Zprávy

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen v Evropském parlamentu mluvil ve středu jedním dechem o Benešových dekretech i o ochotě české vlády uvažovat o změně restitučního zákona. Vyvolal tak dojem, jako by Praha byla připravena měnit i dekrety z roku 1945. Tuto interpretaci vzápětí popřel předseda české vlády Miloš Zeman, ale také mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. Česká vláda je připravena navrhnout svým zákonodárcům změnu práva, pokud se ukáže, že platná úprava restitucí majetku je v rozporu s evropskou legislativou, řekl Verheugen před plénem EP ve Štrasburku. Tato pasáž, věnovaná zjevně restitučnímu zákonu, byla však integrální součástí té části projevu, ve které mluvil o Benešových dekretech, navíc s důrazem na jejich "vyvlastňovací" povahu. Že jde o dvě oddělené a nesouvisející věci, potvrdil posléze Filori. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991, o kterém český ministr Jan Kavan řekl, že by se na něj mohla česká vláda podívat. Tečka. Pokud jde o Benešovy dekrety, nezměnili jsme v nejmenším známé stanovisko." Verheugen sám v souladu s dosavadními postoji EK prohlásil, že dekrety, které se týkají odebrání majetku, jsou zastaralé a neúčinné. Připomněl, že jsou v rozporu se současnou evropskou i českou legislativou. Zdůraznil, že "bychom měli zůstat objektivní a nezatěžovat proces rozšiřování relikviemi z minulosti" a že "je nutné dosáhnout porozumění všech zúčastněných a udržet dobré sousedské vztahy s cílem podpořit budoucnost Evropy".

Senát schválil vládní novelu zákona o České národní bance, která napravuje nedostatky kritizované Evropskou unií. Novela mimo jiné ruší tři povinnosti ČNB - sestavovat dva rozpočty, stanovit inflační cíl po dohodě s vládou a stanovovat režim kursu české měny k cizím měnám po dohodě s vládou. Jednání Senátu se zúčastnil i guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Předloha do zákona doplňuje kompromisní znění některých pasáží, které v roce 2001 zrušil Ústavní soud. EU předchozí novele vytýkala zejména pasáže o schvalování oddělené provozní a investiční části rozpočtu ČNB parlamentem a povinnosti centrální banky dohodnout se na stanovení inflačního cíle s vládou. Podle novely budou provozní a investiční části rozpočtu sjednoceny pod rozhodovací pravomoc bankovní rady centrální banky. Nejvyšší kontrolní úřad bude kontrolovat pouze nakládání s provozními penězi.

Zvýšit ochranu spotřebitele a zajistit mimosoudní vyrovnání sporů, které vzniknou při platebním styku, má vládní návrh zákona o platebním styku. Zákon bez problémů přijal Senát a postoupil jej k podpisu prezidentovi republiky. Norma podle ministra financí Jiřího Rusnoka zavádí směrnice Evropské komise v platebním styku u vnitrostátních a přeshraničních plateb. Má také stanovit úroky z prodlení, na které bude mít klient banky automaticky nárok, nebude-li převod peněz proveden ve vymezené lhůtě. Na mezibankovní převod v tuzemsku bude mít banka dva dny, do zahraničí pět dnů, což ale začne platit až dnem vstupu ČR do EU. Převod v rámci jedné banky by se měl uskutečnit za den. Zákon pamatuje i na řešení sporů, které v rámci platebního styku vznikají. Spory by měla řešit Česká národní banka, zatím se však stane arbitrem pouze v platebním styku mezi bankami.

Občané od konce letošního roku již nebudou moci zakládat takzvané anonymní vklady. Tuto možnost ruší vládní novela bankovního zákona, kterou schválil Senát. Předloha by měla obecně přispět ke stabilizaci bankovního sektoru v ČR. Senátoři se nejvíce přeli o možnost využívání údajů o klientech, včetně citlivých; právě tato data novela ukládá bankám zjišťovat a zpracovávat. Vůči tomuto ustanovení má přitom výhrady Úřad pro ochranu osobních údajů.

Senát bez problémů podpořil vládní návrh zákona, podle něhož bude Česká republika čerpat od Evropské investiční banky úvěr dvě miliardy korun na program prevence povodní. Zákon má ještě podepsat prezident republiky. Ministr zemědělství Jan Fencl senátorům řekl, že předpokladem pro získání úvěru je vyčlenění 2,15 miliardy korun z národních finančních zdrojů, avšak jen částečně ze státního rozpočtu. Protipovodňový program na léta 2002 až 2005 tak bude financován více než čtyřmi miliardami korun. Zákon podle ministra umožní zahájit realizaci účinných protipovodňových opatření v nejohroženějších částech republiky.

