Zprávy

Zatím bez většího rozruchu pokračuje hladovka na protest proti fungování jaderné elektrárny Temelín, kterou ve čtvrtek zahájili rakouští aktivisté v dřevěných maringotkách na náměstí příhraničního města Freistadtu. Odpůrci atomu chtějí vydržet pouze na tekutinách až do pondělka, jak si naplánovali. Potěšila je čtvrteční zpráva, že hornorakouský hejtman Josef Pühringer svolal na 14. ledna zemský "protitemelínský summit". Doufají, že se jim tam podaří "zviditelnit" požadavky na odstavení Temelína nebo aspoň na podřízení uzavřených česko-rakouských mezivládních dohod z Melku jurisdikci Evropského soudního dvora. Kritiku si u nich naopak vysloužil salcburský hejtman Franz Schausberger, který je nejen nepodpořil, ale označil česko- rakouskou dohodu o Temelínu, uzavřenou loni v Bruselu, za úspěch.

Česká republika je po deseti letech své existence důvěryhodnou a respektovanou demokracií. Tak ji ve svém posledním novoročním projevu v roli prezidenta zhodnotil Václav Havel. Volba jeho nástupce začne již 15. ledna, ale Havel nedal konkrétněji najevo, kterého z kandidátů by chtěl na Pražském hradě vidět. "Věřím, že se jím stane člověk moudrý, otevřený a odpovědný, který bude tvořivým partnerem politické reprezentace," prohlásil v projevu, který odvysílaly Česká televize a Český rozhlas. Havel považuje demokratický vývoj v republice za nezvratný, její budování ale podle něj nekončí. Soudí, že je třeba "znovu a znovu stavět hráze bezohlednosti skryté za praporem tvorby zisku či pokusům vyvolávat v lidech strach ze svobodného projevu". Když hovořil o tom, jak chápe ideu českého státu, uvedl, že není nutné mluvit v každé větě o národu a národních zájmech. "Vskutku asi nejlépe (jim) posloužíme, když se prostě budeme dobře chovat k sobě navzájem, k zemi, kterou obýváme, jakož i k jiným národům," řekl. Přál by si proto, aby touto ideou českého státu byly například pokora, smysl pro spravedlnost a solidarita. Ve svém bilančním projevu mimo jiné ocenil klidné rozdělení Československa, mrzí ho ale, že o něm lidé nerozhodovali v referendu. S odstupem času nicméně soudí, že ať už se společný stát rozpadl "jakkoli divně", je dobře, že se to stalo. Havel přitom patřil mezi zastánce společného státu. Pokoušel se o zprostředkování dialogu mezi jednotlivými politickými reprezentacemi, na Slovensku však jeho popularita stále klesala. "Většina národů musí zřejmě aspoň na chvíli zakusit plnou vlastní státnost, aby pak mohla dobře spolupracovat s jinými. Češi a Slováci jsou si dnes možná bližší než kdy dosud," míní. Uvedl, že republika je dnes dobře bezpečnostně zakotvena, upevňuje demokratický řád a rozvíjí tržní ekonomiku. "Tu úspěšněji, tu méně úspěšně se pokoušíme zápasit se všemi nedobrými průvodními jevy naší transformace, od organizovaného zločinu, korupce či občasných projevů netolerance k lidem jiného etnického původu až k velké hospodářské kriminalitě jako té horší odpovědi na pokušení, jimiž byla privatizace provázena," řekl. Havel připomněl, že dorůstají generace, které už nezdeformoval život v komunismu. "Bylo by skvělé, kdyby jejich vstup do různých oblastí veřejného života vedl k tomu, že se budeme stále věcněji, důkladněji a bez předsudků zabývat vlastní minulostí, bez jejíž otevřené reflexe nemůžeme být dobře sami sebou," dodal. Z událostí uplynulého roku Havel připomněl i volby. "Ukázaly, že vedle těch, pro něž je politika především účelovým manévrováním ve sféře moci a moc sama jen kořistí k rozdělení, mohou v ní působit i lidé otevření, ochotní naslouchat jiným," soudí. Hovořil o pražském summitu NATO a šanci vstoupit do EU. Unie je podle něj hlavně "velkorysým projektem mírového soužití". Prezident poděkoval lidem, kteří pomáhali při záchraně životů a majetku při letních povodních. Přes ztráty, které velká voda způsobila, se podle něj ukázalo, že "když jde do tuhého, umíme tvořivě a pohotově spolupracovat a jsme schopni velké solidarity". Záplavy by podle něj měly lidem také pomoci pochopit to, že "nejsme pány světa, kosmu, zeměkoule a přírody, ale jen jejich součástmi".

Občané České republiky by měli podle patriarchy Církve československé husitské Jana Schwarze vstupovat do Evropy s pocitem, že se nad nimi rozprostírá společná střecha pro dům národů. Měli by v něm se svými sousedy umět žít. Schwarz tak odpověděl na otázku ČTK, jak se podle jeho názoru budou moci po zakončení nynějšího evropského integračního procesu cítit Češi a Slováci, jejich společný stát před deseti lety zanikl. Vytváření nové sjednocené Evropy podle patriarchy Církve československé husitské upevňují i snahy o duchovní sjednocování. "Chtěl bych poděkovat prezidentu Václavu Havlovi, že loni svolal na Pražský hrad shromáždění představitelů největších náboženských a duchovních proudů z celého světa," řekl Schwarz. Ukázala se tam podle něj touha po sjednocování - aby technickou globalizaci dokázali lidé následovat i v duchovním slova smyslu.

Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín je od nedělního rána připojený do rozvodné sítě a dodává elektřinu. Technici elektrárny jej přifázovali po téměř čtyřměsíční odstávce bloku, kterou si vyžádala dvojnásobná výměna rotoru turbogenerátoru. Vyvažování rotoru a nezbytné přípravy trvaly až do sobotního podvečera, kdy personál provedl zkoušky na primární (jaderné) části bloku, řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Celkem čeká blok na této výkonové hladině ještě asi 300 zkoušek a testů. Po ní budou následovat další dvě etapy energetického spouštění s výkonem do 75 a 100 procent.