• 7.12.2002

    Bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš se definitivně stal kandidátem sociální demokracie pro první volbu prezidenta republiky. Ústřední výkonný výbor ČSSD tak rozhodl na sobotním zasedání v pražském Kongresovém centru. Novinářům to oznámil premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. V případě, že by z první volby nástupce Václava Havla nevzešel, rozhodne širší vedení nejsilnější vládní strany o kandidátovi do opakované volby. Až druhého kola volby hlavu státu je připraven se zúčastnit expremiér Miloš Zeman, který to v sobotu osobně zopakoval i členům ústředního výboru. Neprošel ovšem návrh Zemanových stoupenců, aby se bývalý předseda ČSSD už v sobotu stal kandidátem ČSSD pro druhou volbu. "Jsem spokojen," řekl Zeman při odchodu s tím, že podpořil kandidaturu Bureše.

    Burešova šance na zvolení hlavou státu však není podle všeho příliš velká. Pro většinu zákonodárců KDU-ČSL a Unie svobody-DEU není totiž na rozdíl od Motejla přijatelný. Lidovci navíc ještě stále nerozhodli o tom, zda do volby vyšlou staronového předsedu Senátu Petra Pitharta. Zákonodárci ODS zase oficiálně nehodlají dát hlasy nikomu jinému než Václavu Klausovi. Komunisté mají pro první kolo vlastního kandidáta, někdejšího vojenského prokurátora a advokáta Miroslava Kříženeckého.

    Bureš jako jediný ze čtyř kandidátů sociálnědemokratického referenda (čtvrtým byl vysokoškolský pedagog Martin Potůček) uspořádal volební kampaň. Během ní navštívil na 40 míst České republiky, nastínil mimo jiné i svou představu o prezidentské funkci. Podle Bureše by se hlava státu měla co nejvíce setkávat s občany, uvážlivě udělovat milosti nebo se zajímat o činnost regionů. Bureš také představil své soukromí - nechal se fotografovat na chalupě či u svého autoveterána. Jak sám řekl, to vše mu pomohlo smazat handicap, že jako politik nebyl tak známý.

  • 7.12.2002

    Občanská demokratická aliance (ODA) bude prohlubovat spolupráci s Evropskými demokraty bývalého pražského primátora Jana Kasla, ale slučovat se s nimi zatím nebude. Rozhodla o tom celostátní konference, která se v sobotu konala v Humpolci na Pelhřimovsku. K fúzi nedojde a ani si jí nepřejeme, řekla novinářům nově zvolená předsedkyně aliance Jiřina Nováková. Dodala, že hlavním mottem bude spolupráce a ta by měla být velmi blízká. "Strana učiní všechny nezbytné kroky k tomu, aby k postupné integraci došlo. Proto se rozhodla vytvořit výbor, který tento proces připraví, nicméně konference přijala jednoznačně rozhodnutí, že se tak nestane jak bylo původně avizováno od 1. ledna 2003", řekla. ODA bude usilovat o sjednocení české pravice. Dalším subjektem, který se podle Novákové k budoucí užší spolupráci nabízí, je Cesta změny.

    Konference v sobotu také volila nového předsedu a místopředsedy strany. Odstupujícího Michaela Žantovského v čele strany nahradila Jiřina Nováková, která převahou zvítězila nad druhou kandidátkou Helenou Chudomelovou. Ta byla následně zvolena místopředsedkyní. Dalšími místopředsedy se stali Jaromír Císař a Oldřich Malota. Šestapadesátiletá Nováková je tlumočnice a překladatelka. Od roku 1990 pracovala v komunální politice, v minulém volebním období byla místostarostkou na Praze 14.

    Konference v sobotu také podle očekávání oficiálně navrhla senátorku Jaroslavu Moserovou za svou kandidátku na prezidenta České republiky. "Děkuji, že jsem ve hře, i když možná v platonické hře," řekla k tomu Moserová.

  • 7.12.2002

    Na slovenských hradech Smolenice a Červený Kameň šéfové české, maďarské, polské a slovenské vlády, případně jejich zástupci, nedebatovali v pátek a v sobotu výhradně o zacelení trhlin v koordinaci postupu vůči Evropské unii před kodaňským summitem, ale i o budoucnosti regionální spolupráce poté, co se visegrádská čtyřka (V4) stane součástí unie. "Základní cíle V4 z roku 1991 - dostat se do NATO a EU - byly prakticky dosaženy. Visegrád končí jednu etapu. Zvažujeme, zda není záhodno sepsat novou dohodu, s přihlédnutím k novým okolnostem," řekl polský premiér Leszek Miller po neformální schůzce. "I v nové situaci jsme pro zachování identity V4 jako regionální skupiny se silným vlivem."

