Zprávy

Bezproblémové zveřejňování výsledků červnových voleb krátce po jejich ukončení v České republice má zajistit novela volebního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Novela předpokládá, že čeští krajané ve státech, které jsou časově o více než čtyři hodiny zpožděny za Českem, budou hlasovat už ve čtvrtek 13. a pátek 14. června. Čeští občané v ČR a krajané v ostatních zemích by volili v pátek 14. a sobotu 15. června. Výsledky by se ve všech volebních místnostech začaly počítat až poté, co skončí hlasování v republice. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident republiky.

Jak ale ukázaly první průzkumy, krajané v zahraničí se zatím o volby nezajímají. Necelý měsíc před uzavřením volebních seznamů se zaregistrovala na velvyslanectví ve Washingtonu a na generálních konzulátech v New Yorku a v Los Angeles jen necelá stovka krajanů. O účast ve volbách se příliš nezajímají ani Češi v Rakousku, Francii či Velké Británii. Zájem o volby je dosud malý i přesto, že vláda zaplatila v zahraničních novinách inzeráty s informacemi o volbách.

Převod kompetencí okresních úřadů na mnohem větší počet obcí schválila Poslanecká sněmovna. Zákon by měl v praxi znamenat, že lidé budou mít blíže na úřady například pro občanské průkazy a cestovní doklady. Občanská demokratická strana ale tvrdí, že převod kompetencí úřadů lidem spíše zkomplikuje život. Zákon je nejdůležitější součástí druhé etapy reformy veřejné správy. V předchozích měsících totiž sněmovna přijala zákony, které ze současných 78 okresů vytvoří od počátku roku 194 takzvaných pověřených obcí. ODS a komunisté ale varují před tím, že sněmovna zvolila nákladnější variantu, a dala tak zelenou vzniku dalších míst pro úředníky.

Rozšíření možností, jak nakládát s nadačním jměním, by měla umožnit novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Senát se bude novelou zákona o nadacích a nadačních fondech zabývat v nejbližších dnech. Podle této předlohy se rozšiřují zejména investiční možnosti nadací, které mohou zvyšovat své základní jmění, řekl Jiří Müller z Nadace Charty 77. Novela nadacím například umožní za určitých podmínek nakupovat všechny dluhopisy. Dosud mohly nakupovat jen ty státní. Budou moci nakupovat i cizí měnu a podílové listy otevřených podílových fondů. Nově budou moci investovat do nemovitostí. S předlohou je svázána i novela zákona o daních z příjmů. Nadace mají být osvobozeny od daní z příjmů, které plynou z vlastnictví cenných papírů, ale jen pokud jsou tyto papíry součástí nadačního jmění zapsaného v nadačním rejstříku. V Česku po roce 1989 vzniklo 5500 nadací.

Čeští občané, kteří byli ve 40. a 50. letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, budou odškodněni. Za každý měsíc internace by měli dostat 12.000 korun. Pokud tito lidé již nežijí, dostanou odškodnění jejich pozůstalí a potomci. Předpokládá to zákon, který schválila sněmovna. Proti hlasovali jen komunisté.

Vládě se nepodařilo prosadit plošné vyplácení dětských přídavků. Sněmovna totiž neschválila návrh zákona, který to předpokládal. Vzhledem k tomu, že předtím ho zamítl Senát, bylo k jeho přijetí třeba podpory 101 poslanců, pro jich ovšem hlasovalo jen 87. Sněmovna přitom plošné vyplácení dětských přídavků v únoru schválila. Hlasování tehdy zmeškali někteří pravicoví poslanci, což levicovým zákonodárcům umožnilo normu prosadit.

