Prezidentští kandidáti se na Hradě představili parlamentu
Představy svého působení v nejvyšší ústavní funkci přednesli v Španělském sále Pražského hradu kandidáti na prezidenta krátce po zahájení společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny. V krátkých projevech shrnuli své dosavadní zkušenosti s veřejným životem. Jen bývalý předseda ODS Václav Klaus ve své řeči nezapomenul poděkovat za dlouholeté vedení státu odcházejícímu prezidentovi Václavu Havlovi. Dlouholetý Havlův politický rival vyzdvihl zvláště Havlův přínos pro mezinárodní postavení Česka.
Dvaašedesátiletý předseda Senátu Petr Pithart slíbil, že v prezidentské funkci neselže. Kandidát lidovců uvedl, že neopustí myšlenky, kterých se držel celý svůj život. Zopakoval, že pro něj v jakékoli historické souvislosti neexistuje princip kolektivní viny a připomenul, že jako senátor má dlouholetou zkušenost s dialogem s veřejností. Naznačil, že bude uvážlivě používat prezidentských pravomocí, například milostí. Stejně jako odcházející prezident Havel se Pithart dotkl v přibližně desetiminutové řeči čtvrtečního rozhodování parlamentu o účasti českých vojenských chemiků na připravované vojenské operaci v Perském zálivu. Uvedl, že bez mandátu OSN by měli být čeští vojáci v boji proti režimu Saddáma Husajna pouze v případě, že by v oblasti byly použity zbraně hromadného ničení.
Hlavním tématem zhruba osmiminutového projevu kandidáta KSČM Miroslava Kříženeckého, který působil poněkud nervózně, byla kritika sociálních podmínek života v zemi. Uvedl, že v posledních letech mezi veřejností vzrostl strach existenční a ekonomický. Jako prezident by tento šestapadesátiletý bývalý vojenský prokurátor chtěl z Hradu vytvořit místo, kde občan bude "víc než instituce". Pravomoce prezidenta považuje za dostatečné.
Osmačtyřicetiletý kandidát ČSSD Jaroslav Bureš v poměrně stručném proslovu nabídl své zkušenosti z doby, kdy působil jako soudce a krátce také jako minstr spravedlnosti. Zdůraznil význam právního státu v životě občana, víru v právo a fungující soudy. "Zvažte prosím při své volbě, jakou váhu přikládáte moci soudní, autoritě práva a právnímu státu," vyzval zákonodárce.
Jedenašedesátiletý Klaus se snažil rozptylovat pochybnosti o své roli v nejvyšší ústavní funkci. Jako člověk, který se nikdy netajil svými výhradami k podobě evropské integrace, uvedl, že zjednodušené a jednostranné informování o EU před červnovým referendem je "medvědí službou" českým občanům. Soudí, že pro výsledky referenda by bylo lepší, aby v situaci, kdy je levicový parlament a levicová vláda, byl zvolen prezidentem kandidát pravice. Opačná volba by podle něj polarizovala společnost. Prezident podle něj nemůže být soupeřem vlády a parlamentu. "Nesmí být hybatelem politické scény, ale nenápadnou autoritou, schopnou nepřímo ovlivňovat politické procesy," uvedl. S milostmi a amnestiemi má podle něj hlava státu šetřit. Prohlásil, že kvůli prezidentské kandidatuře odešel z čela ODS a pokud by byl zvolen, je připraven hájit zájmy všech občanů.
Podle politologa Zdeňka Zbořila se během projevů potvrdilo, že nejkultivovanějšími prezidentskými kandidáty jsou Klaus a Pithart. Ostatní uchazeči o funkci hlavy státy podle něj hrají jen "druhou ligu". Například z Burešova vystoupení bylo podle Zbořila zjevné, že sociálním demokratům uškodilo, když se nedokázali shodnout na silnějším kandidátovi.
