Zprávy

Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to uvedl v Bruselu před jednáním unijním ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla s odvoláním na vlastní zdroje také agentura Reuters. Americký server Axios napsal, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. "Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila," řekl českým novinářům Lipavský. Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. "Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu," řekl Lipavský. "Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho," dodal ministr. Telefonát kritizovala i ukrajinská diplomacie, která uvedla, že podobné kroky ničím nepřispívají ke spravedlivému míru.

Český film Vlny od režiséra Jiřího Mádla získal cenu publika na festivalu ve francouzském Arrasu. Ten o udělení ceny v neděli večer informoval na síti X. Film, který patří mezi letošní trháky v českých kinech, půjde i do francouzské distribuce. Festival v Arrasu v souvislosti s oceněním českého snímku rovněž oznámil, že francouzský distributor filmu dostane dotaci ve výši 6000 eur (zhruba 152.000 korun) od místního departementu Pas-de-Calais. Festival byl založen v roce 2000 a jeho cílem je propagovat francouzskou a evropskou kinematografii se zaměřením na mladé a začínající umělce. Vlny jsou skutečným příběhem skupiny redaktorů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, který se odehrává v období kolem invaze armád tehdejšího Sovětského svazu a dalších východních zemí do Československa v srpnu 1968. Autor a režisér filmu Mádl pracoval s osobními vzpomínkami původních členů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Členové České filmové a televizní akademie vyslali Vlny jako zástupce České republiky do boje o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. Vlny patří mezi nejúspěšnější filmy roku v České republice a těší se i zájmu zahraničních distributorů. Zamíří do kin například ve Španělsku nebo právě ve Francii, kde by měl být uveden v dubnu.

Banky a stavební spořitelny v Česku v říjnu poskytly hypotéky za skoro 26 a půl miliardy korun. To je o 9 procent víc než v září. Vyplývá to z dat České bankovní asociace Hypomonitor. Data jí dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. V porovnání s loňským čtvrtým čtvrtletím se situace na hypotečním trhu zlepšila. Podle asociace si Češi v říjnu celkem vzali největší objem hypoték od začátku roku 2022. V průměru šlo o 3,8 milionu korun na hypotéku.

Úřad vlády ČR i ministerstvo zahraničí hradily své výdaje související s českým předsednictvím v Radě EU v roce 2022 bez významných nedostatků. Výjimkou byl jeden summit pořádaný na Pražském hradě, kde úřad vlády pořídil technické vybavení za 39 milionů korun bez zadávacího řízení. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad, který kontroloval peníze ze státního rozpočtu určené na české předsednictví. Úřad vlády podle kontrolorů v tomto případě porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. NKÚ Úřad vlády však kritiku za jednu uvedenou chybnou zakázku odmítá. Předsednictví ČR v roce 2022 stálo 2,033 miliardy korun. Z toho úřad vlády a ministerstvo vydaly 913,7 milionu korun, uvádí NKÚ. Úřad na vzorku 23 veřejných zakázek ověřil, že obě instituce postupovaly v souladu s právními předpisy. V případě summitu na Hradě, který se uskutečnil v říjnu 2022, šlo podle úřadu o skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně.