Zprávy

Předsedové sociálních demokratů Vladimír Špidla, lidovců Cyril Svoboda a unionistů Petr Mareš na úterní schůzce žádného společného prezidentského kandidáta nevybrali. Při odchodu z Kramářovy vily, kde strávili téměř dvě hodiny při pracovní snídani, ale ujistili, že mají vůli se dohodnout nejen mezi sebou, ale i s ostatními parlamentními politickými silami do tří týdnů. "Jednat se bude se všemi politickými subjekty," uvedl Špidla s tím, že se ve středu nebo ve čtvrtek určí termíny. Obrátí se i na ODS, zda trvá pořád na Václavu Klausovi. Klaus nemá podle Špidly naději zvítězit v žádné volbě, a to přímé ani nepřímé. Šéfové koalice jsou podle Špidly připraveni vybrat obecně uznávaného a velmi kvalitního člověka, který bude mít podporu "napříč politických spektrem". ČSSD prý už představu má, Špidla ale odmítl kohokoliv jmenovat. Třetí volba může být teprve poté, až bude jisté, že bude úspěšná, řekl premiér.

Lidovci stále sázejí spíše na parlamentní volbu prezidenta, připouštějí však, že lpění ODS na kandidatuře Václava Klause zvyšuje pravděpodobnost volby přímé. Místopředseda KDU-ČSL Josef Janeček po jednání poslaneckého klubu uvedl, že pokud bude ODS trvat na Václavu Klausovi, je pravděpodobnější přímá volba. Nevěří, že parlament by Klause zvolil. "Byli bychom rádi, kdyby ODS přistoupila na myšlenku kandidáta, který by byl široce podporován jak ODS, tak koaličními stranami," uvedl. Dodal, že parlamentní volba by byla rychlejší než lidové hlasování o hlavě státu. Republice by navíc podle něj prospělo, kdyby v době vstupu do EU měla prezidenta. Lidovci nechtějí hovořit o žádných jménech, v souvislosti s jejich kandidáty se spekuluje o rektorovi Univerzity Karlovy Ivanu Wilhelmovi či bývalém ministru školství Janu Sokolovi. Podle některých informací zkusí nejprve znovu nabídnout kandidaturu předsedy Senátu Petra Pitharta, který už neúspěšně kandidoval v první volbě.

Dočasná ochrana by měla být cizincům v České republice poskytována v budoucnu podle jednotných pravidel uplatňovaných v zemích Evropské unie. V současnosti je ochrana zajišťována v rámci zákona o pobytu cizinců na území ČR z roku 1999. Zvláštní zákon, který se bude zabývat pouze dočasnou ochranou a který bude v souladu se směrnicí EU, projedná ve středu vláda. Dočasně by podle předkládaného návrhu měli být chráněni zejména lidé, kteří potřebují ochranu mezinárodního společenství, osoby, v jejichž zemi se například válčí. Ve středu se bude vláda také zabývat stanovením denního příspěvku pro obce, na jejichž území je azylové zařízení. Útočiště pro azylanty provozuje a financuje Správa uprchlických zařízení, tedy stát. Vláda se snaží každoročně přispět obcím na veřejné náklady, které občané hradí z daní. Uprchlíci totiž mnohdy užívají obecních zařízení - školy, veřejné osvětlení, prostranství či infrastrukturu. Navrhovaný příspěvek, který tyto obce dostávají každoročně, činí letos sedm korun na osobu. Stejnou částku za denní pobyt uprchlíka dostaly obce od vlády také v posledních třech letech. Příspěvek, který ročně činí asi 2600 korun, se vztahuje i na úhradu nákladů základních škol, které navštěvují děti žadatelů o azyl.

V oblastech, které byly v posledních letech vícekrát postiženy záplavami či povodněmi, si občané vesměs nemohou své domy či domácnosti proti těmto rizikům pojistit. Pokud velká voda postihla obydlí za posledních deset let jednou, zaplatí lidé za pojištění zhruba dvojnásobek než klienti s nemovitostmi v oblastech, kterých se záplavy nedotkly. Jestliže více než jedenkrát, nelze majetek proti těmto katastrofickým rizikům běžně pojistit. Vyplývá to z ankety mezi největšími pojišťovnami. Záplavy, které postihly Českou republiku loni v srpnu, způsobily klientům pojišťoven škody přes 32 miliard korun. Předtím ničil majetek vodní živel na Moravě v roce 1997, přičemž tehdy pojišťovny vyčíslily škody na deset miliard korun. Letos se vylily z břehů některé místní vodní toky již počátkem roku.