• 7.4.2002

    Pokud zdroje Evropské unie neumožní jednotné financování českých a evropských zemědělců, bude třeba zbývající část dorovnat z národních zdrojů. Na veletrhu Techagro v Brně to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. "Nepřijdou-li peníze z Bruselu, je otázkou, zda musí odejít z ČR všechny peníze, které patří do rozpočtu EU," uvedl. Ministr zopakoval, že nehodlá přistoupit na navrhovaných 25 procent přímých plateb. "Nabídka je nepřijatelná, není velkorysá ani spravedlivá," uvedl.

    Fencl již dříve řekl, že nepředpokládá, že by EU nakonec poskytla ČR stoprocentní úroveň přímých podpor. Při rozhovorech s EU by proto chtěl dohodnout o to nižší odvody do rozpočtu EU a využít pak uspořené peníze na dorovnání zemědělských subvencí z vlastních zdrojů. To návrh EK výslovně umožňuje.

  • 7.4.2002

    Česká vláda nepožádala Evropskou unii o výjimku ze sazby daně z přidané hodnoty pro stravovací služby. Po vstupu do unie tak bude muset Česko přejít ze současné pětiprocentní daně na 22procentní. Všechna jídla v restauracích se proto zdraží až o čtvrtinu. Uvedla to televize Nova, která upozornila, že výhodnější sazbu DPH využívá u stravovacích služeb řada zemí unie.

  • 7.4.2002

    Národní galerie v Praze vrátí rodinám meziválečných sběratelů Jindřicha Waldese a Richarda Moravce několik stovek uměleckých děl na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holocaustem. Vydá jim na 500 obrazů, grafik a knih, mezi nimiž je například kresba Františka Kupky Jízdárna, jejíž cena se odhaduje na jeden až dva milióny korun. V rámci mimosoudních rehabilitací získaly rodiny průmyslníků Waldese a Moravce už zpět stovky uměleckých děl. Nejvzácnější z nich včetně kolekce Kupkových obrazů odkoupila galerie zpět. Za dva nejvýznamnější Kupkovy obrazy zaplatila 50 miliónů. V současnosti nemá galerie na nové akvizice peníze, uvedla Česká televize.

    Jindřich Waldes byl úspěšným předválečným podnikatelem, jehož továrna byla po okupaci přejmenována na Koh-i-noor. Sbírka čítající 8000 předmětů vznikla především díky přátelství továrníka s výtvarníkem Františkem Kupkou. O umělecké sbírky přišel Waldes v roce 1939. Komunistický režim sbírku Waldesově rodině po válce nevrátil a díla zůstala v Národní galerii. Waldesovi dědicové zažádali v roce 1992 o vrácení sbírky. Jejich žádost byla kladně vyřízena v roce 1996.

  • 7.4.2002

    Nejen poštou na objednávku, ale už i na stáncích by měl být k dostání romský měsíčník Amaro Gendalos. Jeho tvůrcům se letos podařilo zvýšit náklad ze 1400 na 3000 výtisků, řekla šéfredaktorka tohoto magazínu Jarmila Balážová. Podle ní je časopis určen nejen Romům, ale i lidem, kteří chtějí poznat zvyky, názory a kulturu romské menšiny. Časopis si klade za cíl nabídnout zájemcům aktuální informace o dění v romské komunitě, seznamovat většinovou společnost s historií i současností romského národa a umožnit tak lepší vzájemné poznání a pochopení. Periodikum neobsahuje jen články v češtině, ale i texty v romštině.

    Amaro Gendalos vychází od roku 1997. Letos ho podle Balážové podpořila česká vláda téměř dvěma milióny korun. Na periodikum, které mezinárodní konference romských novinářů prohlásila loni nejlepším romským časopisem, přispívá i EU z programu Phare.

  • 6.4.2002

    České ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž vyzývá Izrael a Palestinu k obnovení rozhovorů. Připojilo se tak k výzvě španělského ministra zahraničí Josepa Pique, který v zastoupení Evropské unie žádal ukončení bojů na Středním východě a okamžité stažení izraelských vojenských jednotek z okupovaných palestinských území. Ministerstvo vyjádřilo lítost nad vlnou teroristických útoků, které způsobily ztráty desítek životů nevinných civilistů. ČR se připojuje k výzvám, aby izraelský premiér i předseda palestinské samosprávy urychleně přistoupili k naplňování rezolucí RB OSN, které otevírají prostor pro komplexní řešení krize.

