-
14.6.2026
Pondělí přinese převážně proměnlivou až postupně oblačnou oblohu, ráno bude ještě místy polojasno, během dne se ale zejména na severu a severovýchodě mohou ojediněle objevit přeháňky, které budou k večeru slábnout a postupně zcela ustávat, stejně jako se bude zmenšovat oblačnost až k večernímu vyjasnění. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat většinou mezi 17 a 21 °C, na jižní Moravě mohou vystoupat až k 24 °C, v horských oblastech kolem 11 °C, na Šumavě asi 15 °C. Fouká mírný západní až severozápadní vítr, který bude během večera slábnout, srážkové úhrny budou spíše nízké (většinou do 1 mm, na horách do 4 mm) a rozptylové podmínky zůstanou velmi dobré.
-
14.6.2026
Pražští kriminalisté vyšetřují noční potyčku dvou mladých cizinců v centru metropole, která skončila smrtí jednoho z nich. Incident se odehrál po jedné hodině ráno v Trojické ulici u hudebního klubu, kde podle policie jeden z mužů použil nůž.
Zraněný muž utrpěl smrtelná poranění a přes více než půlhodinovou resuscitaci na místě zemřel. Záchranáři zároveň ošetřili druhého muže se zraněnou rukou. Oběma účastníkům konfliktu bylo podle médií přibližně 20 let.
Policie podezřelého zadržela přímo na místě a případ vyšetřuje jako vraždu. Okolnosti konfliktu a motiv činu kriminalisté nadále prověřují.
-
14.6.2026
Barbora Krejčíková kvůli nemoci nenastoupila do finále tenisového turnaje v Hertogenboschi a přišla o šanci získat devátý titul v kariéře. Česká tenistka se přitom do finále probojovala poprvé od triumfu ve Wimbledonu v roce 2023 a cestou neztratila ani set.
Premiérový titul na okruhu WTA tak bez boje získala Američanka Robin Montgomeryová, která turnajem prošla z kvalifikace. Devatenáctiletá hráčka díky triumfu výrazně poskočí světovým žebříčkem z 484. na přibližně 193. místo.
Krejčíková uvedla, že po konzultaci s lékařským týmem nebyla zdravotně schopná do finále nastoupit. I přes předčasný konec si v žebříčku polepší zhruba o sedm míst na 38. příčku a nyní se soustředí na zotavení před další částí sezony.
-
14.6.2026
U chorvatského Splitu zahynuli po srážce katamaránu s plachetnicí nejméně tři čeští občané a další člověk se pohřešuje. Neštěstí se stalo v průlivu mezi ostrovy Brač a Šolta, kde se plachetnice s osmi Čechy na palubě po nárazu potopila. Na katamaránu cestovalo 125 lidí.
Čtyři čeští občané byli po nehodě převezeni do nemocnice ve Splitu, jejich zranění však nejsou vážná. Podle českého konzulátu by tři z nich měli být brzy propuštěni. Pohřešovaný muž se podle dostupných informací v době srážky nacházel uvnitř potopené lodi, po níž nadále pátrají chorvatské záchranné složky za pomoci plavidel i vrtulníku.
Příčina nehody zatím není známá a chorvatské úřady ji vyšetřují. České velvyslanectví v Záhřebu je v kontaktu s místními orgány a poskytuje zasaženým občanům konzulární pomoc. Ministerstvo zahraničí vyjádřilo soustrast rodinám obětí a podporu zraněným.
-
14.6.2026
Novelu zákona o střetu zájmů hájí ministryně financí Alena Schillerová s tím, že jejím cílem je sladit českou legislativu s pravidly platnými v jiných zemích EU. Odmítá, že by změna byla připravena ve prospěch premiéra Andreje Babiše, který podle ní převedením Agrofertu do svěřenského fondu přestal být ve střetu zájmů.
Opozice však tvrdí, že novela může pomoci Agrofertu vyhnout se vracení miliardových dotací z let 2017 až 2021. Kritizuje zejména návrh na zpětné zkrácení lhůty pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací z deseti na čtyři roky, což by podle jejích představitelů mohlo ovlivnit spory o dotace v hodnotě zhruba sedmi miliard korun. Někteří politici navíc upozorňují na možné protiústavní prvky návrhu.
Výhrady zaznívají i uvnitř koalice. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala kritizuje omezení pro krajské a obecní zastupitele při ucházení se o veřejné zakázky a očekává změny návrhu ve druhém čtení. Opozice zároveň zpochybňuje způsob předložení novely bez standardního připomínkového řízení a avizuje, že v případě jejího schválení se obrátí na Ústavní soud.
-
14.6.2026
Průzkum agentury Kantar.cz pro Českou televizi ukázal, že osm z deseti Čechů považuje spory mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast hlavy státu na mezinárodních jednáních za problém. Více než polovina respondentů se domnívá, že o účasti prezidenta na zahraničních akcích by měla rozhodovat vláda společně s prezidentem.
