Zprávy

Komunisté se začali intenzívně připravovat na referendum o vstupu České republiky do EU. Základní, okresní a krajské organizace KSČM začnou jednat o výsledcích přístupových jednání České republiky k unii v lednu, řekla mluvčí strany Věra Žežulková.

Podkladem k jednání organizací na všech stupních bude analytický materiál, který má připravit místopředseda Jiří Dolejš. Řekl, že v něm vyhodnotí stav přístupových jednání po kodaňském summitu EU. Z analýzy by mělo plynout, jak byla česká vláda v Bruselu při vyjednávání vstupních podmínek úspěšná.

Summit se v dánské metropoli uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Očekává se, že evropská patnáctka rozhodne o tom, že deset kandidátských zemí, včetně Česka, rozšíří řady unie od května 2004. Občané v nových členských zemích by měli ještě stihnout volby do Evropského parlamentu. Českou republiku v něm bude zastupovat zřejmě 22 poslanců.

Ústřední výbor, který je nejvyšším orgánem KSČM mezi sjezdy, se bude vstupem do EU zabývat na svém zasedání ještě 22. března, zhruba tři měsíce před referendem, v němž by měli občané o vstupu rozhodnout.

Komunističtí představitelé se netají, že s dosavadními výsledky vyjednávání, která dospěla takřka ke konci, nejsou spokojeni a že svým voličům hlasovat pro vstup pravděpodobně nedoporučí. Odpor vyvolaly zprávy, že země dostane od unie v porovnání s jinými kandidátskými zeměmi méně peněz. Především zemědělci se trvale bouří proti podmínkám, za nichž by měli do EU vstoupit. Už dvakrát proti nim v Praze demonstrovali. Sněmovna by se situací v zemědělství měla zabývat počátkem příštího roku.

Česká republika si v pondělí řekla o dvojnásobek částky, kterou jí v poslední nabídce slíbil jak nynější předseda EU Dánsko, tak Evropská komise, sdělil to v Bruselu diplomatický zdroj blízký jednání. Znamená to, že premiér Vladimír Špidla se pojede na summit do Kodaně koncem týdne bít za celkové navýšení o 390 miliónů eur pro léta 2004-6. Poté, co Praha naznačila úmysl stáhnout se z boje o přímé zemědělské podpory a naposledy i o výrobní zemědělské kvóty, zůstávají předmětem rozhovorů - podobně jako v případě Slovinska, Maďarska a dalších zemí - prakticky už jen hotové peníze. V posledním týdnu bylo Praze přislíbeno 185 miliónů eur nad to, s čím se původně počítalo. Ministr Cyril Svoboda požádal o jednou tolik, tedy o 390 miliónů. Bylo mu řečeno, že o tom se rozhodne politicky na nejvyšší úrovni. Summit v Kodani se tak rýsuje stále více jako rvačka o peníze, přičemž EU ještě neřekla, kolik zlaťáků hodí do ringu a zda vůbec nějaké budou. Češi si oprávněně stěžují, že v přepočtu na hlavu vydělávají na členství výrazně méně než ostatní. Když Dánsko přišlo před dvěma týdny s prvním verzí svého "balíčku", nepočítalo s tím, že by Česká republika měla v prvních třech letech po vstupu vyšší čistý příjem než v roce před vstupem, tedy 170 miliónů eur ročně. Vylepšená nabídka počítá s příjmy 190 miliónů, 230 miliónů a 245 miliónů, tedy s nápravou o nějakých 155 miliónů. I tehdy by však v přepočtu na obyvatele nepřesáhly čisté příjmy 70 eur za tři léta. Tedy méně, než co mají dnes jisté ostatní kandidátské země. Ministr Cyril Svoboda dánskému protějšku Peru Stigu Möllerovi a komisaři Günteru Verheugenovi řekl, že nepřichází v úvahu, aby Češi brali z Bruselu méně než Slovinci, kteří jsou relativně bohatší. Podle diplomatů se setkal s pochopením. Aby se Česká republika neocitla po vstupu v negativním postavení vůči rozpočtu, navrhlo pro ni Dánsko napřed 175 miliónů eur dodatečných kompenzací na rok 2004. Posléze přidalo zmíněných 185 miliónů, které budou rozděleny do tří prvních let. Původní rozpočtová kompenzace, s níž se počítalo od října, byla zvýšena ze 193 miliónů na 204 miliónů pro stejné období. Kdyby Praha prosadila svou, domohla by se čistého příjmu 88 eur na osobu a tři roky, což už by bylo podstatně více než 51, které Dánsko nabízelo původně.

