Zprávy

Dosud největší demonstraci proti podmínkám vstupu do Evropské unie uspořádali ve středu v Praze čeští zemědělci. Nespokojení farmáři z celé republiky již potřetí během letošního podzimu přišli vyjádřit nespokojenost s návrhy EU a zároveň si vybojovat větší pomoc státu při řešení letošní finanční krize. Zvlášť bouřlivé protesty se odehrály před ministerstvem zemědělství, které demonstranti zasypali vejci. "Scházíme se tady, protože se domníváme, že pokud se zemědělstvím něco nestane, tak do půl roku nemá místo na trhu ve světě," řekl Jaroslav Vojtěch ze zemědělského podniku Agro Jaroměř. "Přivádí nás bída, bída zemědělců, skoro hrobní bída," připojil se soukromý zemědělec Miroslav Binder. Poté však dodal, že od akce neočekává nic, protože tato vláda stejně nic nesvede.

Představitelé pořádajících agrárních organizací se krátce sešli v budově ministerstva s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. Setkání však bylo předčasně ukončeno poté, co protestující začali do oken úřadu házet velké množství vajec a rozbili i okno v místnosti, kde se jednající nacházeli. Kromě toho zemědělci před vchod do ministerstva vysypali hromady produktů, především slámy, jablek a brambor. Útoky doprovázel zvuk sirén a ohlušující pískot davu.

Poté se nespokojení farmáři po magistrále vydali na Václavské náměstí. Podle policejních odhadů jich po jedné z nejdůležitějších pražských tepen pochovalo téměř deset, podle demonstrujících až dvacet tisíc. Policie musela kvůli jejich přesunu krátce odklonit dopravu směrem do centra. Vzhledem k tomu, že organizátoři pochod po magistrále nenahlásili, bude mít tato část protestu zřejmě dohru na obvodním úřadu.

Na Václavském náměstí k demonstrujícím promluvil prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Řekl, že současný postup jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií nepřesvědčuje zemědělce o rovnoprávných podmínkách pro jejich vstup do EU. Dodal, že se zemědělci s tímto stavem nesmíří. Poté zemědělci před polednem protest ukončili. Protesty se obešly bez vážnějších incidentů, dohlíželo na ně 80 mužů z dopravní a pořádkové policie. Nicméně na Václavském náměstí stejně jako před budovou ministerstva zemědělství zůstalo po farmářích plno rozbitých vajec, navíc několik zapálených hromad slámy, chmele a obilí.

Počtem demonstrantů byl středeční protest největším vystoupením zemědělců proti podmínkám vstupu do Evropské unie. Zemědělcům se v nabídce unie nelíbí zejména omezené přímé platby. Ty mají podle návrhu EU v prvním roce po vstupu v kandidátských zemích začínat na 25 procentech úrovně v nynějších členských státech a na plnou výši růst postupně do roku 2013. Se všemi požadavky, které chtějí protestující prosadit, ale nesouhlasí soukromí zemědělci, kteří demonstraci nepodpořili. Protesty a blokády považují navíc za kontraproduktivní. "Při vyjednávání s Evropskou unií nepomohou a zemědělci kvůli nim mohou ztratit podporu širší veřejnosti," řekl místopředseda republikové Asociace soukromých zemědělců Jan Votava a dodal, že správným postupem je jednání. Asociace ale shodně s protestujícími považuje situaci v zemědělství za kritickou a kvůli letošnímu propadu farmářských cen a nepříznivému počasí také od vlády požaduje kompenzační platbu.

Británie je připravena být vstřícnější vůči požadavkům Česka a Slovinska v nynější konečné fázi vstupních rozhovorů mezi Evropskou unií a těmito kandidáty. Prohlásil to ve středu v Lublani britský ministr zahraničí Jack Straw po jednání se svými protějšky z ČR a Slovinska. Rámec pro financování rozšíření, který byl stanoven koncem 90. let v Berlíně a poté upřesněn Evropskou komisí a členskými státy, nelze měnit, zdůraznil. Británie se však nyní lépe seznámila s požadavky ČR a Slovinska a pečlivě je zváží. V případě, že některé požadavky podpoří dánské předsednictví EU, také je nejspíš podpoří, uvedl Straw. Při krátkém vyjádření po setkání s Cyrilem Svobodou a Dimitrijem Rupelem vyjádřil také přesvědčení, že objem peněz pro ČR a Slovinsko bude významný. A to podle něj z mnoha důvodů, které však na společném setkání ministrů s novináři neupřesnil; novinářům nebylo umožněno klást otázky. Rupel poznamenal, že se Svobodou požádali Strawa o pomoc v závěru jednání mezi kandidáty a EU. Usoudil, že postoje ČR a Slovinska jsou si blízké. Svoboda ve svém příspěvku řekl, že s Rupelem chtěli také lépe poznat britský postoj.

Nejlepším řešením před blížící se volbou prezidenta republiky by podle Unie svobody-DEU byla dohoda vládní koalice na jednom společném kandidátovi. Podle úřadujícího šéfa unionistů Ivana Pilipa je osobou přijatelnou pro všechny tři vládní strany ombudsman Otakar Motejl. Motejl skončil v referendu sociální demokracie až třetí, anketu vyhrál expremiér Miloš Zeman, za ním překvapivě skončil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Zeman ale odmítl kandidovat již při první volbě, která se uskuteční 15. ledna. ČSSD bude svého kandidáta na prezidentskou funkci vybírat tuto sobotu. ODS oficiálně navrhla svého předsedu Václava Klause, komunisté prosazují jako nástupce Václava Havla advokáta Miroslava Kříženeckého.

Evropská komise předložila v minulých dnech Rakousku a České republice návrh protokolu o Temelínu, který má být přiložen ke Smlouvě o přistoupení. Mluvčí komise Jean-Claude Filori uvedl, že momentálně probíhá dolaďování textu, který však zatím nelze zveřejnit. Návrh EK neobsahuje a priori žádné konfliktní body; není v něm například zmínka o možnosti uchýlit se k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v případě, že nebudou plněny loňské dohody mezi ČR a Rakouskem o Temelínu. Premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel se loni 29. listopadu za přispění komisaře Güntera Verheugena dohodli, že budou usilovat o to, aby závazky obsažené v dohodě o Temelínu byly zakotveny v protokolu přiloženém ke Smlouvě o přistoupení. Verheugen tehdy zdůraznil, že to bude možné až poté, co vysloví souhlas zbývajících 14 členů. Smlouva o přistoupení je nyní připravována v orgánech Rady EU. Bude předložena k podpisu nejvyšším představitelům 15 členských a 10 vstupujících zemí v půli dubna na summitu v Aténách. Poté bude podléhat ve 25 zemích ratifikaci.