře psychické odolnosti zaměstnanců," vysvětlil ministr práce. Projekt chce podpořit z evropského programu Zaměstnanost Plus. Fungovat by mohl od roku 2028. Ministerstvo zdravotnictví podle Vojtěcha chce sestry ve zdravotnictví udržet také díky navyšování jejich kompetencí, legislativu připravuje. Ulevit od administrativy by jim mohly jiné nezdravotnické profese, například koordinátoři ve zdravotnictví. "Může to přispět udržitelnosti do budoucna," dodal.

Řada lidí, kteří v dětství žili s rodinou v azylových domech, se do těchto zařízení vrací i v dospělosti se svými potomky. Problémy se přesouvají na další generaci. Na tiskové konferenci na to upozornili zástupci Armády spásy. Řešení vidí v prevenci a dostupném bydlení, podpoře sociálních pracovníků i finanční pomoci potřebným. Podle zprávy Platformy pro sociální bydlení je v Česku zhruba 62.300 dětí a mladých do 18 let v bytové nouzi, tedy bez stabilního bydlení či v nevyhovujících podmínkách. Celkem 2000 jich vyrůstá v azylových domech a 3000 na ubytovnách. "To, že jsou desítky tisíc dětí v nestabilním bydlení, není nová zpráva. Chceme upozornit na faktor, který vidíme v našich službách za 36 let. Za tu dobu se v azylových domech vystřídaly stovky rodin. V posledních letech jsme si povšimli zásadního faktu, že poměrně významné množství rodičů jsou lidé, kteří v tom samém či podobném zařízení už byli jako děti. Chudoba se ukazuje jako predispozice," uvedl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. Potíže se tak podle něj přesouvají na další generaci. Podle Krupy velkou roli v případné změně a zlepšení situace hraje motivace. Řešení vidí v propojeném systému sociální práce, finančního zabezpečení potřebných a dostupného bydlení.