Vojáci v záloze, kteří se chtějí aktivněji podílet na obraně vlasti, se patrně už letos budou moci zapojit do činnosti konkrétní vojenské jednotky. Senát totiž schválil výraznou většinou hlasů poslaneckou novelu branného zákona, která počítá s vytvořením takzvaných aktivních záloh. Členové aktivních záloh uzavřou podle novely dohodu s územní vojenskou správou o zařazení do konkrétních vojenských jednotek na dobu dvou až pěti let. Zavážou se v ní, že si udrží svou vojenskou odbornou připravenost. Zúčastní se cvičení aktivních záloh a budou předurčeni k doplnění konkrétní vojenské jednotky. Příslušníci aktivních záloh budou měsíčně dostávat 500 korun a po dobu vojenského cvičení mohou čerpat dvojnásobek služného, které odpovídá jejich hodnosti. Vládní sociální demokracie chce vybudovat plně profesionální armádu do roku 2010. Reformu armády podporují i další parlamentní strany.

Lidé, kteří byli z Československa v polovině minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, by mohli požádat o odškodnění až do konce roku 2003. Senát totiž doporučil o rok prodloužit lhůtu oproti návrhu zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Senátoři zároveň doporučili snížit z 12.000 na 3500 korun částku, kterou by měli odvlečení získat za každý měsíc internace. Důvodem je snaha uvést zákon do souladu s ostatními odškodňovacími normami. Sněmovna se tak bude muset zákonem zabývat znovu.

Pravicovým senátorům se nepodařilo zamítnout poslanecký návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Zákon řeší proces a správní řízení pozemkových úprav. Upravuje také organizaci pozemkových úřadů podle modelu finančních orgánů, ale bez ředitelství jako prostředního článku. Jeho úkoly má převzít ministerstvo zemědělství. Tuto pasáž vytýkala předloze Občanská demokratická strana, podle níž by roli odvolacího orgánu měli převzít krajské úřady. Občanská demokratická aliance zase namítá, že navrhovaný zákon je v rozporu s ústavním právem na vlastnictví. Zákon umožňuje při pozemkových úpravách vyvlastnit až deset procent pozemků a snížit cenu až o čtyři procenta bez nároku na náhradu. Autoři předlohy jejich výhrady odmítli. Zdůrazňovali, že zákon má zlepšit provádění pozemkových úprav a chrání práva vlastníků pozemků.

Senátoři si nepřejí, aby kodex Českého rozhlasu schvalovala Poslanecká sněmovna. Nepovažují za žádoucí, aby se významně zvýšil politický vliv na toto veřejnoprávní médium. Výraznou většinou hlasů proto vrátili Poslanecké sněmovně novelu zákona o Českém rozhlasu s několika pozměňovacími návrhy.

Velké ovace připravila ve středu českému olympijskému vítězi v akrobatickém lyžování Aleši Valentovi Poslanecká sněmovna. Valentu přijal její předseda Václav Klaus. Když pak olympionik přišel na galerii pro hosty a Klaus sněmovně oznámil jeho přítomnost, poslanci - někteří vestoje - přivítali Valentu potleskem trvajícím několik desítek vtěřin. Takového přivítání se v dolní komoře již dlouho nikomu jinému nedostalo. Devětadvacetiletý rodák ze Šumperka Valenta vyhrál soutěž v akrobatickém lyžování na zimní olympiádě v americkém Salt Lake City. Soutěž vyhrál díky náročnému skoku, kterým bylo trojné salto s pěti vruty. Vítězstvím se zařadil po bok dřívějších československých a českých olympijských vítězů, a to skokana na lyžích Jiřího Rašky, krasobruslaře Ondreje Nepely a národního hokejového týmu, který vyhrál olympijský hokejový turnaj v japonském Naganu před čtyřmi roky. Valenta byl v Salt Lake City také vlajkonošem české výpravy.

V pondělí ráno zavezli pracovníci Jaderné elektrárny Temelín do reaktoru druhého bloku poslední z celkem 163 palivových souborů. Zavážka paliva do reaktoru druhého bloku trvala necelý týden. Pracovníci Temelína ji tedy zvládli o tři dny rychleji než v případě prvního bloku, do něhož palivo zaváželi v létě 2000. Personál elektrárny začne po zapečetění reaktoru připravovat blok na první štěpnou řetězovou reakci. Zatímco v prvním bloku dělily nastartování reaktoru od zavezení paliva tři měsíce, nyní představitelé elektrárny i SÚJB věří, že se tak stane do šesti týdnů. Po spuštění reaktoru budou následovat fyzikální testy a ve chvíli, kdy jeho výkon překročí dvě procenta, skončí fyzikální spouštění a začne etapa energetického spouštění. Ta se na prvním bloku, který je od 24. února asi na měsíc odstaven, chýlí ke konci. Pracovníci elektrárny a dodavatelských firem pokračují podle plánu v kontrolách a revizích generátoru a zařízení primárního (jaderného) a sekundárního (nejaderného) okruhu. Zkušební provoz prvního bloku by mohl začít v dubnu, druhého bloku pak v případě optimálního průběhu již v srpnu.