Zprávy

Kandidát ODS Václav Klaus je podle Miloše Zemana v prezidentských volbách porazitelný, pokud bude sociální demokracie jednotná. "Václava Klause jsme porazili již třikrát ... Je to těžký soupeř, ale tato skutečnost dokazuje, že je porazitelný, bude-li ovšem sociální demokracie jednotná," řekl v neděli novinářům Zeman před zahájením krajské konference ústecké ČSSD. Jediný, kdo podle Zemana může Klausovi zajistit vítězství v prezidentských volbách, je nejednotná sociální demokracie. "Udělejme všichni na svém místě, poslanci, senátoři i ostatní členové sociální demokracie všechno pro to, ať vyhrajeme počtvrté," řekl ve svém projevu na konferenci Zeman.

Na jednotu strany při podpoře Zemana apeloval ve svém vystoupení také místopředseda Stanislav Gross. "I pro druhou volbu platí, že když se sociální demokracie rozhodne jít, tak prostě musí jít jako sociální demokracie ... s celou svojí silou a s celou svojí energií," řekl Gross. Volba prezidenta podle něj není tak důležitá, aby se kvůli ní strana rozpadla. Poslance a senátory, kteří se podepsali pod kandidaturu Jaroslava Bureše na prezidenta, ale poté ho nevolili, pak označil za zbabělce.

Přestože je ČSSD nejsilnější vládní stranou, není Zemanovo zvolení jisté. Dokonce by mohl vypadnout už v prvním ze tří kol volby. Nezíská totiž zřejmě hlasy všech 81 poslanců a senátorů ČSSD. Předseda ČSSD Vladimír Špidla například odmítl lobbovat v Zemanův prospěch. K volbě by Zemanovi nepomohly ani hlasy komunistů, kteří navíc nevylučují podporu Klausovi. Lidovci a unionisté, koaliční partneři ČSSD, Zemana nepodpoří.

Sociální demokracie v neděli na krajských konferencích vybírala kandidáty na předsedu, místopředsedy strany a další funkcionáře, které bude volit březnový sjezd. Konference se konaly ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku, ve Stodu na Plzeňsku a v Litoměřicích na Ústecku. Ve zbývajících krajích se sociální demokraté sejdou v sobotu 25. ledna.

Premiér Vladimír Špidla by měl podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha zůstat v čele sociální demokracie i po její březnovém sjezdu. Nyní není doba na změnu na nejvyšším stranickém postu, řekl Škromach v nedělním pořadu Sedmička televize Nova. "V tuto chvíli prostě není doba na to, kdy bychom měli střídat předsedu," prohlásil Škromach, který je označován za jednoho z možných Špidlových protikandidátů. Dosavadní vedení strany bude mít podle Škromacha na sjezdu poměrně velkou podporu. Jak podotkl, dosavadní nominace z krajů na předsedu strany vyznívají jednoznačně ve prospěch Špidly. "V tuto chvíli je třeba hledat společný názor k tomu, abychom byli schopni udržet stranu v jednotě. To samozřejmě bude záležet i na dalším postupu Vladimíra Špidly jako předsedy strany, aby přispěl k tomu sjednocení," řekl Škromach. Pro něj je nepochopitelný Špidlův postoj k čerstvému prezidentskému kandidátovi ČSSD Miloši Zemanovi. "Určitě není rozumný," uvedl. Vladimír Špidla, který není příznivcem svého předchůdce v čele strany a vlády, po sobotním jednání vedení ČSSD uvedl, že nepokládá za nutné se se Zemanem setkat. Nebude pro něj ani vyjednávat podporu u ostatních parlamentních stran. "Vzhledem k některým postojům je reálnější, abychom podporu Miloše Zemana vyjednávali společně se Standou Grossem, protože tady je možné zaručit významnou podporu v poslaneckém klubu sociální demokracie, aby nevznikla znova situace, která byla při první volbě," uvedl Škromach.

