• 23.12.2002

    Ke stromečku usednou v úterý v Čechách a na Moravě také tisíce cizinců. Oslavit Štědrý den a Boží hod se zde chystají nejen Západoevropané, ale například také pravoslavní Rusové a Ukrajinci, Afghánci vyznávající islám, Číňané a Vietnamci. Asi nejblíž k českým tradicím mají Rakušané. "Ve čtyři hodiny půjdeme do kostela a večer přijde Ježíšek," popsal typický 24. prosinec své rodiny Gregor Schusterschitz z rakouského velvyslanectví v Praze. Dárky rozbalují už na Štědrý večer spolu s Čechy a Rakušany také Francouzi. Dbají především na to, aby ani v cizině nechyběly na jejich slavnostní tabuli typické krajové speciality. "Z Francie jsme si nechali dovézt paštiku z husích jater a naše vína," prozradil Jean-Christophe Pech. Vánoce jsou podle něj v Praze mnohem romantičtější, protože více připomínají staré tradice. Vánoční speciality jako pudink a zázvorové víno si od přátel nechávají ze své domoviny dovážet také Britové. Ti, stejně jako Američané, dostávají dárky do punčochy od Santa Clause ráno na Boží hod a v brzkém odpoledni si pochutnávají na pečeném krocanovi. To ovšem platí převážně pro národnostně jednotné domácnosti. Velké množství britských a amerických mužů má české manželky či přítelkyně. Ve způsobu prožití Vánoc se proto přizpůsobují českým zvyklostem a většinou pak s vypětím všeho úsilí předstírají, jak moc jim chutná smažený kapr od tchýně a babiččino cukroví. Některé rodiny díky pestrému národnostnímu a náboženskému složení slaví prakticky celý prosinec. "Doma slavíme svátky židovské i křesťanské. Má dcera tak dostává dárky na chanuku, což je židovský svátek světel, který skončil před více než 14 dny. A teď zase společně oslavíme Vánoce," řekl Jeremy Druker z internetové společnosti Trasitions Online. Pravoslavné Vánoce připadají na 6. a 7. ledna. Mnoho Rusů a Ukrajinců žijících v Čechách a na Moravě proto často slaví dvakrát. Podle Veroniky Ostrynské lidé z Ukrajiny, odkud sama pochází, prožívají Vánoce mnohem duchovněji. Okolnost, že nedisponují velkými hmotnými statky, může být podle ní pro prožití Vánoc prospěšná. "Ukrajinci žijí jednoduše, a proto mají čas se zamyslet nad významem Vánoc a opravdově se z nich radovat. U vás je to doba komerce a dárky jsou to nejdůležitější, co lidi zajímá," dodala kriticky. České Vánoce mají v plánu slavit také někteří afghánští muslimové. A to zvláště ti, kteří mají malé děti. "Už máme nazdobený stromeček. Kvůli dětem usmažíme jenom rybí filé. Já sám jsem ale praktikující muslim," uvedl Afghánec Mir Weis. Kvůli dětem strojí stromeček a nakupuje dárky také řada Číňanů či Vietnamců žijících v Česku. Není to však pravidlo. "Děti máme, ale o Vánocích nevíme nic. Neslavíme je. Oslavujeme jenom Nový rok," uvedla Nancy Chenová, která pracuje v čínské restauraci. Mnoho cizinců, majetných i těch hůře situovaných, neváhá během vánočních svátků putovat často i daleko domů za svými příbuznými a přáteli.

