Zprávy

Stát podle Občanské demokratické strany svazuje život občanů neúměrným počtem vyhlášek, nařízení, příkazů a zákazů. Občanští demokraté proto hodlají radikálně "provětrat" přebujelou byrokracii. Slibují, že pokud budou v příští vládě, do tří let odstraní nejméně třetinu omezujících předpisů, zredukují počet ministerstev a co nejvíce zjednoduší a zlevní veřejnou správu. "Náš útok na byrokracii není útokem na jednotlivé úředníky," řekl po pondělním jednání Výkonné rady ODS předseda strany Václav Klaus. ODS se chce zaměřit na zákony a předpisy, které nutí úředníky, aby kontrolovali, řídili a ovlivňovali životy občanů v tisících případů, dodal Klaus. ODS spočítala, že v současné době v zemi platí téměř 1300 zákonů a 2300 vyhlášek a nařízení, na které je "nabaleno" více než 100.000 různých příkazů, zákazů a dalších omezení. "Zavazujeme se, že v případě vstupu do vlády a významné pozice v ní do tří let odstraníme jednu třetinu z tohoto hrozivého počtu 100.000 regulačních opatření," prohlásil Klaus.

Pracovníci jihočeské jaderné elektrárny Temelín dokončili o víkendu plánované úpravy v sekundární (nejaderné) části prvního bloku a zhruba v polovině týdne obnoví štěpnou řetězovou reakci. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že po několika dnech, v nichž personál postupně zvýší výkon reaktoru, připojí generátor do rozvodné sítě a dokončí testy poslední etapy energetického spouštění. "Po ukončení úprav začala obsluha ohřívat blok a provedla ověřovací těsnostní zkoušky v obou částech bloku. Teplota vody v primárním (jaderném) okruhu je nyní 255 stupňů Celsia a personál pokračuje v jejím ohřevu na 280 stupňů Celsia. Předpokládáme, že po dalších nezbytných zkouškách dosáhneme asi v polovině týdne minimálního stabilizovaného kontrolovaného stavu, kdy je výkon reaktoru minimální, ale štěpná reakce již běží," řekl Nebesář. První blok je odstaven od 24. února. V průběhu dvouměsíční odstávky provedli pracovníci elektrárny revize všech zařízení a vyměnili vadné armatury v jeho nejaderné části.

Čeští politici odmítají zpochybnění československého zákona z roku 1946 o amnestii násilí vůči Němcům. Právě na tento zákon narážel komisař Evropské unie Günter Veheugen v interwiev pro chystané pondělní vydání vídeňského týdeníku Profil, když hovořil o tom, že v otázce Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti, o nichž je třeba s Prahou hovořit. Verheugen podle agentury APA v rozhovoru pro Profil uvedl, že v otázce takzvaných Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti. Patří k nim zákon o amnestii z roku 1946, na jehož základě nebyly trestány vraždy sudetských Němců spáchané do října roku 1945. Pokud by zákon o amnestii z roku 1946 byl zrušen, stali by se podle odborníků z partyzánů, odbojářů a například i z účastníků atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vrahové. V pátek se šéfové parlamentních stran dohodli na usnesení, kterým se postavili za dekrety prezidenta Edvarda Beneše a také další poválečné zákony. Usnesení má ještě schválit sněmovna. "V prohlášení jsme konstatovali, že válečné a poválečné zákony byly realizovány po válce a dnes již nemají žádné právní účinky. To se vztahuje i na tu amnestii," zdůraznila Marvanová. Podobný názor zastává i místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.

Krajanům žijícím v zahraničí zbývá už jen čtrnáct dní, aby se jako voliči zaregistrovali na zastupitelských úřadech před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Ministerstvo zahraničí zaplatilo inzeráty v zahraničním tisku, které informují o podmínkách, které mají Češi v zahraničí splnit, aby se voleb mohli zúčastnit. Bližší informace průběžně poskytují i zahraniční vysílání Českého rozhlasu a České listy, určené krajanským spolkům. Na 108 velvyslanectví a generálních konzulátů, kde budou moci krajané volit, ministerstvo zaslalo návrh textu inzerátu v šesti jazykových mutacích. Výběr periodik ponechalo na uvážení zastupitelských úřadů. Náklady na vytištění inzerátů ministerstvo původně odhadovalo na šest miliónů korun. Částka se ale ještě zhruba o třetinu zvýší. Parlament totiž schválil novelu, která kvůli časovému posunu mění čas voleb v zemích na západ od České republiky. Češi v Americe tak začnou volit poslance o den dříve než v Česku, aby volební výsledky mohly být zveřejňovány v sobotu 15. června už odpoledne, nikoli až před půlnocí. O volbách poskytují velvyslanectví informace také na vývěskách svých sídel, popřípadě českých zahraničních center, na svých internetových stránkách i v oznámeních krajanským spolkům a komunitám.