Zprávy

Lidé si dnes v Lidicích připomněli 84. výročí vyhlazení obce. Nacisté zavraždili 340 lidických obyvatel. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Akce byla stejně jako v předchozích letech bez projevů, celkem se jí zúčastnilo několik stovek lidí. Význam připomínání zločinu, který byl v Lidicích spáchán, opět v současném kontextu roste, řekl dnes ČTK ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

V roce 1942, zhruba týden po smrti Reinharda Heydricha, který zemřel na následky květnového atentátu, nacisté zastřelili 10. června v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku dali nacisté děti otrávit výfukovými plyny ve speciálně upravených autech ve vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu nad Nerrem. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Celá vesnice byla zničena.

Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní, jejíž závěry má ČTK k dispozici. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.

Kombinaci práce a péče o blízké podle analýzy označilo za velkou výzvu 46 procent zaměstnanců ve věku mezi 50 a 64 roky. Někteří z nich kvůli ní nejsou schopní udržet si pracovní místo. "Data z dostupných zdrojů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje," upozornil analytik CETA Michael Fanta. Analýza také ukázala, že lidé starší 50 let po odchodu ze zaměstnání obtížně hledají nové pracovní místo. Kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti potom část z nich odchází do předčasného důchodu nebo na ekonomickou aktivitu rezignuje. Loni bylo v Česku 110.000 dlouhodobě nezaměstnaných starších 50 let.

"Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny. Stát vydá na každého z nich zhruba 551.000 korun ročně, ať už v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních a odvodech. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě," upozornil Fanta. Celkové roční ekonomické náklady spojené s nezaměstnaností starších lidí odhadl na 61 miliard korun.

O nově otevřené bakalářské studium v oboru zdravotnický záchranář v Sokolově je vyšší zájem, než se očekávalo. Část uchazečů ale nesplnila nutné fyzické testy. Z přihlášených 59 uchazečů splnilo podmínky 37. Karlovarský kraj, který už začal hledat možnosti, jak vyššímu počtu studentů zajistit výuku, nakonec nebude muset zvýšení kapacity řešit. Vyšší zájem ukazuje, že otevření oboru v Karlovarském kraji má budoucnost, řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).

"My jsme potřebovali řešit praxe, protože záchranka je schopná zajistit praxi pro 30 studentů, tak už jsme čekali, že budeme komunikovat s hejtmanem Ústeckého a Plzeňského kraje. Ale přijímací testy to vyřešily za nás," uvedl Kubis.

Karlovarský kraj má podle hejtmana o budoucí záchranáře enormní zájem a je připraven jim vyplácet stipendia. Po dokončení studia se očekává jejich okamžité zapojení do provozu, zejména na urgentních příjmech, kde je po této profesi vysoká poptávka. Mezi úspěšnými uchazeči nejsou přitom jen čerství absolventi středních škol s maturitou, ale také lidé z praxe, například všeobecné sestry, které si chtějí doplnit vzdělání v oboru záchranářství.

Zahrady zámků, klášterů i škol, ale také soukromé zahrady či farmy se tento víkend otevřou veřejnosti. K vidění při akci Víkend otevřených zahrad budou i místa, která jindy nejsou běžně přístupná. Do akce se zapojí přes 350 míst. Na některých může být podle pořadatelů vybíráno vstupné. Akce k otevírání zahrad veřejnosti vznikla v roce 1998 v Británii. Její česká obdoba se poprvé konala v roce 2010, kdy byly otevřené tři zahrady.

Během víkendu mohou lidé vidět místa, která jsou přístupná běžně, třeba zahrady Pražského hradu, Květnou a Podzámeckou zahradu v Kroměříži, zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nebo park u zámku v Lednici na Břeclavsku. Do akce se zapojí také různé městské parky, arboreta a botanické zahrady.

Lidé budou moci nahlédnout například do klášterní zahrady dominikánů v Plzni u Masarykovy základní školy nebo ve Velehradu na Uherskohradišťsku. Prohlédnout si mohou i komunitní zahrady v Praze, Brně a dalších městech a obcích či zahradnictví, jako třeba eukalyptovou farmu ve Strakonicích, ovocné sady v Blatničce na Hodonínsku či levandulovou farmu v Novém Kníně na Příbramsku.