Zprávy

Ve druhém bloku Jaderné elektrárny Temelín skončila několikaměsíční kontrola bezpečnosti práce a technických zařízení a Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj v pondělí vydal souhlasné stanovisko k zavezení paliva. Vlastní zavezení však musí povolit Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho předsedkyně Dany Drábové by úřad mohl vydat souhlas zhruba do týdne. První blok temelínské elektrárny je zatím asi na měsíc odstaven. Proběhnou v něm revize a výměna armatur německé výroby, jejichž závada byla 7. února příčinou posledního odstavení reaktoru bezpečnostním systémem. Po ukončení prací pracovníci elektrárny dokončí závěrečnou sérii testů v poslední etapě energetického spouštění, které začalo na podzim 2000 a zahrnuje kolem 1800 zkoušek. Poté čeká blok komplexní šestidenní vyzkoušení a po něm začne zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců.

Česká republika by mohla počítat z fondů EU s více než 220 miliardami korun během tří let, pokud se stane členem unie v roce 2004. "Avšak jen v případě, že vláda najde stejný objem peněz ve státním rozpočtu," uvedla Delegace EU v Česku na semináři Hospodářské komory ČR. Podmínkou přidělení peněz na regionální projekty je totiž zhruba poloviční účast členské země. Česku však zatím spíše hrozí snížení těchto prostředků. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Čestmíra Sajdy totiž země nedosahuje stanovené vyrovnané bilance projektů v dopravě a životním prostředí v programu ISPA. V tomto předvstupním fondu je pro ČR nyní přichystáno ročně 70 miliónů eur a prvních pět projektů má být spuštěno v dopravě a ekologii letos. "Zatím je převaha požadavků na čerpání peněz pro zlepšení dopravy, neboť jsou nákladnější než například čističky odpadních vod," prohlásil Sajda. Do konce roku se však má situace napravit, protože ČR spojí několik ekologických projektů do jednoho, a tím dosáhne požadované minimální hranice pěti miliónů eur. Má jít o čističky na řece Dyji. Dosáhnout na všechny nabízené prostředky z unie je však obtížné i pro některé dlouholeté členské země, například Itálii. Té se podle Sajdy daří čerpat pouhá tři procenta z možné sumy, právě kvůli složitosti procesu a nutnosti mít kvalitní projekty.

Doplněním společných volebních kandidátek KDU-ČSL a Unie svobody-DEU o nezávislé osobnosti z řad občanských iniciativ a neziskového sektoru se bude v úterý zabývat celostátní výbor KDU-ČSL. Mluvčí strany Ondřej Jakob řekl, že výbor bude jednat také o volební kampani a volebním programu. Lidé z občanských iniciativ a neziskového sektoru by na kandidátkách Koalice KDU-ČSL a US-DEU měli nahradit zástupce ODA. Tato strana totiž bude po rozpadu čtyřkoalice kandidovat sama. Důvodem rozpadu čtyřky byla nespokojenost jejích členů s tím, jak ODA chtěla splácet svůj téměř sedmdesátimiliónový dluh. Jakob řekl, že debatu o doplnění společných kandidátek celostátní výbor KDU-ČSL v úterý zřejmě zcela neuzavře. Některé krajské organizace totiž tuto věc budou projednávat ještě v tomto týdnu. Právě tyto stranické organizace mají při doplňování kandidátek důležité slovo. Mezi lidi, kteří by mohli společné kandidátky KDU-ČSL a US- DEU doplnit, patří například mluvčí neziskových organizací Jihomoravského kraje Karel Kosina, ředitelka českobudějovické Diecézní charity Michaela Čermáková, předseda Rady zdravotně postižených Pavel Dušek a odborář akciové společnosti Vítkovice Pavel Folta. Jakob dále uvedl, že celostátní výbor lidovců bude v úterý projednávat i další strategii volební kampaně a věcná témata, jež při ní bude Koalice KDU-ČSL a US-DEU prosazovat. Například koncem tohoto týdne začne koalice propagovat přímou volbu prezidenta republiky. Celostátní výbor bude v úterý podle Jakoba jednat i o aktuálních politických záležitostech.

Internet bude zřejmě nejúčinnějším pomocníkem politických stran, které budou v letošní předvolební kampani vůbec poprvé usilovat také o přízeň českých krajanů. Volební manažeři parlamentních stran v neděli řekli, že na občany žijící v zahraničí rozhodně nezapomínají. Nějakou speciální kampaň orientovanou do světa - například inzeráty v krajanských listech - ale zatím neplánují.

Místopředseda Unie svobody-DEU Ivan Pilip předpokládá, že krajané, kteří v červnu budou volit, domácí politickou scénu sledují a znají. "To jsou lidé informovaní, které zasáhne i standardní kampaň tady u nás," soudí. Koalice lidovců a unionistů přitom spoléhá na to, že emigranti vědí, že právě tyto strany se zasazovaly o možnost občanů volit i v zahraničí.

Hlasy Čechů žijících mimo republiku hodlá získat i ODS, která byla proti volebnímu právu krajanů. "Samozřejmě se budeme snažit získat hlasy krajanů," uvedl místopředseda strany Miroslav Beneš. ODS například na svých internetových stránkách nabízí všem zájemcům zasílání novinek o činnosti a programu strany elektronickou poštou. "Nejdůležitější bude internet," soudí i místopředseda vládní sociální demokracie Karel Kobes.

I když většina občanů odešla z tehdejšího Československa kvůli nesouhlasu s komunistickým režimem, ani současná KSČM se nevzdává boje o hlasy krajanů. "Velká část jich žije na Slovensku," připomněla místopředsedkyně komunistické strany Zuzka Rujbrová. "Na Slovensku požádáme o pomoc subjekty, s nimiž spolupracujeme. Využijeme i vazby, které máme s dělnickými a komunistickými stranami ve světě," uvedla.