Zprávy

Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman nebude prezidentským kandidátem vládní koalice. Po zástupcích Unie svobody-DEU to v sobotu odmítli i představitelé KDU-ČSL. Nevyloučili ale zcela možnost, že by Zeman, jehož na prezidenta navrhlo vedená ČSSD, mohl nějaké lidovecké hlasy při páteční volbě hlavy státu získat. "Nebude společným kandidátem. Nikdo o podporu ze strany sociální demokracie nežádal," řekl ČTK místopředseda KDU-ČSL a Poslanecké sněmovny Jan Kasal, podle něhož to ČSSD zřejmě ani neměla v úmyslu. Podle odhadu senátora a prvního místopředsedy lidovců Milana Šimonovského by Zeman ani jako případný společný kandidát vládních stran nedostal všechny hlasy senátorů KDU-ČSL. Také místopředsedkyně a senátorka KDU-ČSL Zuzana Roithová velice pochybuje, že by se Zeman mohl opřít při cestě na Hrad o lidovce.

Asi 130 lidí si v sobotu ve Všetatech na Mělnicku připomnělo tragický osud Jana Palacha, jenž se v lednu 1969 upálil na protest proti vývoji Československa po 21. srpnu 1968. "(Palach) obětí vlastního života dramaticky vyjádřil svůj protest proti surovému znásilňování československé společnosti a varoval nás před jejím rostoucím mravním marasmem," řekl na pietním shromáždění v Palachově rodné obci exministr Jiří Dienstbier. Připomněl, že po Palachovo jméno nesou mnohá náměstí v četných světových městech. "Avšak v Čechách si často i studenti škol po něm pojmenovaných většinou připomenou jeho jméno jen tehdy, jsou-li dotázáni," posteskl si. Palachův protest a výzva se podle něj mladým lidem mnohdy jeví jako absurdní a zbytečné. Podle Dienstbiera se stalo frází, že se Palach upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Sovětského svazu či Varšavské smlouvy. "Kdyby to byl hlavní důvod jeho činu, byla by jeho oběť opravdu dost zbytečná," dodal. Je proto třeba stále připomínat, že Palach neprotestoval proti okupaci Československa, ale svým činem chtěl "varovat před plíživou sebedestrukcí československé společnosti", uvedl. Česká společnost podle něj prokázala v Pražském jaru svou touhu žít ve svobodě, prosadit demokratické poměry a převzít aktivní občanskou odpovědnost za vlastní vývoj. Projevila mimořádnou statečnost, odpovědnost a vyspělost při nebývale jednotné obraně vlastních hodnot a tužeb, připomněl.

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí u sochy knížete Václava. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Kauza bývalého sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby měla podle jejího hlavního aktéra posloužit jako součást vnitrostranického boje ČSSD. "Ty náznaky byly jasné a souvisely právě s bývalým ministrem Janem Kavanem a šly v podstatě ještě dál na další jména z řad sociální demoracie, a nebyli to lidé nevýznamní," uvedl Srba v sobotním rozhovoru pro internetové Rádio Hortus. Žalobce viní Srbu z toho, že si u své přítelkyně Evy Tomšovicové objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Srbovi se údajně nelíbily její články, v nichž upozorňovala na jeho velký majetek a podezřelé obchodní aktivity. Bývalý sekretář rádiu řekl, že byl obviněn jen na základě toho, že Tomšovicová nechtěla celou záležitost nechat na sobě, a tak označila jako viníka "někoho nad sebou". "Což policie po mě konec konců také chtěla, abych označil někoho nade mnou," dodal. Zároveň uvedl, že Tomčovicová se podle něj při výsleších chová jako podle nějakého předem určeného scénáře. "Mám dojem, jako by jí někdo říkal předem, co má říkat. Bylo i zvláštní, že se v průběhu vyšetřování radí nikoli ze svým právníkem, ale s vyšetřovatelem," řekl.

