Zprávy

Pět vojáků, kteří původně chtěli odjet z Kuvajtu zpět do České republiky, se nakonec rozhodlo v misi protichemické jednotky zůstat, a do Česka se tedy vrací 22 vojáků. Ostatní příslušníci jednotky poslali ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi prohlášení, v němž uvádějí, že všechny uložené úkoly splní. Podle velitele kontingentu Dušana Lupuljeva se vojákům nelíbí, že o části z nich česká média hovoří jako o zbabělcích. "Vojákům vadí nepravdivé a překroucené zprávy v novinách. Uráží je a ubližují jejich rodinám," řekl Lupuljev. Všichni vojáci, kteří jsou nyní v Kuvajtu, proto podepsali prohlášení adresované Tvrdíkovi. V něm uvádějí, že rozhodnutí jejich kolegů misi přerušit z vážných rodinných důvodů nebo kvůli jejímu prodloužení nemá negativní vliv na práci jednotky. Podle velitele bylo sepsání petice spontánní záležitostí jeho lidí. Prohlášení kuvajtské jednotky poskytl Vladimír Palán z ministerstva obrany. Prvních sedm vojáků se z Kuvajtu vrátilo v pondělí společně s ministrem obrany armádním speciálem. Jednotka má být do konce měsíce posílena o 107 specialistů se zkušenostmi z Kuvajtu. Kromě operace Trvalá svoboda, v níž nyní působí, se může - po prohlášení Rady Bezpečnosti OSN, že Irák neplní rezoluce OSN - zapojit i do případné akce proti tomuto státu. Celkem má v oblasti působit 358 českých vojáků. Bez mandátu OSN se mohou do akce dostat v případě, že v oblasti budou použity zbraně hromadného ničení.

Bývalý premiér Miloš Zeman v úterý naplno rozjel kampaň před páteční druhou volbou prezidenta, do níž jej nominovala sociální demokracie. Začal obcházet parlamentní kluby a jednat s předsedy politických stran o možné podpoře. O křeslo, které 2. února opustí Václav Havel, se utká spolu s kandidátem ODS Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Všichni tři již byli oficiálně navrženi.

Zeman novinářům řekl, že prezident by neměl být monarchou a při rozhodování o obsazení klíčových funkcí ve státě by se neměl řídit stranickou příslušností kandidátů, ale jejich odborností. Svým postojem tak nahrává zejména komunistům, kteří se chtějí vymanit z politické izolace. Do páteční volby vlastního kandidáta nepostaví a ve čtvrtek rozhodnou, zda některého z kandidátů navržených ostatními stranami podpoří. Zřejmě budou hlasovat pro Zemana. Klause by možná mohli podpořit pouze neúčastí na hlasování v dalších kolech, pokud by Zeman z prvního kola nepostoupil. Klausovi by tak ke zvolení stačilo méně hlasů.

Jako první navštívil Zeman poslance Unie svobody-DEU, postupně chce obejít i ostatní parlamentní frakce. Krátce jednal s šéfem unionistů Petrem Marešem, zatímco schůzka s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou trvala 90 minut. Svoboda sice zopakoval, že Zeman ani Klaus nejsou prezidentskými kandidáty lidovců, současně ale řekl, že jeho strana bude o výsledku úterního rozhovoru ještě diskutovat. Deset poslanců KDU-ČSL přitom v úterý společně s pěti unionisty oficiálně navrhli na úřad prezidenta Moserovou. Postoj KDU-ČSL tak zůstává nejasný. Unionisté dali najevo, že s jejich hlasy Zeman ani Klaus počítat nemohou a zřejmě podpoří Moserovou. Zeman se ještě sešel s předákem KSČM Miroslavem Grebeníčkem, v plánu má i schůzku s lídrem ODS Mirkem Topolánkem.

Očekávaná nominace senátorky Jaroslavy Moserové na prezidentský úřad podle předsedy ODS Mirka Topolánka pravděpodobně zmaří i páteční druhou volbu hlavy státu. Připustil, že Moserová odebere hlasy zejména kandidátovi ODS Václavu Klausovi; za pouhé spekulace ale označil úvahy, že by senátorka mohla čestného předsedu ODS vyřadit v prvním kole. "Pro mě je nominace Jaroslavy Moserové, mé kolegyně, které si nesmírně vážím, signálem, že určití lidé nechtějí zvolit nikoho. Je pravděpodobné, že paní Moserová nebude mít významnou podporu a pouze odebere hlasy Václavu Klausovi. Znamená to, že i druhá volba může být zmařena," řekl v úterý Topolánek ČTK.

Pokud by i druhý pokus parlamentu zvolit nového prezidenta nebyl úspěšný, musí politická reprezentace rozhodnout, co dál. Havlovi totiž mandát vyprší již 2. února. ODS je připravena zkusit i třetí volbu, podpoří i zavedení všelidového hlasování o hlavě státu. V obou případech postaví znovu Klause.

V Senátu byli stejně jako v Poslanecké sněmovně nominováni na prezidenta republiky Miloš Zeman (ČSSD), Václav Klaus (ODS) a Jaroslava Moserová (ODA), kterou navrhují unionisté, lidovci a nestraníci. Kandidaturu Moserové v úterý podle očekávání podpořili všichni přítomní členové Klubu otevřené demokracie (KOD), který sdružuje senátory Unie svobody-DEU a nestraníky. ČTK to řekl předseda šestnáctičlenného klubu Edvard Outrata (za US-DEU), přesný počet ale neuvedl. Podle místopředsedy klubu Jana Hadravy (US-DEU) nominaci před 17:00 podepsalo 13 senátorů, před definitivním předložením ještě další podpisy zřejmě přibudou. Pro nominaci je třeba podpisů deseti senátorů nebo stejného počtu poslanců.