    Autor: Ivo Prokop
  • 23.12.2002

    Ani příští rok se nebude muset v Praze soutěžit o první dítě narozené na Nový rok. Magistrát hodlá opět dát peněžní dar rodičům všech miminek, které v metropoli spatří světlo světa 1. ledna. Tento rok to bylo 10.000 korun. "Stoprocentně to bude tak jako letos," řekl novinářům pražský primátor Pavel Bém. Hned přidal svůj tip na to, kolik miminek magistrát odmění. "Předpokládám, že se v Praze od první do poslední minuty Nového roku narodí 25 dětí," uvedl primátor. Jeho odhad se však může ukázat jako příliš optimistický. Letos se 1. ledna v hlavním městě narodilo 18 dětí, loni jich bylo dvacet. I oceňování novorozeňat však může přinést problémy a nedorozumění. Před dvěma lety, kdy se obecně slavil příchod nového milénia, se o tom přesvědčil tehdejší primátor Jan Kasl. Magistrát se tehdy rozhodl, že odmění poslední dítě roku 1999 a první dítě roku 2000. Na Silvestra se ve stejnou minutu jako poslední Pražánci narodily děti dvě. Zástupci města však věděli jen o jednom z nich, druhé ocenili až dodatečně.

    Autor: Ivo Prokop
  • 22.12.2002

    Příchuť stesku smíšená s radostí z nového domova bude o letošních Vánocích provázet rodinu Houdkových z Předmíře na Strakonicku. Srpnové záplavy jim vzaly všechno. Do nového domku, kterému lidé neřeknou jinak než povodňový, si přinesli jen obraz, který dostali jako svatební dar. Zatím ještě nevědí, zda stráví Štědrý večer zde, nebo v náhradním ubytování. Stromek ale mají a dárky samozřejmě také.

    "Vánoce budou letos obyčejné, odbydeme je asi jen tak, samozřejmě ale ne bez dárků," říká paní domu Jitka Houdková posmutnělým a unaveným hlasem. "Největší dárek je tohle kolem," ukazuje na zdi montovaného domu, z jehož oken je výhled na údolí, kde kdysi stálo původní rodinné sídlo. Dárek čeká ale také na dva syny a prarodiče. Vánoce však zřejmě všichni stráví na letním bytě, který jim od léta půjčuje manželův kamarád Michal Hajoš.

    Nový dům, od kterého Houdkovi dostali klíče teprve v neděli, září novotou. V místnostech jsou cítit nátěrové barvy, nové koberečky a lakované dřevo. Chybí již jen dodělat koberce a rodina se bude moci úplně nastěhovat. Zdi jsou zatím holé, ale kuchyni přece jen vévodí zarámovaná tapiserie. "Je to náš svatební dar. Našli jsme ho v lese dva kilometry od bývalého domu na kmeni stromu," popisuje paní Jitka zázrak, který po povodni zachránil symbol jejího manželství. Nic víc než tento obraz a nerezový hrnec se ale zachránit nepodařilo.

    Na předvánoční atmosféru Houdkovi dosud neměli čas. "Pořád se někde jezdí a shání nábytek a zařízení, aby něco fungovalo, protože se za chvíli obchody zavřou a nebude nic," postěžovala si paní domu. Navíc v domě stále ještě pracují řemeslníci, kteří dodělávají interiér. Chybí také veškerý nábytek.

    Vybavení domu si musí manželé hradit sami. Dostali sice nějaké peníze z obecního povodňového konta a od státu, ale pojišťovna za jejich zničený dům zatím nic neposlala. "Chtěli jsme to tehdy všechno najednou, a slíbili, že to pošlou do dvou tří měsíců. Minulou neděli ještě na kontě nic nebylo," říká Houdková.

    Peníze se rodině shánějí těžko. Z platů v zemědělství se špatně spoří. Přesto je jednou z těch šťastnějších, kteří již mají nové bydlení téměř hotové a vidina domácího krbu pro ně není vzdálenou pohádkou.

    V Předmíři se do nových montovaných domků nastěhuje osm rodin. V nedalekých Metlách, které povodňová vlna z padesátihektarového rybníka z poloviny srovnala se zemí, čeká jediný montovaný domek teprve na kolaudaci. Na návsi se však stavějí další zděné domy. Třicet povodňových domků převzali od radnice v neděli postižení obyvatelé Blatné.

  • 22.12.2002

    Vánoční svátky stráví český katolický primas Miloslav Vlk zčásti v Arcibiskupském paláci a zčásti v kostelích. Určitý čas si vyšetří také na tradiční setkání s dalšími duchovně spřízněnými biskupy v Drážďanech.

    "Pan kardinál Vlk bude sloužit obě sváteční vánoční ranní mše 25. a 26. prosince v katedrále svatého Víta na Pražském hradě a pak soukromě odjede do drážďansko-míšeňské diecéze," řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman.

    Štědrý večer předtím zřejmě pražský arcibiskup stráví v paláci na Hradčanech, kde pracuje a bydlí a kde se o jeho malou domácnost starají polské řádové sestry.

    Kardinálovu půlnoční mši, letos slíbenou v Nových Butovicích, Česká televize nebude přenášet. Kamery zato mají být na Štědrý večer od 24:00 přítomny při bohoslužbě, kterou povede v katolickém kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu tamní duchovní - známý kněz, profesor a veřejně angažovaný intelektuál Tomáš Halík.

    "Těsně před Vánocemi byl v tomto kostele jako každý rok dán věřícím prostor pro hlubší zamýšlení se nad životem - jeden den po řadu hodin bylo k dispozici pro zpovědi šest duchovních," řekl kněz Herman, který byl spolu s Halíkem jedním z nich. K této svátosti smíření přišly desítky lidí.

    Kardinál Vlk se má vrátit do Prahy na neděli 29. prosince, kdy bude sloužit mši v karlínském kostele sv. Cyrila a Metoděje, vyplaveném letní povodní. Na svátek sv. Rodiny se tam při této bohoslužbě uskuteční obnova manželských slibů.

    "Vánoce neslaví křesťané proto, aby si připomínali události staré dva tisíce let, ale proto, aby se Boží blízkost člověku skrze kvalitní mezilidské vztahy stále zpřítomňovala," řekl Vlk při nedávném setkání s novináři.

    Dnešní člověk podle něj potřebuje "vidět, cítit, hmatat, uchopit", a proto k němu věci neuchopitelné mohou přicházet mnohem snadněji prostřednictvím člověka. "Zde je místo dnešních křesťanů. V úsměvu, podání ruky a především ochotě vyslechnout radosti i bolesti toho druhého přichází Bůh do lidských srdcí," poznamenal arcibiskup Vlk.

  • 22.12.2002

    Akrobatický skokan na lyžích Aleš Valenta byl vyhlášen Sportovcem roku. Jediný český olympijský vítěz ze Salt Lake City vyhrál v tradiční anketě sportovních novinářů před mistrem Evropy v desetiboji Romanem Šebrlem a olympijskou medailistkou v běhu na lyžích Kateřinou Neumannovou.

    Nejlepším kolektivem byli vyhlášeni v pražském hotelu Hilton fotbaloví reprezentanti do 21 let, kteří v květnu zvítězili na mistrovství Evropy. Za nimi skončily basketbalistky do 20 let, které dosáhly stejného úspěchu. Třetí místo obsadili mistři fotbalové ligy ze Slovanu Liberec.

  • 21.12.2002

    Nový předseda ODS senátor Mirek Topolánek je přesvědčen, že bývalý předseda strany Václav Klaus ztratil v poslední době "šťávu a tah na branku". ODS se podle Topolánka za předsednictví Klause přestala dívat dopředu a přestala být také jasnou a srozumitelnou pravicí. Topolánek to řekl v pořadu České televize Špona.

    Hlavní a pravděpodobně jedinou chybou Václava Klause bylo podle Topolánka to, že ODS v poslední době pod jeho vedením přestala hledět dopředu a přestala být jasnou a srozumitelnou pravicí. "Jinak ty jeho dílčí chyby jsou spíše na odbornou diskusi," řekl nový předseda. Doplnil, že s Klausem jsou naprosto rozdílné typy a mají jiný genetický fond a povahu. "Narážíme na sebe jako lidé, ale jako demokraté a pravicoví politici na sebe nenarážíme," řekl.

