• 25.3.2002

    České republice hrozí, že bude jen velmi obtížně uzavírat kapitolu "hospodářská soutěž" a že nebude smět po přistoupení k Evropské unii poskytovat svým hutním podnikům ani korunu státních podpor. Evropské komisi se totiž jeví dosavadní jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu o programu restrukturalizace hutnictví jako sled obstrukcí české strany a ztrácí pomalu trpělivost. "Naše základní poselství dnes zní: Je to váš, ne náš problém. Pokud ho chcete vyřešit, musíte sebou pořádně hodit, protože čas se nebezpečně krátí; pokud se nerozhodnete v příštích několika týdnech, bude už pozdě," řekl ČTK Rutger Wissels, vyjednávač EK pro ČR, který o oceli v Praze před týdnem opět bez valného úspěchu jednal. Jemu i jeho kolegům nejvíce vadí, že jejich čeští partneři chápou naléhání komise jako nějaké šikanování. "Nenutíme Čechy, aby skákali přes obruče pro naše potěšení. My se naopak snažíme skákat v jejich zájmu, abychom pro ně získali výjimku z pravidel EU," vyložil Wissels.

  • 24.3.2002

    Šéf rakouského parlamentu a místopředseda opozičních sociálních demokratů Heinz Fischer si nemyslí, že by nová česká vláda, která vzejde z letošních voleb, změnila výrazněji postoj k takzvaným Benešovým dekretům a jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Fischer to řekl v diskusní relaci rakouské televize ORF. "Musíme vycházet z reality a nečekat na změnu vlády v Praze," uvedl Fischer. Odhady některých politiků, že po blížících se volbách v České republice lze počítat s "fundamentální změnou kurzu" v těchto otázkách, označil za "falešné naděje", i když výsledky voleb ještě nelze odhadnout. Sporné body v rakousko-českých vztazích je podle něj možné vyřešit pouze za pomoci konsensu a jednání: "Je dobré, že Rakousko vyjednává s Českem", ale některé vyjednávací body již nelze sledovat. Cestou, kterou se chtějí sociální demokraté ze střednědobého a dlouhodobého hlediska ubírat, je podle Fischera snaha o vybudování "bezatomové zóny ve střední Evropě".

  • 24.3.2002

    Rakouští vládní Svobodní (FPÖ) i nadále odmítají vstup České republiky do Evropské unie v případě, že Praha nezruší takzvané Benešovy dekrety a definitivně neodstaví jadernou elektrárnu Temelín. Shodli se na tom účastníci dolnorakouského sněmu nacionalistické FPÖ, který se konal ve Stockerau. Jak na sněmu řekla vicepremiérka a šéfka Svobodných Susanne Riessová-Passerová, její strana "nenechá ve štychu" téměř milión Rakušanů, kteří se v lednovém podpisovém referendu vyslovili pro to, aby Vídeň vetovala vstup ČR do unie v případě, že Temelín zůstane v provozu. S novou českou vládou, která vzejde z nadcházejících voleb, budou proto podle vicekancléřky jednání v tomto směru pokračovat, napsala agentura APA. Otázka Benešových dekretů je podle Riessové-Passerové "přirozeně relevantní pro vstup (ČR do EU)" a Svobodní se "před bezprávím neskloní". Tyto myšlenky dolnorakouští Svobodní podpořili i ve společné deklaraci, v níž požadují rakouský souhlas s českým vstupem do EU až poté, co Česko předloží právně závazné prohlášení, že natrvalo odstaví Temelín, a až tato odstávka bude skutečně následovat.

  • 22.3.2002

    Poslanci ČSSD chtějí v první polovině dubna svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli vyslání a financování pobytu českých vojáků v Kuvajtu a Afghánistánu. Sněmovna by měla hlasovat o vydání dluhopisů ve výši 1,7 miliardy korun na financování obou misí a schválit vyslání vojenské nemocnice do Afghánistánu. Zatímco vyslání nemocnice má v dolní komoře podporu, dluhopisy podporují jen sociální demokraté. "Na březnové schůzi ty zákony projednat nestihneme. Chceme tedy svolat mimořádnou schůzi, kde by měly být obě předlohy schváleny rovnou v prvním čtení," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Ke svolání mimořádné schůze je zapotřebí 50 hlasů, klub ČSSD má 74 poslanců.

    Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v pondělí prohlásil, že částka 1,7 miliardy korun je na horní hranici odhadu. Myslí si, že skutečné náklady na obě operace budou zřejmě o 200 miliónů až 300 miliónů korun nižší. Vyslání armádní polní nemocnice do Afghánistánu podpoří ODS, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Proti bude KSČM. Ani jedna z těchto čtyř stran se ale nechystá hlasovat pro vypsání dluhopisů.

  • 22.3.2002

    Především na poměrně vysoké denní teploty, vysokou vlhkost vzduchu a všudypřítomný písečný prach si stěžují čeští chemici, kteří již čtvrtým dnem působí v Kuvajtu na americké základně v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda. V Kuvajtu je celkem 251 českých vojáků, většinou příslušníků protichemických jednotek. O prvních dojmech a úkolech mise v Kuvajtu informoval ČTK velitel jednotky Josef Prokš. Podle něj chemici okamžitě po příjezdu provedli na základně zdravotnický průzkum. "V současnosti je prostředí na základně relativně bezpečné," uvedl velitel. Více než třicetistupňová vedra zvládají vojáci díky zvláštnímu pitnému režimu, nosí pokrývky hlavy a sluneční brýle. V české jednotce je celkem osm žen.

  • 22.3.2002

    Předseda Evropského parlamentu Pat Cox předpokládá, že Evropská unie vytvoří zřejmě jednu smlouvu o přistoupení pro všechny kandidátské země, které budou v první vlně rozšíření EU. Cox to řekl po jednání s prvním náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou. "Zdá se, že se uvažuje o vypracování jedné globální přístupové smlouvy," uvedl Cox, podle něhož ovšem tento postup nebyl ještě zcela potvrzen. Podle Teličky byly práce na návrhu smlouvy o přistoupení již zahájeny. Telička uvedl, že smlouva by měla mít různé národní přílohy a protokoly. "Bude to jedna smlouva o přistoupení, jak tomu bylo v minulých vlnách rozšíření," uvedl. Smlouvu by EU a všichni připravení uchazeči měli podepsat příští rok.

    Ochranu národních zájmů České republiky a dalších malých států ve sjednocené Evropě proti velkým státům Evropské unie zajistí nejlépe silná Evropská komise. ČTK to po setkání senátorů s Patem Coxem řekl předseda výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický. Uvedl to s odkazem na irské zkušenosti s členstvím v EU. Cox patří mezi zakládající členy irské strany Pokrokoví demokraté. Evropská komise je nejvyšším výkonným orgánem EU. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský uvedl, že s Coxem hovořili také o zapojování kandidátských zemí do debat o otázkách zahraniční a obranné politiky EU. Tématem jednání byla rovněž zemědělská politika unie.

    Irští politici udělají vše pro to, aby Irové na podzim v referendu hlasovali pro ratifikaci smlouvy z Nice, nezbytné pro rozšíření Evropské unie. Pat Cox to řekl v debatě se studenty Univerzity Karlovy. Podle něj musí Dublin přesvědčit hlavně irské občany, kteří se loni neúspěšného referenda nezúčastnili. Obsahem smlouvy, s níž musí všechny státy patnáctky souhlasit do prosince, jsou reforma evropských institucí a závazky pro perspektivu rozšíření EU. Cox připomněl, že referenda se zúčastnilo jen 33 procent Irů.

  • 22.3.2002

    Česká republika odmítá návrh desetiletého přechodného období pro postupné zvyšování přímých plateb zemědělcům na úroveň poskytovanou rolníkům v Evropské unii. V rámci fóra ministrů zemědělství na chorvatském soustroví Brijuni to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. Dlouhodobé poskytování přímých plateb v omezené výši by podle něj narušilo konkurenceschopnost domácích producentů. Nedostatek peněz na přímé platby pro všechny kandidátské země nelze řešit tak, že se nastaví nerovné podmínky mezi rolníky přistupujících a stávajících členských států, uvedl Fencl. "Tato nerovnost je velmi citlivě vnímána všemi budoucími občany EU a mohla by způsobit i zpomalení, popřípadě zastavení integračního procesu," upozornil ministr Fencl. Návrh Evropské komise na financování rozšíření počítá s tím, že farmáři kandidátských zemí budou v letech 2004 až 2006 proti kolegům v EU dostávat pouze čtvrtinu až třetinu přímých plateb. Na plnou výši se mají dostat až v roce 2013. Kompenzací za sníženou úroveň hlavních zemědělských podpor má být více peněz na rozvoj venkova z evropských fondů.