  • 7.12.2002

    Rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí v sobotu vydali výzvu k "trvalé" blokádě hranic s Českou republikou na přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště. Blokáda by měla začít ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ. "Rok po ujednáních vlády, týkajících se kapitoly energetika ve vstupních jednáních ČR s EU, nezbylo z tehdejších slibů vůbec nic," tvrdí se v prohlášení platformy. "Stojíme před troskami oficiální protiatomové politiky země a před zakončením vyjednávání s ČR, aniž by Rakousko chtělo vůbec ještě využít příležitost něco změnit. Cílem naší nouzové akce je upozornit na oprávněné obavy obyvatelstva a posudky expertů, a dosáhnout tak opětného otevření kapitoly energetika. Summit EU začíná již 12. prosince a po něm bude již pozdě," varují odpůrci Temelína. V případě, že nedostanou povolení příslušných úřadů k trvalé blokádě hranic, hodlají zahájit hladovku.

  • 7.12.2002

    Asi třicítka převážně mladých lidí v sobotu na pražském náměstí Jana Palacha vyjádřila svůj nesouhlas s připravovaným a zřejmě už neodvratným útokem proti Iráku. Martin Šafek z Iniciativy proti válce, která protest pořádala, pak na schodech Rudolfina narůžovo přetřel papírový model neviditelného bombardéru B-2A. "Je to válka o mocenské zájmy," řekl novinářům Šafek. Protestující sice nesouhlasí s režimem Saddáma Husajna, ale jeho svržení je prý úkolem iráckého lidu. Podle nich chybí důkazy jak o tom, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení, tak o jeho spojení s teroristickou organizací Al Kajda. Spojené státy a Velká Británie podle protestujících připravují válku i přes dodržení rezoluce OSN ze strany Iráku.

  • 7.12.2002

    V případě potřeby jsou odbory připraveny vynutit si stávkou zvyšování platů ve zdravotnictví a sociálních službách před vstupem České republiky do Evropské unie. Novinářům to v sobotu na sjezdu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče řekl jeho předseda Jiří Schlanger. Dosud nebyl k tak razantnímu kroku odborů důvod, ale stávka patří mezi možnosti, kterých mohou využít, konstatoval Schlanger. Stejně rozhodně chtějí odboráři postupovat, pokud při tvorbě státních rozpočtů budou pokračovat škrty v sociální oblasti. Odbory však podpoří sociálnědemokratické členy vlády, kteří chtějí vyrovnat rozdíl v odvodech na sociální a zdravotní pojištění mezi zaměstnanci a samostatně výdělečně činnými osobami. Podnikatelé platí čtyřikrát méně, ale mají stejný nárok na důchod a sociální dávky, uvedl předseda svazu.

  • 6.12.2002

    Pokud sociální demokracie skutečně navrhne jako svého kandidáta do první prezidentské volby Jaroslava Bureše, zřejmě jen těžko pro něj bude získávat hlasy jiných parlamentních stran. Pro většinu zákonodárců KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, koaličních partnerů ČSSD, je bývalý ministr spravedlnosti nepřijatelný. ODS nehodlá dát hlasy nikomu jinému než svému kandidátovi Václavu Klausovi. Komunisté mají svého favorita Miroslava Kříženeckého pro první kolo, až poté jsou ochotni jednat o případné podpoře jiných kandidátů. Politici poukázali na to, že Bureš zřejmě nezíská ani podporu všech poslanců a senátorů ČSSD, která není v této věci jednotná. Místopředseda senátorského Klubu otevřené demokracie Jan Hadrava (US-DEU) uvedl, že tato šestnáctičlenná frakce v úvahách o prezidentských kandidátech s Burešem nepočítala. Její podporu pravděpodobně nezíská. Unionistická poslankyně Hana Marvanová řekla, že se mohou objevit i další jména, ať už je to třeba bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý či senátorka Jaroslava Moserová (ODA), i když jejich šance uspět jsou daleko menší než Motejlovy. I předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl potvrdil, že Bureš je pro unii nepřijatelný. Také lidovci dali více či méně otevřeně najevo, že Bureše na Hradě nechtějí. Někteří dokonce míní, že se šance jejich kandidáta Petra Pitharta v případě Burešovy nominace zvýší. Jinou představu o hlavě státu má ODS. "Je tady výrazný a kvalitní kandidát, a tím je Václav Klaus. Zvítězí-li zdravý rozum nad politickými či osobními antipatiemi, tak musí být každému jasné, kdo by byl nejvhodnějším prezidentem," prohlásil místopředseda ODS Petr Nečas. Zopakoval, že občanští demokraté nikomu jinému než Klausovi hlasy nedají. Místopředseda Poslanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip nevidí před prvním kolem volby velký prostor pro vyjednávání, jiná situace bude podle něj před druhým kolem. Tam postoupí ten, kdo získá většinu ve sněmovně a většinu v Senátu. Vzhledem k nejednotě v ČSSD považuje Filip za favorita prvního klání Klause. O podpoře kandidátovi ČSSD má s ostatními stranami vyjednávat první místopředseda Stanislav Gross. Na základě vyjádření politiků se zdá, že ho čeká náročná mise s nejistými výsledky.