Parlamentu zbývá do druhého pokusu o zvolení prezidenta týden. Představitelé politických stran se dohodli na tom, že se poslanci a senátoři sejdou na Pražském hradě znovu již v pátek 24. ledna. Poté, co lidovci oznámili, že předseda Senátu Petr Pithart do druhé volby nepůjde, se momentálně zdá, že o funkci prezidenta by mohli svést souboj bývalý předseda ODS Václav Klaus a někdejší šéf ČSSD Miloš Zeman. Poslanci ODS už Klause navrhli a se Zemanovou nominací za ČSSD se už asi smiřují i ti sociální demokraté, kteří ho za prezidenta nechtějí. Také oni totiž připouštějí, že Zemanovi příznivci dokáží při sobotním jednání Ústředního výkonného výboru strany tuto nominaci prosadit. Přesto nelze vyloučit, že různá kuloárová vyjednávání přinesou překvapení, navíc není jasné, zda další strany nenavrhnou ještě další kandidáty. Na tom, že členové obou parlamentních komor se ve Španělském sále Pražského hradu sejdou již v pátek v 10:00, se zástupci parlamentních stran a klubů shodli hladce. Například unionisté sice podporují co nejrychlejší zavedení přímé volby, ale na řadu by přišla nejdříve až po krachu druhé volby a ani v takovém případě to není jisté. Třeba současný prezident Václav Havel, sám zastánce přímé volby, řekl, že jeho nástupce by měl zvolit ještě parlament, i když co nejdříve. Teprve poté podle něj nastane čas na změny Ústavy, které musí případnému zavedení přímé volby předcházet. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda uvedl, že lidovci nyní počkají na úplný seznam kandidátů navržených jinými politickými stranami do druhé volby. Pak se podle něj rozhodnou, zda některého z nich podpoří. Pihart sice v první volbě spolu s Klausem postoupil do druhého i třetího kola, dost hlasů na zvolení ale zdaleka neměl. Lidovci a unionisté dávali opakovaně najevo, že by uvítali, kdyby se podařilo najít společného kandidáta celé vládní koalice. Tomu už ale pro druhou volbu zjevně příliš nevěří ani předseda ČSSD Vladimír Špidla. Řekl, že tato možnost je otevřená, ale on ji nepředpokládá. Očekávaná Zemanova nominace je pro unii i lidovce nepřijatelná. Sám Špidla Zemana za prezidenta nechce. Svoboda připustil, že pokud ani z druhé volby nevzejde Havlův nástupce, může se Pithart opět objevit mezi kandidáty na prezidenta, a to v třetí volbě hlavy státu nebo později při případné přímé volbě. Některé informace z KSČM naznačují, že komunisté by ve druhé volbě Zemana podpořili, jejich předseda Miroslav Grebeníček ale řekl, že je to předčasná otázka. Neřekl ani, zda a jakého kandidáta tedy postaví KSČM. Komunisté jsou podle něj připraveni k jednání, ze kterého by měl vzejít prezident, jehož si doma váží a zahraničí ho respektuje. Grebeníček již ve čtvrtek uvedl, že ani Klaus na zasedání klubu komunistických poslanců v předvečer první prezidentské volby "nevystoupil nejhůř ve snaze získat KSČM". Poslancům a senátorům se ve středu nepodařilo ani ve třech kolech nikoho zvolit. Komunistický kandidát Miroslav Kříženecký a kandidát ČSSD Jaroslav Bureš skončili už v kole prvním. Neúspěch Bureše, kterého nevolili ani všichni sociální demokraté, ještě zvýraznil vnitrostranické spory v ČSSD. Nejen někteří domácí pozorovatelé první volbu hodnotí jako Špidlův neúspěch. Například Berliner Zeitung napsal, že první pokus zvolit prezidenta skončil kvůli Burešovi debaklem nejen vládních sociálních demokratů, ale také předsedy ČSSD Špidly.