-
21.1.2003
Prezidentovi Václavu Havlovi zbývají do konce jeho mandátu necelé dva týdny. Přestože se již pomalu chystá na odchod z Pražského hradu, ještě má před sebou některé pracovní povinnosti. V úterý například jmenoval nové soudce a krátce po nich také rektory vysokých škol. Pro šestašedesátiletého Havla to bylo jedno z posledních jmenování za téměř 13 let, která strávil v prezidentské funkci. "Jste 79. a zároveň poslední skupinou soudců, kterou jsem v posledních deseti letech takto slavnostně jmenoval," řekl soudcům po složení slibu. V projevu pak jako obvykle novým soudcům hlavně poblahopřál a zdůraznil, jakou mají odpovědnost.
-
21.1.2003
Vývoz ČR do Iráku v loňském roce významně stoupl, když za 11 měsíců již činil téměř 450 tisíc dolarů (přes 13 milionů korun). Za celý rok 2001 přitom české firmy do Iráku vyvezly zboží zhruba za milion korun. ČTK to v úterý sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Irák přitom patřil do zavedení embarga v srpnu 1990 k významným obchodním partnerům bývalého Československa, jež dodalo do Iráku rozsáhlé investiční celky na zpracování ropy v Basře a Sallahudin I a II a závod na výrobu mazacích olejů Baiji. Ty dnes tvoří 60 procent iráckých ropných kapacit. Dále šlo o závod na kompletaci traktorů, zavlažovací a meliorační práce a geologický průzkum.
-
21.1.2003
Hlavním dopadem případného válečného konfliktu v Iráku na český zahraniční obchod bude podle ekonomů pravděpodobně zdražení dovozů ropy. "V případě déletrvajícího konfliktu lze zmíněný dopad vyčíslit až na dvě miliardy korun měsíčně, o něž by narostl deficit zahraničního obchodu," řekl v úterý analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podstatnější vliv na export by byl podle Sobíška spíše nepřímý a nastal by jen tehdy, pokud by se konflikt protáhl. Potom by hrozilo světové ekonomice zpomalení či recese kvůli nadměrně vysoké ceně ropy a vedlo by k omezení exportních příležitostí domácích firem. Přímý tuzemský obchod s arabským světem je však z hlediska celkového objemu zanedbatelný. "Konflikt v Iráku by mohl postihnout omezený okruh firem, nikoli však celou ekonomiku," domnívá se.
"Válečný konflikt v Iráku by zřejmě vyvolal dočasné zvýšení cen ropy a další oslabení dolaru směrem k 1,08 dolaru za euro," prohlásil analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl. Zdražení ropy se sice negativně promítá do domácí obchodní bilance, v tomto případě by však byl negativní vliv částečně kompenzován silnější korunou vůči dolaru. "Vyplnění nejčernějšího scénáře, který je založen na znehodnocení ropných nalezišť v Iráku, by přivedl světovou ekonomiku do další recese," soudí.
"Případná protestní blokáda ostatních arabských zemí by ovšem situaci vyostřila," upozornil hlavní ekonom Patria Online David Marek. V závěsu za cenami ropy by navíc začaly růst také ceny zemního plynu. Dovozy počítačových komponent a jiného zboží placeného dolary by zase mohly mírně zlevnit. Největší podíl z arabských zemí mají na českém vývozu Spojené Arabské Emiráty (SAE) s 0,55 procenta. Celoroční vývoz se přes miliardu korun loni přehoupl dále u Egypta, Alžírska, Íránu a Saúdské Arábie.
-
21.1.2003
Energetický regulační úřad v úterý naznačil, že plyn může letos podražit. V posledních měsících totiž na světových trzích výrazně rostly ceny ropy, od nichž se ceny plynu odvozují, a situaci může zhoršit i případný válečný konflikt na Blízkém východě. "Lze očekávat, že vývoj cen plynu od druhého čtvrtletí může být poměrně dramatický," uvedl na setkání s novináři předseda ERÚ Pavel Brychta s tím, že nyní nelze dopad na domácí trh určit. ERÚ určuje ceny plynu pro každé čtvrtletí vždy s více než měsíčním předstihem, takže jeho nové cenové rozhodnutí se předpokládá koncem února. Od letošního ledna zvedl ERÚ ceny za plyn občanům v průměru o 4,2 procenta, předtím ale dvakrát výrazně zlevňoval, takže loni se cena plynu poprvé v polistopadové historii země snížila.
-
21.1.2003
Británie vrátila v úterý do Prahy dalších 91 Čechů, kteří v ostrovní zemi neuspěli s žádostí o udělení azylu. Přiletěli zvláštním letadlem, které vypravil britský imigrační úřad. Podle britského velvyslanectví v Praze jde už o osmou hromadnou deportaci. V Británii žádají o azyl mezi Čechy hlavně Romové. Londýn však jejich žádosti považuje za neoprávněné a vedle deportací se přílivu žadatelů brání také zaváděním nepravidelných konzulárních kontrol na ruzyňském letišti. Nejnověji také v Británii platí přísnější azylový zákon a tvrdší režim pro poskytování sociálních dávek. Čeští žadatelé tak v Británii takřka nemají šanci uspět.
K první větší deportaci Britové přikročili první zářijový pátek. Takto se do Česka vrátilo již 357 lidí. Vedle větších skupin, pro něž vypravuje zvláštní letadla, vrací Londýn jednotlivce pravidelnými linkami. Podle britských statistik počet zájemců z Česka o azyl v Británii i loni rostl. Poslední kolo letištních kontrol, při nichž lidé ještě před odletem musejí vysvětlovat účel své cesty, začalo v Ruzyni 7. ledna po krátké přestávce. Při předposledním kole, které trvalo od loňského srpna do prosince, úředníci do letadel směřujících do Anglie nepustili 306 lidí.