    Autor: Ivo Prokop
  • 6.12.2002

    Zástupci krajských organizací ČSSD nemají jednotný názor na to, koho by měla sociální demokracie vyslat do prezidentských voleb. V sobotu přitom mají na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD prezidentského kandidáta nejsilnější vládní strany vybrat. Hovoří se mezi nimi o všech kandidátech, kteří se ve stranickém referendu umístili na prvních třech místech. Podporu má i taktika expremiéra a dlouholetého předsedy strany Miloše Zemana. Zeman dostal v referendu zhruba polovinu platných hlasů, první prezidentské volby se ale účastnit nechce a doporučuje, aby ji ČSSD vynechala. Předsedkyně jihomoravské ČSSD Zuzana Domesová by na Hradě ráda viděla Zemana. Motejla naopak jihomoravský čestný předseda, bývalý ministr vnitra Zemanovy vlády, Václav Grulich. Předseda ČSSD Pardubického kraje Miroslav Váňa nepředpokládá, že by výbor sociální demokracie odmítl doporučení předsednictva, aby nominoval Bureše. Liberečtí členové výboru očekávají před výběrem prezidentského kandidáta rozsáhlou diskusi. S Burešovou nominací, ale souhlasí, protože strana by podle nich měla respektovat výsledky referenda, které si sama vymyslela i Zamanovo stanovisko, který do první volby nechce. Bureše podpoří i proto, že rodákem z jejich kraje. Nejednotní jsou členové výboru z kraje Vysočina. Podle předsedy tamnější organizace ČSSD Zdeňka Chláda jich část bude hlasovat pro Bureše a část podpoří Zemanův názor, že by ČSSD měla první prezidentskou volbu vynechat. Nevyloučil ani to, že by mohl někdo prosazovat Motejla. "Myslím si, že by se výsledky referenda měly ctít," řekl karlovarský krajský předseda ČSSD Jakub Páník. Rozhodování zástupců své organizace ve výboru ale považuje za zcela osobní.

    Autor: Ivo Prokop
  • 6.12.2002

    Náměstek vicepremiéra pro legislativu Jaroslav Bureš, kterého chce ČSSD nominovat do první prezidentské volby, považuje toto rozhodnutí za logické, berou-li sociální demokraté vážně výsledky referenda. Řekl, že chce poslancům a senátorům vysvětlovat, jak by vykonával kompetence hlavy státu. Bureš věří v úspěch. Sází na to, že bude kandidátem nejsilnější politické strany, která vyhrála volby a sestavila vládu. Význam podle něj bude mít i to, že jednání o podpoře s politickými stranami povede místopředseda Stanislav Gross. Ten ho totiž k účasti v referendu vybídl. "Já si nemyslím, že je vůbec možné posuzovat vhodnost kandidatury toho či onoho bez toho, že by jasně řekl, jakým chce být prezidentem," uvedl Bureš. I členům výboru ČSSD chce proto na sobotním zasedání vysvětlit, jakým chce být prezidentem. Někteří sociální demokraté z okruhu předsedy Vladimíra Špidly dosud hovořili jako o prezidentském kandidátovi o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, který skončil v referendu jako třetí za Burešem. Očekává se, že by se mohl výbor i jeho nominací v sobotu zabývat.

    Autor: Ivo Prokop
  • 6.12.2002

    Sociální demokraté mohou bez voleb ovládnout tři nejvýznamnější křesla ve státě. Pokud se poslancům a senátorům do 2. února, kdy Václavu Havlovi vyprší prezidentský mandát, nepodaří zvolit jeho nástupce, rozdělí si mezi sebou většinu pravomocí hlavy státu premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla a sociálnědemokratický šéf dolní komory Lubomír Zaorálek. Na Zaorálka by například přešlo právo jmenovat a odvolat vládu. Z prezidentských pravomocí by získal také právo svolat zasedání Poslanecké sněmovny po volbách a mohl by ji zároveň rozpustit. Zaorálek by místo prezidenta také pověřoval vládu, jejíž případnou demisi by přijal, aby vykonávala své funkce do jmenování nového kabinetu. Šéf sněmovny by ale také jmenoval soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, a členy bankovní rady České národní banky. Pokud by se úřad prezidenta uvolnil a nový ještě nebyl zvolen, předseda vlády by například zastupoval stát navenek, sjednával a ratifikoval mezinárodní smlouvy a stal by se také vrchním velitelem ozbrojených sil. Špidla by rovněž přijímal diplomaty, vysílal by do zahraničí české velvyslance, propůjčoval a uděloval by státní vyznamenání. Měl by také právo udělovat amnestii. Premiérovi by příslušely i další pravomoci, které nejsou výslovně uvedeny v ústavě. Místo prezidenta by však nemohl nikdo vracet sněmovně zákony a také by nemohl nikdo udělovat milosti. Do rukou sociálních demokratů by se ale zřejmě dostalo právo vyhlásit referendum pro vstup země do EU. Předběžně byl jeho termín vyhlášen na 15. a 16. června.

    Autor: Ivo Prokop

Pages