Zprávy

Už jedenáctý den se rakouští odpůrci atomové energie střídají v držení protestní hladovky proti provozu jaderné elektrárny Temelín. V řetězovém půstu chtějí pokračovat další tři měsíce až do velikonočních svátků, kdy se znovu počítá s hromadnou akcí. Před Velikonocemi by se hladovka měla 16. dubna přehoupnout do "intenzivní fáze", řekl mluvčí pořadatelů ze sdružení Stop Temelin Andreas Reimer, jinak povoláním filmový producent. Aktivisté tak budou opět hladovět po několik dní ve dřevěném kontejneru jako na začátku ledna v hornorakouském Freistadtu. S protitemelínskou maringotkou se tentokrát hodlají vydat také přímo k jihočeské jaderné elektrárně. Rakouští odpůrci Temelína se po nedávném ústupu od občasných blokád česko-rakouských hraničních přechodů rozhodli zaujmout veřejnost hladovkami. Jejich prvořadým požadavkem zůstává úplné odstavení jihočeské elektrárny. Dále prosazují mimo jiné vystoupení Rakouska z evropské organizace Euratom a vyzývají úřady, aby více podporovaly přechod na takzvaná ekologická paliva.

Vzápětí poté, co se parlamentu ve středu nepodařilo zvolit nového prezidenta, začal kolotoč intenzivních oficiálních i kuloárových jednání uvnitř jednotlivých stran i mezi jejich vyjednavači o kandidátech pro opakovanou volbu. O tom, kdy budou senátoři a poslanci znovu volit nástupce Václava Havla, by mohli rozhodnout předsedové parlamentních stran na páteční společné schůzce. Z dosavadních vyjádření politiků vyplývá, že parlament by se mohl pokusit znovu zvolit budoucí hlavu státu možná již v polovině příštího týdne, ale spíše až o týden později. Politici mají rozhodně vůli se sejít do 2. února, kdy Havlovi vyprší mandát. Zřejmě neúspěšná bude snaha Unie svobody-DEU a KDU-ČSL již teď prosadit přímou volbu prezidenta. Sociální demokraté a komunisté chtějí ještě minimálně jeden parlamentní pokus, ODS je připravena na parlamentní i všelidové hlasování. Další, opět maximálně tříkolové volby, se mohou zúčastnit neúspěšní kandidáti z prvního hlasování i noví adepti. Jasný je v tuto chvíli jen postoj ODS, která bude při každé další volbě prosazovat svého bývalého předsedu Václava Klause, který získal ve středu nejvíce hlasů zákonodárců. Klíčový je nyní postoj ČSSD, která má o svém favoritovi rozhodnout v sobotu. Cesta na Hrad se otevírá bývalému premiérovi Miloši Zemanovi, který na podzim suverénně vyhrál prezidentské referendum nejsilnější strany. Jeho příznivci mluví jasnou řečí: například podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha je Zeman v tuto chvíli jediný kandidát sociální demokracie, který může ve volbách porazit Klause. Škromach tak odmítl úvahy o tom, že by za ČSSD mohl ve druhé volbě kandidovat někdo jiný, třeba Václav Grulich, kterému prý nabídl nominaci šéf strany Vladimír Špidla. Premiér dal již dříve najevo, že Zemana ve funkci prezidenta nechce. V případě jeho zvolení by byla ohrožena i stabilita celé vládní koalice. Špidla řekl, že k prezidentským nominacím se nehodlá vyjadřovat, svůj názor sdělí až účastníkům sobotního Ústředního výkonného výboru ČSSD. Komunisté se zatím nerozhodli, zda postaví vlastního kandidáta. Možná to ale neudělají, a pak by zřejmě podpořili kandidáta ČSSD, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Lidovci zatím váhají, jak budou dál postupovat. Podle dosavadních vyjádření se zdá, že opakované volby se již neúčastní předseda Senátu Petr Pithart, kterého ve středu v přímém souboji Klaus jasně porazil. Je možné, že tentokrát KDU-ČSL ani US-DEU nepostaví nikoho, nebo se pokusí najít přijatelnějšího kandidáta. Objevují se další jména lidí, například senátorky Jaroslavy Moserové. Podle politologů je neúspěch při volbě prezidenta zřejmě důkazem rozkolu uvnitř ČSSD, nebo cesty ke spolupráci sociální demokracie s ODS.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) i expert opoziční ODS Jan Zahradil mají jiné představy o budoucím řízení EU, než jaké ve středu navrhli lídři evropských velmocí. Podle člena evropského Konventu Zahradila návrh jasně dokazuje, že EU je ve vleku velmocenské politiky Německa a Francie. Svoboda byl shovívavější, ale i jeho představa o řízení EU je radikálně odlišná. Podle německého kancléře Gerharda Schrödera a francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka by předsednictví v EU v budoucnosti zajišťovali společně předseda Evropské komise, volený Evropským parlamentem, a prezident EU, jehož by vybrali na několik let nejvyšší představitelé členských států unie. Svoboda si představuje, že v předsednictví unie se budou střídat jako dosud jednotlivé členské státy. Namísto jednoho předsednického státu by to však byly země tři a byly by ve vedení obměňovány postupně. Tento rotační model by podle ministra předcházel i riziku, že by jedna země v určitém okamžiku unii vládnout nedokázala. "Nesdílím ani federalistickou představu Německa, ani představu Francie o tom, že by měl být evropský prezident. Jsem přesvědčen o tom, že současná architektura by se měla měnit málo," řekl Zahradil. Zopakoval názor ODS, že unie by se měla spíš soustředit na zmenšení počtu předpisů a vrácení evropských pravomocí zpět na národní úroveň. Proti prezidentovi EU protestovaly už ve středu v Bruselu hlavně malé země. I podle nich je tato funkce "šita na míru" velkým státům a malé země v EU by připravila o vliv. Nizozemská vláda, zastánce šestiměsíčního rotujícího předsednictví EU, už návrh odmítla s tím, že "nejde o krok správným směrem".

