Zprávy

Vstup České republiky do EU může mít nepříznivý dopad na život lidí v důchodovém věku. Na besedě v kladenském středisku péče o seniory to připustil vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Důchodový systém podle něj totiž zůstává i po přičlenění ve výlučné kompetenci národních států. "Možná je netaktické to říkat, ale mám větší obavu o české důchodce než zemědělce," prohlásil Cibrian. Podle vedoucího delegace platí, že vstup země do EU přinese lidem větší prosperitu, a tedy i dodatečné zdroje pro růst důchodů. Současně ale naznačil, že například zemědělci mohou z těchto zdrojů čerpat více, a to na úkor jiných skupin obyvatel.

Český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v Londýně hovořil s britským kolegou Andrewem Smithem. Ocenil britské rozhodnutí neuplatňovat vůči České republice a dalším novým členům unie po jejich přijetí do EU přechodné období v pohybu pracovních sil. Británie tento týden oznámila, že se nepřipojí k těm státům unie, které toto základní právo občanům nových členských zemí v příštích několika letech nepřiznají. Spolu s Británii to oznámilo zatím pět zemí, ostatních deset nechce nechat občany nových zemí pracovat na svém území alespoň dva roky. Ministr Škromach s Brity jednal o tom, jak vyzkoušet v České republice jejich nový systém pracovních středisek, které spojují agendu služeb zaměstnanosti s výplatami sociálních dávek. Domnívá se, že by vhodným regionem pro spolupráci v této oblasti bylo Ostravsko, protože Británie má rovněž zkušenosti s útlumem hornictví a hutnictví.

Hlavní český vyjednavač s EU Pavel Telička považuje za zavádějící a předčasné hovořit o penězích, které dostane Česko od unie na hlavu. V těchto propočtech zatím ČR vychází z kandidátských zemí nejhůře s asi 70 euro na osobu, což rozhořčilo některé české poslance a senátory. Telička toto číslo nezpochybnil, ale zároveň zdůraznil, že finální rozhodnutí o financích padne až na nadcházejícím summitu v Kodani. "Přepočítávat na hlavu můžeme všechno. Ovšem víte dobře, že můžeme potom hovořit o specifikách země - jestli někdo má či nemá schengenskou hranici, jestli někdo má či nemá jadernou elektrárnu, která má být utlumena," uvedl Telička. Míní, že příjmy i odvody peněz nelze přesně stanovit, lze je jen odhadnout - na rozdíl od kompenzací, které jsou nyní ve výši 564 miliónů euro pro ČR nejvyšší z kandidátských zemí. I tak ale bude ČR v Kodani usilovat o jejich zvýšení. Telička podotkl, že při jednání o finančních otázkách s EU je ČR zhruba v polovině a má jasné limity, pod něž nehodlá na nadcházejícím kodaňském summitu jít. Uvedl, že Praha bude usilovat právě o navýšení kompenzací od EU, které budou jako jediné obsaženy ve smlouvě o přistoupení, i navýšení přímých plateb pro zemědělce.

Na nadcházejícím summitu Evropské unie nebude žádný kandidát moci zablokovat vstup ostatních zájemců o členství v EU; připravení kandidáti na vstup nebudou muset čekat na ty nepřipravené, varovalo ve středu dánské předsednictví EU vzpurné kandidáty. "Jsme odhodlaní dosáhnout dohody s co nejvíce kandidátskými státy a doufáme, že to bude s deseti. Ti, kteří jsou připraveni (k uzavření přístupových rozhovorů), přitom nebudou muset čekat na ty, kteří připraveni nejsou," citovala agentura AFP nejmenovaného dánské představitele. Agentura poznamenala, že největší kandidátský stát Polsko dosud odmítá přistoupit na podmínky navržené unií pro přijetí Varšavy do EU od roku 2004. Země, jejíž ekonomika je hodně závislá na zemědělství, požaduje vyšší zemědělské dotace. Chce o tom jednat tento týden na summitu v Kodani, a to přes varování Dánska. Dánský ministr zahraničí Per Stig Moeller v úterý upozornil, že podobný postup je riskantní. "Když se snažíte vyhrát všechny karty současně, riskujete, že je všechny ztratíte," řekl.

EU vyjádřila na podzim připravenost přizvat na summitu ke členství Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Maltu, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Některé státy včetně ČR vyjádřily odhodlání požadovat do poslední chvíle lepší finanční podmínky pro svůj vstup, především v zemědělské oblasti.