Zprávy

Dalším prostředkem v boji proti mezinárodnímu terorismu, organizovanému zločinu a dalším závažným trestným činům se má brzy i v České republice stát evropský zatykač. O zavedení tohoto nástroje do české legislativy bude ve středu jednat vláda. Součástí práva Evropské unie je evropský zatýkací rozkaz od loňského srpna; členské státy jej do svých právních řádů mají zařadit do konce letošního roku. V praxi by měl evropský zatykač fungovat jen u přesně vymezených trestných činů, jako je terorismus, únos letadla, obchodování s lidmi, pohlavní zneužívání dětí, nedovolený obchod s drogami, psychotropními látkami nebo zbraněmi, korupce, podvod, vražda, těžká újma na zdraví, loupež nebo znásilnění. U těchto činů bude stačit, aby byly trestné ve státě, které se dožadují vydání pachatele. "Vznikne povinnost předávat české občany k dalšímu řízení do států EU, poté bude možné vyžádat si občany zpět na území České republiky k výkonu trestu odnětí svobody," informovala ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková.

V pondělí v poledne skončila pětidenní protestní hladovka odpůrců jaderné elektrárny Temelín v hornorakouském Freistadtu. Členové hnutí Stop Temelin, které hladovku v dřevěném kontejneru na freistadtském náměstí pořádalo, ale nechtějí v protestech úplně přestat. Spolek už eviduje zhruba dvě stovky zájemců, kteří budou štafetovým způsobem na různých místech Rakouska pokračovat. Záznamy o této "řetězové reakci" budou zveřejněny na internetové adrese hnutí www.hungerstreik.at. Odpůrci atomu si po nedávném ustoupení od blokád česko-rakouských hraničních přechodů našli nový způsob pro zviditelnění svých požadavků. Cílem číslo jedna zůstává úplné odstavení Temelína. Česko-rakouské dohody o zvyšování bezpečnosti v elektrárně z Melku jim nestačí. Přes neúspěch rakouské vládní delegace na prosincovém summitu EU v Kodani chtějí dále prosazovat aspoň možnost podat v případu temelínské elektrárny žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Česká kultura už nyní z evropských zdrojů čerpá finanční prostředky na řadu aktivit. Například české organizace se podílejí na 18 uměleckých projektech, které EU podpořila v rámci programu Culture 2000. Mezi úspěšnými žadateli byly Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Moravská galerie v Brně a nakladatelství One Woman Press. Loni koncem roku vybrala unie ze 750 žádostí z 28 zemí 224 projektů, mezi něž rozdělila 33 milionů eur - přibližně miliardu korun. Významná je i podpora nadnárodního fondu Eurimages působícího při Radě Evropy ve Štrasburku. V květnu 2001 poskytl přes 3,1 milionu korun filmu Ivana Vojnára Lesní chodci, který se záhy objeví v kinech. Přes 1,3 milionu korun získala režisérka Ilona Zioková na německo-český dokument nazvaný Willy - The Silent Movie Pianist. Podle české zástupkyně ve fondu Heleny Uldrichové se členské příspěvky, které do fondu odvádí ministerstvo kultury, domácí kinematografii bohatě vracejí. Například v roce 2000 stát zaplatil asi 200.000 eur, ale na podporu výroby filmů, distribuci a kina získal více než dvojnásobek. Podle ministra Pavla Dostála se finanční podpora EU po vstupu země do unie ještě zvýší.

Matka a syn, které v sobotu pokousali v Chrudimi dva psi, nejsou v ohrožení života, chlapce ale čeká několikaměsíční léčba. Útok psů mu podle lékařů budou po celý život připomínat jizvy na nohou, poznamená však na dlouhou dobu i jeho psychiku. "Kromě tržných ran, které při útoku utrpěl, mu jeden ze psů prakticky překousl bérec. Čeká jej dlouhodobé léčení," řekl primář dětského oddělení královéhradecké Fakultní nemocnice Jaroslav Koudelka. Psi se na osmatřicetiletou ženu a jejího desetiletého syna vyřítili ze zahrady na okraji Chrudimi, kolem které dvojice procházela. Matka, která se snažila syna před jejich útokem chránit, utrpěla řadu zranění na rukou i na nohou, nejsou však tak závažná, jako zranění chlapce. Pětapadesátiletou majitelku psů, rotvajlerů, policie stíhá pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, za který může soud uložit až pětiletý nepodmíněný trest.