Zprávy

Hlavní příčinou neúspěchu druhé prezidentské volby byla nevhodně zvolená strategie. Před setkáním s delegáty pražské krajské organizace ČSSD to řekl novinářům premiér Vladimír Špidla. Strana podle něj udělala chybu, když na funkci nominovala člověka "ze svého jádra", bývalého předsedu Miloše Zemana. Špidla se vyhnul odpovědi na otázku, zda by nebylo vhodné, aby z neúspěchu prezidentského kandidáta ČSSD vyvodil politickou zodpovědnost. "Myslím, že sjezd je to správné místo, kde se debatuje o politice," uvedl pouze. Zároveň však zdůraznil, že na březnovém sjezdu bude předsednický mandát rozhodně obhajovat. Podotkl, že samozřejmě cítí celkovou odpovědnost za koncepci stranické politiky, kterou zastává. "To si myslím, že je přirozené a je to naopak přesně v běhu věcí," doplnil.

Třetí volbě prezidenta musí předcházet jednání všech parlamentních stran, a pokud nenaleznou širokou shodu, mělo by se vážně uvažovat o přímé volbě hlavy státu. Na krajské konferenci ČSSD v Pardubicích to novinářům řekl místopředseda strany Stanislav Gross. Za širokou shodu přitom Gross považuje shodu širší než pouze ve vládní koalici. Podobně se v sobotu vyjádřili také místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). "Pokud nebude kandidát, na kterém bude poměrně široká shoda, tak si myslím, že by nebylo dobré pořádat třetí kolo voleb jen proto, abychom opakovali to, co se odehrálo v prvním a druhém kole," řekl Gross. V případě neshody stran tak bude podle něj patrně nezbytné začít vážně uvažovat o volbě přímé. Škromach a Dostál se v sobotu shodli, že pro úspěšnou třetí volbu hlavy státu bude zřejmě nutné najít kandidáta, který bude mít podporu nejen vládních, ale i ostatních parlamentních stran s výjimkou KSČM. ODS však zatím trvá na svém kandidátovi Václavu Klausovi.

Slovenský list Národná obroda v sobotu píše: Pokud v první volbě českého prezidenta zamíchali karty zejména komunisté, kteří ji zmařili, v pátečním druhém gambitu se o šach-mat postarali socialisté. Sociální demokracie je polarizována a ubezpečování o její jednotě vyznívá nyní už zcela trapně. Špidlovo křídlo, navzdory páteční proklamované loajalitě k Zemanovi, defenestrovalo expremiéra hned z prvního kola ve snaze zhatit mu cestu na Hrad. Právě to je výhoda tajné volby, že poskytuje prostor pro manévrování a taktizování zakrývané údajnými obavami ze zemanovského stylu na Hradě. Při avizované podpoře komunistů levicovému kandidátovi - a ti se dušovali, že volili Zemana - vyplývá, že téměř dvě třetiny socialistů dala v prvním kole hlas pravicovému Klausovi, aby poté už prezident z dua Klaus-Moserová zvolen nebyl. Zeman měl teoreticky získat až 125 socialistických a komunistických hlasů, ale dostal pouze necelé dvě třetiny... Před volbou se bývalý premiér naparoval, že porazí Klause už počtvrté a přitom jeho samotného po(d)razili vlastní spolustraníci. Nakonec z Hradu potají utekl a nevyčkal ani na oficiální zprávu o své porážce.

Podle francouzského deníku Libération se patový výsledek páteční druhé volby českého prezidenta dal očekávat. Deník v sobotu napsal, že ačkoli ve volbě kandidovaly "dvě těžké váhy" české politiky Václav Klaus a Miloš Zeman, žádných z nich nebyl skutečným favoritem. Česká politická scéna je rozštěpená, takže hrozí znovunastolení debaty o revizi ústavy a zavedení přímé volby prezidenta, píše Libération. Poznamenává, že pokud se před třetí volbou nepodaří více stranám dohodnout na společném kandidátovi, neúspěšný výsledek prvních dvou voleb se bude opakovat.

Rakouské listy si všímají hlavně Zemanova neúspěchu. Porážka sociálnědemokratického kandidáta Miloše Zemana v prvním kole páteční prezidentské volby je hlavním tématem článků sobotních rakouských deníků o dalším neúspěšném pokusu o zvolení nové hlavy českého státu. Pro Rakousko je Zemanovo vypadnutí naprosto potěšitelné, protože jako premiér proslul hlavně nadávkami na sudetské Němce a neústupností ve věci jaderné elektrárny v Temelíně, napsal nejčtenější bulvární list Kronen Zeitung. Deník Kurier píše o "trpké porážce", která se postarala o prudkou diskusi v kuloárech. Zdůrazňuje také, že Zeman se jako jediný vehementně ucházel o podporu komunistů. Die Presse označuje Zemanův neúspěch jako "skutečné překvapení" a popisuje, jak někdejší předseda vlády opustil "frustrovaný a bez komentáře" parlamentní zasedání ještě před zveřejněním oficiálních výsledků prvního kola.

Titulky německých článků a komentářů, nazvané Zeman ztroskotal při prezidentské volbě v Praze (Berliner Zeitung), Hořký konec Miloše Zemana (Die Welt), Zeman z kola ven a Plebejcův bankrot (Süddeutsche Zeitung) nebo Vyhazov pro Zemana při volbách v Česku (Der Tagesspiegel), vyjadřují hlavní událost, na kterou se v sobotu zaměřuje německý tisk z páteční další volby české hlavy státu. Premiér Špidla je prezentován jako poražený, ale zároveň i vítěz hlasování. Druhá volba českého prezidenta skončila pro vládní sociální demokraty těžkou prohrou, když jejich kandidát Miloš Zeman překvapivě propadl už v prvním kole hlasování, uvádí Berliner Zeitung. Zeman je znám svým sporným voluntaristickým vůdčím stylem. Hlasování definitivně ukázalo hluboké trhliny, které největší stranu rozdělují. Bez ohledu na volbu prezidenta rostou přitom pochyby o vůdčích schopnostech premiéra Vladimíra Špidly. Hlavním překvapením dne byl odchod tajného favorita Miloše Zemana, a to beze slávy a bez fanfár, konstatuje Die Welt. Zdá se, že jeho politická kariéra je definitivně zpečetěna.

Otazník, který udělali vtipálkové z neonového srdce nad Pražským hradem, se hodí i k třináctiletému prezidentskému úřadování Václava Havla, které skončí příští týden. Zatímco v zahraničí je brán jako žijící svatý, doma se těší směsi respektu, vděku, pochyb a kritiky. Napsal to v sobotu The New York Times s tím, že rozdělený český parlament není schopen zvolit jeho nástupce, ale paradoxně největší naděje na zvolení má Václav Klaus, který Havlem otevřeně pohrdá. Havlův odchod je koncem pozoruhodné éry, kdy dramatik a humanista poprvé porazil totalitní vládu a vedl zemi více silou příkladu než obvyklým handlováním a politickým nátlakem. Po letech, kdy dostával co proto od svobodného tisku, který pomáhal stvořit, se Havel podle přátel cítí unaven a znechucen. Loni na podzim v projevu na Newyorské univerzitě uvedl, že si připadá jako pohádkový princ, který tvrdě dopadl na zem, napsal deník.