  • 6.4.2002

    Smlouva mezi ČR a Vatikánem, která by upravila poměry mezi katolickou církví a státem, by mohla být připravena ještě do voleb. Novináře o tom během své návštěvy Vatikánu informoval prezident Václav Havel, který na toto téma hovořil s kardinálem Sodanem. Setkal se s ním po audienci u papeže Jana Pavla II. Podle českého velvyslance ve Vatikánu Martina Stropnického uzavření smlouvy komplikovalo například to, že se změnili vyjednávači. Přiznal také, že k rychlému uzavření smlouvy nepřispělo ani projednávání kontroverzního církevního zákona v parlamentu, jehož podobu zástupci církví kritizují. Zákon podle nich zasahuje do práva církví zřizovat své vlastní instituce, zvláště ty, které jsou zaměřeny na působení v sociální a charitativní oblasti. Václav Havel v Římě navštívil také sídlo Suverénního řádu maltézských rytířů.

    Prezident Václav Havel hovořil s papežem Janem Pavlem II. zejména o situaci ve střední Evropě. Papež se ptal na vztahy České republiky s Polskem a Maďarskem. "Zřejmě asi správně tuší, že se v poslední době začíná vznášeti trošku nad tímto regionem démon nacionalismu," uvedl Havel. Papež se podle něj chtěl ujistit o tom, že český prezident se vyvolávání nacionalismu neobává a je optimista. S papežem se Havel setkal již pošesté.

  • 6.4.2002

    Pokud se sociálním demokratům nepodaří domluvit se s ODS na vypovězení opoziční smlouvy ke dni voleb, ukončí tento smluvní vztah jednostranně. Rozhodl o tom Ústřední výkonný výbor ČSSD. Předseda Vladimír Špidla připustil, že ODS se do oficiálního zrušení smlouvy nechce. Podle občanských demokratů je jednání o zrušení zbytečné, platnost dokumentu podle nich vyprší dnem voleb. Zrušení smlouvy, která sociálním demokratům zajistila čtyřletou menšinovou vládu, bude podle Špidly výhodné pro stát. Zaručí totiž politickým stranám po nadcházejících sněmovních volbách volné ruce při vyjednávání o povolební spolupráci. Předseda sociálních demokratů se kloní ke spolupráci s lidovci. Na tiskové konferenci však nechtěl spekulovat o výsledcích voleb ani o povolebních jednáních. Nevyloučil však ani další partnerství s ODS.

  • 6.4.2002

    Česká strana sociálně demokratická zavázala své členy v souvislosti s debatami o poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše k "obraně národních zájmů". Těmi se podle předsedy strany Vladimíra Špidly myslí poválečné uspořádání Evropy a z něj vycházející majetkové poměry. Špidla uvedl, že sociální demokraté se znepokojením sledují snahu některých sil otevřít debatu o výsledcích druhé světové války. "ČSSD nepřipustí jakékoli zpochybňování stávajících majetkových poměrů. Česká republika se nesmí stát slabým článkem poválečného uspořádání Evropy. Výsledky druhé světové války jsou pro nás nezpochybnitelné a nedotknutelné," dodal Špidla.

    Proti poválečným Benešovým dekretům, které včlenily do českého právního řádu rozhodnutí vítězných mocností v Postupimi o postavení Němců a Maďarů v Československu, se v poslední době zvedla vlna odporu mezi některými německými, rakouskými a maďarskými politiky. Tvrdí, že by je měla ČR zrušit před vstupem do Evropské unie. Sudetoněmecká lobby prosadila opakované jednání o dekretech v Evropském parlamentě. Ministerstvo zahraničí již připravilo právní expertizu dekretů a odeslalo ji do Bruselu. Podle ministra Kavana připravuje ještě rozšířenou verzi, na níž by se podíleli také přední čeští historikové.

    Maskotem sociálních demokratů pro letošní sněmovní volby bude rozesmáté blonďaté dítě v tričku s růží. Obrázek Socánka, který je podle předsedy strany Vladimíra Špidly čistě náhodou podobný volebnímu manažerovi Karlu Kobesovi, představilo novinářům vedení strany na tiskové konferenci.

  • 6.4.2002

    Profesionální armáda se podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého neobejde bez aktivních dobrovolných záloh. Povolány budou v době, kdy bude armáda nasazena mimo ČR nebo bude plnit jiné úkoly. Jejich vznik zlegalizuje zákon, který už schválili poslanci i senátoři. Do několika měsíců by ho měl podepsat prezident, řekl Šedivý novinářům v Měříně na Benešovsku. Očekává, že aktivní zálohy budou mít v budoucnu pět až deset tisíc členů. Projekt aktivních dobrovolných záloh, které mají nyní kolem tisíce členů, armáda zahájila před třemi lety. O profesionalizaci armády v Měříně hovořilo přes 260 odborníků, zástupců armády i příslušníků doborovolných záloh.

  • 6.4.2002

    Malý český civilní letoun narušil vnější bezpečnostní bezletovou zónu jaderné elektrárny Temelín. "Pilot civilního letadla na výzvy vojenských letců zareagoval a vrátil se na plánovanou letovou trasu," informoval o případu mluvčí generálního štábu Vladimír Palán. Případ budou podle něj šetřit pracovníci úřadu civilního letectví. Bezletový prostor nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany byl rozšířen po teroristických útocích na Spojené státy.

Pages