    Topolánek věří, že v čele nejsilnější opoziční strany bude umět komunikovat s ostatními politickými partnery. V pátek naznačil, že se hodlá k politickým diskusím sejít nejprve se zastupujícím předsedou Unie svobody Ivanem Pilipem a poté i s šéfem lidovců Cyrilem Svobodou a nakonec s předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou. Uvedené pořadí schůzek hodlá dodržet. Topolánek znovu zopakoval, že pravicové strany by měly překonat takzvaný postsarajevský syndrom, tedy události okolo rozpadu Klausovy vlády z konce roku 1997. "Pro mě je důležité, abychom na české pravici, tedy na té nesocialistické straně politického spektra, uměli komunikovat a abychom začali spolupracovat," naznačil. Topolánek vystřídal nečekaně Klause v čele ODS minulý týden na kongresu ve Františkových lázních. Klaus stál v čele strany více než 11 let a již znovu nekandidoval. Zvolení Topolánka však bylo velkým překvapením.

  • 21.12.2002

    Pravidelní klienti střediska Naděje v Bolzanově ulici obdrželi pozvánku na jednu ze dvou štědrovečerních večeří. Třetí večeře je pak určena lidem, kteří žijí na nádražích, v opuštěných domech či kanalizaci a centrum nenavštěvují. "Tuto slavnostní chvíli zde bude trávit zhruba 250 klientů, mimo to dalších 180 bude slavit Štědrý večer na ubytovnách," řekl vedoucí střediska Miroslav Švára.

    "Stoly jsou velice bohatě prostřeny. Klienti dostanou řízek, salát, samozřejmě polévku a ovoce, sladkosti, kávu a nealkoholický přípitek," popsal vedoucí slavnostní tabuli. Nebude chybět ani dárek. Každý dostane kosmetický balíček a oblečení. "Dárky volíme vždy tak, abychom vystihli jejich potřebu, a sháníme je už v průběhu roku," uvedl Švára.

    Zdůraznil, že místnosti, kde se bude večeře konat, si bezdomovci vyzdobí sami, aby se na přípravě vánoční atmosféry také podíleli. Před samotným jídlem si pak zazpívají koledy a vyslechnou slovo boží, doplnil.

    S prázdnou neodejdou ani lidé, na které pozvánka nezbyla. Pracovníci centra pro ně mají připraveno dalších asi 300 dárkových a potravinových balíčků.

    V azylovém domě Armády spásy v Tusarově ulici připravují dokonce čtyři štědrovečerní oslavy. "Očekáváme, že do 19:00 hodin vydáme přibližně 600 jídel," řekl ředitel domu Neil Davies. Tři večeře budou pro lidi z ulice, ta poslední, nejdelší, pro klienty ubytované v domě. "Budeme zpívat koledy a číst příběhy o Zrození. Pracovníci všem lidem donesou jídlo ke stolu a každý obdrží dárek," doplnil Davies.

    V noclehárně Městského centra sociálních služeb a prevence ve Spytihněvově ulici také chystají podle vedoucího Jaroslava Urbana na Štědrý večer občerstvení. "V tyto sváteční dny bude nabídka obohacena o nějaké jídlo a cukroví tak, aby se ta vánoční atmosféra dostala alespoň částečně i sem," řekl Urban. Navíc dostanou zdejší ubytovaní tašku s oblečením.

    Karlínský azylový dům Arcidiecézní charity v Pernerově ulici se částečně vzpamatoval ze srpnových záplav. V pátek otevřel noclehárnu pro 15 klientů. "Letos na to bylo míň času, takže to asi bude víc improvizované. Ale máme salát, rybí prsty i vánočku," uvedl ředitel domu Stanislav Fiala.

  • 21.12.2002

    Betlémské světlo, které je symbolem lidské sounáležitosti o vánočních svátcích, dorazilo v sobotu do Ostravy. Na nádraží Svinov si světlo převzala delegace ostravských skautů, která ho rozveze do nejrůznější institucí, kostelů a také k osamělým starým lidem. Z několika místech v Ostravě si světlo mohou do svých domovů odnést také občané.

