• 3.2.2002

    Reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín je nadále stabilizován na hladině 100 procent. ČTK to řekl tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář s tím, že po víkendu začnou další zkoušky. Dynamické testy, při nichž se prudce mění výkon, ještě pokračovat nebudou, protože nejsou vyřešeny potíže s armaturami. Po ukončení testů této etapy energetického spouštění, jemuž ale bude předcházet třítýdenní odstávka, čeká blok šestidenní nepřetržitý provoz a pak zkušební provoz.

  • 3.2.2002

    O odklad pro splnění veterinárních a hygienických požadavků Evropské unie požádalo 52 tuzemských potravinářských podniků. Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny jde o bezvýznamný počet podniků a především bezvýznamný objem výroby. Podniky, které nesplňují požadavky a získají přechodné období, budou moci po vstupu ČR do EU dodávat jen na tuzemský trh. Společný trh se pro ně otevře až po dosažení stanovených standardů. Nebudou však muset se vstupem do unie skončit.

  • 3.2.2002

    Obnovená Komunistická strana Československa nabízí obnovu reálného socialismu. "Je jasné, že 21. století bude patřit socialismu. O tom jsem pevně přesvědčený," řekl její generální tajemník Miroslav Štěpán. K původnímu názvu se Štěpánovi komunisté vrátili 4. prosince 1999. Mimořádný prosincový sjezd KSČ z roku 1989, který Štěpána a řadu jiných vyloučil ze strany, prohlásili za neplatný a za cíl si vytkli obnovení socialismu a československé státnosti.

  • 3.2.2002

    Jen den po rozpadu čtyřkoalice se konal v pražském paláci Žofín její reprezentační ples. Absurdnost situace si zřejmě uvědomovali všichni, kteří na Slovanský ostrov dorazili. Ale přesto se snažili, aby se to na průběhu této společenské události nijak neprojevilo. Hvězdami večera byli předseda lidvoců Cyril Svoboda a bývalý lídr čtyřkoalice Karel Kühnl. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová na ples nedorazila. Na Žofín se nedostavili ani žádní zástupci ODA, jejíž dluh byl impulsem k rozpadu čtyřkoalice.

  • 2.2.2002

    Země visegrádské skupiny nesouhlasí s návrhem Evropské komise na financování zemědělství, který by poskytl novým členským státům méně než dosavadním členům. Konstatuje se to ve společném prohlášení, které na závěr schůzky v Budapešti podepsali předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. V prohlášení zdůrazňují, že jsou proti každé politice, jejímž výsledkem je druhořadé členství v Evropské unii.

    Předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že chápe stížnosti kandidátských zemí, pokud by až do roku 2013 dostávaly jen polovinu subvencí pro dosavadní členské země. Jak uvedl, společná agrární politika Evropské unie je příliš drahý systém. Proto musí být reformována ještě před rozšířením. Vyzval proto k přijetí takového řešení, které by mohlo platit ve stejné míře pro všechny a bylo financovatelné. Dosavadní systém není ani solidární, ani dobrý pro zemědělství, natož pro finanční sféru, zdůraznil Alfred Gusenbauer.

  • 2.2.2002

    Za neférový útok označil místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil vyjádření premiéra Miloše Zemana, který obvinil ODS z toho, že ustupuje rakouskému sudetoněmeckému sdružení. Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes mj. prohlásil, že v době, kdy zazněl požadavek na dvojjazyčné nápisy v českých obcích, nedokázala ODS najít odvahu se k této věci vyjádřit. Zahradil řekl, že ODS už dříve označila požadavky dvojjazyčných nápisů za nepřijatelné. Mrzí ho, že premiér dělá předvolební kampaň z tématu, jež by mělo být předmětem celonárodního zájmu. "ODS i ČSSD mají shodné názory a záměry, to jest nepřipustit revizi výsledků druhé světové války, ani majetkovou a právní restituci sudetských Němců a už vůbec ne rušení dekretů prezidenta Edvarda Beneše," zdůraznil Zahradil.

  • 2.2.2002

    Komisař Evropské unie Franz Fischler se vyslovil proti tomu, aby se vstup České republiky do Evropské unie vázal na zrušení takzvaných Benešových dekretů, které daly po válce právní základ vysídlení a vyvlastnění sudetských Němců. "České republice by ale slušelo, kdyby udělala za touto bolestnou kapitolou tlustou čáru," řekl politik za Rakouskou lidovou stranu v rozhovoru pro týdeník Profil. Podle rakouského průzkumu je 48 procent Rakušanů pro zrušení Benešových dekretů a 35 procent si v této kauze nepřeje nic měnit. Podle agentury APA je překvapující, kolik toho Rakušané o Benešových dekretech vědí. Slyšelo už o nich 64 procent dotázaných a jejich obsah zná 61 procent respondentů z této skupiny.

  • 2.2.2002

    Přes dvě desítky anarchistů za dohledu policejních hlídek protestovaly u pražského Kongresového centra proti Severoatlantické alianci. Akce skončila zhruba po hodině bez incidentů. Poznamenal ji pouze spor mezi úředníkem radnice a svolavateli o to, zda byla demonstrace řádně ohlášena. "Sešli jsme se tady, abychom vyjádřili solidaritu s protesty proti zasedání bezpečnostní rady NATO v Mnichově," řekl novinářům anarchista Petr Záras. V Mnichově se demonstranti potýkají s policií, která tvrdě prosazuje soudní zákaz protestů. Místo před Kongresovým centrem zvolili aktivisté podle Zárase záměrně. V listopadu se tam uskuteční summit aliance, při které se má rozšířit o další země.

  • 2.2.2002

    Premiérovi Miloši Zemanovi by se líbilo, kdyby ČSSD navrhla v příštích prezidentských volbách v roce 2003 jako svého kandidáta ombudsmana Otakara Motejla. Zeman to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Současně téměř vyloučil, že by kandidaturu přijal on sám. Učinil by tak "pouze v krajně nepravděpodobné krizové situaci, kdy by žádný jiný kandidát nebyl průchodný" a někdo jej o to požádal. Devětašedesátiletý Motejl je nestraník. Veřejným ochráncem práv, v české historii prvním, byl zvolen v prosinci 2000. Do té doby zastával v Zemanově kabinetu funkci ministra spravedlnosti. Motejl ČTK v lednu řekl, že zatím neví, zda by kandidaturu přijal. Zdůraznil, že je pro něj důležité, kdo by kandidaturu navrhl a do jakých poměrů bude prezident zvolen.

  • 2.2.2002

    Tématem většiny deníků je rozpad čtyřkoalice, která podle průzkumů preferencí mohla zvítězit ve volbách. Podle politologů byl starý dluh Občanské demokratické aliance /0DA/ pravděpodobně jen záminkou k tomu, aby se lidovci a někteří unionisté zbavili nepohodlného partnera. Někteří lidovci se podle informací ČTK obávají, že by pravicová ODA po volbách mohla bránit případným jednáním o sestavení koaliční vlády s sociální demokracií. I když tento scénář předseda lidovců Cyril Svoboda popírá, předseda ODA Michael Žantovský mu nevěří. "Domníváme se, že KDU-ČSL neměla ve svém povolebním plánování pro čtyřkoalici místo," uvedl v Lidových novinách.

Pages