Zprávy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude od příštího roku pacientům platit preventivní vyšetření k včasnému odhalení nádoru kůže, informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Dosud měli pojištěnci možnost si vyšetření sami zaplatit a zpětně na něj požádat o příspěvek z fondu prevence. Zdarma lékaři vyšetřují pacienty při preventivních akcích, jako je Stan proti melanomu. V Praze a Brně si letos frontu vystálo přes 3100 lidí. Lékaři u 25 z nich našli zhoubný melanom a téměř u 60 další kožní nádory.

"V mezinárodním srovnání si nevedeme špatně, více než polovina léčených melanomů je u nás zachycena včas, v takzvaném prvním stadiu. Stále je zde ale 45 procent těch, které jsou objeveny ve stadiích pozdějších," uvedl v tiskové zprávě předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). VZP je největší zdravotní pojišťovna, jejími klienty je zhruba 60 procent populace.

Loni se podle VZP s melanomem či jiným zhoubným nádorem kůže léčilo více než 16.000 jejích pojištěnců. Pojišťovna za jejich péči zaplatila 566 milionů korun, téměř 90 procent úhrad tvořila moderní, ale finančně nákladná biologická léčba.

Opavu a Krnov na Bruntálsku navštíví 24. května tři princezny a dva princové z Lichtenštejna. Přijedou se podívat na zahájení výstavy ve Slezském zemském muzeu, která bude mapovat 400 let působení tohoto šlechtického rodu na Opavsku a Krnovsku. Toto území se majetkem Lichtenštejnů stalo v roce 1623, kdy Karel I. z Lichtenštejna získal titul vévody krnovského a opavského. Stejný titul dodnes používá i současný lichtenštejnský kníže Jan Adam II. ČTK dnes o návštěvě informoval mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný.

Vazby Lichtenštejnů na Opavu jsou historicky velmi těsné. Znak bývalého opavského knížectví se dodnes nachází ve státním znaku Lichtenštejnska. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili zde rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.

Proti poválečnému označení za osoby německé národnosti, jehož důsledkem bylo uplatnění Benešových dekretů, se ale Lichtenštejnové brání. Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů je příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Česká ministryně obrany Jana Černochová dnes v Pentagonu se svým americkým protějškem Llyodem Austinem podepsala česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). ČTK to sdělil ředitel odboru komunikace ministerstva obrany David Jareš. Už dříve Černochová řekla, že nejde o smlouvu o pobytu amerických vojáků v ČR nebo o smlouvou týkající se umístění vojenské základny. Po dnešním podpisu ministry obrany smlouvu v Česku musí schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident.

"Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu," řekla Černochová. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam. Považuje ji za další nástroj k prohloubení praktické obranné spolupráce mezi Českem a Spojenými státy. Šéf Pentagonu řekl, že strategické partnerství USA a Česka nebylo nikdy silnější. Platí to podle něho hlavně po ruské invazi na Ukrajinu. Při schůzce s Černochovou děkoval Česku kromě jiného za jeho podporu Ukrajině a že se zavázalo Kyjevu pomáhat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Česká vláda letos v dubnu schválila česko-americkou dohodu, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Její součástí je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.

Juventus přišel kvůli nesrovnalostem v účetnictví o 10 bodů v tabulce italské ligy a klesl mimo pozice zajišťující účast v Lize mistrů. Sportovní soud Italské fotbalové federace (FIGC) nicméně znovu zprostil viny bývalého viceprezidenta klubu Pavla Nedvěda. Někdejší kapitán české reprezentace dostal v lednu společně s dalšími klubovými funkcionáři osmiměsíční zákaz působení ve fotbale, který v dubnu tribunál Italského olympijského výboru zrušil.