Zprávy

Ostravské zoologické zahradě se daří rozmnožovat ohrožené makaky lví. Napomohl tomu přesun do nové expozice Wanderu i loňský dovoz chovného samce, který se dobře sžil se samicemi. V zoo se od jeho příchodu narodilo už sedm mláďat těchto vzácných indických primátů, poslední přišlo na svět tento měsíc. Novinářům to řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková. Chovu makaků lvích se zahrada věnuje od roku 1978. Do roku 2022 ale žili v pavilonu postaveném v 60. letech minulého století, který už neodpovídal chovu zvířat v moderních zahradách. Před dvěma lety se skupina makaků přestěhovala do expozice Wanderu, která opicím nabízí mnohem více prostoru i vzrostlé stromy. Loni v květnu navíc zahrada z bulharské Zoo Sofia přivezla k 11 samicím nového chovného samce.

V katedrále svatého Víta v Praze začnou na jaře příštího roku se stavbou lešení a v případě příznivého počasí také s přípravou staveniště k instalaci nových varhan. V tiskové zprávě tom informoval Nadační fond Svatovítské varhany, který organizuje národní sbírku pro varhany. Příjezd prvního kamionu s varhanními součástmi ze Španělska očekávají ke konci března. "Nyní je kůr připraven na to, aby se na něj varhany mohly začít stěhovat z dílny španělského varhanáře Gerharda Grenzinga v El Paipolu nedaleko Barcelony. Tam už probíhá demontáž a příprava na transport prvních píšťal a komponentů do Prahy," píše se v tiskové zprávě.  Stavba by měla trvat do konce července. Následovat bude ladění nástroje, které se musí z akustických důvodů konat převážně v nočních hodinách a potrvá od začátku srpna do 12. prosince. Po faktickém dokončení však bude třeba ještě řada měření a posuzovaní a předání nástroje je tak plánováno až na konec února 2026. "Slavnostní požehnání nástroje připravujeme symbolicky na svátek sv. Víta 15. června 2026. Poté se nové varhany rozezní v sérii koncertů, aby všichni, kteří se na jejich stavbě finančně podíleli, mohli být součástí tohoto historického okamžiku přímo v katedrále," informuje nadační fond.

Za prvních deset měsíců roku v ČR vzniklo 25.357 firem, což je nejvíce od roku 2018. Zaniklo jich nicméně rekordních 13.857. V Česku i tak letos přibylo 11.500 firem, o osm procent více než loni. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. "Letošní rok je z hlediska zakládání firem jedním z těch silnějších. Počet firem v Česku se aktuálně blíží k 600.000, takže je i pochopitelné, že počty zaniklých firem se s postupem času zvyšují," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Na deset zaniklých firem letos připadlo 18 nových, stejně jako v minulém roce. V říjnu vstoupilo na český trh 2803 firem, což je v porovnání se zbytkem roku nadprůměr. Zároveň jich zaniklo 1590, nejvíce za celý rok. V říjnu tak v Česku přibylo 1213 firem. Nejvíce firem za prvních deset měsíců letošního roku vzniklo v Praze, a to 12.935. V Jihomoravském kraji to bylo 2982 a v Moravskoslezském kraji 1847. Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze, 7729. V Jihomoravském kraji jich bylo 1368 a v Moravskoslezském kraji 923. Nejvyšším poměrem vzniklých na počet zaniklých firem dominuje Vysočina, kde na deset zaniklých firem připadlo 34 nových.

Setkáním s českými krajany zahájil v neděli prezident Petr Pavel svoji návštěvu Austrálie a Nového Zélandu, která potrvá do 5. prosince. "Moc rád bych ocenil práci, kterou děláte v krajanských klubech, protože udržovat na tak velkou vzdálenost tradice, zvyky, jazyk, sounáležitost rozhodně není jednoduché. Všichni, kdo se na klubové činnosti podílíte, si zasloužíte velké uznání, protože tahle činnost opravdu dává smysl," uvedl prezident v Československém Country Clubu. Práce krajanských klubů pomáhá podle něj budovat mezilidské vztahy, ale také při byznysu a i v politice. "Kdekoli se můžeme opřít o naše krajany, tak máme minimálně pootevřené dveře, ne-li otevřené. A to se nedá ničím nahradit," podotkl. Pogratuloval klubu k 50. výročí existence a popřál mu úspěchy, stejně jako Sokolu. Obě organizace mají své zastoupení v Novém Jižním Walesu. Česká republika podle Pavla na krajany v zahraničí nezapomíná, prostřednictvím různých krajanských programů a ambasád se snaží jejich činnost podporovat. Připomněl také, že Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou Pavel podepsal v létě. V Austrálii a na a Novém Zélandu celkem žije asi 35 tisíc českých krajanů. Komunita v obou zemích setrvale roste a patří mezi největší komunity krajanů ve světě, kde jsou jich desetitisíce.

Dnes prezident zahájí obchodní fórum a setká se s regionálními politiky Nového Jižního Walesu. V Sydney bude jednat hlavně o posílení vazeb v oblasti bezpečnosti a rozvoje technologií. Mezi hlavní cíle jeho cesty patří posílit strategickou spolupráci – i přes velkou geografickou vzdálenost se totiž Austrálie potýká s podobnými výzvami jako Česko a to například pronikání Číny a kybernetické útoky. Spolu s generální guvernérkou Sam Mostynovou nebo ministrem obrany bude hledat cesty, jak si demokracie můžou pomáhat proti rostoucímu vlivu autoritářských režimů. Ve středu pak slavnostně otevře novou budovu české ambasády v hlavním městě Canbeře.