Nejvyšší správní soud: Ministerstvo vnitra by mělo upravit prezidentský volební zákon

Nejvyšší správní soud rozhodl o definitivním počtu kandidátů na prezidenta. Ministerstvo vnitra jich registrovalo devět. Soud ale dvě rozhodnutí ministerstva zrušil. Při přezkoumávání přitom narazil na řadu problémů. Soudci označili celý volební zákon za neudržitelný a vyzvali k jeho úpravě.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra. Uznal stížnost prezidentského kandidáta Karla Diviše, kterého původně ministerstvo vnitra neregistrovalo, protože mu chybělo 116 podpisů. A naopak do voleb nepustil Denisu Rohanovou. Ta sesbírala podpisy poslanců ještě předtím, než byly prezidentské volby vyhlášeny. Získala tak podpisy od poslanců, kterým vypršel mandát v říjnu 2021. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.

Tomáš Langášek|Foto: Ústavní soud

„To, že ústava a zákon vyžadují pro nominaci parlamentního kandidáta předepsaný počet poslanců či senátorů, předpokládá, že jde o poslance a senátory, kteří jsou aktuálně ve funkci. Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv,“ vysvětlil předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Nejvyšší správní soud při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů. Systém shromažďování 50 tisíc podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný, proto doporučují jeho změnu.

„Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak. V průběhu ověřování petic i kontroly ministerstva vnitra jsme zjistili několik problémů a neblahých skutečností,“ uvedl na tiskové konferenci člen soudního volebního senátu Ivo Pospíšil.

Soudci také upozorňují, že kandidát závislý na podpoře občanů se musí spoléhat na ochotu lidí sdělit mu správné osobní údaje. Navíc by kolonky měly být vyplněné příkladně úhledným písmem, aby stroj na ministerstvu správně rozpoznal zadané údaje.

„Požadavek na zjišťování občanské podpory 50 tisíc podpisů se tak smrskává spíše na obstarávání si osobních údajů a to, zda jsou údaje dostatečně přesné. Mimochodem i od petentů se vyžaduje vysoká přesnost na to, aby se na základní škole naučili dobře psát a psali krasopisně,“ dodal Pospíšil.

Úprava volebního zákona

Tomáš Langášek připomněl, že byl volební zákon před deseti lety dopisovaný narychlo a doteď platí bez velkých změn. Ministerstvo vnitra by ho proto mělo podle něj upravit, aby z něj bylo zřejmé, za jakých podmínek se můžou kandidáti přihlašovat.

Foto: Ondřej Tomšů, Radio Prague International

„V otázce třeba vícenásobných nominací ze strany poslanců a senátorů ministerstvo vnitra názor volebního senátu nerespektuje, doslova ho ignoruje. Tvrdí, že každý poslanec či senátor má právo navrhovat kandidátů více, aniž by vůbec zmínilo právní názor Nejvyššího správního soud, který je zcela opačný,“ řekl Českému rozhlasu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už na konci listopadu avizoval, že chce o současné podobě volebního zákona jednat.

Pro vyřešení nejasností spojených s přímou volbou prezidenta je také premiér Petr Fiala (ODS), který zmínil právě nejasnosti ohledně platnosti podpisů občanů pro kandidáty.

„Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál," uvedl Fiala. Podle něj by bylo nejlepší zachovat nepřímou volbu prezidenta, která podle něj nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Nicméně si uvědomuje, že podmínky v Česku k tomu nejsou.