• 23.2.2024

    Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pomáhá s vyšetřováním loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro deník Lidové noviny to uvedl ředitel FBI Christopher Wray, který ve čtvrtek jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Wray vyjádřil při návštěvě soustrast s oběťmi střelby na fakultě, kde student školy zabil 21. prosince 14 lidí a sebe a dalších 25 lidí zranil. FBI se podle něj podílí i na vyšetřování. "Naše kancelář zde v Praze zprostředkovává určitou podporu a pomoc, kterou jsme schopni nabídnout," řekl. "Jsme stále připraveni poskytnout další podporu a pomoc, kterou od nás česká policie potřebuje," doplnil. Bližší informace nechtěl uvést. Šéf amerického úřadu také ocenil pomoc české policie při dopadení muže, který podle amerických i českých vyšetřovatelů plánoval střelbu na škole v USA. "V podstatě se stalo to, že jsme dostali anonymní tip na někoho, kdo se ve Spojených státech snaží připravit na střelbu ve škole. Onen tip pocházel z České republiky," popsal situaci. Informace pak FBI předala české policejní Národní centrále proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK).

  • 23.2.2024

    Soudní dvůr Evropské unie snížil pokutu pro Česko za chyby v zemědělských dotacích z roku 2017. Původně mělo ministerstvo zemědělství zaplatit přes jednu miliardu korun, soud teď ale sankci snížil asi o 470 milionů. Zjistil to zpravodajský server iROZHLAS.cz. Auditoři v roce 2017 zjistili, že české úřady nedostatečně kontrolovaly, jestli některé dotace čerpají skutečně zemědělci, a Česku vyměřili pokutu. Proti tomu ministerstvo zemědělství podalo žalobu, které teď soud vyhověl. Resort ale podle mluvčího Vojtěcha Bílého není ani tak s výsledkem spokojený, a i přes snížení pokuty chce podat kasační stížnost. Záležitost vedení resortu konzultovalo s vládním zmocněncem, který republiku před soudem zastupuje. Už dříve mluvčí ministerstva zemědělství uvedl, že Evropská komise jde podle mínění úřadu nad rámec platných právních předpisů a vymáhá kontrolu postupů, které legislativa ani neobsahuje, případně se jedná o výklad zpětný. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství, tehdy řekl, že problém s institutem aktivního zemědělce měly i další členské státy a Evropská komise jej podle něj po kritice v roce 2018 zrušila.

  • 23.2.2024

    Důvěra v ekonomiku se v Česku v únoru opět snížila. Oproti lednu skoro o dva body na hodnotu 90,6 desetin. Informoval o tom Český statistický úřad. Za poklesem bylo snížení důvěry českých podnikatelů, a to skoro o tři body. Týkalo se to všech odvětví kromě stavebnictví. Nižší byla celková důvěra v hospodářství naposledy loni v září. "Průmyslové podniky se nadále potýkají s nedostatečnou poptávkou, která se projevuje poklesem tempa růstu výrobní činnosti," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. "Významně se též snižuje ekonomický sentiment v maloobchodu, kde je důvěra v ekonomiku nejnižší od března 2021," doplnil. Naopak domácnosti v únoru ekonomice věřily víc než v lednu, konkrétně o necelé tři body. U spotřebitelů se tak důvěra zvýšila druhý měsíc v řadě.

  • 22.2.2024

    Zataženo. Ojediněle občasný déšť nebo přeháňky. Později srážky četnější. V Čechách nad 1100 m, později i nad 600 m srážky smíšené nebo sněhové. Nejvyšší teploty 6 až 10 °C.

  • 22.2.2024

    Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun. V deficitu je systém i letos. V lednu byl v minusu 8,1 miliardy korun. Je to ale zhruba o čtvrt miliardy korun méně než loni. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí. Důchody se v minulém roce upravovaly dvakrát. V lednu rostly při pravidelné každoroční valorizaci. V červnu se zvedly mimořádně kvůli inflaci. Vláda tehdy ale prosadila kvůli prudkému růstu výdajů mírnější přidání za zhruba 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy Kč. Opoziční hnutí ANO to napadlo u Ústavního soudu, se stížností ale neuspělo.

  • 22.2.2024

    Ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL ocenil, že byly dnešní protesty proti unijní zemědělské politice klidné. S některými výhradami farmářů souhlasí. Jejich požadavky bude řešit na mimořádné radě ministrů zemědělství v Bruselu v pondělí. Do konce tohoto týdne by měl také Výborný od koaličních partnerů obržet vyjádření k návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství. Farmáři v Česku protestovali proti byrokracii a taky vysokým nárokům na ochranu životního prostředí. S až stovkami traktorů v jednotlivých krajích zpomalovali dopravu ve městech, nebo u hraničních přechodů, kde se potkali s kolegy ze Slovenska nebo z Polska.

