• 19.3.2002

    Příslušníky českého kontingentu pro misi Trvalá svoboda, kteří odcestovali do Kuvajtu, čeká v strategické americké základně Dauhá u města Kuvajt velký komfort. Původně komplex skladů byl na vojenskou základnu přestavěn po válce v Perském zálivu v letech 1990-1991 a nyní patří základna mezi nejbezpečnější americká zařízení v Perském zálivu. Základna spadá pod velení a je hlavním sídlem 3. americké armády, která zabezpečuje další mise v oblasti. Tábor je domovem i několika dalším jednotkám a divizím, včetně systému námořní zálohy. Český kontingent, čítající 250 vojáků, mezi nimiž bude sedm žen, by se měl vrátit po šesti měsících.

    Autor: Ivo Prokop
  • 19.3.2002

    O rozšiřování Evropské unie a zřejmě i Benešových dekretech bude koncem týdne v Praze jednat s českými představiteli předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Zástupce Evropského parlamentu možná promluví také k senátorům. Vyplývá to z informací tiskového odboru Senátu. Evropský parlament se už v roce 1999 zabýval Benešovými dekrety, které umožnily po druhé světové válce konfiskaci majetku sudetských Němců a byly určitým předpokladem k jejich odsunu. Tehdy v rezoluci k hodnotící zprávě o České republice vyzval českou vládu, aby je zrušila. Nově si objednal jejich nezávislou expertízu. Podle některých politiků by Česká republika s dekrety nemohla vstoupit do EU. Z Rakouska i z Německa zaznívají hlasy, že dekrety vycházejí z principu kolektivní viny a že Česká republika je musí před vstupem do unie zrušit. Ke kritikům dekretů se nedávno přidal i maďarský premiér Viktor Orbán. Opačně ale vyznívají právní analýzy, které si nechalo vypracovat české ministerstvo zahraničí. Dekrety podle analýz nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Experti v analýze argumentují tím, že převzetí evropského práva nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat. Právní statut dekretů chce přezkoumat i Evropská komise. Cox se má ve čtvrtek setkat jak s předsedou Senátu Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijíždí, tak s prezidentem Václavem Havlem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem. V pátek má jednat s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a se členy parlamentních zahraničních a integračních výborů.

    Autor: Ivo Prokop
  • 19.3.2002

    Příjem českých zemědělců po vstupu do EU sice vzroste, i kdyby nezískali nárok na přímé podpory, tento nárůst však nebude stačit k zajištění jejich konkurenceschopnosti, reagoval český ministr zemědělství Jan Fencl na pondělní studii, jíž Evropská komise obhajuje své návrhy na financování zemědělské politiky po rozšíření. "Není rozhodující, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s příjmy v dosavadních členských zemích, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl Fencl po společné schůzi ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských států. "Z uvedené tabulky vyplývá, že nárůst bude nedostatečný." Komise vypočítala, že i kdyby čeští rolníci nedostali přímé podpory, jejich příjmy by vzrostly o 60 procent. S přímými podporami pak mohou očekávat nárůst o 120 procent. Podle Fencla však i šedesátiprocentní zvýšení pozvedne příjmy zhruba na polovinu toho, co dostávají rolníci v dnešní EU. Rozdíl se pak projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany českého trhu.

    Autor: Ivo Prokop
  • 19.3.2002

    Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v případě potřeby, vyplývající ze současného hutního sporu EU s USA, chránit ekonomické zájmy Česka. "Jestliže konzultace nepovedou v průběhu 60 dní k vyřešení sporu, může EU požádat o zřízení skupiny odborníků, která po podrobném prošetření vydá příslušné rozhodnutí," řeklo ministerstvo k ženevským konzultacím ve Světové obchodní organizaci. EU se snažila dohodnout na kompenzacích za zavedení cel na dovoz oceli do USA. Podle zúčastněných diplomatů ale nebylo dosaženo žádného pokroku, neboť Washington prý tuto žádost "zváží". "To ale v podstatě znamená odmítnutí. Teď jsme zcela jasně ve slepé uličce," podotkl jeden z diplomatů, který se jednání účastnil. Administrativa prezidenta George Bushe 5. března rozhodla o zavedení ochranářských cel na ocel dováženou do USA. Cla se týkají široké škály výrobků, pohybují se od osmi do 30 procent a do praxe budou zavedena 20. března na dobu tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve informovalo, že Česka se bariéry nebudou týkat, neboť ji USA vnímají jako rozvojovou zemi a nedosahuje stanoveného tříprocentního podílu na všech dovozech do USA.

