Zprávy

Prezident Václav Havel ve čtvrtek dopoledne na pražském Hradčanském náměstí položil věnec k pomníku zakladatele samostatného Československa a prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněl tak, že od narození této významné postavy českých dějin uplynulo již 152 let. Havel se poklonil památce zakladatele státu v doprovodu své manželky Dagmar. Krátkému aktu přihlížely asi tři desítky lidí, převážně zahraničních turistů. Poté se prezident odebral na nádvoří Pražského hradu, aby zde slavnostně přivítal svého tureckého kolegu Ahmeta Necdeta Sezera, který ve středu přiletěl na třídenní návštěvu České republiky.

Podobné názory na rozšíření Severoatlantické aliance i na boj proti terorismu představil prezident Václav Havel a jeho turecký protějšek Ahmet Necdet Sezer. Podle českého prezidenta by mělo NATO na listopadovém pražském summitu nabídnout členství sedmi zemím: Slovensku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Havel na tiskové konferenci vyjádřil také názor, že je třeba dál vyjasňovat vztah EU a Severoatlantické aliance v bezpečnostní a obranné oblasti. Se Sezerem mluvili i o tureckém úsilí přibližovat se k EU. Turecký prezident, vnímaný jako obhájce lidských práv, informoval českou hlavu státu o tureckých reformách v této oblasti, které zemi umožní přiblížit se k EU. Neupřesnil ale, kdy podle jeho názoru patnáctka přístupové rozhovory s jeho zemí zahájí. Turecko je třináctou zemí s kandidátským statutem na členství v EU, patnáctka s ním ale ještě nezahájila vyjednávání o vstupu.

O stěhování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda z centra Prahy jednal ministr zahraničí Jan Kavan s prezidentem stanice Thomasem Dinem. Jednání se zúčastnili zástupci amerického velvyslanectví i českého ministerstva obrany, které typuje vhodné objekty, kam by se stanice mohla přestěhovat. "Mohu pouze potvrdit, že jsme se sešli tak, jak jsme to plánovali," řekl po jednání ministr Kavan. Američtí představitelé se s novináři nechtěli bavit vůbec. Obě strany se totiž podle Kavana domluvily na tom, že do konce vyjednávání nebudou tisku poskytovat žádné informace. Poslední schůzka na této úrovni k problému stěhování rádia se konala v lednu, další je plánována na duben. Rozhovory budou podle ministra trvat do té doby, než se obě strany dohodnou, kam rádio přesunout. Kavan přitom doufá, že této shody dosáhne do konce svého funkčního období. Dodal však, že nechce učinit nějaké "zbrklé" rozhodnutí. Svobodná Evropa nyní sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění nedaleko Václavského náměstí. Po teroristických útocích loni 11. září představuje zvýšené bezpečnostní riziko, hlídají ji vojáci a obrněné transportéry. Bezpečnostní rada už v prosinci rozhodla, že s představiteli stanice začne vyjednávat o možném stěhování mimo centrum. Podle ministra zahraničí stanice se stěhováním souhlasí, dosud ale nebylo nalezeno vhodné místo, které splňuje požadavky stanice a bezpečnostní kritéria. Dohodnuto zatím asi není ani to, kdo by přesun studií zaplatil.

Dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše by podle předsedy francouzského Senátu Christiana Ponceleta neměly bránit vstupu České republiky do Evropské unie. "Francie se nedomnívá, že by to byla překážka vstupu České republiky do Evropské unie," řekl novinářům Poncelet po jednání se svým českým protějškem Petrem Pithartem. Francie podle Ponceleta vidí na české straně vůli najít v citlivé otázce Benešových dekretů řešení. I horní parlamentní komory obou zemí budou pracovat na tom, aby se pokusily nalézt odpověď na tento problém, který je do značné míry terminologickou záležitostí, prohlásil předseda francouzského Senátu. Podle Pitharta nelze zatím hovořit o tom, že by mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem vznikla kvůli Benešovým dekretům bilaterální krize. Pithart se také setkal se třemi z šesti francouzských zástupců v evropském Konventu, který se zabývá budoucím uspořádáním Evropské unie kvůli jejímu rozšíření. Jeho francouzský protějšek prohlásil, že je zapotřebí, aby Francie na bilaterální i evropské úrovni ještě více podporovala úsilí České republiky o dosažení všech kritérií potřebných ke vstupu do EU. Pithart se s Ponceletem v první polovině tohoto roku sejde ještě dvakrát. Na konci května bude francouzský Senát hostit velké sympózium o první československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi a na konci června se ve východofrancouzském Darney uskuteční pocta československým legionářům, kteří bojovali za obou světových válek na Západě.