Zprávy

Prezident Petr Pavel (nez.) ostře odsoudil zásah rumunského panelového domu ruským bezpilotním letounem, při kterém se lehce zranili dva lidé. Hlava státu plně podpořila výzvu tamního prezidenta Nicușora Dana (nez.) k rázné a koordinované mezinárodní odpovědi. Podle českého prezidenta by západní spojenci neměli zůstat pouze u diplomatických prohlášení. Rusko prý musí jednoznačně pochopit, že si Severoatlantická aliance podobné útoky nenechá líbit. K incidentu ve městě Galati došlo během nočního ostřelování nedalekých ukrajinských přístavů.

Rumunská diplomacie si kvůli události okamžitě předvolala ruského velvyslance. Útok vyvolal vlnu pobouření napříč Evropou a k odsouzení se připojil i český premiér Andrej Babiš (ANO). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (CDU) konstatovala, že Moskva zašla příliš daleko. Generální tajemník NATO Mark Rutte (VVD) následně zopakoval připravenost bránit každý centimetr aliančního teritoria. Bukurešť sdílí s Ukrajinou pozemní hranici o délce 650 kilometrů a s narušením vzdušného prostoru se nepotýká poprvé. V minulosti tam však dopadaly primárně trosky sestřelených aparátů.

Česká ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku oživení. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 2,2 procenta, zatímco v mezikvartálním srovnání vzrostl o 0,2 procenta. Český statistický úřad tak ve svém zpřesněném odhadu vylepšil původní dubnová čísla o jednu desetinu procentního bodu. K hospodářskému růstu přispěly především vyšší výdaje na konečnou spotřebu s téměř tříprocentním nárůstem a výrazná tvorba hrubého fixního kapitálu. Brzdou se naopak stala změna stavu zásob a zhoršené saldo zahraničního obchodu. Dovozní aktivita totiž rostla podstatně rychlejším tempem než samotný export.

Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Podle statistiků se dařilo plošně všem odvětvím národního hospodářství. Největší podíl na výsledku měl zpracovatelský průmysl, obchod, doprava či informační a komunikační činnosti. Zlepšení se jasně projevilo také na trhu práce. Celková zaměstnanost v prvních třech měsících stoupla o 1,1 procenta. Lidé navíc odpracovali o tři procenta více hodin než ve stejném období loňského roku. Úměrně tomu poskočil i celkový objem mzdových nákladů, který se zvýšil o necelých devět procent.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnil aktuální data Národního výzkumu o užívání tabáku a alkoholu. Přestože celkový podíl konzumentů nikotinových výrobků v populaci klesl na 29,5 procenta a klasických kuřáků ubylo, lékaři varují před jiným závažným trendem. Mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let užívá nějakou formu nikotinu téměř 40 procent dotázaných, přičemž celá čtvrtina tak činí denně. Nejčastěji volí elektronické cigarety, jejichž obliba se napříč společností za posledních pět let více než zdvojnásobila. Odborníci upozorňují, že závislost na alternativách může být kvůli specifickému dávkování silnější než u běžných cigaret, a navíc hrozí poškozením kardiovaskulárního systému i vyvíjejícího se mozku dospívajících.

Hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková chce proto iniciovat přísnější regulace zaměřené na ochranu mládeže. Dotknout by se měly lákavých příchutí, vizuálního designu obalů i zacílení reklamních kampaní. O poznání pozitivnější čísla ale přinesla ta část průzkumu, která se zaměřuje na konzumaci alkoholických nápojů. Spotřeba čistého lihu v přepočtu na obyvatele dlouhodobě klesá a zastavila se na průměrné hodnotě necelých šesti litrů. V porovnání s dobou před šesti lety se navíc zmenšil i podíl osob vykazujících známky škodlivého pití. U mužů klesl na necelých osm procent, zatímco u žen činí něco málo přes tři procenta.

Odbory České televize a Českého rozhlasu v otevřeném dopise vyzvaly premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zastavil chystané vládní změny ve financování veřejnoprávních médií. Kabinet plánuje projednat návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), který počítá se zrušením koncesionářských poplatků a převedením financování přímo pod státní rozpočet. Odboráři tento krok odmítají s odůvodněním, že současný systém zaručuje odpovědné hospodaření. Vládní argument o snížení finanční zátěže obyvatel navíc považují za lichý, protože ze státní kasy zaplatí provoz vysílatelů daňoví poplatníci bez jakýchkoliv výjimek.

Zaměstnanci se tak připojili k nedávné výzvě generálních ředitelů obou stanic a požadují vytvoření odborné komise pro transparentní debatu. Předseda vlády v reakci oznámil svolání schůzky na devátého června. Zúčastnit se jí má i místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO), který paralelně předložil vlastní poslanecký návrh. Ten by od placení poplatků urychleně osvobodil samostatně žijící seniory nebo menší firmy do padesáti zaměstnanců. Vedení televize i rozhlasu nicméně upozorňuje, že sociálně slabí občané mají výjimku ze zákona zaručenou již v současnosti.