• 10.12.2024

    Češi mají stále větší obavy z nedostupnosti kvalitní zdravotní péče. Obavy za čtyři roky vzrostly o 12 procentních bodů, za riziko nedostupnost péče považuje 55 procent lidí. Předpokládají, že by je zdravotní péče významně finančně zasáhla a náklady by museli pokrýt z rezerv. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven mezi tisícovkou respondentů, výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.

    Přes 70 procent Čechů se podle průzkumu obává nesoběstačnosti ve stáří. Odhadují, že by jim to přineslo vysoké náklady, které nebudou schopni zaplatit z naspořených peněz, takže by se proti nesoběstačnosti rádi pojistili. "Pojištění pro případ nesoběstačnosti dnes nabízí několik pojišťoven, některé pomohou i se zajištěním místa v sociálním zařízení. Navíc plánujeme do deseti let let vytvořit také síť 20 center péče o seniory,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.

    Stále více Čechy ale trápí také možná nedostupnost kvalitní zdravotní péče. "Češi stárnou a s tím budou podle ekonomů do budoucna stoupat náklady na péči o ně. Obavy o dostupnost zdravotní péče tak jsou oprávněné," sdělil Matoušek. Výrazně více se podle průzkumu nedostupnosti péče obávají lidé nad 57 let a středoškoláci.

  • 10.12.2024

    Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverky, jenž dostal peněžitý trest za šíření toxikomanie. Znovu musí rozhodnout odvolací Krajský soud v Ostravě, některé sporné články podle ÚS kriminalizovat nelze. Veverka, který je v Praze 2 zastupitelem za Piráty, už dříve uvedl, že své stíhání kvůli magazínu o konopí považuje za projev cenzury.

    Soud v nálezu zdůraznil ochranu svobody projevu. Upozornil na to, že odsuzující rozsudek zahrnoval i některé články, které například otevíraly společenskou debatu nebo šířily osvětu. Je tak zapotřebí rozsudek revidovat.

    "Kardinální význam svobody projevu v demokratickém právním státě musí v hraničních situacích vždy vést k upřednostnění její ochrany i za cenu ponechání některých potenciálně škodlivých projevů bez trestu, jinak jako společnost riskujeme podstatně více," řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.

  • 10.12.2024

    Lidská práva a ti, kteří je prosazují, čelí i v Česku opakovaně útokům a zpochybňování. Na konferenci o stavu lidských práv v ČR to dnes řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jako příklad uvedl obtížné prosazování takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Podle vládní zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové sílí populistické a extrémní názory a objevují se návrhy, které jsou v rozporu s ochranou základních práv a svobod. Na dnešek připadá den lidských práv.

    Zmocněnkyně narážela i na plán senátora za ODS Zdeňka Hraby "vykázat bezdomovce z veřejného prostoru" a zavírat je případně do vězení. Připomněla mimo jiné i návrhy, které odmítají sexuální výchovu a prevenci proti násilí ve školách. Jako řešení problémů vidí mimo jiné právě důslednou ochranu lidských práv a prosazování rovnosti.

    Ministr zahraniční Jan Lipavský (nestr.) v Černínském paláci přivítal aktivisty, obránce lidských práv či nezávislé novináře, setkal se například s novinářkou Alsou Kurmaševovou, kterou věznilo Rusko. Na snídani u příležitosti mezinárodního Dne lidských práv pozval osm lidí, kteří se podle ministerstva zahraničí i přes nepříznivé podmínky ve svých domovských státech nevzdali a neúnavně se zasazují za svobodu a demokracii.

  • 10.12.2024

    Česko si v listopadu v evropském žebříčku inflace nepohoršilo ani nepolepšilo, ze 41 sledovaných zemí ji mělo stejně jako v říjnu 15. nejvyšší. Vyplývá to z aktuální analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční inflace v Česku v listopadu zůstala na říjnových 2,8 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

    Nejvyšší inflaci v Evropě měla podle analýzy Ukrajina s 10,3 procenta, za kterou následovalo Rusko s meziroční inflací 8,7 procenta. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko s 5,4 procenta, Rumunsko s pěti procenty a Island se 4,8 procenta.

    Ze sousedních států byla inflace oproti Česku vyšší v Polsku, kde byla 4,6 procenta, a na Slovensku se 3,1 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku s 1,9 procenta a Německu se 2,2 procenta.

  • 10.12.2024

    Na dlouhodobé podfinancování vysokých škol a vědy i na nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku upozornil dnes při předávání jmenovacích dekretů novým profesorům prezident Petr Pavel. Finanční situaci vysokých škol podle něj zhoršuje nespravedlivé rozdělování peněz uvnitř některých univerzit. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je potřeba vrátit se ke zvyšování počtu vysokoškoláků, usilovat by se mělo o jejich rovnoměrnější zastoupení i mimo největší města. Vzdělanostní rozdíly mezi regiony v ČR jsou podle něj propastné.

