Zprávy

Čeští a slovenští vojenští experti nezavrhují myšlenku, že by se Slováci podíleli na činnosti 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Náčelníci generálních štábů obou armád, Jiří Šedivý a Milan Cerovský řekli, že obě strany připravují potřebné kalkulace a zvažují finanční možnosti. Vojáci ale zdůraznili, že konečné rozhodnutí bude na politicích. První pracovní úvahy o společném působení v Afghánistánu zazněly z generálního štábu 19. března. Šedivý tehdy novinářům řekl, že v Kábulu by se na práci nemocnice mohla podílet i skupina slovenských vojáků a že tento návrh padl při jednáních ve Velké Británii. Cerovský poznamenal, že Slováci připravují všechny potřebné kalkulace, které později předloží slovenskému ministru obrany.O přípravě slovenských vojáků na případné vyslání do Afghánistánu se již několikrát veřejně zmínil slovenský ministr obrany Jozef Stank. Praha vysílá do Afghánistánu v rámci mírových sil ISAF na žádost Velké Británie svou 6. polní nemocnici, jednotku se zkušenostmi například z Balkánu a z Turecka. Do Kábulu již odjela první předsunutá skupina, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat během několika týdnů. Nemocnice má v oblasti působit půl roku a být v případě potřeby k dispozici i místnímu civilnímu obyvatelstvu. V březnu začal působit společný česko-slovenský prapor v misi KFOR v Kosovu, připravuje se také společná česko-polsko-slovenská jednotka pro mírové mise.

K otázkám jako jsou takzvané Benešovy dekrety je zapotřebí přistupovat s rozvahou, protože by mohlo dojít k narušení stability v Evropě. Vyplývá to z vyjádření představitel Panevropské unie na Slovensku a Panevropského hnutí Rakouska, které zazněly na tiskové konferenci v Bratislavě. "Nemělo by se hýbat výsledky druhé světové války. Jakmile bychom tohle rozkývali, stabilita Evropy může být vážně ohrožena. Myšlenka sjednocené Evropy byla znovu obnovena díky tomu, že Evropa se dokázala sjednotit v protifašistickém boji. Benešovy dekrety byly výsledkem vlivu a dohod vítězných mocností," řekl předseda Panevropské unie na Slovensku Juraj Stern. Rovněž podle dalšího zástupce Panevropské unie na Slovensku Juraje Alnera poválečnou legislativu nelze měnit. Přimlouvá se však za diskusi, které by se měli zúčastnit Slováci, Maďaři, Češi, sudetští a karpatští Němci a Rakušané. Také generálnímu tajemníkovi Panevropského hnutí Rakouska Rainhardu Kloučkovi se zamlouvají další jednání a vyslovil se rovněž pro historické rozpracování problematického tématu.

Společnost Člověk v tísni rozdává již několikátý den potravinovou pomoc obětem zemětřesení v oblasti Nahrínu na severu Afghánistánu. Podle informací pracovníků organizace postupně končí záchranná fáze operací a je třeba začít s obnovou celého regionu. Česká pomoc by se pak měla soustředit na obnovu zničených škol v oblasti. V rámci první fáze pomoci společnost Člověk v tísni již koncem minulého týdne dopravila přímo do centra zasažené oblasti konvoj devíti nákladních automobilů se sto tunami pomoci. Kromě pomoci oblasti zasažené zemětřesením opravuje společnost na severu Afghánistánu v oblasti města Mazáre Šaríf dvě desítky škol, distribuuje potraviny, léky a školní pomůcky a organizuje návrat tisíců uprchlíků do jejich původních domovů.

Česká republika bude muset v následujících osmi letech investovat do životního prostředí 320 miliard korun, aby vyhověla požadavkům Evropské unie. Přibližně 186 miliard zaplatí soukromý sektor, dalších 128 miliard připadne na obce a města. Vyplývá to ze strategie financování investic do životního prostředí, kterou ve středu předloží vládě ministr Miloš Kužvart. Ve zprávě, jejíž souhrn má ČTK k dispozici, ministr upozorňuje, že v letech 2005 až 2006 bude chybět soukromému a obecnímu sektoru pět až 7,5 miliard korun ročně. V těchto letech bude proto podle něj nutno sáhnout hlouběji do státního rozpočtu, Státního fondu životního prostředí a fondů EU.