Poslanci přehlasovali prezidentské veto a napodruhé schválili zákon, který upravuje způsob poskytování deputátů, rent a dalších sociálních a zdravotních dávek horníků. Václav Havel návrh vrátil, neboť se mu nelíbilo, že stát se jeho přijetím zavázal platit dolům ze svého rozpočtu dotace po neomezeně dlouhou dobu. "Jsem přesvědčen, že došlo k nedorozumění nebo nepochopení některých věcí," komentoval Havlovo rozhodnutí poslanec Jiří Hofman. Dosud se renty a deputáty pro bývalé horníky vyplácely pouze na základě rozhodnutí vlády. Uzákonění dávek bylo zapotřebí kvůli novým rozpočtovým pravidlům. Podle nich už není možné horníkům vyplácet sociální dávky ze státního rozpočtu jen na základě rozhodnutí vlády, ale je zapotřebí zákon.

Obyvatelé ČR se zbytečně obávají, že diskuse kolem takzvaných Benešových dekretů by mohla vést k nějakým restitucím, nebo refundacím, vzkázal z Bruselu člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen před návštěvou České republiky. Dekrety označil za jasnou věc minulosti, jejímž oživováním někteří lidé jen zbytečně a nebezpečně vyvolávají emoce. Připustil však, že si byl vědom nebezpečí, že tato vysoce emotivní a velmi citlivá otázka bude ovlivňovat obyčejné občany v jejich vztahu k EU. "Vždy jsem se obával, že někteří lidé mohou mít chuť zneužít takovou situaci. Hrozí, že lidé začnou vnímat EU jako nebezpečí pro územní celistvost, prosperitu a bezpečnost země. Nejhorším vyústěním takového chování by mohlo být odmítnutí vstupu ČR v českém referendu," odpověděl ČTK na otázku, v čem je nebezpečí vášnivé debaty kolem dekretů.

Poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše evropskou veřejnost, média a politiky moc nezajímají. Otázku dekretů, na jejichž základě byl konfiskován majetek většiny sudetských Němců, hlasitě nastoluje jen pár politiků. Oficiální Evropa považuje dekrety za mezinárodně schválenou historickou záležitost starou téměř 60 let, která současnost ani budoucnost země v Evropské unii nijak neovlivňuje. Toto stanovisko, které v Praze v pondělí formuloval britský premiér Tony Blair, potvrdil i evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

"V otázce takzvaných Benešových dekretů nejde o revizi výsledků druhé světové války a poválečného uspořádání, ale o to, nakolik jsou ještě dnes tyto dekrety v praxi používány," prohlásila ve Štrasburku předsedkyně skupiny poslanců rakouské lidové strany (ÖVP) v Evropském parlamentu Ursula Stenzelová. Poukázala na to, že Komise OSN pro lidská práva v Ženevě dospěla k závěru, že Benešovy dekrety jsou i v současné době ještě stále uplatňovány. "To ale odporuje zásadě EU, podle níž nesmí být nikdo diskriminován," uvedla Stenzelová a dodala, že "Praha musí vzít závěr OSN na vědomí a přezkoumat svůj právní řád". "Ne všechny restituční nároky sudetských Němců jsou protiprávní," prohlásila dále v této souvislosti rakouská politička. "Mělo by být hledáno řešení ve formě nějakého fondu. Zároveň je třeba Čechy osvobodit od strachu, že bude docházet k masovým restitucím," cituje Stenzelovou agentura APA.

Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen přistály v úterý na vojenském letišti v Čáslavi na Kutnohorsku. Prezentace letounů předchází podpisu smlouvy o jejich nákupu pro českou armádu. O zařazení těchto nových nadzvukových strojů do výzbroje se má definitivně rozhodnout do červnových voleb. Dvě dvoumístné a dvě jednomístné stíhačky zůstanou na čáslavském letišti do čtvrtka, řekl ČTK mluvčí základny Michal Prejzek. Ve středu se představí vojenským odborníkům, poslancům, starostům z kutnohorského regionu a válečným veteránům. "Akce není určena pro širokou laickou veřejnost, ale pouze pro pozvané hosty z resortu obrany a pro českou politickou reprezentaci," upozornil Prejzek.

Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Dosud nebyl zařazen do žádné bojové akce.