Zprávy

Vládní koalice znovu ve středu vyhrála parlamentní bitvu o podmínky vstupu Česka do Evropské unie. Poslanecká sněmovna přivítala úspěšné ukončení přístupových jednání na summitu unie v Kodani. Dolní komora naopak neschválila návrh opoziční ODS, který označoval podmínky přijetí za neuspokojivé a neodpovídající postavení ČR mezi ostatními kandidátskými zeměmi. Sněmovna také v souvislosti se vstupem do unie poděkovala prezidentu Václavu Havlovi a všem dosavadním českým premiérům a ministrům zahraničí, tedy Václavu Klausovi, Josefu Tošovskému, Miloši Zemanovi, Vladimíru Špidlovi, Josefu Zieleniecovi, Jaroslavu Šedivému, Janu Kavanovi a Cyrilu Svobodovi. Ocenila rovněž přínos českého vyjednavače Pavla Teličky a celého jeho týmu.

Podmínky vstupu musela vládní koalice hájit ve sněmovně více než pět hodin. Podobně je musela bránit už při tříhodinové sněmovní debatě před týdnem. I tehdy nedovolila přijetí návrhu ODS, která podmínky vstupu země do EU považuje za špatné a nevýhodné. Poslanci ODS obviňují současnou a minulou vládu z toho, že za jejich vyjednání nesou odpovědnost. "Žádná jiná státní reprezentace jakékoliv jiné evropské země vstupující do Evropské unie nedojednala horší podmínky pro vstup, než jste je od roku 1998 do dneška dojednali vy," vmetl do tváře vládních politiků šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Podle místopředsedy ODS Petra Nečase "tato země měla nejméně schopné vyjednávače, kteří dosáhli nejhorších a nejslabších výsledků ze všech kandidátských zemí". "Podmínky, za kterých vstupujeme, jsou nejhorší ve srovnání se všemi kandidátskými zeměmi. Za tyto výsledky jsou odpovědní pánové Zeman a Špidla," dodal Hynek Fajmon z ODS.

"Mně se zdá, že kdyby se - a Bůh tomu nedopřej - jednou ujala moci v této zemi ODS, byli bychom Kubou v Severní Americe, tak bychom byli ostrůvkem izolacionismu, bez jakýchkoli přátel," oponoval Libor Rouček (ČSSD). "Jsem přesvědčen, že Česká republika je státem, který má co nabídnout, že máme svou sílu, abychom mohli mít v Evropě vliv podílet se na formování jejích hodnot a jejího zaměření," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Přidal se k němu ministr zahraničí a šéf lidovců Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Závěr vyjednávání v Kodani nemá vítěze nebo poraženého. Má ale něco, co nás kvalifikuje ještě víc - všeobecně přijatelnou shodu, shodu, která nám zajistí plnoprávné členství v Evropské unii a která nám umožní, abychom mohli plnohodnotně a s veškerou silou, kterou máme, prosazovat další rozvoj Evropské unie," řekl poslancům.

Jediní komunisté, kteří v rozpravě příliš nevystupovali, neměli jednotný názor. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf řekl, že je třeba debatovat o tom, jak pomoci zemi integrovat se do evropského rámce a jak pomoci občanům, aby tento proces zvládli. Další místopředseda KSČM Václav Exner přiznal, že patří "k těm zhruba 80 procentům členů a řady sympatizantů, kteří nesouhlasí se vstupem České republiky do Evropské unie".

Předseda Senátu Petr Pithart (KDU- ČSL) se stal třetím oficiálním kandidátem na prezidenta republiky. Jeho kandidaturu předložili parlamentní volební komisi lidovečtí a unionističtí poslanci. Návrh Pithartovy kandidatury podepsalo všech 21 lidoveckých poslanců a sedm z deseti členů poslaneckého klubu Unie svobody-DEU. Kandidát komunistů je Miroslav Kříženecký, ODS navrhla Václava Klause.

Každé tři měsíce bude Evropská komise zpracovávat zprávy o tom, jak deset kandidátských zemí plní závazky, jež na sebe vzaly v přístupových rozhovorech. První tyto dílčí posudky budou zveřejněny v závěru února. Poslední, konečná "monitorovací zpráva" bude hotova koncem října příštího roku, půl roku před vstupem. Evropská komise si od tohoto procesu slibuje, že bude vstupující země burcovat, aby po uzavření rozhovorů na summitu v Kodani neusnuly na vavřínech. Předpokládá, že zprávy budou inspirovat média v kandidátských zemích, ale také členy parlamentů členských států, které musejí mezi letošním dubnem a květnem 2004 ratifikovat Smlouvu o přistoupení.

Čeští vojáci zůstanou v Perském zálivu kvůli Saddámu Husajnovi. Pokud by totiž spojenci začali vojska stahovat, mohl by si irácký prezident myslet, že nemusí plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN, řekl novinářům ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Všech 251 českých vojáků bude v Kuvajtu do konce března. Potom jich tam zůstane kolem 80 a zbytek bude v pohotovosti v České republice. Od dubna totiž panují v Perském zálivu tak vysoké teploty, že chemické zbraně hromadného ničení, proti nimž by měli armádní specialisté zasahovat, se podle Tvrdíka téměř nedají použít. Armáda se přitom chystala většinu svých chemiků stáhnout již k počátku ledna.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda nevyloučil, že případné vojenské operace v Iráku by se mohla vedle protichemických expertů účastnit i jiná česká specializovaná jednotka. Bude to ale podle něj záležet na tom, jaký mandát by možný vojenský útok měl: zda bude od Rady bezpečnosti OSN nebo od Severoatlantické aliance či na základě rozhodnutí koalice USA a některých dalších států. V úvahu by tak mohla připadnout například česká polní nemocnice či brigáda rychlého nasazení.