Zprávy

Vztahy mezi premiérem a předsedou vládní ČSSD Vladimírem Špidlou a nově zvoleným šéfem ODS Mirkem Topolánkem budou zřejmě chladné. Špidla si nemyslí, že se po zvolení Topolánka nějak výrazně změní jeho komunikace s předsedou občanských demokratů. Vladimír Špidla v minulosti opakovaně dával najevo, že občanské demokraty a zejména Václava Klause považuje za své zásadní protivníky. Špidla a Klaus udržovali minimální kontakty. Počátkem listopadu se viděli poprvé po pěti měsících. Špidla prohlásil, že zvolení Topolánka předsedou ODS je věcí této strany. Základní politická rovnováha se podle něj nemění.

Královéhradecké Divadlo Drak bylo v neděli druhým hostem celoroční přehlídky České divadlo 2002/2003. Na jevišti pražského Rokoka uvedlo dvě představení režiséra Jakuba Krofty Liška Bystrouška. Inscenace vznikla s použitím hudby Leoše Janáčka na motivy Rudolfa Těsnohlídka a podle scénáře Jakuba Krofty a Zory Vondráčkové. "Liška Bystrouška je inscenací pro celou rodinu. I když hlubší vrstvy v ní ocení spíš dospělí, kteří už něco vědí o proměnách vztahů, uplývajícím čase i očistných silách přírody," napsal v programu k přehlídce kritik Jan Kerbr. Hra prezentuje dva milostné vztahy - omamně probouzející se sbližování Lišky a Lišáka (loutkám se s přibývajícím citem rozsvěcují zevnitř zvířecí mordy) i unavené soužití mezi revírníkem a jeho hašteřivou manželkou. Plátno, před nímž a za nímž se formou stínohry odehrávají všechny výjevy, se otáčí.

Dalším souborem, hostujícím v rámci této celoroční přehlídky v Praze, bude mimořádně už v pondělí 16. prosince Klicperovo divadlo z Hradce Králové. Jeho členové uvedou na jevišti Laterny magiky hru Arnošta Goldflama Písek v nastudování Vladimíra Morávka. Přehlídka, nad níž převzali záštitu ministr kultury a pražský primátor, celkem obsáhne 51 inscenací toho nejlepšího z aktuální nabídky českých scén. Inscenace uvedené v Praze jsou tlumočeny do znakové řeči.

Již popáté se po štědrovečerní večeři vydají obyvatelé Pardubic na sváteční procházku do ulic města. Štědrovečerní procházka, při níž se přátelé a známí setkávají ve vánočně vyzdobených a osvětlených ulicích, nahrazuje v Pardubicích společnou oslavu konce roku. Letos nabídne dvě překvapení. Novinkou bude zpřístupnění dominanty historické části města, Zelené brány, která je mimo turistickou sezónu uzavřena. Z ptačí perspektivy se budou moci návštěvníci na město podívat nejen na Štědrý den. Na 60 metrů vysokou věž se mohou "vyšplhat" i během noci, od 21:00 do 01:00. Vánoční dárek čeká i na milovníky pardubického divadla. Právě o štědrovečerní půlnoci roku 2001 vyhlásilo divadlo sbírku na novou oponu. Po roce, přesně ve 24:00, bude ve zrekonstruované budově nová malovaná opona slavnostně odhalena. Malíř a restaurátor Václav Špale ji vytvořil podle původní opony Františka Urbana, která shořela v roce 1931. Výroba, financovaná ze sbírky, přišla zhruba na milión korun.

Evropská unie na summitu v Kodani předvedla nečekanou lakotu - místo očekávané miliardy eur rozdělila mezi 10 kandidátských zemí navíc pouze něco málo přes 400 miliónů, které budou moci z rozpočtu unie použít navíc v letech 2004 až 2006. Přistoupení 10 zemí k Evropské unii, ukončení těžkých vstupních rozhovorů a vše, co s tím souvisí, je nepochybně historickým úspěchem pro vesměs postkomunistické evropské země i pro samotnou unii. Kodaňský pátek 13. prosince 2002 však nepatřil mezi velké dny dějin evropské integrace, protože se utopil ve sporech o částky nesouměřitelné s politickým významem okamžiku.

