• 16.3.2023

    Mezi tisíci demonstranty, kteří dnes v Tel Avivu vyšli do ulic na protest proti kontroverznímu návrhu soudní reformy, je i československý rodák a přeživší holokaustu Gidon Lev se svou americkou partnerkou Julie Grayovou. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel. Osmaosmdesátiletý karlovarský rodák Lev, který strávil čtyři roky svého dětství v koncentračním táboře Terezín, řekl, že má o nynější směřování Izraele velké obavy. Na transparentu měl napsáno: "Naši demokracii budeme bránit duší a krví, přeživší holokaustu".

    Lev se do Izraele přestěhoval v roce 1959 a sloužil v izraelské armádě za šestidenní války v roce 1967. Nynější směřování Izraele označil za "nebezpečné pro naši existenci jakožto svobodného demokratického národa". Proti soudní reformě se konají už od ledna masové demonstrace v řadě měst Izraele. Prosazovaná reforma by umožnila vládě přehlasovat rozhodnutí soudů pouhou většinou a výběr všech soudců by svěřila politikům koalice, píše The Times of Israel.

  • 16.3.2023

    Národní památkový ústav (NPÚ) v restituční kauze týkající se části mobiliáře státního zámku Opočno na Rychnovsku podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Zámek Opočno plánuje 1. dubna zahájit návštěvnickou sezonu v běžném rozsahu. Prohlídkové okruhy v zámku se v návaznosti na rozhodnutí soudu o navrácení části majetku rodině Colloredo-Mannsfeldů prozatím měnit nebudou. Novinářům to dnes řekl ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.

    V rozsudku je podle NPÚ uvedeno zhruba 250 nesporných věcí, které budou postupně nahrazovány, aby byly připraveny k případnému transportu. V souboru předmětů je podle Kadlece například kočár ve vstupním průjezdu, 19 lustrů, 38 obrazů nebo zhruba 220 historických zbraní. "Vstoupili jsme v jednání se zástupci rodiny Colloredo-Mannsfeld o případné výpůjčce těchto předmětů. Po návratu klientů ze zahraničí, jak nám sdělil jejich právní zástupce, s nimi budeme o možném vypůjčení těchto předmětů jednat. Z dosavadní e-mailové korespondence víme, že právní zástupce se domnívá, že dojde k dohodě tak, aby byla výhodná pro obě strany," řekl dnes ČTK Kadlec.

  • 16.3.2023

    Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11.600 hektarů. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to podvede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40.000 tun.

    Nebeská uvedla, že ČR je na dovozu zeleniny závislá zhruba ze dvou třetin, což vede k tomu, že ceny určuje dovoz a čeští zemědělci na ně mají minimální vliv. Poznamenala, že v roce 2002 se zelenina pěstovala na téměř 18.000 hektarech, v roce 2022 to bylo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 11.678 hektarů. Stát by podle Nebeské měl aktivně podpořit investice do výstavby skladů, což by umožnilo uchovat mnohem více kořenové zeleniny a zemědělci by mohli pěstovat zeleninu na větší ploše.

  • 16.3.2023

    Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti dnes uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos.

    Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.

  • 16.3.2023

    Polsko v nejbližších dnech předá Ukrajině zřejmě čtyři nadzvukové letouny MiG-29. Na tiskové konferenci po setkání s českým prezidentem Petrem Pavlem to dnes řekl polský prezident Andzrej Duda. Celkem má Polsko k dispozici přes deset strojů, které v minulosti převzalo z výzbroje Německé demokratické republiky (NDR). Další stroje Polsko Ukrajině poskytne po jejich servisu a opravě.

    Prezidenti ČR a Polska Pavel a Duda jednali ve Varšavě o ekonomické spolupráci, rozvoji dopravního spojení, chystaném summitu NATO či energetice. Pavel řekl, že vztah obou zemí nebyl asi nikdy tak dobrý jako teď. Válka na Ukrajině pomohla uvědomit si, jak cenná je spolupráce. Duda zmínil, že dobudování dopravního spojení prostřednictvím české D11 a polské S3 by vytvořilo důležitou spojnici obou zemí, usnadnilo Čechům návštěvy Baltského moře a pomohlo i obchodu.

    Během dne se Pavel setká také se zástupci polského parlamentu nebo české menšiny. Návštěva Polska je jeho druhou zahraniční cestou po inauguraci z minulého týdne. Na první byl v pondělí a v úterý na Slovensku. Pavel se do Polska vydal pouhý týden po své inauguraci. Brzkou cestu v případě svého zvolení slíbil již před volbami v reakci na vyjádření svého protikandidáta Andreje Babiše, který zpochybnil případnou českou pomoc Polsku a Pobaltí v případě vojenského napadení.

    Odpoledne Pavel položil za účasti čestné vojenské jednotky věnec u hrobu Neznámého vojína. Následoval oběd s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a jednání se šéfem Senátu Grodzkým. Český prezident se sešel i se skupinou krajanů u české ambasády na náměstí Václava Havla, měl schůzku se zástupci Polsko-československé solidarity.

  • 16.3.2023

    V případě finančních problémů Češi nejprve šetří na výdajích na oblečení, zábavu a dovolenou. Významně také vzrostl počet lidí, kteří omezují spotřebu energií a vody. Jen minimum Čechů by finanční problémy řešilo půjčkou od známých nebo od finančních institucí. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK.

