Češi známkovali práci prezidenta Zemana. Podle průzkumu by dostal horší trojku
Mandát prezidenta Miloše Zemana se chýlí ke konci, v lednu si budou Češi volit novou hlavu státu. Jak hodnotí dosavadní úřadování Miloše Zemana? Podle průzkumu, který agentura Median zpracovala pro Český rozhlas, si vysloužil za své počínání od lidí - při hodnocení jako ve škole - horší trojku. Jeničku by mu daly jen tři procenta lidí, pětku by dostal od téměř 20 procent lidí.
Lidí, kteří dali prezidentovi Miloši Zemanovi za jeho dosavadní úřadování lepší známku, tedy jedničku nebo dvojku, bylo podle průzkumu celkem 18 procent.
„Z analýzy dat vyplynulo, že výrazně lepší známky dali starší lidé ve věku nad 75 let a voliči hnutí ANO,“ řekl Českému rozhlasu ředitel Medianu Přemysl Čech.
Známku tři by současné hlavě státu přisoudilo celkem 31 procent lidí. Podle Čecha by ho tak ocenili hlavně středoškoláci bez maturity a lidé z Moravy. Dvě nejhorší známky, tedy čtyřku a pětku, by Miloš Zeman dostal téměř od poloviny všech respondentů.
„Horší známky častěji použili voliči Pirátů a Starostů, vysokoškoláci a střední generace ve věku 25 až 34 let,“ doplnil Čech. Podle něj male v tom, jakou známku prezidentovi v průzkumu dát, jasno naprostá většina lidí. „Lidí, kteří se nám nevyjádřili, byla pouze tři procenta. Obvykle bývá kategorie ‚nevím‘ na úrovni sedmi osmi procent,“ vysvětlil.
Z Pražského hradu odejde prezident Miloš Zeman za zhruba tři měsíce, po deseti letech ve funkci. V říjnu během návštěvy Ústeckého kraje potvrdil, že po 32 letech se skončením mandátu ukončí politickou kariéru. „Mně je 78 let, mám pocit, že jsou krásnější věci, než je politika, a mezi ně patří knihy,“ řekl.
Období po prezidentství chce Miloš Zeman trávit ve svém novém domě, který si nechal postavit v Lánech. Stejně jako jeho předchůdce má Miloš Zeman nárok na doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně, náhradu ve stejné výši určenou zejména na nájemné za kancelář nebo na odměnu asistenta, a navíc na auto s řidičem. Vedle toho má samozřejmě nárok i na běžný starobní důchod.
První kolo by nyní vyhrál generál Pavel
Jméno druhého přímo zvoleného prezidenta bude Česko znát začátkem příštího roku. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. Potřebné dokumenty odevzdalo na ministerstvu vnitra už dvanáct zájemců o prezidentský post. Kandidátní listinu podali například generál Petr Pavel, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, poslanci Andrej Babiš z ANO a Jaroslav Bašta z SPD nebo bývalí rektoři Danuše Nerudová a Tomáš Zima.
Podle agentury Median by v říjnu vyhrál generál Petr Pavel s 22,5 procenta hlasů. Udržel si tak mírný náskok před bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) s 22 procenty. Podpora obou kandidátů proti zářijovému modelu Medianu klesla, rozdíl mezi nimi zůstal na úrovni statistické chyby. Na 15 procent si polepšila ekonomka Danuše Nerudová, v minulém modelu měla podporu deseti procent voličů.
Za Nerudovou by na čtvrtém místě skončil v prvním kole senátor Pavel Fischer se 7,5 procenta hlasů, pátý by byl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula se sedmi procenty. Přibližně čtvrtina voličů je však zatím nerozhodnutá, upozornil Median.
Prezidentských voleb se v říjnu chtělo zúčastnit 64 procent z dotázaných. Dalších deset procent účast zvažovalo.
