Zprávy

Premiéři České republiky a Rakouska Vladimír Špidla a Wolfgang Schüssel se v pátek večer v Kodani dohodli na krátké společné deklaraci ohledně jaderné bezpečnosti elektrárny Temelín. Deklarace bude přiložena ke Smlouvě o přistoupení.

Podle diplomatického zdroje obsahuje jedinou větu, že obě strany budou plnit závazky obsažené v předchozích dohodách, tedy v závěrech tzv. melkského procesu.

Nervozita, střípky informací poletovaly vzduchem a neustávající horečná vyjednávání, tak pusobila atmosféra na jednání na summitu Evropské unie, na kterém patnáctka pozvala deset nových členů ze střední a východní Evropy a Středomoří.

V ohromné tiskové hale kongresového střediska Bella Center na kraji Kodaně sedí u svých počítačů stovky novinářů a píší. Jiní přibíhají z neformálních tiskových briefingů nebo se snaží odchytit příchozího komisaře, ministra nebo mluvčího některé členské země. Ve vzduchu se stále vznáší všudypřítomná otázka: Co se děje? Víte něco nového?

V jídelně pro žurnalisty jsou připraveny křehké saláty, mísy s krevetami a tácy s různými druhy mas ve voňavých omáčkách. U stolů je ale prázdno. Na jídlo není čas. Rozhlasový žurnalista, který na chvíli usedl, vstává od nedojedené polévky a utíká pro minidisk - právě se dozvěděl, že v bludišti národních tiskových sálů se s novináři setkává další z ministrů kandidátských zemí.

Východní Evropa zažívá svůj okamžik slávy. České, slovenské, a především polské požadavky náhle zajímají světové agentury jako Reuters nebo AP. "Jaká je vlastně teď slovenská pozice?" obrací se Marcin Grajewski z Reuters na Roberta Sermeka z TASR. "Čekáme, co se vyjedná, a chceme se na tom podílet," dovídá se.

Oficiální program summitu dávno ztratil smysl. Odehrávají se desítky jednání na různých úrovních. Dánský premiér ráno přijal svého polského kolegu, po něm českého, slovinského a maďarského. A znovu Polsko, které se na poslední chvíli rozhodlo, že bude hrát vabank a chtít všechno.

Některá setkání jsou krátká - deset či patnáct minut. "Jednají poučení lidé. I za pět minut se může něco změnit," nastínil ministr zahraničí Cyril Svoboda, který znovu opakuje, že Česko se požadavku na víc peněz od EU nevzdá. Kvůli tomu, na kolika různých úrovních se paralelně jedná, často ani vysocí diplomaté nevědí, jaký je vlastně poslední vývoj a přicházejí se zeptat spřátelených novinářů.

"Slyšeli jste nějaké drama o Polácích - hrozby, že neuzavřou jednání, cokoliv?" ptá se maďarský novinář György. Nikdo neví.

Uprostřed tiskového střediska se vytvořil hlouček kamer - přišel český premiér Vladimír Špidla. Slepě se k němu vrhají nejen čeští, ale i slovenští, polští a další žurnalisté. "Kdo to je?" ptá se anglicky polohlasně rudovlasá novinářka. "Český premiér," odpovídá jí někdo. Žena kývá a vypíná diktafon - chce informace o Turecku, Česko ji nezajímá. Pak rychle odchází, neboť o několik metrů dál se vytváří další hlouček - komisař pro regiony Michel Barnier obklopený kamerami a mikrofony něco říká.