-
21.1.2003
Čeští ovocnáři se po vstupu České republiky do Evropské unie obávají nárazového přílivu ovoce z nyní přidružených zemí, zejména z Polska. "Tento náraz pro nás může být nebezpečný a musíme se na něj připravit zejména informační kampaní, v níž budeme českým spotřebitelům říkat, že naše ovoce je kvalitní," řekl ČTK na úterních Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška. Právě příliv levných jablek z Polska v mimořádné výši více než 14.000 tun způsobil loni českým ovocnářům ztráty za asi 60 milionů korun. Polská jablka loni dokonce z prvních příček vytlačila tradiční importy z Itálie a Nizozemska.
Jako celek je české ovocnářství podle Mušky na vstup do EU připraveno lépe než jiná odvětví zemědělství. "Naše ovocnářství je otevřené už od roku 1993. Zažilo si peripetie s kvótami či jablečnou válkou," řekl Muška.
-
21.1.2003
Nové kulturně-společenské centrum chtějí v Karviné v polovině letošního roku otevřít místní Romové. Věří, že centrum pomůže zlepšit vztahy jejich menšiny s většinovou společností. Centrum tak nebude sloužit pouze Romům, ale bude pořádat různé akce pro všechny obyvatele města, řekl ČTK předseda Sdružení Romů severní Moravy Milan Ferenc. Výstavba centra přijde na zhruba 25 milionů korun. Sedm milionů korun přispěl na jeho výstavbu stát a dva miliony darovalo město. "Centrum by mělo sloužit různým romským sdružením, které by chtěly něco vytvářet pro Romy," uvedl Ferenc. Dodal, že centrum bude fungovat také jako školicí středisko. Pro občany se v něm budou pořádat například taneční kurzy, plesy a další kulturní akce.
-
20.1.2003
Páteční souboj o prezidentské křeslo zřejmě nebude pouze duelem mezi Milošem Zemanem (ČSSD) a Václavem Klausem (ODS). Dalším kandidátem bude pravděpodobně i senátorka Jaroslava Moserová (ODA), kterou podporují někteří její kolegové ze senátního Klubu otevřené demokracie a z klubu Nezávislých. Její šance, že se stane první českou prezidentkou, nejsou sice velké, mohla by však do druhého kola postoupit minimálně ze Senátu, a zapříčinit tak oslabení Klause či Zemana.
Konečné rozhodnutí o kandidatuře Moserové má sice padnout až zítra, zdá se však, že nejstarší členka Senátu potřebnou podporu získá. "I když si nemyslíme, že má takovou sílu jako někteří jiní, je kvalitním člověkem a zkušeným politikem. A nejsou žádné překážky k tomu, abychom ji podpořili," uvedla předsedkyně pětičlenného klubu Nezávislých Helena Rögnerová (za KDU-ČSL).
Moserová tvrdí, že by si na prezidentskou funkci troufla spíš než na kterékoli ministerstvo. "Ministrem bych v žádném případě nechtěla být, protože mi chybějí manažerské schopnosti, nerada zacházím s rozpočtem. Ale myslím si, že jako prezidentka bych dokázala splnit to, co je zapotřebí, tedy vytvořit dobrý obraz země v zahraničí," dodává vitální třiasedmdesátiletá senátorka, která měla do prezidentského klání zasáhnout již při první volbě hlavy státu. Loni v dubnu a znovu začátkem září ji totiž jako svoji kandidátku doporučil Ústřední sněm ODA. Oficiální kandidátkou ODA se však nestala. Strana totiž narazila na podmínku, podle níž prezidentské kandidáty může navrhovat deset poslanců nebo deset senátorů. Ty ODA nemá.
-
20.1.2003
Pozici Vladimíra Špidly v čele strany před březnovým sjezdem více ohrožuje Václav Klaus na Pražském hradě než Miloš Zeman, tvrdí místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, který patří k hlavním stoupencům Zemana jako nástupce Václava Havla. Pokud by Klaus uspěl, mohli by to delegáti vnímat tak, že mu tam Špidla dopomohl svým jednáním, řekl v pondělí Škromach. Taková situace by pak mohla být pro nynějšího šéfa strany "téměř smrtelná", dodal. Špidlovi stoupenci si to ale nemyslí. Ve Špidlův "realismus" prý věří i šéf ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. "V této chvíli ČSSD nemá na scéně jiného člověka, který by byl ochoten a schopen řídit stranu," poznamenal ke Špidlovým šancím Foldyna.
-
20.1.2003
Ombudsman Otakar Motejl nevyloučil, že by jako kandidát vládní koalice šel do případné třetí volby hlavy státu. Zdůraznil, že před volbami dal v rámci vnitrostranického referenda ČSSD k dispozici "své jméno a na tom se zatím nic nemění". Úvahy o třetí volbě jsou ale podle něj předčasné. "Ta věc je závislá, jak ústavní pořádek předpokládá, že jste navržen někým, a ten návrh prozatím žádný nepřišel," řekl v pondělí Motejl. Druhá volba se bude konat v pátek. Utkají se v ní dlouholetí političtí rivalové: bývalý předseda ODS Václav Klaus a bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman, do volebního klání se zapojí i kandidátka dvou senátních klubů Jaroslava Moserová. Podle politologů je ale nepravděpodobné, že z druhé volby vzejde nástupce Václava Havla.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13579
- 13580
- 13581
- 13582
- 13583
- 13584
- 13585
- 13586
- 13587
- …
- následující ›
- poslední »