  • 22.2.2024

    Prezident Petr Pavel jmenoval 57 nových soudců. Většinou jde o bývalé advokáty nebo státní zástupce. 20 z nich zamíří k Městskému soudu v Praze, další k různým krajským soudům. Jedním z nových soudců je Marek Bodlák, kterého odmítl jmenovat exprezident Miloš Zeman. Bodlák jako státní zástupce zamítl Zemanův podnět na prověření možné sabotáže při prezidentově hospitalizaci. Pražské zastupitelství, kde Bodlák působil, taky řešilo případy týkající se trestné činnosti v Lesní správě Lány. Z 57 bylo 45 nově jmenovaných soudkyň. Ty převažují i v české justici. Nejčastěji ale pracují na nižších stupních soudů.

  • 22.2.2024

    Dva roky od začátku války na Ukrajině si Česko připomene setkáními, pochody, debatami či koncerty. Součástí Dne za Ukrajinu bude v sobotu shromáždění na Staroměstském náměstí, zúčastní se ho mimo jiné prezident Petr Pavel, prostřednictvím videovzkazu vystoupí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Akce se budou konat po celý den kromě Prahy také v dalších českých městech. Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Pavel se v pátek na Pražském hradě setká s ukrajinskými válečnými uprchlíky, zúčastní se také debaty k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu. O den později vystoupí na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí. Akci pořádá Evropský kongres Ukrajinců, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii a Paměť národa. V pátek také skupina 17 velvyslanců zemí EU předá ukrajinskému velvyslanectví v Praze zařízení proti dronům. "Cílem akce je připomenout, že Ukrajina stále potřebuje podporu a každá pomoc se počítá," uvedlo v tiskové zprávě německé velvyslanectví. Jde o soukromou iniciativu velvyslanců, kteří zařízení koupili ze svých osobních prostředků. Přístroj byl vyroben a pořízen v Litvě, jedná se o přenosnou zbraň proti dronům typu EDM4S SkyWiper. Využita má být k ochraně ukrajinských představitelů.

  • 22.2.2024

    Téměř tři pětiny žen v Česku se v životě staly terčem nějaké formy sexuálního násilí. Znásilnění podle navrhované právní definice, o které teď jedná Sněmovna, pak zažila pětina žen. Tři čtvrtiny obětí se potýkaly či dosud potýkají s následky. Na policii se obrátilo šest procent znásilněných. Roční náklady ze zdravotního pojištění na léčbu obětí činí zhruba 2,3 miliardy korun. Ukázal to výzkum o výskytu a dopadech sexuálního násilí, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představila společnost proFem. Agentuře MIndBridge Consulting loni od května do června odpovídalo 5042 žen od 18 do 65 let. Zjištění jsou reprezentativní. Výzkum zohledňuje tři desítky situací a pět desítek forem násilí. Znásilnění zahrnuje sex pod nátlakem, proti vůli, vynucený, nechtěný, bez vědomí či pokračující i přes nesouhlas. Mezi formy sexuálního násilí patří třeba osahávání, vynucování kontaktu či nechtěných sexuálních praktik, "šmírování", nucení ke sledování pornografie, posílání nevyžádaných intimních snímků, kybernásilí, obnažování osob či jejich sebeukájení na veřejnosti. Nějakou z forem sexuálního násilí zažilo 58 procent žen, 22 procent dotázaných se s ním setkalo do svých 15 let. Terčem fyzických výpadů bylo 39 procent odpovídajících, s nekontaktním sexuálním násilným chováním má zkušenost 48 procent žen. Obětí znásilnění podle nové právní definice byla pětina žen. Tři čtvrtiny z nich uvedly, že měly či dosud mají nějaké následky.

  • 22.2.2024

    Český start-up Citya chce s pomocí Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) projekt operativní hromadné dopravy zasadit do amerického dopravního systému. Operativní hromadná doprava je alternativou ke klasické veřejné hromadné dopravě a vychází z potřeb cestujících. Hodí se všude, kde běžná autobusová nebo vlaková linka nemůže být z principu efektivní. O spolupráci informovala dnes univerzita v tiskové zprávě. Start-up Citya chce využívat minibusy a chytrý algoritmus, který cestujícím vytvoří virtuální zastávku vzdálenou pár desítek metrů od jejich aktuální polohy. Cesta by se pak následně v reálném čase přepočítávala podle aktuální poptávky a minibus průběžně nabíral a vysazoval cestující jedoucí v podobném směru. Podle tiskové zprávy by tento koncept dokázal efektivně a levně obsloužit relativně široký region. Aktuálně je tento koncept veřejné dopravy provozován v Říčanech. Připravují se desítky dalších realizací ve městech a krajích v České republice, Polsku, na Slovensku a nově ve Spojených státech.

Pages