Mluví tiše, novináři, kteří nestojí těsně u něj, nic neslyší a po chvíli souboj vzdávají. "Slyšel jsem, že druhé kolo jednání skončilo bez výsledku a bude třetí," přitočí se polský rozhlasový moderátor ke skupince kolegů. Nikdo neví, kdy jednání skončí. Dánské předsednictví by chtělo mít výsledek - deset zemí s uzavřenými vyjednávání zhruba v sedm hodin večer. Korunovat by jej měla slavnostní večeře u královny v zámku Christianborg. Jen málo novinářů je ale tak optimistických, mluví se o sobotním ránu, i neděli. Všichni žurnalisté mají ostatně hotelové rezervace do neděle nebo pondělka. "Možná v pátek nebudeme vůbec spát," obává se jeden z žurnalistů. "Viděl jsem lidi, kteří si sem nesli matrace," dodává druhý. Větší jistotu nemají ani diplomaté: "Jak to mám vědět? Nevěštím," odpověděl Svoboda na otázku, kdy myslí, že jednání skončí.

Celoplošné televize očekávají letos o Vánocích opět rekordní sledovanost. Ve vánočním období totiž tráví lidé s televizí výrazně delší dobu než v jiných dnech roku. Každý dospělý člověk loni trávil sledováním televize každý den mezi 24. a 31. prosincem pět hodin a 29 minut, což je o hodinu a půl více než je celoroční průměr, sdělil Štěpán Wolde ze společnosti Arbomedia, která prodává reklamní čas České televize.

Největší nárůst času stráveného před televizí zaznamenala loni skupina tzv. přednostů domácností, tedy lidí, kteří rozhodují o významných nákupech a investicích rodin a kteří jsou podle Woldeho velmi těžko zasažitelným cílem inzerentů. Přednostové domácností tráví o Vánocích denně u obrazovek o hodinu a 57 minut více než po zbytek roku.

Z externích faktorů má výrazný vliv na sledovanost počasí. Pokud tedy bude pokračovat současné mrazivé počasí bez sněhu, které lidi neláká k vycházkách a výletům, lze čekat také o Vánocích růst sledovanosti televizí. Podle mluvčího Novy Petra Kostky sice Vánoce bez sněhu mohou přilákat další diváky, programová nabídka televize je však bohatá a diváků tedy bude hodně v každém případě. Jejich eventuální nárůst kvůli počasí nebude tedy z pohledu celkového počtu pravidelných diváků významný, dodal Kostka.

Vánoce jsou podle Woldeho velmi specifickým obdobím v prodeji reklamního času. V období Vánoc a konce roku se totiž objevuje méně inzerce a od jiných zadavatelů než v říjnu, listopadu a v první půlce prosince, kdy se inzerenti v očekávání předvánočních nákupů předhánějí. Přesto zadavatelé reklamy o Vánocích nespí, mezi sledovanými pořady si však vybírají. Zájem o populární vánoční pohádky, klasické filmy a zábavné pořady je citelný, ale tak masový příliv reklamy jako v předvánočním období diváci nezažijí, sdělil Wolde.

Jde přitom podle něj o standardní chování zadavatelů reklamy v tomto období roku, které inzerenti využívají spíše k imagovým kampaním, než k prezentaci konkrétních produktů. V letošním roce navíc tento trend posílil i celkový meziroční pokles aktivity největších zadavatelů, který přinesl konec roku. Na druhé straně se otevřel prostor pro menší inzerenty.

Základní úroveň příjmů z reklamy zůstane podle Woldeho zachována i ve vánočním období, a to přes pokles aktivity velkých zadavatelů.

Česká republika bude při vstupu do Evropské unie moci vylepšit přímé podpory svým zemědělcům, a to zhruba na úroveň 50 procent podpor běžných v unii, v některých případech ještě výš. Vyplývá to z posledního návrhu předsedajícího Dánska ze začátku tohoto týdne, který bude pravděpodobně schválen dnes večer 15 členskými státy na nejvyšší úrovni. Na přímých zemědělských podporách se formálně nic nemění. Praze jsou však nabízeny dodatečné rozpočtové kompenzace, tedy peníze směřující přímo do státního rozpočtu. Čistý zisk Česka v letech 2004-2006, tedy zůstatek po odečtení odvodů od příjmů, činí podle posledních propočtů 665 miliónů eur, tedy 20 miliard korun na tři roky.