Česká republika v Bruselu dojednává s Evropskou komisí konečné znění protokolu o Temelínu, který má být přiložen ke Smlouvě o přistoupení na základě loňské bruselské dohody mezi Českem a Rakouskem. O jeho obsahu mluvil také český ministr zahraničí Cyril Svoboda s rakouským ministrem zemědělství a životního prostředí Wilhelmem Moltererem. "Proces z Melku a bruselská dohoda jsou pro nás závazné. Jsme připraveni splnit to, co je v nich napsáno," řekl Svoboda novinářům. Zdůraznil, že v protokolu nesmí ovšem být zmínka o jurisdikci Evropského soudního dvora, který by tedy neměl být příslušný pro rozhodování o případném neplnění protokolu. Podle zdrojů EU však tento protokol tak jako tak sotva spatří světlo světa, protože nejméně šest členských států je rozhodně proti tomu. Předsedající Dánsko proto navrhuje, aby Česko a Rakousko na základě bruselské dohody jen učinily bilaterální prohlášení, které by bylo ke Smlouvě o přistoupení připojeno jako příloha. Evropská komise připravila text návrhu protokolu, s nímž Rakušané souhlasí; podle dobrého zdroje se v něm nepíše o příslušnosti Evropského soudního dvora. Čeští diplomaté dohadují formulační detaily. Hotový text bude předložen v úterý ministrům zahraničí EU, kteří ho pravděpodobně neschválí. Řada zemí unie, které mají jaderné elektrárny, nechce do evropského práva vnášet protokol umožňující kontrolu bezpečnosti takových zařízení. Domnívají se, že při určitém výkladu by se protokol o Temelínu dal vztáhnout i na další elektrárny v EU.

Další uvolnění obchodu se zemědělskými produkty mezi Českem a Evropskou unií vstoupí podle ministerstva zemědělství v platnost asi až od 1. února místo původně předpokládaného 1. ledna příštího roku. "Důvodem odkladu jsou schvalovací procedury a zejména současné soustředění EU na přípravu Kodaňského summitu," řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva. Fáze liberalizace s názvem Double profit podle ministerstva v podstatě prohlubuje princip předchozí etapy tzv. dvojité nuly, který spočívá v odstraňování cel a odpovídajícím odstraňování exportních subvencí. Ze strany EU byl přitom z jednání o liberalizaci vyloučen cukr a ze strany Česka hovězí maso. Dohodnuto bylo uvolnění obchodu zhruba ve třech okruzích. Prvním je bezcelní přístup výrobků původem z ČR na trh členských zemí EU a obráceně bez omezení množství. Základem je odstranění nynějších cel do deseti procent a u vybraných položek i cel nad deset procent. To se týká například některých živých zvířat, vajec, medu, česneku, hrachu a dalších vybraných druhů zeleniny a ovoce, chmele a různých druhy olejů. Dále byl sjednán bezcelní obchod v rámci kvót na citlivé komodity, u nichž se současně odstraní exportní subvence. Pro stanovení množstevního limitu se použil dvouprocentní podíl na domácí spotřebě. Toto uvolnění se týká například některých mléčných výrobků, obilovin a sladu. Součástí Double profitu je také návrh dohody o liberalizaci obchodu s vínem.