Zprávy

Česká republika se smiřuje s tím, že se na summitu v Kodani zřejmě nepodaří vybojovat zvýšení počáteční úrovně přímých zemědělských podpor po vstupu do EU. Předpokládá, že místo toho by unie měla kandidátům navrhnout dodatečné kompenzace, tedy hotové peníze k vylepšení rozpočtové situace. Státní tajemník Pavel Telička v Bruselu zjistil, že po "zradě" Polska usilují o navýšení přímých plateb už pouze Češi a Maďaři. Slováci toto téma prosazují jen formálně a de facto jsou s nabídkou dánského předsednictví spokojeni. Obdobně se tváří baltské země či Slovinsko, nehledě na Kypr. Telička uvedl, že navzdory tomu v souladu se svým mandátem růst přímých plateb dál požadoval. Polsko rychle opustilo dohodu z víkendového summitu čtyř zemí Visegrádu a sdělilo, že mu dosavadní nabídka EU nevadí, pokud dostane místo přímých podpor peníze na dřevo. To vyvolalo hněvivou reakci z Prahy. Telička opět mluvil o neseriózním postupu Varšavy. Podle českého vyjednávače se vývoj bude zřejmě ubírat cestou kompenzačních plateb, což se bude rovnat naplnění nového polského scénáře. Pokud by se "patnáctka" na summitu v Kodani příští týden rozhodla kandidátům něco přidat, tedy učinit finančně-politické gesto, budou to spíše peníze rozložené do prvních tří let po vstupu a použitelné prakticky na cokoli jiného než na přímé platby. Ty by pak zůstaly na úrovni 25-30-35 procent úrovně EU v letech 2004-6. Bylo by je možné navýšit převodem zhruba čtvrtiny prostředků určených na venkovský rozvoj, plus peněz ze státního rozpočtu, na maximálně 45 procent úrovně přímých plateb v EU. Tento posun je podle Teličky také výsledkem českého tlaku - protistrana původně nabízela 40 procent, Praha chtěla 50 procent. Teličkovi udělal radost příslib protistrany, že Česko dostane vedle již slíbené dodatečné kompenzace 175 milionů v roce 2004 další "velmi uspokojivou" částku, jež bude rozložena do tří let po vstupu. Zdroje EU potvrdily, že Dánové už nehodlají hýbat s výrobními kvótami, podle jejichž objemu budou rozdělovány zemědělské subvence. Teličkovi bylo řečeno, že počty masných krav a tuny mléka se už měnit nebudou, ačkoli s nimi Češi nejsou ještě zcela spokojeni. To neznamená, že o ně Praha nebude usilovat. Český vyjednávač mluvil s dánským velvyslancem Poulem Skytem Christoffersenem a dalšími členy Výboru stálých zástupců (COREPER), který bude v pátek rozhodovat o dalším postoji.

Až 53 miliard korun úspor ve státních výdajích a 20 miliard korun dodatečných daňových příjmů má v roce 2006 přinést připravovaná reforma veřejných financí. O materiálu zpracovaném ministerstvem financí bude vláda jednat v neděli na zámku v Kolodějích. Schválit by ho měla o týden později na svém pravidelném zasedání. Plánované úspory by měly v roce 2006 vést ke snížení deficitu veřejných financí na tři až čtyři procenta z letošních 5,7 procenta. Součástí reformy je i návrh čtyřletého výhledu rozpočtových příjmů a výdajů, který by vláda sněmovně předkládala spolu se státním rozpočtem a z něhož by pak vycházela při přípravě dalších státních rozpočtů. Státní rozpočet by měl také nově obsahovat víceleté výdajové limity pro jednotlivé programy resortů.

Český velvyslanec při EU Libor Sečka se v Bruselu oficiálně rozloučil se svými partnery z členských a kandidátských zemí, z institucí unie i se spolupracovníky ze stálé mise. Své působení v Bruselu ukončí vzápětí po kodaňském summitu. V lednu ho má v čele české mise vystřídat Pavel Telička, nyní náměstek ministra zahraničí a státní tajemník. Sečka působil v Bruselu od jara 2000, tedy v klíčové době českého vyjednávání o vstupu do unie. Rychle potvrdil pověst prvotřídního diplomata. Dokázal si získat důvěru mnoha velvyslanců členských zemí i vysokých úředníků Evropské komise, což bylo rozhodující při prosazování českých zájmů v přístupových rozhovorech, které zřejmě skončí příští týden. Novináři oceňovali jeho otevřenost a přehled. Zvláště se vyznamenal při řešení obtížných problémů spojených s rakouským odporem vůči jaderné elektrárně Temelín a se zpochybňováním vstupu Česka kvůli Benešovým dekretům. V obou případech intenzivně pracoval zejména s poslanci Evropského parlamentu. Telička nastoupí po Novém roce do měnících se vod. Po dokončení přípravy Smlouvy o přistoupení a jejím podpisu v dubnu bude prvním Čechem, který zasedne ve Výboru stálých zástupců (COREPER), jemuž se také říká "nejmocnější úřednický orgán na světě"; zatím tam nebude mít právo hlasovat. Právě zde jsou k definitivnímu schválení ministry vlád členských zemí připravována všechna rozhodnutí, usnesení a legislativní akty EU. Nový velvyslanec nebude pro nikoho neznámou osobou. V Bruselu působil jako diplomat v 90. letech. Ve funkci vyjednávače zde strávil od roku 1995 stovky dní. Je považován za nejlepšího českého znalce politických poměrů a pochodů v unii, za spolehlivého a inteligentního partnera i obávaného protivníka. V kuloárech se delší dobu mluví o tom, že není bez šancí stát se také prvním českým komisařem. Libor Sečka byl jmenován velvyslancem v Římě, kam se přesune s manželkou Sabrinou, s níž se oženil v listopadu v Bruselu.

Změny nastaly i na dalších českých diplomatických postech. Velvyslankyní v Radě Evropy ve Štrasburku se v těchto dnech stala bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Štěpová, velvyslancem v Chile bude Lubomír Hladík, někdejší chargé d'affaires v Peru. Hladík byl v roce 1996 v peruánské Limě mezi lidmi, které uneslo ultrapravicové komando Revolučního hnutí Túpaka Amarua. Na zastupitelský úřad v Chorvatsku má zase odcestovat dosavadní zástupce politického ředitele prezidenta Petr Buriánek.

Nově zvolený předseda Senátu Petr Pithart připustil, že v boji o prezidenta by patrně nepatřil ke kandidátům s největší šancí. K tomu, zda i přesto bude kandidovat, se nechtěl příliš konkrétně vyjadřovat. Čeká totiž, koho v sobotu nominují sociální demokraté. Pithart ve středu zdůrazňoval, že při jeho rozhodování bude prioritou udržení vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody. "Rozhodně nejsem žádná karta ve hře. Samozřejmě mám svoji odpovědnost a to je vše co k tomu mohu říci," řekl Pithart. Slíbil, že konkrétněji se vyjádří po sobotním jednání ústředního výboru ČSSD, který má navrhnout svého prezidentského kandidáta. V referendu ČSSD skončil první bývalý šéf strany Miloš Zeman, druhý exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš a třetí ombudsman Otakar Motejl, který je přijatelný i pro lidovce a unionisty. Na otázku, zda by kandidoval proti Motejlovi, Pithart jednoznačně neodpověděl.