    V Praze či Brně dosáhne na vysokoškolské vzdělání každý druhý mladý člověk, v Ústeckém kraji se stane vysokoškolákem každý šestý, v Karlovarském každý sedmý, řekl Bek. "Pro vysoké školy působící v regionech s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných vyčleníme v rozpočtu zvláštní prostředky, aby mohly sehrát významnější roli ve snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi regiony. Připravujeme vznik profesně zaměřené vysoké školy v Karlových Varech," dodal Bek.

  • 10.12.2024

    Akademický sněm dnes zvolil novým předsedou Akademie věd ČR (AV ČR) Radomíra Pánka. Do funkce má nastoupit v březnu 2025 a AV ČR povede do roku 2029. Volbu musí ještě schválit vláda a poté ho do funkce jmenuje prezident. Pánek zvítězil v prvním kole, když získal nadpoloviční většinu hlasů, a to 128 z 242 hlasovacích lístků. Ve funkci vystřídá Evu Zažímalovou, které končí druhé volební období.

    O post se ucházeli další čtyři kandidáti. Pavel Baran však před volbou odstoupil a vyjádřil podporu Pánkovi, o totéž požádal členy sněmu. "Moc si vážím důvěry, kterou do mě vkládáte. Udělám maximum pro to, abychom Akademii věd ČR posunuli o pořádný kus dál," řekl po svém zvolení Pánek členům Akademického sněmu. Pánek je ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Mimo jiné řídí mezinárodní projekt EUROfusion, což je evropské konsorcium zaměřené na vývoj jaderné fúze. Mezi jeho programové cíle patří například zvýšení mezd pracovníkům.

  • 10.12.2024

    Češi se letos na internetu nejvíc zajímali o mistrovství světa v hokeji, fotbalové Euro nebo stav slovenského premiéra Roberta Fica, kterého v květnu postřelil útočník. Dále zjišťovali, proč je přestupný rok, a s podobnou intenzitou hledali důvod absence Zdeňka Chlopčíka ve StarDance. Vyplývá to z výročního žebříčku událostí a fenoménů ve vyhledávání Google, který dnes zveřejnil v tiskové zprávě.

    Hvězdou internetu se stal hokejista David Pastrňák, který byl klíčovým hráčem českého týmu na MS. Robert Fico se stal jednou z nejvyhledávanějších zahraničních osobností v souvislosti s obavami o jeho zdraví po atentátu. Mezi seriály si pak největší pozornost získal Smysl pro tumor o mladém medikovi a sportovci, který svádí boj s rakovinou.

    Zvídavost Čechů se obracela i k historii, když se snažili zjistit, proč má Plzeň ve znaku velblouda. Společenské dění rezonovalo v otázkách, proč zemědělci protestují proti nadměrné byrokracii a klimatickým pravidlům EU.

  • 10.12.2024

    Pondělní pád ženy se dvěma nezletilými dětmi do řeky Dědiny v Českém Meziříčí na Rychnovsku policie vyšetřuje jako pokus o vraždu. Třicetiletá cizinka své děti zřejmě z mostu v centru obce hodila do řeky. Pak za nimi skočila. Na webu policie to dnes uvedla mluvčí policie Karolína Macháčková.

    Děti do řeky spadly z více než čtyřmetrové výšky. Voda je pak začala unášet. "Mladší z dětí při pádu zavadilo o betonový břeh," uvedla mluvčí. Událost se stala v centru dvoutisícové obce. Svědci děti i ženu z vody ihned vytáhli a zavolali pomoc. Zdravotničtí záchranáři, kteří na místo vyslali i vrtulník, ženu a děti odvezli do hradecké fakultní nemocnice.

  • 10.12.2024

    Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, stejně jako v říjnu. Dražší bylo bydlení, lihoviny či tabákové výrobky. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali, že inflace v meziročním vyjádření zrychlila na tři procenta.

  • 10.12.2024

    Každý rok se v adventním čase na náměstích rozsvítí vánoční stromy, pod nimiž se konají sbírky na charitu. Lidé příspěvkem do kasičky či dárkem pro opuštěné děti pokračují v tradici, kterou před 100 lety, 13. prosince 1924, založil v Brně spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Z výtěžku sbírek pod prvními vánočními stromy v Brně byl v moravské metropoli postaven dětský domov Dagmar, jehož otevření v prosinci 1929 se ale Těsnohlídek nedožil; v lednu 1928 spáchal sebevraždu.

    Autor slavné Lišky Bystroušky Těsnohlídek se inspiroval zvykem z Kodaně stavět o Vánocích na náměstí strom, u něhož se vybíralo na charitu. Na myšlenku pomoci opuštěným dětem přivedl českého spisovatele zážitek z roku 1919, kdy šel s kamarády Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem před Vánoci do lesa a našel tam promrzlou jedenapůlroční holčičku. Záhy se zjistilo, že ji tam odložila zoufalá svobodná matka, která přišla o práci.

    Za opuštění dítěte byla tehdy ona žena odsouzena k pěti letům žaláře, ale příběh se smutným začátkem měl dobrý konec, holčičku vychovala jiná rodina. Místo v lese, kde se Liduška podruhé narodila, připomíná u Bílovic nad Svitavsku malý pomníček.

Pages