Zprávy

Nedostatek lidí na pracovním trhu považují za závažný problém tři čtvrtiny Čechů a 60 procent očekává, že se situace v nejbližších deseti až 15 letech ještě zhorší. Většina veřejnosti, 63 procent dotazovaných připouští, že se Česko v některých oborech neobejde bez zahraničních pracovníků. Aktivní nábor cizinců ale podporuje jen 19 procent respondentů. Každý třetí by naopak preferoval vyřešit situaci bez jejich většího zapojení. Vyplývá to z průzkumu, který pro personální společnost Orienta Czech provedla agentura STEM/MARK. Průzkum se konal 1. června mezi 506 respondenty. Dvě třetiny oslovených se při zaměstnávání cizinců obávají vyšších nároků na bydlení, zdravotnictví nebo školství, ale o výzvy spojené s jejich začleněním do pracovního kolektivu a společnosti. Rostoucího tlaku na mzdy se obává 57 procent dotázaných.

Nejčastěji lidé vnímají nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči, stavebnictví, zemědělství a školství. Tedy v oborech, kde lidskou práci nelze snadno nahradit technologií ani rychlou rekvalifikací. Přesto téměř polovina dotazovaných by hledala řešení hlavně uvnitř českého trhu práce. Nejčastěji lidé uvádějí, že by nedostatek pracovníků mohly pomoci vyřešit vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky.

Jeden z nejmenších přenosných přístrojů pro měření emisí motocyklů, tzv. FTIR analyzátor, vyvinula Technická fakulta České zemědělské univerzity (TF ČZU) spolu s Technickou univerzitou v Liberci a firmou CreaTech. Analyzátor umožňuje měření všech skleníkových plynů současně, informovala univerzita v tiskové zprávě. Vývoj přístroje byl součástí mezinárodního projektu LENS, který mimo jiné zjistil, že motocykly produkují v běžném městském provozu výrazně více hluku i škodlivých emisí, než naznačují současné schvalovací metodiky. FTIR analyzátor byl během výzkumu umístěn ve speciální krosně, kterou měl řidič motocyklu na zádech. Vědci přístrojem otestovali 22 vozidel kategorie L, tedy mopedů, skútrů, velkých motocyklů, tříkolek, čtyřkolek i miniaturního automobilu pro mladé řidiče. Michal Vojtíšek z Katedry vozidel a pozemní dopravy TF ČZU uvedl, že analyzátor je schopný měřit všechny zásadní plynné emise, a to jak skleníkové plyny, mezi které patří oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný, tak i plyny přímo nebo nepřímo rizikové pro lidské zdraví. K těm patří oxid uhelnatý, oxid dusnatý a dusičitý, amoniak, formaldehyd a další látky nad rámec automobilového standardu Euro 7.

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV otevřel na letišti u Písku středisko profesionálních pilotů dronů. Jde o světově první certifikované výcvikové středisko podle vojenských standardů, řekl novinářům zakladatel a generální ředitel společnosti Ladislav Semetkovský. Náklady na vybudování zázemí střediska a úpravy letiště činily přibližně 100 milionů korun. "Výcvik zde bude primárně určený pro vojenské piloty, protože většina našich zákazníků jsou z oblasti obrany. Ale samozřejmě zde budeme cvičit i policejní a civilní složky," uvedl. Dodal, že výcvik potrvá zhruba tři měsíce a skládá se z teoretické i praktické části.

Výcvikové středisko je určeno pro budoucí piloty-operátory z vojenského, policejního, záchranného i civilního sektoru. Nabízí přípravu na certifikovaných dronech pod vedením instruktorů podle evropské legislativy. "Pokud má být jakýkoliv projekt úspěšný, je postavený na mimořádné pracovitosti, důslednosti a urputnosti. Všechny tyto vlastnosti předseda představenstva Ladislav Semetkovský má, což už jsem poznal jako ministr dopravy," uvedl v Písku místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Semetkovský chce, aby se Primoco UAV stalo globálním poskytovatelem bezpilotních služeb na světě.

Panelové domy dodnes tvoří samozřejmou součást českých měst a přes všechny změny po roce 1989 v nich žije více než čtvrtina obyvatel České republiky. Panelová výstavba přinesla v socialistickém Československu poměrně rychlé řešení bytové krize, ovšem za cenu často nízké kvality domů, ale i rezignace na jakékoli urbanistické řešení, a to zejména v posledních dekádách. Za největší panelové sídliště v Praze i celém Česku bývá označováno Jižní Město, podle Českého statistického úřadu tam žije téměř 80.000 lidí. Panelové domy se tam začaly stavět roku 1971 a 18. června 1976 převzali dekrety první obyvatelé sídliště.

První pokusy s panelovými domy na českém území se datují už do let druhé světové války a jsou spojené s firmou firma Baťa, která v roce 1940 experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze. Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů). Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy. Do roku 1990 se na území dnešní České republiky postavilo přibližně 62.500 panelových domů.