Zprávy

Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla zřejmě odloží schůzku šéfů parlamentních stran a seskupení, na které by se měl hledat společný kandidát pro třetí volbu prezidenta republiky. Špidla potvrdil, že jako o možném termínu se uvažovalo o úterním večeru. Setkání se však podle něj zřejmě uskuteční později. V úterý ráno se sejdou předsedové stran vládní koalice. Podle Špidly jde ale o pravidelnou schůzku, která se koná každý týden ve stejnou dobu. Účastní se jí rovněž ekonomičtí experti. Podle koaličních politiků by se však už při tomto setkání mohlo hovořit o vhodných kandidátech, pro které by bylo možné nalézt v parlamentu širší shodu. Špidla připustil, že sociální demokracie už má připraveny návrhy kandidátů. "Jistěže existují určitá jména, ale teď se nebudou zveřejňovat," uvedl. Osobnosti, o kterých se v souvislosti se třetí volbou nástupce Václava Havla v kuloárech ČSSD hovoří, jsou ombudsman Otakar Motejl, vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) a také Špidla. Premiér k poznámce, že se jako o prezidentském kandidátovi mluví i o něm, dodal: "Hovořit se může, to jsou pouze slova, to nemá zvláštní hodnotu. Prostě žádné komentáře, žádné zveřejňování." O tom, že by se měly parlamentní strany dohodnout na obecně přijatelné osobnosti na společné schůzce, hovořil po neúspěšné páteční volbě Špidla. Souhlasí s tím lidovci a také komunisté soudí, že by se o to měli političtí lídři pokusit. Unie svobody- DEU by dala přednost přímé volbě občany a občanští demokraté trvají na tom, že budou opět nominovat svého čestného předsedu Václava Klause.

Poslanci a senátoři KSČM by při třetí volbě hlavy státu zřejmě nepodpořili ombudsmana Otakara Motejla či vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD), o nichž se hovoří jako o možných kandidátech. Motejl by podle mínění komunistů měl dokončit řadu věcí ve své stávající funkci, řekl novinářům v Ostravě předseda KSČM Miroslav Grebeníček. V případě Rychetského pak viděl problém především v jeho manželce. "Byl to vicepremiér Rychetský, který naznačil, že paní Rychetská se nehrne do role první dámy. Pana Rychetského bereme vážně, jednali jsme, jednáme...jestli mu to maminka doma nedovolí, tak to respektujeme," podotkl s úsměvem Grebeníček. Doplnil, že poslanecký klub ČSSD zmařil při druhé volbě hlavy státu šance na levicového prezidenta, když nevyslovil jednotnou podporu někdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi. Spory uvnitř ČSSD se podle Grebeníčka promítají do celé politické scény. Komunisté chtějí před třetí volbou vyčkat, jak se zachová vládní koalice a jakého kandidáta bude prosazovat. Grebeníček se domnívá, že sociální demokraté budou navíc s třetím kolem prezidentských voleb vyčkávat až po svém březnové sjezdu strany.

Stav veřejných financí v České republice vidí guvernér České národní banky Zdeněk Tůma jako zřejmě největší překážku budoucího přistoupení České republiky k jednotné evropské měně euro. Na bruselském investičním semináři pořádaném agenturou Czechinvest zdůraznil, že Česká republika musí zreformovat strukturu veřejných financí, nastolit fiskální konsolidaci a ještě zlepšit soudní systém. "Hlavním znepokojením České národní banky je vývoj veřejných financí. Není to nový problém, upozorňovali jsme na něj už před třemi či čtyřmi lety. Podíl mandatorních výdajů je příliš vysoký a není zcela pod kontrolou vlády," řekl guvernér. Na rychle stoupající deficity veřejných financí poukazuje i Evropská komise. Podle centrální banky mohou strukturální problémy veřejných rozpočtů ohrozit střednědobou stabilitu. Reformu proto nelze dál odkládat. Podle ČNB má Česko nízký státní dluh, jen 25 procent HDP, deficity veřejných financí ale rychle rostou. Česko zatím nemá oficiální strategii přistoupení k euru. Centrální banka v minulosti prohlásila, že realistickým datem pro přijetí eura je rok 2007, kdy by česká ekonomika mohla splňovat Maastrichtská kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny. Podle Maastrichtských kritérií nesmí roční míra inflace přesahovat o více než 1,5 procenta průměrnou inflaci tří členů eurozóny, kteří si v této oblasti vedou nejlépe. Deficit státního rozpočtu nesmí přesáhnout tři procenta HDP a státní dluh nesmí překročit 60 procent HDP. Guvernér v Bruselu jednal i s představiteli belgické banky KBC, majoritního vlastníka ČSOB. K obsahu jednání se však odmítl jakkoliv vyjádřit s tím, že bylo neoficiální.

Hlavní část posil pro českou protichemickou jednotku, která působí v Kuvajtu v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda, odjede z České republiky v pátek 31. ledna. Už v pondělí ale bude do Kuvajtu přepravena technika s obsluhou. Informoval o tom v neděli velitel posil Jiří Gajdoš. Původně se předpokládalo, že všichni vojáci se do Kuvajtu přesunou počátkem příštího týdne. Českou jednotku, která má přes 250 lidí, by mělo doplnit 130 vojáků. V Kuvajtu by tak mělo působit celkem 358 českých vojáků.