Zprávy

Česká republika a Maďarsko považují za nutné, aby se mezinárodní tlak na Irák zvyšoval, protože jen tak lze přinutit iráckého prezidenta Saddáma Husajna, aby odzbrojil a splnil příslušné usnesení Rady bezpečnosti OSN. Shodli se v tom v Budapešti ministři zahraničí obou zemí Cyril Svoboda a László Kovács. "Není to válečné štvaní. Rozhoduje se o tom, zda bude svět bezpečnější, když neučiníme nic, když nebudeme žádným způsobem intervenovat, když nebudeme tlačit na Sadáma Husajna, aby odzbrojil a splnil své závazky, anebo když něco uděláme. My totiž nemáme jistotu, že on znovu na nikoho nezaútočí," řekl Svoboda. Podle Kovácse "je lepší preventivně Saddáma odzbrojit, než reagovat až poté, co by případně opět na někoho zaútočil". Ministr dodal, že maďarská účast na tažení proti Iráku nevyžaduje mandát Rady bezpečnosti OSN. Svoboda potvrdil, že podmínkou nasazení českých vojáků do akce je nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Poslanci maďarského parlamentu budou před referendem o vstupu své země do Evropské unie osobně přesvědčovat obyvatelstvo o výhodách členství. Informoval o tom v Budapešti místopředseda zákonodárného sboru László Mandúr při setkání s ministrem Svobodou. "Ta myšlenka nás hodně zaujala. Jedná se zhruba o 50 poslanců napříč parlamentními stranami, kteří v menších skupinách budou navštěvovat města a obce a budou diskutovat s občany o členství v Evropské unii," řekl ČTK po schůzce vedoucí tiskového odboru ministerstva zahraničí Karel Borůvka. V Maďarsku se referendum o vstupu do Evropské unie uskuteční 12. dubna. Z průzkumu vyplývá, že tuto myšlenku podporuje zhruba 70 procent občanů. Referendum v České republice je plánováno na polovinu června.

Českého ministra zahraničních věcí na závěr jeho jednodenní oficiální návštěvy přijal odpoledne prezident Ferenc Mádl. Svoboda byl posledním významným zahraničním hostem, kterého maďarský prezident přijal ještě v budově parlamentu, kde dosud sídlil jeho úřad. Odpoledne se totiž sídlo prezidenta oficiálně přestěhovalo do Sándorova paláce na Budínském hradě, kde bude nové sídlo maďarského prezidenta.

Bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman zřejmě při čtvrtečním tříhodinovém kolečku jednání se senátními kluby nezískal do páteční volby prezidenta žádné nové hlasy. V klubu ČSSD hovořil již s přesvědčenými příznivci, jinde ho přivítali, ale dali mu najevo, že mají své favority. "Myslím, že nic nového z toho neplynulo. Podporovat budeme našeho kandidáta - Jaroslavu Moserovou. Já jsem přesvědčen, že za ní budeme stát všichni. Když nepostoupí, budeme to řešit až pak," řekl ČTK předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata. Mezi unionisty a nestraníky z této frakce horní komory patří i Moserová. Měla tak šanci vyslechnout jak Zemana, tak třetího aktéra páteční volby Václava Klause z ODS. "Volit je nebudu, ale na Zemana jako na člověka trochu držím," řekla ČTK. Dodala, že Zeman v klubu slíbil, že na Hrad by si vzal jiné lidi, než kteří ho obklopovali doposud. Další Outratův klubový kolega Jan Ruml řekl, že setkání s oběma bývalými premiéry se účastnil pouze z "vrozené slušnosti". Také on potvrdil, že Zeman ani Klaus s jeho hlasem rozhodně počítat nemohou.

Zeman má však zřejmě jisté všechny hlasy jedenácti senátorů své strany. O postupu, jaký by senátoři volili, kdyby nepostoupil do druhého kola, klub podle předsedy Petra Smutného nejednal. "Kdyby se tak stalo, budeme o tom jednat po prvním kole s poslanci na Hradě," řekl ČTK. Zeman označil schůzku se svými stranickými kolegy za bezproblémovou.

Půlhodinu strávil Zeman i v pětičlenném klubu Nezávislí. Jeho předsedkyně Helena Rögnerová ČTK řekla, že většina nebo všichni členové klubu podpoří Moserovou. "Miloš Zeman svým vystoupením nezískal naději na naše hlasy. Věřím, že čtyři až pět členů bude hlasovat pro paní Moserovou," uvedla. Klaus ani Zeman podle ní na Hrad nepatří, protože ztělesňují dobu již minulou, zatímco Moserová může být důstojnou nástupkyní Václava Havla.

Jako první se Zeman sešel se senátory ODS, kteří ale budou jednotně volit Klause. Nemíní prý pomoci Zemanovi ani tím, že by v případné druhé nebo třetí volbě bez Klause nehlasovali, a tím snížili počet hlasů potřebných ke zvolení.

Francouzský politolog Jacques Rupnik považuje za ironii situace fakt, že při volbách nového českého prezidenta mají nesmírnou váhu hlasy komunistických zákonodárců. Rupnik to řekl v rozhovoru pro ČTK v souvislosti s páteční druhou volbou nástupce Václava Havla. "Ironií této situace je fakt, že 13 let po pádu komunismu, ve chvíli kdy odchází hlavní představitel odporu vůči komunistickému režimu Václav Havel, budou o volbě jeho nástupce rozhodovat komunisté," prohlásil Rupnik. Podle něj tuto situaci berou vážně jak kandidát ODS Václav Klaus, tak kandidát ČSSD Miloš Zeman, neboť se hlasy komunistů snaží získat. Poslanci a senátoři poprvé volili prezidenta minulý týden, nepodařilo se jim to však ani ve třech kolech, neboť žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů. "Symbolicky to vypovídá o tom, že Havel svým způsobem nemá nástupce," prohlásil Rupnik. Odhadnout výsledky páteční volby je podle Rupnika bez detailní znalosti zákulisních vyjednávání velmi složité. Hlasovat se totiž bude opět tajně a i mezi jednotlivými koly se dají čekat kuloárová jednání. Nejmenší šance na zvolení podle něj nicméně má senátorka Jaroslava Moserová, kterou nominovali unionisté, lidovci a nezávislí. "Kdyby byla zvolena, bylo by to překvapení," poznamenal Rupnik. Případné zvolení Klause by podle něj vypovídalo především o tom, jak si Česko představuje svou budoucnost v Evropské unii. "Dalo by tak jasný signál, jakou unii si přeje, když volí prezidenta, který je razantně euroskeptický a považuje Evropskou unii za byrokratický socialistický podnik, který zbavuje český stát jeho suverenity," uvedl politolog.

Zatímco za éry Václava Havla byli čeští komunisté politickými špindíry a prezident se je zdráhal vůbec přijmout, tím více hořké se jeví nynější postavení KSČM jako pomyslného jazýčku na vahách při volbě Havlova nástupce, píše čtvrteční rakouský list Die Presse. Kandidáti Miloš Zeman a Václav Klaus si ale nemohou stěžovat, protože oba se v uplynulém roce podepsali na posílení vlivu komunistů, soudí deník a odkazuje na zařazení KSČM na "loď demokratů" při schvalování parlamentního usnesení proti zrušení takzvaných Benešových dekretů z dubna 2002.