• 26.4.2002

    Zemský soud v Linci nepřijal žalobu spolkové země Horní Rakousy proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín (JETE). Soud rozhodl, že mu nepřísluší o žalobě rozhodovat. ČTK ve Vídni o tom informoval zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec. Agentura APA to hodnotí jako "těžkou ránu pro temelínské odpůrce". Ve zdůvodnění rozsudku se mimo jiné uvádí, že podobná žaloba je na základě mezinárodní dohody o státní imunitě nepřípustná. Jak ČTK ve Vídni řekl Pavlovec, zemská vláda se proti rozhodnutí hodlá odvolat.

  • 25.4.2002

    "Neutrálně až pozitivně" se staví pravicoví němečtí a rakouští poslanci Evropského parlamentu k pondělnímu prohlášení české Poslanecké sněmovny k Benešovým dekretům. Hodlají odkaz na ni, v pozitivním smyslu, zahrnout i do vlastní rezoluce o České republice, kterou připravují na červen, řekl ve čtvrtek po setkání s předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem český ministr zahraničí Jan Kavan. Připustil zároveň, že pokud by právní analýzy dekretů prováděné Evropskou komisí nebo Evropským parlamentem dospěly k závěru, že tyto dokumenty zahrnují nějaké diskriminační klauzule, musela by s tím Praha do vstupu do EU "něco udělat", přinejmenším se tím "vážně zabývat". Zatím však čeští právníci žádnou takovou nesrovnalost neodhalili. Ministr Kavan především konstatoval uklidnění a konstruktivnější přístup.

    Autor: Eva Petržílková
  • 25.4.2002

    Ve čtvrtek dorazila do Kábulu první část české 6. polní nemocnice. Do afghánské metropole ji přepravily dva obří letouny An-124 Ruslan. Na cestě z Prahy se letouny s několikatunovým nákladem zastavily v ázerbájdžánském Baku. Úkolem první části jednotky bude podle něj připravit podmínky pro přílet celé polní nemocnice. Hlavní část 6. polní nemocnice, asi 150 lékařů a dalších pracovníků nemocnice, by mělo do Afghánistánu odletět počátkem května.

    Čeští vojáci odletěli ve středu večer z Prahy i přesto, že zatím není jasné, z čeho stát misi zaplatí. Celkem by půlroční působení vojenských lékařů v Afghánistánu mělo stát asi 600 miliónů korun. Vláda chce tyto peníze získat vydáním dluhopisů. S tím ale nesouhlasí především poslanci ODS. V nejbližších dnech zákonodárci ČSSD asi navrhnou svolání mimořádné schůze sněmovny, která by měla o dluhopisech jednat. Výsledek parlamentní rozpravy však zatím podle špiček resortu obrany není jasný.

    Autor: Eva Petržílková
  • 25.4.2002

    Vláda má podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka příslib, že část opozice podpoří záměr vydat dluhopisy ve výši 600 miliónů korun na financování pobytu vojáků v Afghánistánu. Ministr Tvrdík ČTK a deníku Právo řekl, že mimořádná schůze k dluhopisům by se mohla uskutečnit v úterý 7. května. "Mluvil jsem s předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou, který mi řekl, že část opozice nakonec dluhopisy podpoří. To vše i díky tomu, že mise v Afghánistánu má částečně i humanitární charakter," prohlásil ministr Tvrdík.

    Autor: Eva Petržílková
  • 25.4.2002

    Lípu Evropy ve čtvrtek před krajským úřadem v Ostravě spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským (ODS) zasadili zástupci zemí Evropské unie. Strom přivezl v polovině ledna velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian.

    Sázení stromu bylo součástí Evropských kulturních dnů, které letos poprvé uspořádal krajský úřad. Představil například současnou španělskou grafiku, nechybělo divadlo, filmy a koncerty. Evropské kulturní dny ukončí 28. dubna koncert skupiny Moiré Music britského jazzmana Trevora Wattse. Časem se dny mají rozšířit i do dalších měst Moravskoslezského kraje.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.4.2002

    Čelní představitelé politických stran jsou přesvědčeni, že stanovisko sněmovny k Benešovým dekretům pomůže uklidnit situaci v Česku a zároveň dá zahraničí najevo, že v tomto ohledu panuje na české politické scéně jednota. Právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z poválečných zákonů a prezidentských dekretů, jsou podle sněmovny nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Dolní komora dále prohlásila, že na základě poválečných zákonů a prezidentských dekretů již nemohou vznikat žádné nové právní vztahy. Předseda ODS Václav Klaus označil usnesení a klidný průběh debaty za vítězství státnického přístupu nad politikařením. Také premiér Miloš Zeman si usnesení i jeho podobu pochvaloval. Proti parlamentní debatě se původně stavěli lidovci a unionisté, kteří dávali přednost prohlášení politických stran. Se samotným obsahem usnesení se ale ztotožnili.

    Autor: Ivo Prokop
  • 24.4.2002

    Požadavek ODS získat pro Česko ještě před vstupem do EU záruku majetkových a právních vztahů vyplývajících z poválečné legislativy většina ostatních stran nepodporuje. Domnívají se totiž, že takové záruky již existují a že samotný vstup země do unie pozici země posílí. Místopředseda ODS Jan Zahradil potvrdil informace tisku, že bez podobné záruky by občanští demokraté vstup do unie nedoporučili. ODS podle něj netrvá na tom, aby taková záruka byla součástí přístupových jednání s EU, možností vidí víc. Předseda ODS Václav Klaus, na jehož slova se sdělovací prostředky odvolávají, se k tomuto tématu odmítl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že nechce rozmělňovat sněmovní usnesení, v němž poslanci konstatovali, že vztahy plynoucí z poválečných zákonů jsou neměnné. Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek z ČSSD je přesvědčen, že požadavek ODS postavení Česka fakticky oslabuje. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová považuje požadavky ODS za "hru s ohněm", která může ohrozit členství země v EU. Za rozumný považují požadavek občanských demokratů komunisté.