    Jedním z míst, kam skauti světlo doručili, byl v pátek také moravskoslezský krajský úřad. "Světýlko budu hlídat a vezmu si ho domů. V pondělí ho donesu do práce a umístíme ho ve vestibulu, kdo bude chtít může si pro světlo přijít," řekl v pátek hejtmanův zástupce Jiří Carbol (KDU-ČSL). Dodal, že světlo vnímá jako symbol Vánoc.

    Plamen každý rok zažehne dítě v jeskyni Narození Páně v Betlémě, odtud je pak rozváženo do nejrůznějších koutů světa. "Je to jeden ze způsobů, jak připomenout původní poslání a smysl vánočních svátků, že je to doba, kdy by rodiny měly být pospolu," řekl člen ostravské rady Junáka Stanislav Holek.

    Dodal, že lidé by se měli v celoročním shonu alespoň na chvíli zastavit. "Měli by si uvědomit, že existují osoby, které potřebují jejich pomoc tak, jako ji kdysi potřeboval Ježíšek," dodal Holek.

    Předávání betlémského světla v evropských zemích iniciovali v roce 1986 pracovníci rakouského rozhlasu a televize. V republice se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989. Světlo si mohou Ostravané v neděli odnést například z Alšova náměstí v Ostravě-Porubě či z katedrály Božského spasitele v centru města.

  • 20.12.2002

    Přes všechnu snahu o snížení rozpočtového deficitu zřejmě Česká republika nebude schopna přijmout euro dříve než v roce 2009. V pátek to řekl agentuře Reuters ministr financí Bohuslav Sobotka. "Osobně považuji za realistické a ekonomicky odpovídající datum přijetí eura léta 2009 až 2010, kdy postoupí reálná konvergence české ekonomiky s ekonomikami členských zemí eurozóny," řekl Sobotka. Potvrdil tak časové období, s nímž pro přijímání eura počítá i premiér Vladimír Špidla. Ten minulý týden označil za reálný hrubý odhad přijetí jednotné evropské měny v České republice období 2009 až 2011. Žádný termín ale ještě není stanoven a "nechceme ho lámat přes koleno", řekl premiér. V kontrastu s opatrným přístupem české vlády si Polsko a Maďarsko daly za cíl dostat se do eurozóny co nejdříve, to znamená již v roce 2006 nebo 2007. Tyto snahy však narážejí na odpor Evropské centrální banky a Evropské komise.

    Evropské instituce opakovaně kandidáty členství v Evropské unii vyzývají, aby se vstupem do eura nespěchali a místo plnění restriktivních kritérií se soustředili na dohánění ekonomické úrovně Západu. Plnění přísných maastrichtských podmínek pro euro včetně kritéria nízkého deficitu rozpočtu by podle nich mohlo zabrzdit hospodářský růst jako hlavní prioritu nových členů a v konečném důsledku podkopat stabilitu eura.

  • 20.12.2002

    Betlémské světlo, vánoční symbol světla a pokoje, v sobotu rozvezou skauti ve spolupráci s Českými drahami do mnoha měst a obcí po celé České republice. Světýlko z rodiště Ježíše Krista budou rozdávat lidem přímo na nádražích, na náměstích, v ulicích či kostelech. Do Prahy přijede vlak s Betlémským světlem v sobotu ráno na nádraží Praha - Holešovice, informoval ČTK Roman Šantora z ústředí Junáka.

    Do České republiky putuje Betlémské světlo již počtrnácté. Už několik let se o jeho rozvoz a roznášení starají skauti, stejně jako v mnoha dalších zemích světa. V některých městech je rozdávání plamínku z biblického města spojeno s doprovodným programem. Lidé si mohou například prohlédnout betlémy nebo si společně zazpívat koledy.

    Tradice rozvážení Betlémského světla se zrodila před 16 lety v Rakousku. Plamen v bazilice Narození zapalují postižené děti. Odtud je letecky přepraven do Rakouska a pak ho skauti štafetovitě rozvezou po celé Evropě. Po pádu totalitních režimů v Evropě v roce 1989 se tento novodobý vánoční zvyk rozšířil i do zemí, které sousedí s Rakouskem.

Pages