Představy svého působení v nejvyšší ústavní funkci přednesli v Španělském sále Pražského hradu kandidáti na prezidenta krátce po zahájení společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny. V krátkých projevech shrnuli své dosavadní zkušenosti s veřejným životem. Jen bývalý předseda ODS Václav Klaus ve své řeči nezapomenul poděkovat za dlouholeté vedení státu odcházejícímu prezidentovi Václavu Havlovi. Dlouholetý Havlův politický rival vyzdvihl zvláště Havlův přínos pro mezinárodní postavení Česka.

Dvaašedesátiletý předseda Senátu Petr Pithart slíbil, že v prezidentské funkci neselže. Kandidát lidovců uvedl, že neopustí myšlenky, kterých se držel celý svůj život. Zopakoval, že pro něj v jakékoli historické souvislosti neexistuje princip kolektivní viny a připomenul, že jako senátor má dlouholetou zkušenost s dialogem s veřejností. Naznačil, že bude uvážlivě používat prezidentských pravomocí, například milostí. Stejně jako odcházející prezident Havel se Pithart dotkl v přibližně desetiminutové řeči čtvrtečního rozhodování parlamentu o účasti českých vojenských chemiků na připravované vojenské operaci v Perském zálivu. Uvedl, že bez mandátu OSN by měli být čeští vojáci v boji proti režimu Saddáma Husajna pouze v případě, že by v oblasti byly použity zbraně hromadného ničení.

Hlavním tématem zhruba osmiminutového projevu kandidáta KSČM Miroslava Kříženeckého, který působil poněkud nervózně, byla kritika sociálních podmínek života v zemi. Uvedl, že v posledních letech mezi veřejností vzrostl strach existenční a ekonomický. Jako prezident by tento šestapadesátiletý bývalý vojenský prokurátor chtěl z Hradu vytvořit místo, kde občan bude "víc než instituce". Pravomoce prezidenta považuje za dostatečné.

Osmačtyřicetiletý kandidát ČSSD Jaroslav Bureš v poměrně stručném proslovu nabídl své zkušenosti z doby, kdy působil jako soudce a krátce také jako minstr spravedlnosti. Zdůraznil význam právního státu v životě občana, víru v právo a fungující soudy. "Zvažte prosím při své volbě, jakou váhu přikládáte moci soudní, autoritě práva a právnímu státu," vyzval zákonodárce.

Jedenašedesátiletý Klaus se snažil rozptylovat pochybnosti o své roli v nejvyšší ústavní funkci. Jako člověk, který se nikdy netajil svými výhradami k podobě evropské integrace, uvedl, že zjednodušené a jednostranné informování o EU před červnovým referendem je "medvědí službou" českým občanům. Soudí, že pro výsledky referenda by bylo lepší, aby v situaci, kdy je levicový parlament a levicová vláda, byl zvolen prezidentem kandidát pravice. Opačná volba by podle něj polarizovala společnost. Prezident podle něj nemůže být soupeřem vlády a parlamentu. "Nesmí být hybatelem politické scény, ale nenápadnou autoritou, schopnou nepřímo ovlivňovat politické procesy," uvedl. S milostmi a amnestiemi má podle něj hlava státu šetřit. Prohlásil, že kvůli prezidentské kandidatuře odešel z čela ODS a pokud by byl zvolen, je připraven hájit zájmy všech občanů.

Podle politologa Zdeňka Zbořila se během projevů potvrdilo, že nejkultivovanějšími prezidentskými kandidáty jsou Klaus a Pithart. Ostatní uchazeči o funkci hlavy státy podle něj hrají jen "druhou ligu". Například z Burešova vystoupení bylo podle Zbořila zjevné, že sociálním demokratům uškodilo, když se nedokázali shodnout na silnějším kandidátovi.