    Autor: Ivo Prokop
  • 24.4.2002

    Člen Evropské komise Günter Verheugen uvítal "relativně umírněný" tón prohlášení k Benešovým dekretům, které schválil český parlament. Nepustil se do jeho rozboru, spíše se soustředil na nutnost uklidnit debatu, která se kolem dekretů v poslední době rozhořela. Usoudil, že deklaraci českého parlamentu "je třeba vidět v kontextu nedávné intenzívní debaty o této věci a také nadcházejících voleb". Právě na tomto pozadí mu připadá text "relativně umírněný". Za pozitivní zejména považuje důraz kladený na česko-německou deklaraci z roku 1997, na význam dobrých sousedských vztahů a na přistoupení ČR k Evropské unii. Připomíná prohlášení, které podepsal s premiérem Milošem Zemanem před dvěma týdny v Praze a podle něhož "nemůže zkoumání z hlediska evropského práva uniknout žádná část právního řádu kandidátské země, která je schopna dál vyvolávat právní účinky". Tuto pasáž lze považovat za nepřímou připomínku, že jak Evropská komise, tak Evropský parlament zkoumají slučitelnost dekretů s legislativou EU a se zásadami, na kterých je založena. Ostatně i v pražském prohlášení se říká, že se nadále prověřují ty dekrety a další právní akty z oné doby, jež se netýkají otázek majetku a občanství. Za "absurdní" označil nejmenovaný zdroj EU nově opakovaný požadavek předsedy českého parlamentu a ODS Václava Klause, aby unie poskytla České republice před vstupem záruku proti zrušení Benešových dekretů. Připadá mu, že se Klaus vrací k něčemu, co už sám označil za kontraproduktivní.

    Autor: Ivo Prokop
  • 24.4.2002

    Více či méně kritické ohlasy zaznívají k usnesení českého parlamentu o takzvaných Benešových dekretech z Rakouska. "Problémy kolem Benešových dekretů se žádným prohlášením českého parlamentu nestanou jednoduššími," uvedl předseda rakouské Národní rady (dolní komory parlamentu) Heinz Fischer. Velká většina lidí v Rakousku i v České republice má zájem na dobrých, přátelských a sousedských vztazích a je dost chytrá na to, aby se nenechala navzájem proti sobě poštvat, protože to v minulosti už přineslo dost neštěstí, prohlásil Fischer. "Myslím, že bychom měli vyčkávat na české parlamentní volby, pak musí Rakousko s novou českou vládou nastoupit cestu rozhovorů," řekl Schüssel pro rádio Ö3. Podle kancléře je totiž usnesení českého parlamentu důsledkem předvolební kampaně v zemi. Zahraničněpolitická mluvčí rakouských Zelených Ulrike Lunaceková v této souvislosti zopakovala podporu své strany nedávnému návrhu rakouského odborníka na mezinárodní právo Manfreda Rottera předložit otázku Benešových dekretů k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva. Ostře kriticky se vyjádřili představitelé krajně pravicových svobodných (FPÖ). Předseda jejich poslaneckého klubu Peter Westenthaler prohlásil, že označení dekretů za nedotknutelné znamená, že Česká republika přijala usnesení proti EU. S Benešovými dekrety totiž nemůže být Česko do unie přijato, to je pro svobodné naprosto jasné, zdůraznil Westenthaler. Podle něj je krok české strany provokací vůči Rakousku. Bezpráví zůstává bezprávím a bezpráví nelze promlčet, prohlásil generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. Také šéfka poslanců FPÖ v Evropském parlamentu Daniela Raschhoferová označila přijetí Česka do EU i s Benešovými dekrety za naprosto nemyslitelné a požadavek Václava Klause na záruky nedotknutelnosti dekretů ze strany EU za nebezpečnou hru, kterou prokazuje své zemi špatnou službu.

    Autor: Ivo Prokop
  • 24.4.2002

    Prvních 30 vojáků 6. polní nemocnice odlétá do Afghánistánu. Na základně mezinárodních mírových sil ISAF připraví podmínky pro příjezd zbytku asi 150 českých lékařů a personálu nemocnice. Čeští vojáci odlétají do Kábulu i přesto, že zatím není jasné, z čeho stát misi zaplatí. "Pro armádu je to samozřejmě problém, ale armáda počítá s tím, že část prostředků najde ve svém rozpočtu a měla by vystačit na první rotaci jednotky," řekl náčelník operační sekce generálního štábu Pavel Štefka. Vojáci odlétají do Afghánistánu na půl roku. Velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta, který odletí s hlavní části jednotky počátkem května, pouze uvedl, že není jeho problémem řešit financování mise. S jednotkou se na letiště přišli rozloučit i prezident Václav Havel a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Jedete vykonávat velmi důležitý úkol. Za prvé budete pomáhat lidem trpícím, lidem ze země nesmírně zkoušené dlouholetými válkami. Budete pomáhat vojákům, kteří tam plní své úkoly," řekl během rozloučení Havel. Ministr Tvrdík přijel na rozloučení s vojáky později přímo z jednání Poslanecké sněmovny. Dolní komora nepropustila do třetího čtení jeho návrh zákona o financování nákupu stíhaček pro českou armádu. Viditelně zklamaný Tvrdík se odmítl bavit s novináři. Vojákům popřál, aby "zemi, jejíž vlaječku mají na rameni, reprezentovali lépe než někteří politici."

    Autor: Ivo Prokop

Pages