    Autor: Ivo Prokop
  • 19.3.2002

    Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle do konce března do Bruselu Evropskou komisí požadované dodatky k podnikatelským plánům hutních společností Nová huť, Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava. "Všechny předané dokumenty poté posoudí nezávislí experti pověření EK," řekla mluvčí ministerstva Anna Stárková po jednání zástupců komise na ministerstvu. "Stupeň naléhaní ze strany komise vzrůstá... celkem markantně," konstatoval v pondělí hlavní vyjednávač Česka s EU Pavel Telička po jednání s evropským protějškem Rutgerem Wisselsem. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Podle Teličky se prostor pro jednání v této kapitole začal zužovat. Nejde totiž jen o restrukturalizaci ocelářství, ale i o možnost výjimky pro poskytování státní finanční pomoci, uvedl Telička.

    Autor: Ivo Prokop
  • 18.3.2002

    I kdyby čeští zemědělci nedostali žádné přímé podpory z Evropské unie, jen díky klasickým tržním subvencím a výkupním cenám se po vstupu do EU jejich příjmy zvýší až o 60 procent, vypočítala Evropská komise ve zprávě, která byla v pondělí zveřejněna v Bruselu. Obsáhlý dokument je založen na srovnání, co by se stalo v zemědělství kandidátských zemí, kdyby nevstoupily do EU, kdyby vstoupily bez nároku na přímé podpory, s omezeným nárokem, s plným nárokem a s nárokem na subvence podle kvót, které si samy navrhly. Dospívá k závěru, že vstup do unie pro ně bude znamenat jednoznačné zlepšení, i když by přímé podpory nebyly k mání vůbec.

  • 18.3.2002

    Analýzy Benešových dekretů vypracované pro české ministerstvo zahraničí ukazují, že tyto právní dokumenty nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Ministerstvo zahraničí chystá na základě analýz určité kroky. Hlavní vyjednavač s EU Pavel Telička o nich v pondělí před novináři blíže nehovořil, neboť je musí nejprve schválit ministr zahraničí Jan Kavan, jenž je mimo republiku. Podle Teličky se nicméně Praha chystá o pozadí dekretů znovu informovat poslance Evropského parlamentu. "Obeznámíme tento sbor ještě podrobněji, než tomu bylo v minulosti," uvedl. Telička v sobotu jednal s předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem, který přislíbil, že Praze s předáváním informací pomůže. Neznalost problematiky dekretů u některých poslanců EP z Německa či Rakouska je podle Teličky překvapivá až zarážející. Vrchní ředitel integračního odboru ministerstva Petr Ježek doplnil, že experti v analýze slučitelnosti dekretů s evropským právem argumentují tím, že převzetí "acquis" - evropského práva - nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat.

  • 18.3.2002

    Poslankyně Evropského parlamentu za kontroverzní rakouské Svobodné (FPÖ) Daniela Raschhoferová v pondělí odsoudila "nejnovější tendence Evropské komise vůči tzv. Benešovým dekretům" a obvinila evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena, že "padl před českým premiérem Milošem Zemanem na kolena". Napsala to agentura APA. "Padnutím na kolena před předsedou české vlády Zemanem poskytl Verheugen další 'dobrou službu' evropskému společenství hodnot," řekla Raschhoferová. Reagovala tak podle rakouské agentury na skutečnost, že na okraj víkendového summitu EU v Barceloně komisař Verheugen premiéra Zemana ubezpečil, že Evropská komise nemá v žádném případě v úmyslu zařadit tzv. Benešovy dekrety jako součást vstupních jednání České republiky do EU.

  • 17.3.2002

    Prvních pět pracovníků 6. polní nemocnice odletělo v neděli krátce po poledni do Afghánistánu. Skupina ve složení chirurg, anesteziolog, dvě sestry a zdravotník bude působit v britské polní vojenské nemocnici. Britská strana poskytne českým zdravotníkům v Afghánistánu kompletní zabezpečení. Další čeští lékaři a zdravotníci a doprovodná ochranná jednotka je budou následovat nejpozději do šesti týdnů. Celkem bude v Afghánistánu pracovat maximálně 200 českých lékařů, zdravotníků a vojáků k jejich ochraně. Lékaři budou kromě vojáků mezinárodní mise pomáhat i tamnímu obyvatelstvu. Nemocnice pod velením Jidnřicha Sitty je personálně i materiálně vybavena na plánovanou půlroční misi v náročné oblasti. Náklady na vyslání nemocnice se odhadují do konce kalendářního roku na 612 až 780 miliónů korun. Sociálnědemokratická vláda chce tyto náklady krýt vydáním dluhopisů, s tím však nesouhlasí pravicová opozice v parlamentu.

  • 17.3.2002

    Vysoký představitel Evropské unie Javier Solana vyjádřil podle agentury APA v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil "určité pochopení" pro požadavek, aby česká strana změnila svůj postoj k Benešovým dekretům. I noví členové unie se podle něj musí naučit pohlížet na otázky hranic a národnostních menšin v širších souvislostech. V souvislosti s rostoucí kontroverzí kolem dekretů poukázal na to, že Evropská unie i v jiných případech napomohla k překonání "staletých roztržek".

Pages