    Nákupy oblečení by při finančních problémech omezilo 65 procent Čechů. Více by pořizování oděvů omezovaly ženy, kterých se pro tuto možnost vyslovilo 71 procent, zatímco můžů 56 procent. Omezení výdajů na zábavu a kulturu by zvolilo 61 procent Čechů, 60 procent by snížilo výdaje na dovolené. Pro 49 procent lidí by finanční problémy znamenaly nutnost šetřit na potravinách.

    Meziročně se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří by finanční problémy řešili omezením spotřeby energií a vody. V současnosti by to bylo 56 procent Čechů, před rokem se jich pro tuto možnost vyslovilo 25 procent. Vzrostl také podíl lidí, kteří by omezovali vzdělávání a zájmové aktivity dětí, a to na 16 z loňských osmi procent.

  • 16.3.2023

    Na podvodné prodeje zájezdů přes sociální sítě upozorňují asociace tuzemských cestovních kanceláří. Údajní odborníci na danou destinaci nejdříve z lidí vylákají peníze a následně zájezd zruší nebo zájemce, kteří již na místo dorazili, nechají bez ubytování a zajištěné zpáteční dopravy. ČTK to řekla ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Chaloupková. Policie v současné době vyšetřuje několik takových případů napříč Českem, sdělil ČTK mluvčí Jakub Vinčálek.

    Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) Jana Papeže jsou podobné podvody na internetu již řadu let. "Většina takových nabídek si je podobná jako přes kopírák. Nejprve nabízející představí sebe sama jako odborníka na danou destinaci, protože tam dlouhodobě žije. Pak zdůrazní, že je s ním cesta vždy zajímavější a mnohem levnější, protože na místě všechny zná a všichni mu dají úplně jiné ceny než českým cestovkám. Pak napíše své hodnocení cestovek, jejich nekřesťanských marží a touhy klienty okrást. A nakonec vyzve čtenáře k tomu, aby se s ním spojili přes zprávy, protože nechce konkurenci ukazovat svůj geniální a levný program," uvedl Papež.

  • 16.3.2023

    V Česku je na letošní letní sezonu připraveno 44.000 kilometrů pěších tras a 40.000 kilometrů silničních cyklotras. Na obnovu a rozšíření turistického značení bylo loni vynaloženo skoro 17 milionu korun, meziročně o 1,2 milionu korun více. Většinu tvořily dotace ministerstva pro místní rozvoj a jednotlivých krajů. Vyplývá to z tiskové zprávy Klubu českých turistů (KČT).

    KČT letos dále zavede novou certifikaci pěších stezek. Ty, které umožňují pohodlnou chůzi po přírodním povrchu, jsou dobře označené, zajímavé a nejezdí po nich auta či cyklisté, získají označení Pěšky pro zdraví. Podle KČT by takových tras mělo být 2000 kilometrů. "V České republice máme 44.000 kilometrů pěších tras, z nichž je potřeba modernizovat 20 až 30 procent. Jedná se nejčastěji o nevhodné úseky s asfaltovým povrchem, zejména kopírující nebezpečné silniční komunikace," uvedla Zdeňka Šrédlová z Rady pro moderní pěší trasy KČT.

    KČT byl založen v roce 1888 skupinou nadšených vlastenců kolem známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka. Jeho hlavní činností je správa sítě turisticky značených tras. V roce 2021 sdružoval přibližně 29.000 členů ve 400 odborech po celém Česku.

  • 16.3.2023

    Českobudějovická startupová firma Virtual Lab dokončuje aplikaci, díky níž budou moci zdravotníci trénovat zásahy ve virtuální realitě (VR). Jednu její zdravotnickou aplikaci testuje koncern B. Braun. Jiné aplikace pro výuku má už téměř 50 škol. Další aplikace má firma pro domovy seniorů, které je využívají třeba při terapiích pro klienty s Alzheimerovou chorobou, řekl ČTK spolumajitel firmy Leoš Kubíček.

    Nyní firma dokončuje dvě aplikace pro zdravotníky. Jednu pro trénink zdravotních sester na jednotkách intenzivní péče. Druhou je nácvik první pomoci na objednávku z Německa. Propojuje fyzický trenažér na masáž srdce s virtuální realitou, když místo figuríny resuscituje záchranář virtuálního avatara, třeba motorkáře. "Schopnost rychle a správně reagovat je daná prostředím a mírou stresu. Jestliže si v zasedačce nacvičujete resuscitaci na plastovém panákovi, tak tam se moc pod stres nedostáváte. Ale když máte rozbitého motorkáře, vedle vás stojí sanitka, policie, jsou tam (ve VR) zvuky prostředí a vy musíte sáhnout na toho avatara, je to výrazně realističtější a zrychluje to zvládnutí situace v reálném životě," řekl Kubíček.

    Zájem o aplikace má 15 nemocnic v ČR i Německu. Testovat je bude v USA společnost Linet.

  • 16.3.2023

    Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním schodkem 415,3 miliardy korun. Vyplývá to z upřesněných údajů, které dnes na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Předloni dosáhl schodek 168 miliard korun, tehdy zaznamenal běžný účet platební bilance deficit poprvé od roku 2013.

Pages