Zprávy

Mnoho práce čeká ještě státy, které mají zájem o vstup do Severoatlantické aliance, před listopadovým summitem NATO v Praze. Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Milošem Zemanem to ve čtvrtek řekl generální tajemník NATO George Robertson. Všech devět kandidátských zemí je na tom v současné chvíli podle něj stejně. Jak dodal, tyto země mají před sebou ještě mnoho práce. "Nebylo přijato žádné rozhodnutí, která země bude pozvána ke vstupu," prohlásil Robertson. Pokračoval, že dosud bylo pouze rozhodnuto, že nejméně jedna země ke vstupu pozvána bude. Podle něj definitivní rozhodnutí NATO přijme až těsně před pražským summitem, který se bude konat 21. a 22. listopadu.

O vstup do aliance usilují Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko, Makedonie a Albánie. Debatu o rozšíření podle Robertsona ovlivní zkušenost s přijmutím nových členů - Polska, Maďarska a Česka - v roce 1999. Generální tajemník NATO připomněl otázku interoperability sil nových členských zemí. Proto je podle něj nutná reforma a modernizace armád kandidátských zemí. Robertson v této souvislosti ocenil českou armádní reformu.

Česká republika podporuje vznik orgánu, ve kterém by byly zastoupeny členské státy NATO i Ruská federace. Rusko a Západ mají společného nepřítele v mezinárodním terorismu, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO George Robertson na tiskové konferenci. O postoji Severoatlantické aliance k Rusku diskutoval na pracovním obědě s českým premiérem Milošem Zemanem. Rusko i země NATO podle Robertsona zřízením této instituce změnily své staré postoje "téměř o sto procent". "Věřím, že toto je chvíle, kdy Rusko a Západ jsou poprvé za 60 let jednotné proti společnému nepříteli - celosvětovému terorismu, ale také hledají společné zájmy v ostatních oblastech," řekl Robertson.

Ministři zahraničí zemí NATO se koncem loňského roku dohodli ustavit novou instituci, ve které by Rusko bylo rovnoprávným členem a mohlo zasahovat do rozhodování. O podobě tohoto nového tělesa by se mělo rozhodnout na květnovém setkání ministrů zahraničí NATO v Reykjavíku. Aliance však dává najevo, že Moskva nebude moci vetovat rozhodnutí ani měnit zásadní roli NATO jako obranného vojenského paktu.

Rozprava v plénu rakouského parlamentu k lednovému referendu o jihočeské jaderné elektrárně Temelín ve čtvrtek skončila vytvořením zvláštního výboru, který se bude záležitostí dále zabývat, a odkladem dalšího jednání na neurčito. Parlament v souladu s rakouským zákonem reagoval na výsledky podpisového referenda, v němž obyvatelé alpské republiky požadovali zablokování českého vstupu do Evropské unie v případě, že jaderná elektrárna Temelín zůstane v provozu. Tuto myšlenku ale v rozpravě podpořili pouze nacionalističtí Svobodní (FPÖ), kteří plebiscitní akci zorganizovali, a je proto nepravděpodobné, že by sněmovna v budoucnu podpořila veto pro český vstup do EU.

Sdružení nezávislých kandidátů hodlá kandidovat v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. V dubnu představí své kandidáty a lídry a hlavní teze volebního programu. Nezávislí se ve své volební kampani zaměří především na správní, daňovou a zdravotnickou reformu. Patří také k politickým silám, které požadují přímou volbu prezidenta. Podle předsedy sdružení Milana Marko se na kandidátkách SNK objeví starostové, místostarostové a další komunální politikové. Nezávislí získali v posledních komunálních volbách kolem deseti procent hlasů voličů, obsadili množství zastupitelských křesel v obecních a krajských zastupitelstvech, mají stovky místostarostů a starostů. Nezávislé kandidáty v Praze povede do voleb někdejší zpravodaj rozhlasové stanice Hlas Ameriky a prezidentův kancléř Ivan Medek. Medek v roce 1999 neúspěšně kandidoval do Senátu za čtyřkoalici.