• 25.11.2024

    Za prvních deset měsíců roku v ČR vzniklo 25.357 firem, což je nejvíce od roku 2018. Zaniklo jich nicméně rekordních 13.857. V Česku i tak letos přibylo 11.500 firem, o osm procent více než loni. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. "Letošní rok je z hlediska zakládání firem jedním z těch silnějších. Počet firem v Česku se aktuálně blíží k 600.000, takže je i pochopitelné, že počty zaniklých firem se s postupem času zvyšují," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Na deset zaniklých firem letos připadlo 18 nových, stejně jako v minulém roce. V říjnu vstoupilo na český trh 2803 firem, což je v porovnání se zbytkem roku nadprůměr. Zároveň jich zaniklo 1590, nejvíce za celý rok. V říjnu tak v Česku přibylo 1213 firem. Nejvíce firem za prvních deset měsíců letošního roku vzniklo v Praze, a to 12.935. V Jihomoravském kraji to bylo 2982 a v Moravskoslezském kraji 1847. Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze, 7729. V Jihomoravském kraji jich bylo 1368 a v Moravskoslezském kraji 923. Nejvyšším poměrem vzniklých na počet zaniklých firem dominuje Vysočina, kde na deset zaniklých firem připadlo 34 nových.

  • 25.11.2024

    Plánovaný český námořní terminál v Kuhwerderském přístavu v Hamburku zahájí provoz možná až v roce 2031, ještě v červnu zmiňovalo ministerstvo dopravy rok 2028. Napsal to server Ekonomický deník s odkazem na mluvčí ministerstva Alenu Mühl. Podle ní se již česko-německá pracovní skupina dohodla na výměně českých labských přístavních území v Hamburku za území Kuhwerderského přístavu, který je dostupný i pro námořní lodě. Výstavba nového terminálu podle dřívějších informací resortu dopravy bude stát zhruba 2,5 miliardy korun. "Aktualizovaný termín zahrnuje kontext vývoje jednání a souvisejících faktorů," uvedla Mühl. Projekt musí podle ní odrážet nejen dlouhodobé logistické a strategické potřeby České republiky v Hamburku, ale i realistické možnosti v nastavení financování anebo zájem potenciálních nájemců. Ministerstvo připravuje podkladové dokumenty na materiál pro schválení vládou. "Vyhodnotíme v nich všechny klíčové aspekty a posouzení vhodnosti a výhodnosti investice České republiky," podotkla Mühl.

    Česko-německá pracovní skupina vedle výměny území našla shodu také na technickém řešení, uvedla Mühl. "Dohodnuta je jak samotná stavba terminálu, tak stavba nové přístavní zdi. Zásadní jsou pak právní a ekonomické otázky a ty jsou momentálně rozjednané. Právě toto má vliv jak na časový harmonogram plánovaných kroků, tak i na termín dokončení celého projektu," upozornila mluvčí. Podpis smlouvy o smlouvě budoucí je podle ní naplánovaný na konec února příštího roku. Následovat podle návrhu budou projektová příprava a průzkumy v letech 2025 až 2026.

  • 25.11.2024

    Setkáním s českými krajany zahájil v neděli prezident Petr Pavel svoji návštěvu Austrálie a Nového Zélandu, která potrvá do 5. prosince. "Moc rád bych ocenil práci, kterou děláte v krajanských klubech, protože udržovat na tak velkou vzdálenost tradice, zvyky, jazyk, sounáležitost rozhodně není jednoduché. Všichni, kdo se na klubové činnosti podílíte, si zasloužíte velké uznání, protože tahle činnost opravdu dává smysl," uvedl prezident v Československém Country Clubu. Práce krajanských klubů pomáhá podle něj budovat mezilidské vztahy, ale také při byznysu a i v politice. "Kdekoli se můžeme opřít o naše krajany, tak máme minimálně pootevřené dveře, ne-li otevřené. A to se nedá ničím nahradit," podotkl. Pogratuloval klubu k 50. výročí existence a popřál mu úspěchy, stejně jako Sokolu. Obě organizace mají své zastoupení v Novém Jižním Walesu. Česká republika podle Pavla na krajany v zahraničí nezapomíná, prostřednictvím různých krajanských programů a ambasád se snaží jejich činnost podporovat. Připomněl také, že Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou Pavel podepsal v létě. V Austrálii a na a Novém Zélandu celkem žije asi 35 tisíc českých krajanů. Komunita v obou zemích setrvale roste a patří mezi největší komunity krajanů ve světě, kde jsou jich desetitisíce.