Česká republika si sáhla na nejvíce prostředků z 300 miliónů eur, které unie uvolnila navíc, aby usnadnila rozpočtovou situaci nových členů v prvních třech letech po vstupu. Jejích 83,1 miliónu eur je však relativně málo ve srovnání s 48,7 miliónu, jež dostane dvoumiliónové Slovinsko, či s 55,9 miliónu přiznanými souměřitelnému Maďarsku, jehož příjmy na hlavu přitom byly již před summitem podstatně lepší. Nejvíc obdrželo veliké a bojovné Polsko, i když i v jeho případě je výsledek daleko za očekáváním - 109 miliónů eur bude účelově určeno na modernizaci vnější hranice EU, tedy s Ukrajinou a Běloruskem. Jinak unie Polákům umožnila usnadnit využití miliardy eur ze strukturálních fondů. Premiér Vladimír Špidla nesouhlasil s tímto dělením a po druhé schůzce s předsedajícím dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem je odmítl. Po horečné poradě mezi členskými státy mu byl také nabídnut přesun 100 miliónů eur, tedy tří miliard korun, z prostředků určených na projekty financované ze strukturálních fondů do státního rozpočtu. Polovina této částky bude k mání v roce 2005 a polovina o rok později. Znamená to, že ČR dostane hotové peníze místo příslibu peněz, které lze použít jedině při splnění předepsaných podmínek. Ze strukturálních fondů EU financuje konkrétní projekty, obvykle v oblasti infrastruktur. Adresát je musí navrhnout, připravit, dosáhnout jejich schválení a zajistit jejich spolufinancování, obvykle ve výši 15-25 procent. Navíc prostředky ve formě závazků pro období 2004 až 2006 se projeví jako konkrétní platby na projekty až v následujících letech. Takto zůstane Praze na tyto účely zhruba 900 miliónů; stovku bude možné použít dřív a na cokoli, například na dotace zemědělcům. Právě proto mluvil Špidla na tiskové konferenci o "navýšení kompenzací o 183 miliónů" a vyložil, že jde o "peníze na ruku", o jejichž použití bude rozhodovat sama česká vláda.

V zemědělství povolila unie Česku - a všem ostatním kandidátům - navýšit z vlastních zdrojů přímé podpory pro farmáře na 55 procent úrovně EU v roce 2004, 60 procent o rok později a 65 procent v roce 2006. Znamená to, že tyto dotace se budou skládat z přímých plateb EU (25-30-35 procent), dále pak z pětiny prostředků vyčleněných na venkovský rozvoj (necelých 100 miliónů eur na tři roky) a z peněz ze státní kasy. Úspěch spočívá v tom, že v unii jsou domácí dotace do zemědělství zakázány. ČR bude navíc moci pokračovat v ještě vyšších podporách u komodit, na které bude v roce 2003 z vlastní kapsy platit víc, než jsou zmíněné limity.

Z výpočtů podle tabulek vyplývá, že Česko by mělo v letech 2004 až 2006 "vydělat" na členství v unii 778 miliónů eur, což v přepočtu na hlavu představuje zhruba 78 eur. Je to ze vstupujících kandidátských zemí nejméně - poněkud bohatší Slovinci dostávají po pátečním navýšení 125 na hlavu, poněkud chudší Maďaři 138. U Slováků vychází přepočet na 155 eur na osobu.

Celkově vydává po kodaňských změnách Evropská unie na rozšíření v prvních třech letech 40,85 miliardy eur, což je o 1,64 miliardy méně, než kolik členské státy vyčlenily na tento účel v sedmiletém finančním výhledu v roce 1999. Nic nezmohly námitky Evropské komise, že tehdejších 42,5 miliardy mělo sloužit šesti novým členským státům, nikoli deseti, že unie na rozšíření už desítky miliónů eur ušetřila a že nelze chtít historické sjednocení kontinentu zadarmo. Převážily zájmy členských zemí, zejména těch, které do rozpočtu unie nejvíce platí. Zřetelně se projevily hlavně německé vnitřní ekonomické potíže - kancléř Gerhard Schröder německým voličům předvedl, že když zemi teče do bot, dovede být v Evropě lakomá, i když jsou v sázce historická rozhodnutí a relativně málo peněz.