Zprávy

Kdo na Pražském hradě nahradí Václava Havla? O tom by mohli už ve středu rozhodnout poslanci a senátoři na společné schůzi ve Španělském sále Hradu. Vůbec není jisté, že se jim to podaří, protože den před volbou chybí jasný favorit. Po úterním představení prezidentských kandidátů se však rýsují možné dohody. Pokud bude Havlův nástupce zvolen, stane se tak pouze na základě kuloárových vyjednávání a kompromisů.

O prezidentské křeslo se ucházení čtyři kandidáti. Exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, jehož nominovala vládní ČSSD. Kandidátem opoziční ODS je její bývalý šéf Václav Klaus. KSČM navrhla někdejšího vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého. Lidovci a část unionistů nominovali předsedu Senátu Petra Pitharta.

Podle sázkových kanceláří má největší šanci na zvolení právě šéf Senátu. Z vyjádření politiků vyplývá, že k jeho dosazení do prezidentské funkce by mohli paradoxně napomoci komunisté, kteří by před hlasováním mohli opustit jednací sál a tím pádem snížit počet hlasů potřebných k Pithartovu zvolení. Pithart se jim za to odvděčí - už v úterý řekl, že v případě svého zvolení bude s KSČM jednat jako s parlamentní stranou.

Předseda Senátu by ale ani tak nevystačil s hlasy lidovců a unionistů. Musel by na svou stranu získat také některé sociální nebo občanské demokraty. Šéf poslanců ČSSD Milan Urban naznačil, že pokud do druhého kola nepostoupí Bureš, budou jednat o podpoře právě pro Pitharta, který by v takovém případě soupeřil s Klausem. Ani tak ale není výsledek hlasování jistý. Volba totiž bude s největší pravděpodobností tajná a politické strany nebudou moci kontrolovat to, jak jejich poslanci a senátoři hlasují.

Čtveřice kandidátů se v úterý snažila získat podporu na klubech politických stran. Klaus například při návštěvě u ČSSD sliboval, že pokud se stane prezidentem, nehodlá bojovat s vládou vetováním zákonů. Na sociálnědemokratický klub přišli rovněž Kříženecký a Pithart, který tam mimo jiné rozptyloval fámu, podle níž se měl sejít jako někdejší premiér české vlády s šéfem sudetoněmeckého landsmanšaftu Franzem Neubauerem.

Poslední den před prezidentskými volbami sílí nervozita, jež se podepisuje i na kandidátech. Například Klaus si postěžoval, že nemá tak klidné spaní jako dříve. Kvůli volbě hlavy státu se v úterý večer ještě sejdou v Hrzánském paláci předsedové stran. Zatímco politici se na volbu teprve chystají, na Pražském hradě je vše připraveno. Zda se ale opravdu podaří zvolit Havlova nástupce už ve středu, to se teprve uvidí.

Pokud se předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) stane nástupcem prezidenta Václava Havla, bude na rozdíl od něj s komunisty jednat jako s jednou z parlamentních stran. Pithart v úterý tento svůj postoj zopakoval i členům poslaneckého klubu KSČM, který navštívil pouhý den před volbou nové hlavy státu.

"Jestliže tento klub je partnerem ve sněmovně pro ostatní politické strany, nemůže jej prezident ignorovat," řekl novinářům Pithart. Havel se jako někdejší odpůrce komunistického režimu důsledně vyhýbal oficiálním jednáním s politiky KSČM.

Komunisté mají vlastního kandidáta na Hrad, advokáta Miroslava Kříženeckého, který je ale považován za outsidera středečního hlasování. "Je velmi nepravděpodobné, že by kdokoliv z klubu KSČM dal Pithartovi podporu. Ale samozřejmě Pithart patří mezi kandidáty s vysokou šancí," řekl ČTK po setkání s lidoveckým kandidátem místopředseda komunistické strany Miloslav Ransdorf.

Nechtěl přitom předjímat, jak se zákonodárci KSČM zachovají v případném druhém kole, do něhož postoupí kandidát s nejvíce hlasy ve sněmovně a vítěz ze Senátu. Členové horní komory přitom zřejmě nejvíc hlasů dají právě svému předsedovi. "O žádném hlasování jsme se nebavili, žádné obchody jsme nedělali. Já je nedělám s nikým," uvedl po schůzce Pithart.

Obě strany se shodly v tom, že asi třičtvrtěhodinová diskuse místy připomínala spíše historickou a filozofickou rozpravu než politické vyjednávání. "Mluvili jsme o Bolzanovi, Rádlovi, o pojetí národa, mluvili jsme o 30. letech a 50. letech, já jsem hodně mluvil o 70. a 80. letech, o normalizaci. Mluvili jsme o všem možném," shrnul Pithart debatu s tím, že se dotkl i problematiky sudetských Němců. Předseda Senátu zopakoval, že byl v této věci vždycky odpůrcem principu kolektivní viny.

"Bylo dobře, že jsem přišel i do tohoto klubu," řekl Pithart poté, co se v úterý jako prezidentský kandidát představil skoro všem poslancům a senátorům. Stejně jako on v úterý podnikli cestu za hlasy zákonodárců i další adepti na nejvyšší funkci ve státě. Ke komunistům zavítal ještě Kříženecký, poté co byl u ČSSD.

Čestného předsedu ODS Václava Klause považuje za nejlepšího ze čtyř kandidátů na prezidenta jeho stranický kolega, poslanec Oldřich Vojíř. "V souvislosti se vstupem do Evropské unie potřebujeme prezidenta, který bude velmi silně hájit zájmy našeho státu a pomůže mu zajistit takovou pozici, jakou si zaslouží," řekl v pondělí Vojíř novinářům v Mostě. Šance na Klausovo zvolení však Vojíř nevidí příliš nadějně. "Pokud každá politická strana dá hlasy svému kandidátovi, v prvním kole prezident zvolen nebude. Umím si ale představit i variantu jakési vládní dohody, z níž by jako vítěz voleb vzešel jeden z kandidátů kabinetních stran," uvedl. Nepřímo naznačil, že by jím mohl být za přenechání postu předsedy Senátu sociálním demokratům lidovecký kandidát Petr Pithart.

Cyklus věnovaný českým prezidentům, nazvaný Devět mužů na Hradě, vysílá ode dneška stanice Radiožurnál Českého rozhlasu. Jednotlivé díly jsou složeny z názorů historiků i lidí, kteří prezidenty osobně znali. Jejich výpovědi doplňují autentické historické materiály. Objeví se mezi nimi například znovunalezená nahrávka vzpomínek jednoho z osobních strážců Klementa Gottwalda. "Seriál připomene, že i prezidenti byli jen lidé," řekl ČTK René Zavoral z oddělení komunikace Českého rozhlasu. Málokdo například ví, že Tomáš Garrigue Masaryk se v osmdesáti letech zamiloval a psal dopisy jako mladý student. Jeho nástupce Edvard Beneš byl prý naším nejpracovitějším prezidentem. I jeho současníci kroutili hlavou nad tím, co dělá krom toho, že stále leží v politických materiálech. Gottwalda poznamenalo na celý život to, že byl nechtěným dítětem. Antonín Zápotocký posílal peníze na opravu svatovítské katedrály. Antonín Novotný byl takový šetřílek, že si sám snížil prezidentský plat. Ludvík Svoboda pracoval jen tři dny v týdnu. Gustáv Husák byl nejvzdělanějším z komunistických prezidentů, Václav Havel zase jediným z těchto mužů, který přísahal věrnost třem republikám. Seriál Devět mužů na Hradě vysílá Radiožurnál každý všední den od 10:50 do 24. ledna.