    Dnes prezident zahájí obchodní fórum a setká se s regionálními politiky Nového Jižního Walesu. V Sydney bude jednat hlavně o posílení vazeb v oblasti bezpečnosti a rozvoje technologií. Mezi hlavní cíle jeho cesty patří posílit strategickou spolupráci – i přes velkou geografickou vzdálenost se totiž Austrálie potýká s podobnými výzvami jako Česko a to například pronikání Číny a kybernetické útoky. Spolu s generální guvernérkou Sam Mostynovou nebo ministrem obrany bude hledat cesty, jak si demokracie můžou pomáhat proti rostoucímu vlivu autoritářských režimů. Ve středu pak slavnostně otevře novou budovu české ambasády v hlavním městě Canbeře.

  • 25.11.2024

    Důvěra v českou ekonomiku v listopadu meziměsíčně stoupla o 1,2 bodu na 98 bodů. Proti říjnu byli optimističtější podnikatelé i spotřebitelé. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila ve vybraných odvětvích služeb, v obchodě i ve stavebnictví, naopak v průmyslu klesla. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce se v listopadu zvýšila důvěra firem ve vybraných odvětvích služeb, kde stoupla o 5,9 bodu na 102,2 bodu, poprvé od července 2022 se tak dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta k tomu přispěla zejména výrazně vyšší očekávání poptávky ve finančním sektoru. Ukazatel důvěry spotřebitelů v listopadu stoupl potřetí za sebou. "Listopadové výsledky spotřebitelského průzkumu potvrdily zlepšující se náladu spotřebitelů," konstatovala Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Podle ní sentiment spotřebitelů druhý měsíc v řadě překonal dlouhodobý průměr, nicméně zlepšení spotřebitelské nálady je velmi pozvolné a respondenti zůstávají opatrní. To je vidět například na zvýšených obavách z dalšího růstu cen, dodala Ptáčková.

  • 25.11.2024

    Třetina silnic I. třídy v Česku zůstává v nevyhovujícím a havarijním stavu, na jejich opravy dal stát peníze neúčelně. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Na rekonstrukci silnic dostalo Ředitelství silnic a dálnic celkem 62,5 miliard korun, o skoro 7 miliard víc než bylo původně v plánu. Na silnicích hodnocených stupněm "nevyhovující a havarijní", kterých byla v letech 2021 až 2023 téměř třetina z celku, byly podle NKÚ výtluky, trhliny, vyjeté koleje nebo prohlubně. Nejvyšší kontrolní úřad také kritizuje nedostatečnou evidenci potřebných úprav. Podle Ředitelství silnic a dálnic je tvrzení kontrolorů nepravdivé. "Tvrzení NKÚ o třetině nevyhovující a havarijní síti silnic první třídy v ČR je hrubá nepravda," uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. "Makročísla uvedená v kontrolním protokolu nedefinují bezpečnost a provozuschopnost komunikace," dodal. Havarijní stav byl podle něj třeba u protismykových vlastností vozovky pouze na necelých 14 kilometrech silnic, které se buď už opravují, nebo je na nich snížená rychlost.

  • 24.11.2024

    Obraz Josefa Šímy Země se v neděli v Praze na Žofíně vydražil za 60,48 milionu korun včetně aukční přirážky. Jedná se o světový aukční rekord tohoto autora. Monumentální dílo z roku 1960 se zařadilo mezi deset nejdráž prodaných obrazů na aukcích v Česku. Olej Země je největším obrazem, který Šíma (1891-1971) namaloval. Do aukce šel s vyvolávací cenou deset milionů korun. Nakonec se jeho cena dostala na 50,4 milionu korun bez započtení aukční přirážky.

