Zprávy

Země kandidující na členství v Evropské unii do ní nesmějí vnášet své "animozity a spory". Prohlásil to v sobotu šéf sociálnědemokratického poslaneckého klubu v Evropském parlamentu (EP) Rakušan Hannes Swoboda v rozhovoru pro tiskovou službu Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). Požadoval také, aby EU zaujala stanovisko k takzvaným Benešovým dekretům, a kritizoval "evropské konzervativce", přičemž zmínil i předsedu české Poslanecké sněmovny Václava Klause. "Je naléhavě nutné, aby Evropská komise spolu s Radou (EU) a Evropským parlamentem zaujala jasné stanovisko k dekretům Beneše a Antifašistické národy národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ). Potřebujeme definici, zda a jaké důsledky by tyto dekrety, jež je nutno považovat za historické, mohly mít pro občany EU," řekl.

Jednání o přistoupení k Evropské unii vstupují podle velvyslance Evropské komise v České republice Ramira Cibriana do rozhodujícího stádia. "Jde o moment pravdy, a to jak pro EU, tak pro kandidátské země," uvádí Cibrian v sobotním Právu. Za nejdůležitější pokládá to, že vstoupí-li ČR do unie v roce 2004, bude mít právo spolu s ostatními členskými státy rozhodovat o detailních otázkách příštího finančního rámce na léta 2007 až 20013. Česko je podle Cibriana mezi nejlépe připravenými zeměmi, mnoho úkolů ale ještě zbývá. "Koncem ledna Komise navrhla společné stanovisko k jedné z nejobtížnějších kapitol - ke kapitole zemědělství - spolu se společným finančním rámcem na léta 2004 až 2006," zmínil velvyslanec návrh, který vyvolal nespokojenost u českých zemědělců i samotného ministerstva zemědělství.

Nejzkušenějšímu českému bobistovi Pavlu Puškárovi přinesla olympiáda velké zklamání. Po osmém místu v Naganu se pilot první české dvojky propadl v Salt Lake City až na 19. místo a stejná příčka mu patřila po polovině závodu čtyřbobů. Původně se chtěl letos s ledovým toboganem rozloučit, teď prý bude jezdit dál. "Přece nemůžu skončit takhle," komentoval změnu rozhodnutí. Ve svých 36 letech byl po Dominiku Haškovi nejstarším českým olympionikem, v Turíně bude mít na krku čtyřicítku, ale nebere to jako handicap. "Langen v tomhle věku získal zlato," připomněl příklad olympijského vítěze.

Člen Evropské komise Günter Verheugen ujistil českého ministra zahraničí Jana Kavana, že otázky související s takzvanými Benešovými dekrety nejsou a nebudou předmětem jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii. Komisař Kavana dále ujistil, že EK dělá všechno pro to, aby byl dodržen harmonogram, podle něhož má jednání o přistoupení s ČR a s dalšími devíti kandidáty skončit letos. Kavan vyjádřil naději, že navzdory všem problémům, které obnášejí poslední citlivé kapitoly, se povede vyřešit hlavní problémy do července.

Za předčasné Verheugen označil Kavanovy snahy vyjednat už nyní snížení požadovaných českých příspěvků do pokladny EU. V dokumentu z 30. ledna EK navrhla, aby unie použila v letech 2004-2006 na financování potřeb deseti nových členů 40 miliard eur ve formě závazků a vybrala od nich 15 miliard na příspěvcích. Balík zahrnuje zlomek přímých plateb pro zemědělce. Adeptům členství připadá diskriminační, bohatým členským státům příliš štědrý.

Kavan v rozhovoru se zemědělským komisařem EU Franzem Fischlerem poukazoval především na to, že Evropská komise vycházela při zpracování průzkumného návrhu na financování rozšíření z výchozí situace, která má jen málo společného se stavem českého zemědělství. "Chceme, aby unie aplikovala zásadu diferenciace, tedy aby vzala v úvahu, že zemědělství v jednotlivých kandidátských zemích se výrazně liší," řekl Kavan po setkání. Fischlerovi připomněl, že v ČR se zemědělskou výrobou zabývá jen 3,2 procenta obyvatelstva a že české zemědělství nečelí zásadní restrukturalizaci. Evropská komise zdůvodňuje návrh neposkytnout okamžitě po přijetí novým zemím plné přímé podpory (62 procent všech zemědělských dotací v EU) mimo jiné tím, že by se tím zakonzervovala neblahá situace na venkově a zbrzdila nezbytná restrukturalizace. Má přitom na mysli zejména polské zemědělství, které živí čtvrtinu obyvatel.