Spor se týká především červencového summitu NATO v Ankaře, kde zatím není jasné, zda bude prezident součástí české delegace. Premiér Andrej Babiš již dříve uvedl, že by Pavel v delegaci být neměl, zatímco prezident zvažuje podání kompetenční žaloby, pokud by do ní zařazen nebyl.
Podle průzkumu vnímají situaci jako závažnější starší a vzdělanější lidé a také voliči opozičních stran. O složení delegace má vláda rozhodnout 22. června. Kritici varují, že nejasnosti kolem zastoupení Česka na summitu mohou poškodit obraz země v zahraničí.
-
14.6.2026
Pražské služby loni vykázaly zisk po zdanění 342,2 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 44 milionů méně. Tržby společnosti dosáhly 4,67 miliardy korun, přičemž největší část tvořily služby spojené se svozem a likvidací odpadu. Firma zajišťuje odpadové služby pro zhruba 70 procent Prahy a provozuje také malešickou spalovnu.
Společnost loni investovala 464 milionů korun, především do obnovy komunální techniky. Pokračovala také v přípravě modernizace spalovny v Malešicích, která má umožnit efektivnější využití zbytků po spalování odpadu a získávání druhotných surovin. Praha tento týden schválila financování projektu ve výši 850 milionů korun.
Na konci loňského roku firma uzavřela s magistrátem nový desetiletý kontrakt na odpadové služby. Podle plánů města mají Pražské služby postupně převzít svoz odpadu i v dalších částech metropole. Firma zároveň rozšiřovala sběr bioodpadu, testovala nové způsoby svozu a posílila vozový park o elektrická svozová vozidla.
-
14.6.2026
Vláda v pondělí projedná návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a přechod financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. O konkrétní výši příspěvků pro obě veřejnoprávní média mají ministři teprve rozhodnout. Podle premiéra Andreje Babiše má nový systém zajistit předvídatelné financování včetně inflační doložky.
Změna vychází z programového prohlášení vlády, která ji zdůvodňuje snížením zátěže pro občany a firmy. Vedení ČT a ČRo však preferuje zachování současného systému poplatků a požaduje garance, že případné financování ze státního rozpočtu nebude znamenat pokles příjmů. Zaměstnanci obou institucí jsou kvůli plánovaným změnám ve stávkové pohotovosti.
Kabinet se bude zabývat také dalšími návrhy, mimo jiné možností kontrol hospodaření ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem, zpřísněním postihů za takzvaný drink spiking či využitím evropské půjčky SAFE na obranné projekty. Na programu jsou rovněž změny v pravidlech státní správy, vízové politiky nebo nakládání s odpady.
-
14.6.2026
Stavební spořitelny poskytly lidem do konce května nezajištěné úvěry za 19,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 37,5 procenta. Počet poskytnutých úvěrů vzrostl o více než devět procent na 19.285 a průměrná výše úvěru přesáhla jeden milion korun. Domácnosti tyto půjčky nejčastěji využívají na rekonstrukce bydlení.
Naopak zájem o stavební spoření dál klesá. Počet nově uzavřených smluv se v prvních pěti měsících roku meziročně snížil o 20,5 procenta na 162.499. Pokles zaznamenala i takzvaná cílová částka, která vyjadřuje, kolik si klienti plánují naspořit nebo půjčit na bydlení.
Trend rostoucího zájmu o úvěry a současného úbytku spořicích smluv navazuje na loňský vývoj. Za celý rok 2025 stavební spořitelny poskytly nezajištěné úvěry za 38,8 miliardy korun, zatímco počet nových smluv o stavebním spoření dále klesal.
-
14.6.2026
Pražský hrad od začátku letošního roku obdržel 447 žádostí o milost. Prezident Petr Pavel zatím v roce 2026 udělil čtyři milosti, zatímco loni jich schválil 15. Od nástupu do funkce v březnu 2023 tak využil tuto pravomoc celkem ve 23 případech.
Po převzetí agendy milostí Kanceláří prezidenta republiky na začátku roku 2024 rozhoduje Hrad o žádostech samostatně. V předchozích letech za prezidenta Miloše Zemana posuzovalo žádosti nejprve ministerstvo spravedlnosti a na Hrad postupovaly jen vybrané případy.
Letošní milosti se týkaly zejména odsouzených za majetkovou trestnou činnost či zanedbání povinné výživy. Institut milosti umožňuje prezidentovi zastavit trestní řízení, odpustit nebo zmírnit trest či zahladit odsouzení. Historicky jej nejčastěji využíval Václav Havel, zatímco Miloš Zeman udělil během svého působení 26 milostí.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- …
- následující ›
- poslední »