V první volbě už na počátku neuspěl bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Nevolili ho ani všichni poslanci ČSSD, kteří ho na prezidenta navrhli. Předseda ČSSD nebyl podle Škromacha připraven razantně podporovat ani Bureše, protože se s ním neztotožnil. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf si nedokázal představit, že sociální demokraté Bureše nakonec "podříznou jako podsvinče", jak uvedl v Sedmičce. Komunisté podle Ransdorfa v páteční druhé volbě hlavy státu spíš podpoří Zemana než jeho nejvážnějšího protikandidáta Václava Klause (ODS). "Neumím si představit, že by KSČM posvětila svou volbou to, co se u nás dělo během 90. let. Mám na mysli reformu, která řadu měst a regionů změnila v průmyslové hřbitovy. A to je spojené s Václavem Klausem," řekl posléze novinářům.

Přípravy na protiirácké tažení se v těchto dnech netýkají jen českých chemiků v Kuvajtu, ale nepřímo i česko-slovenského praporu mise KFOR v Kosovu. Jeho příslušníci museli totiž převzít zodpovědnost za část prostoru, který dříve hlídali britští vojáci. Britové se z oblasti stáhli v rámci přesunu vojenských sil v souvislosti s plánovanou operací v Zálivu. Češi a Slováci tak hlídají o 240 kilometrů čtverečných více než dříve. Náčelník operační skupiny Oldřich Nápravník upozornil, že prapor převzal od Britů prostor severokosovského města Podujeva, kde je velká hustota osídlení. "Hlídáme nyní oblast, kde je celkem 120.000 lidí, převážně Albánců. V samotném Podujevu jich je asi 45.000," vysvětlil.

Česko-slovenský prapor má v Kosovu na starosti bezpečnost na kosovsko-srbské hranici, zajištění bezpečného návratu uprchlíků do příhraničních oblastí, vytvoření podmínek pro mírové soužití kosovských Srbů a Albánců, ochranu srbské menšiny v příhraničních oblastech proti hrozbám radikálů a také poskytuje pomoc humanitárním organizacím. Vojáci by se měli v Kosovu se svými nástupci vystřídat po půlročním působení koncem dubna. Jsou v pořadí již sedmou půlroční misí, která je od června 1999 v Kosovu. V provincii se v rámci mise KFOR vystřídalo již 1780 příslušníků Armády ČR.

Národní galerie v Praze dostane od ministerstva kultury 80 milionů korun na nápravu škod, které jí způsobila srpnová povodeň. V částce je vedle 60 milionů na obnovu Anežského kláštera i 20 milionů na restaurování plastik, které byly zatopeny ve zbraslavském zámku. ČTK to řekl generální ředitel Národní galerie Milan Knížák. Ten ale nejprve uvedl, že bylo zaplaveno maximálně 50 děl třetí kategorie. Mezi umělci, jejichž díla byla v depozitáři uložena, patří Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Stanislav Sucharda či Josef Mařatka. Připomínky pracovníků galerie a novinářů, kteří na místě viděli místo hliněných plastik hromádky hlíny, odbýval slovy o dlouhodobě špatném stavu depozitáře. Později Knížák říkal, že plastiky stačí opláchnout a vysušit. Nyní uvedl, že na jejich restaurování je třeba 20 milionů korun.

V barokním zámku na jižním okraji Prahy je od roku 1996 stálá expozice asijského umění. Předtím v objektu byla expozice plastiky 19. a 20. století a několik tisíc bronzových, hliněných i sádrových plastik zůstalo v depozitáři. Při záplavách pravděpodobně nebylo možné zabránit jejich zatopení. V době, kdy šlo i o čas, však situaci ještě zkomplikoval fakt, že vedoucí asijské sbírky neodpovídá za sochy v depozitáři. Ty patří Sbírce moderního a současného umění. Než pracovník s klíči od depozitáře do Zbraslavi dorazil, bylo pozdě. Do nevyhovujícího depozitáře se již sochy nevrátí. Buduje se pro ně nový depozitář a novou stálou expozici Knížák plánuje v Anežském klášteře. Středověké umění, které je v něm dosud vystaveno a jež také čelilo velké vodě, se bude stěhovat jinam.