    Ministr Fencl není stoupencem společného postupu kandidátských zemích v jednáních s Evropskou unií. "Nedomnívám se, že bychom měli pracovat na bázi Visegrádu nebo nějakého jiného uskupení," řekl ČTK Fencl během fóra ministrů zemědělství. Situace v každé zemi je podle něj poněkud jiná a také priority mohou být rozdílné. Fencl se proto domnívá, že pro Českou republiku je samostatný postup v jednání výhodnější.

  • 22.3.2002

    Značný příliv investic a solidní růst produktivity práce považuje za významné důvody vysoké dynamiky HDP v Česku analytik německého peněžního ústavu Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem Oliver Stönner. Po vstupu ČR do Evropské unie však očekává zpomalení růstu a trend zpomalení bude ještě výraznější, až se ČR zařadí do eurozóny Proces sbližování české ekonomiky s dosavadními zeměmi EU tak zřejmě bude trvat ještě poměrně dlouho. Analytik soudí, že půjde nejméně o deset let. Pro investory je stále ještě velmi atraktivní přicházet do ČR, říká Stönner. Taková situace potrvá přinejmenším do doby, než se vyrovná mzdová hladina mezi ČR a dalšími zeměmi EU. Jako možné riziko rychle rostoucích ekonomik analytik Commerzbank vidí, že investice nemusejí vždy plynout do nejdůležitějších sfér.

  • 22.3.2002

    Humanitární podpoře, které by se mohli v budoucnu dočkat někteří Romové pronásledovaní za druhé světové války namísto peněz, se většina romských aktivistů nebrání. Pouze malá část z nich tvrdí, že podobná pomoc by měla směřovat spíše zemím třetího světa. Nabídka, s níž přišla Mezinárodní organizace pro migraci, by se měla týkat především těch, kteří nemohou prokázat svůj nárok na finanční odškodnění. Na pomoc Romům, kteří přežili nacistickou perzekuci, věnovaly švýcarské banky a německá nadace Připomínka, zodpovědnost, budoucnost celkem 23,6 miliónu eur (737 miliónů korun). Mezinárodní organizace pro migraci, která je mezivládní institucí, bude pouze dohlížet na rozdělování peněz. "Každá pomoc pro nějakou menšinu je dobrá," míní předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský. "To bych mohl říct, že nedůstojné je třeba pobírat podporu nebo pracovat," komentoval tvrzení šéfa Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeňka Růžičky, který pokládá jakékoli jiné reparace než finanční za ponižující. Podle Rostislavy Křivánkové z české pobočky organizace pro migraci by se nová forma podpory měla týkat zejména těch, kteří nestihli uplatnit nárok na finanční odškodnění v řádném termínu, nebo svou perzekuci nemohou opřít o dostatek důkazů.

  • 22.3.2002

    Rakouské deníky se shodují, že i navzdory populistické "show" v rakouském parlamentu, který ve čtvrtek debatoval o "protitemelínském" referendu z ledna, nacionalističtí vládní Svobodní (FPÖ) zmírnili své postoje k Temelínu. Zablokováním vstupu Česka do Evropské unie v případě neodstavení této jaderné elektrárny totiž už v podstatě nehrozili. Je ale otázkou, zda FPÖ jenom nesbírá síly před "horkým létem". FPÖ očividně oslabilo svůj dosavadní kurs a "nebyla řeč o vetu českého vstupu do EU do odstavení Temelína", napsal deník Kurier. Svobodným v rozpravě podle komentátora stačilo debatovat o "hodnověrném scénáři pro odstavení", případně o "technicky možném co nejbližším termínu" uzavření elektrárny. "I když to opozice nerada slyší, rozdíly mezi sociálními demokraty, Zelenými, FPÖ a lidovci se teď musí hledat lupou. Proti Temelínu jsou všichni a přitom spojovat odstavení se vstupem ČR do EU je nesmyslné a kontraproduktivní," soudí autor. Dodává ale, že k tomuto poznatku měli Svobodní raději dojít ještě před protitemelínským referendem.

Pages