Zprávy

Obsluha Jaderné elektrárny Temelín dnes odpoledne znovu spustila reaktor prvního bloku. Stalo se tak po dvouměsíční odstávce, při níž technici vyměnili vadné armatury v nejaderné části bloku a provedli revize všech zařízení. Personál nyní stabilizuje výkon reaktoru na minimální úrovni a zahájuje úvodní fyzikální testy. Po zvýšení výkonu na 100 procent začnou závěrečné testy energetického spouštění. Čeští i rakouští odpůrci Temelína kritizovali to, že ministerstvo životního prostředí vydalo v rámci posuzování vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko k 78 změnám na Jaderné elektrárně Temelín a celý proces (EIA) označili za neseriózní. Naopak šéf rakouského Institutu pro výzkum rizik při univerzitě ve Vídni Wolfgang Kromp v pondělí ocenil otevřenost techniků při informování o jihočeské elektrárně.

Část poslanců Evropského parlamentu si myslí, že téma poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše bude hrát roli v jednání o vstupu Česka do Evropské unie. Na závěr dvoudenního zasedání společného výboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu v Praze to uvedla šéfka výboru Ursula Stenzelová. Společný výbor jako celek dospěl ke kompromisnímu konstatování, podle něhož by téma dekretů nemělo být překážkou pro uzavření rozhovorů o vstupu České republiky do EU. Stenzelová ale po jednání výboru prohlásila, že "v rámci procesu přistoupení by tyto věci měly hrát určitou roli". Řekla, že existují rozdílné názory na to, zda jsou dekrety účinné i dnes. Připomněla, že politici nyní čekají na posudky dekretů, jež si nechaly vypracovat EP a Evropská komise. Nejde přitom podle ní o revizi poválečného uspořádání a o přípravu nové vlny vyvlastňování, ale o evropské hodnoty. EU je podle ní společenství práva, kde neplatí princip diskriminace. Stenzelová také obecně vyjádřila naději, že stanovisko k dekretům, které připravuje česká Poslanecká sněmovna, "nezavře dveře". Druhý předseda společného výboru Jan Zahradil uvedl, že debata jeho členů o dekretech byla ostrá. Zopakoval, že československá poválečná legislativa byla výsledkem historického kontextu. Teď ale podle něj nemá žádné nové právní účinky a nikdo podle ní není diskriminován. Proto není v rozporu s evropskými normami.

Vedoucí rakouského Institutu pro výzkum rizik při univerzitě ve Vídni Wolfgang Kromp ocenil "příkladnou otevřenost" českých techniků při informování o jaderné elektrárně Temelín. Podle agentury APA to Kromp uvedl v pondělí večer při diskusi na téma Temelín v Katolickém akademickém svazu ve Vídni. V diskusi, v níž vystoupil také ředitel českého Institutu pro jaderný výzkum Jiří Žďárek, Kromp potvrdil, že česká strana přesně plní všechna bezpečnostní doporučení zahraničních expertů. Je podle něj politováníhodné, že této otevřenosti zneužívají někteří rakouští politici a média. Těžkosti, které se vyskytují při nezbytném testování nového technického zařízení, tak označují za "poruchy". Kromp tento způsob informování o Temelínu odmítl. Poukázal na to, že při zkouškách před uvedením každé jaderné elektrárny do provozu jsou opakovaná odpojení reaktoru naprosto normální. Problémy, které vznikly v Temelíně, jsou podle něj technicky řešitelné.

Vláda jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Na tiskové konferenci během pondělního plzeňského jednání kabinetu to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Cena letadel bez výzbroje je 52,5 miliardy korun, zbraně by stály dalších 7,2 miliardy, celkový rozpočet na pořízení je 60,2 miliardy. S nákupem nových stíhaček nesouhlasí opozice. Součástí kontraktu jsou i zpětné investice výrobce, britsko- švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB, do české ekonomiky ve výši 150 procent ceny zakázky. Offsety by měly dosáhnout 82 miliard korun, uvedl náměstek ministra obrany Štefan Füle. "Když spočítáme investiční a provozní náklady, dostáváme se k částce zhruba 85 miliard korun, což jsou komplexní náklady na tento zbraňový systém do roku 2030," řekl Tvrdík. První gripeny by mohli vojáci převzít v říjnu 2004. Stroje, které Česká republika získá budou podle ministra Tvrdíka plně kompatibilní s letouny NATO a není potřeba další technické vybavení. Z 24 stíhaček mají být čtyři stroje dvoumístné.

Nákup letadel chce vláda zaplatit z příjmů z privatizace. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka na nákup gripenů použila peníze získané z prodeje státního podílu v Českém Telecomu. Opozice, která nákup kritizuje, má nyní jedinou šanci, jak projekt zmařit. Ještě tento týden totiž Poslanecká sněmovna projedná návrh zákona o úvěru. Jeho schválení umožní vládě vzít si na nákup stíhaček úvěr až 33 miliard korun u České exportní banky. Ministr obrany tvrdí, že vláda úvěr možná ani nevyužije, bude-li mít Fond národního majetku dostatek prostředků z privatizace na nákup stíhaček už před koncem roku 2004. Po tomto datu má mít fond podle ministra peníze k dispozici zcela určitě.