    Dominantní část plátna zaujímá rozsáhlá béžová plocha evokující písečnou či kamenitou krajinu, která plynule přechází do modravého nebe. Tato barevná harmonie vytváří dojem éterického, snového prostoru, v němž se hmota a prázdnota vzájemně prolínají ve snaze dosáhnout jednoty. Nejdražším v aukci prodaným obrazem v Česku je olejomalba Františka Kupky nazvaná Conception/Danae (Početí). Letos v dubnu se prodala v aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery za 126,5 milionu korun.

  • 24.11.2024

    V podzimním kole potravinové sbírky se během soboty v tuzemských obchodech vybralo na 640 tun zboží. Je to nejvíce za celých jedenáct let existence sbírky a o několik desítek tun více než loni. Lidé darovali 572 tun potravin a 68 tun hygienických potřeb. Do 3. prosince mají lidé ještě šanci darovat zboží skrze nákup na internetu. V sobotu se do sbírky zapojilo 2250 kamenných obchodů a více než 5000 dobrovolníků. Sbírka navíc pokračuje na šesti e-shopech.

    "Rok od roku roste nejen počet zapojených prodejen a dobrovolníků mezi zaměstnanci obchodů, ale také objem darovaných potravin a drogerie," řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Potravinové banky mají v každém kraji zhruba 100 partnerských neziskových organizací, které pomoc potřebným rozdělují. Lidé v tísni se mohou obrátit i na sociální odbory radnic. Získat mohou QR kód, se kterým pak ve výdejně balíček vyzvednou. Výdejny fungují na 210 místech v Česku.

  • 24.11.2024

    V pondělí bude jasno až polojasno. Ojediněle a to především na Moravě může přes den oblačnosti přibývat. Později k večeru bude už oblačno na většině území a objevit se může i déšť. Noční teploty se budou pohybovat mezi +3 až -2 °C, přes den teploměry naměří mezi 4 až 9 °C. Vítr bude mírný o rychlosti 3 až 7 m/s.

  • 24.11.2024

    Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl v budoucnu přepracovat, v současném volebním období se to ale podle něj určitě nestane. Současnou verzi systému označil za nešťastnou a uvedl, že preferuje spíše vyšší ohodnocení ve mzdách. Stanjura to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Vláda je v současnosti pod palbou kritiky právě kvůli nízkým platům policistů a hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

    Příslušníci bezpečnostních sborů dostanou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek. Platy se mají zvedat o pět procent i v letech 2026 a 2027, příslušníkům podle Rakušana zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů. Stanjura odmítl, že by šlo o porušení proklamací vlády, protože ta nárůst o deset procent neslibovala.

  • 24.11.2024

    Nedostatečnou připravenost dětí na školní výuku pozoruje u svých žáků téměř 80 procent všech učitelů první tříd na základních školách. Mezi největší problémy patří nedostatečný nácvik pohybů při psaní a kreslení a problémy s pozorností. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce. Rozdíly v připravenosti žáků pak způsobují velké problémy ve výuce. Učitelé prvních tříd podle inspekce očekávají, že žáci budou splňovat určitý standard připravenosti na školu. Školy by podle nich zároveň měly s přirozenými rozdíly v možnostech i výkonech žáků počítat.

    Mezi nejvýraznější problémy patří potíže s nácvikem pohybů při psaní či kreslení, takzvanou grafomotorikou, a se soustředěním. Často učitelé pozorují také problémy s řečí a výslovností. Podle inspekce se v 93 procentech základních škol nachází alespoň jedno dítě, které je v péči logopeda. V Česku je podle statistik ministerstva školství téměř 4300 základních škol. Podle inspekce je důležité, aby mateřské školy získávaly od ZŠ zpětnou vazbu a následně se rozvoji potřebných dovedností a schopností, které budoucím žákům usnadní zahájení povinné školní docházky, věnovaly.

Pages