Zprávy

V případě, že stát formálně ukončí prodej Českého Telecomu, chce minoritní akcionář TelSource podle svého šéfa Bessela Koka s vládou dál partnersky spolupracovat. Podle Koka nebyl TelSource, který v Telecomu ovládá 33,5 procenta akcií, o ukončení privatizace formálně informován a čeká proto na vyjádření kabinetu. Jeden z vlastníků TelSource, nizozemská KPN však oznámila, že privatizace zatím neskončila a firma stále jedná se všemi zúčastněnými stranami. Stát, který v Telecomu prodává 51 procent, má s TelSource dohodu o společném postupu při prodeji akcií. Ta spočívá v tom, že každý z partnerů může participovat na nabídce případného kupce. Ten by měl akcie obou subjektů kupovat za srovnatelnou cenu. Konsorcium Deutsche Bank údajně nabídlo za akcie v držení TelSource méně než za podíl státu a TelSource proto s transakcí nesouhlasil. Privatizační poradce J.P. Morgan poté oznámil, že vládě nedoporučí prodej uskutečnit a několik vládních představitelů to označilo za téměř jistý krach privatizace. Vláda, která za měla za svůj podíl slíbeno 55 miliard Kč, bude o Telecomu jednat v pondělí. Představenstvo Telecomu odvolalo generálního ředitele Přemysla Klímu. Ministerstvo financí chce do 30. ledna příštího roku připravit pro vládu návrh, jak dál postupovat při privatizaci Telecomu.

Prezident Václav Havel v úterý na Pražském hradě oficiálně poděkoval zástupcům policie, armády, ale i tajných služeb za to, jak dokázali zajistit bezpečnost během summitu Severoatlantické aliance. Přestože už dříve hodnotil nejrůznější bezpečnostní opatření jako přehnaná, nyní o tom z jeho úst nepadlo ani slovo. "Pozval jsem oba pány ministry vnitra Stanislava Grosse a obrany Jaroslava Tvrdíka a všechny činitele, protože jsem jim chtěl poděkovat za hladký a zdařilý průběh summitu," uvedl na setkání Havel. Delegáti summitu, s nimiž hovořil, tedy zejména šéfové vlád a prezidenti, si prý průběh vrcholné schůzky NATO bezvýhradně chválili. "Mnozí říkali, že na tak pěkném summitu ještě nebyli," podotkl Havel s tím, že si váží zejména toho, jak spolu dokázaly splupracovat jednotlivé bezpečnostní složky. "To poděkování nepatří jen těm, kteří zde na Pražském hradě byli, ale především tisícům dalších, kteří se na zajištění bezpečného průběhu summitu podíleli," řekl ČTK ministr vnitra Gross. Havlovo prvotní kritika bezpečnostních opatření ho prý mrzí, ale už se k ní nechce vracet.

Ve středu Václav Havel na Pražském hradě přijme také organizátory vrcholné schůzky NATO a doprovodných akcí. I jim chce osobně poděkovat za dobře odvedenou práci.

Vývoz českých výrobků do Evropské unie se propadl za deset měsíců o více než pět procent na 696 miliard korun z předchozích 733,5 miliardy korun. Dovoz klesl o osm procent na 662 miliard z 719 miliard korun. "Klesl vývoz na naše tradiční trhy, zejména do Německa, Rakouska, Itálie a Belgie," řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. Na vývozu do unie se přitom stále negativně podepisuje silná koruna a ochlazení růstu na uvedených, pro Česko rozhodujících trzích. "Oživení německé a rakouské ekonomiky, které jsou pro nás dominantní, lze očekávat v polovině příštího roku," domnívá se. To by také měl být impuls k opětovnému růstu exportu do unie. České firmy však zvýšily export do jiných zemí unie, například Nizozemska, Španělska a Francie, které jsou méně postiženy poklesem poptávky. Přebytek obchodu pro Česko se tak zvýšil na 34 miliard ze 14,5 miliardy korun v lednu až říjnu 2001.

Způsob, jakým prosadit svého kandidáta do funkce prezidenta republiky, by měla sociální demokracie zvolit až po jeho nominaci. Kandidát by měl mít při formování strategie rozhodující slovo, tvrdí sociálnědemokratičtí politici, kteří by na Pražském hradě nejraději viděli expremiéra a někdejšího dlouholetého předsedu ČSSD Miloše Zemana. K těm patří například místopředsedové ČSSD Zdeněk Škromach a Petr Lachnit nebo předseda stranické organizace Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Škromach je přesvědčen, že jiný kandidát než Zeman pro sociální demokracii nepřipadá v úvahu. V referendu, které skončilo v pondělí, to členové strany podle něj také vyjádřili. V plebiscitu se mohli členové strany i občané vyslovit pro Zemana, ombudsmana Otakara Motejla, exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše či vysokoškolského profesora Martina Potůčka. Zájem veřejnosti byl ale malý. Straníků, jichž je kolem 16.000, ale podle některých odhadů hlasovala drtivá většina. Ústřední výkonný výbor musí 7. prosince podle Škromacha v prvé radě rozhodnou o tom, kdo bude prezidentským kandidátem. Pak by se mělo vedení strany společně s ním rozhodnout na způsobu jeho prosazení.