Zprávy

Kdo fakticky organizuje živou kulturní produkci, musí mít souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení. V rozhodnutí, které má širší význam pro divadelní provoz, Nejvyšší soud (NS) vyložil, koho lze považovat za provozovatele živého provedení díla podle autorského zákona. Rozhodnutí souvisí se sporem o produkci Divadla Járy Cimrmana a potvrzuje úspěch Filipa Smoljaka, jehož otec Ladislav je spoluautorem her.

Filip Smoljak zažaloval Žižkovské divadlo J. Cimrmana, což je příspěvková organizace Prahy 3. Domáhal se vydání bezdůvodného obohacení kvůli tomu, že divadlo v letech 2019 a 2020 provozovalo hry, které Ladislav Smoljak napsal spolu se Zdeňkem Svěrákem, aniž mělo uzavřenou licenční smlouvu s dědicem autorských práv. Městský soud v Praze Filipu Smoljakovi přiznal dohromady zhruba 130.000 korun plus úroky. Rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze.

Filip Smoljak kvůli otcovu odkazu vedl řadu soudních sporů s různými výsledky. S divadlem uzavřel v roce 2021 před Městským soudem v Praze smír.

Prezident Petr Pavel se v neděli zúčastní pietního aktu k uctění obětí nacistické perzekuce během druhé světové války. Navštíví také Centrum studií genocid Terezín. Prezidentská kancelář to oznámila na webu. Na Národním hřbitově se tryzna koná tradičně třetí květnovou neděli. Hlavní projev u příležitosti 81. výročí osvobození přednese předseda Ústavního soudu ČR Jan Baxa. Prezident, který má trvalé bydliště na Litoměřicku, se zúčastní pietního shromáždění, jež začne v 10:00 před Malou pevností. Po jeho skončení si v Centru studií genocid Terezín prohlédne stálou expozici Zločin beze jména. Pavel vystoupil na tryzně s projevem v roce 2023. Tehdy apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Pevnost v Terezíně se podle Pavla stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) má zájem o koupi významného podílu ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává britský deník Financial Times (FT). Podle listu je to nejnovější pokus o konsolidaci evropského obranného průmyslu, pravděpodobně ale narazí na odpor v politických kruzích. Firma podnikatele Michala Strnada pode zdrojů FT učinila nabídku zcela nebo převážně v hotovosti. Zdroje uvádějí, že zatím není jasné, zda návrh CSG získá podporu. Česká firma přichází s nabídkou v době, kdy KNDS plánuje vstoupit na akciovou burzu. Chtěla by, aby se s jejími akciemi začalo obchodovat do začátku července a cílí na tržní kapitalizaci 15 až 20 miliard eur (365 až 487 miliard Kč). List ale připomíná, že ceny akcií zbrojních firem nyní klesají.

Ocenit oběti komunismu a připomenout prostřednictvím výstavy jejich osudy má projekt Stopa statečných, který připravil spolek Bez komunistů. Ocenění v sídle Senátu obdrželo pět z posledních žijících politických vězňů z počátku 50. let minulého století. Posmrtně ho obdržel kardinál Dominik Duka za prosazování konzervativních hodnot, jejichž dodržování je podle předsedy spolku Petra Marka nejlepší obranou proti scestným levicovými ideologiím. Mezi oceněné patřil čestný předseda Konfederace politických vězňů František Wiendl, který 11 let ze svých 102 strávil v komunistických vězeních včetně jáchymovských uranových dolů. Byl nejstarším z oceněných, patřil mezi ty, kteří převáděli Čechy na Šumavě do ciziny. Ocenění kvůli zdravotní indispozici převzal v zastoupení podobně jako Alojz Lenkavský, který pobyl 13 let ve vězení za podíl na činnosti odbojové skupiny, která upozorňovala na útlak církve komunistickým režimem. Jedinou oceněnou ženou byla Alexandra Součková, kterou v druhé polovině 50. let po čtyři roky věznil komunistický režim za to, že francouzské ambasádě předávala zprávy o poměrech v tehdejším Československu. Cenu dostal také někdejší starosta středočeských Zdib Luděk Šácha, který byl jako mladistvý odsouzen v roce 1949 za velezradu kvůli organizovanému pokusu o emigraci. Oceněný skaut Jiří Lukšíček strávil za sdružování proti republice a za velezradu sedm let v komunistických vězeních.

Projekt Stopa statečných chce podle Marka upozornit ještě silněji na ty, kteří vzdorovali komunistické totalitě a jsou příkladem pro dnešek a budoucnost. Smyslem je zabránit tomu, aby společnost podobně jako v roce 1948 opomíjela hlas zkušených a moudrých, kteří varovali před tím, co se může stát, když k moci přijde strana s krajně scestnou ideologií, uvedl Marek.