Zprávy

Desítky jedinců kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého přijaly předem připravené místo v Krkonoších. Ochránci přírody před několika týdny vypustili do volné přírody 55 samečků tohoto motýla, který se tak téměř po sto letech od svého vyhubení vrátil na území Čech. ČTK to dnes řekl David Číp z ochranářské Skupiny JARO. Ochranáři místo vypuštění motýlů tají, aby předešli jejich případnému odchytu sběrateli. Každý motýl měl na křídlech fixou napsané číslo nejen proto, aby bylo jasné, jak dlouho se v lokalitě zdrží, ale i kvůli jeho ochraně. Pro možné sběratele jsou tak atraktivní motýli bezcenní.

"S výsledky projektu jsme zatím velmi spokojení, i když víme, že to nejtěžší nás teprve čeká v dalších letech. Návrat jasoně červenookého do Krkonoš totiž začíná čím dál víc komplikovat změna klimatu. Jasoni červenookému, coby ikoně horské přírody, začíná být příliš teplo i ve slovenských a polských Karpatech nebo i v Alpách. Úbytek jasoňů v těchto horách poslední roky dramaticky zrychluje," řekl Číp. O to větší význam proto má pokusit se zakládat pojistné populace těchto motýlů severněji od Alp. "Zrovna Krkonoše, coby ostrov tundry uprostřed střední Evropy, jsou k tomuto pokusu nejvhodnějším prostředím," řekl Číp.

Dvě třetiny lidí žijících v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou přesvědčeni o tom, že mají dostatek spolehlivých informací o provozu elektráren a jejich bezpečnosti. V prvním průzkumu svého druhu to zjistili vědci z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI.

"Nespokojená s šířením informací je zhruba třetina dotázaných včetně těch, kteří v dotaznících na tuto otázku vůbec neodpověděli. Muži považují informace obecně za spolehlivější než ženy. Významně vyšší míru obav o bezpečnost jaderných elektráren vyjadřovaly také osoby starší 43 let," uvedl autor studie Anton Drobov. Někteří respondenti by uvítali větší interaktivnost v poskytování informací, jako příklad uvedli webináře nebo besedy s odborníky.

Vědci sbírali data od dubna do listopadu 2023 mezi rezidenty, kteří mají blízký vztah k elektrárně Temelín nebo k elektrárně Dukovany.

Předsedkyní Evropského parlamentu se dnes opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných volebních lístků.

Europoslanci hlasovali v tajné volbě, která se na rozdíl od běžného elektronického hlasování konala tradičně na papírových lístcích. Přítomní europoslanci zaškrtli svou volbu a svůj lístek v obálce donesli k jedné z osmi průhledných uren rozdělených podle prvního písmene příjmení, přičemž před odevzdáním hlasu museli prokázat svou totožnost a zapsali se na seznam. Volba trvala necelou hodinu.

Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, takzvaných skrutátorů. Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově zvolené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).

Česko chce vylepšit systém přeshraničního vyplácení důchodů v Evropské unii. Ministr Marian Jurečka dnes v této souvislosti na jednání unijních ministrů práce a sociálních věcí předkládá výzvu, která žádá jednotlivé členské státy i Evropskou komisi, aby se tématem zabývaly. Výzva je reakcí na to, že proplácení důchodů lidem, kteří pracovali část života v zahraničí, se často neúměrně vleče a dostat peníze z některých zemí EU trvá mnoho měsíců, stoji v dokumentu, který má ČTK k dispozici.

Česko v této iniciativě podpořilo 11 členských států, například i Belgie, Francie, Německo či Slovensko. "Koordinace systémů sociálního zabezpečení pro migrující osoby musí efektivně fungovat jak během aktivního života mobilních pracovníků, tak i po skončení jejich aktivní kariéry," uvádí česká výzva. Jak dokument dodává, v roce 2021 bylo vypláceno šest milionů penzí důchodcům žijícím v jiné zemi.