• 31.1.2002

    ODA je ochotna sama odstoupit ze společných kandidátek čtyřkoalice, ale jen za podmínky, že nebudou kandidovat ani poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek a první místopředseda US/DEU Ivan Pilip. Předseda strany Michael Žantovský na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci oznámil, že tento svůj osobní názor navrhne v pondělí na jednání Ústředního sněmu ODA.

    Politici KDU-ČSL i Unie svobody-DEU požadavek šéfa ODA Michaela Žantovského důrazně odmítli. Takové podmínky považují lidovci i unionisté za nepřijatelné zasahování do primárních voleb obou stran a nepřípustný nátlak v době, kdy další setrvání ODA na kandidátkách odmítá KDU-ČSL a postupně i unie. Čtyřkoalice v současné podobě s největší pravděpodobností skončí a přemění se na dvojblok lidovců a unie.

    Kalousek i Pilip nepřikládají požadavku ODA velkou váhu. "Já jsem v primárních volbách ve svém volebním obvodu dostal důvěru od mnohonásobně většího počtu členů své strany, než je členů ODA v celé republice," řekl Kalousek novinářům. Pilipovi se zdá nevěrohodné, že Žantovský má k němu výhrady jen den poté, co alianci vyzval k odstoupení z kandidátek.

  • 31.1.2002

    Poslanci ve čtvrtek propustili do třetího čtení vládní návrh ústavního zákona o referendu. Norma, kterou se snaží prosadit hlavně ČSSD, se tak již poněkolikáté dostává do závěrečného čtení v dolní parlamentní komoře. Návrh vymezuje základní právní rámec pro vyhlášení referenda a výslovně upravuje referendum o vstupu České republiky do EU. Již projednání v ústavněprávním výboru ukázalo rozpolcenost poslanců vůči normě, již odmítá především pravice. Členové výboru nepřijali k normě žádné usnesení, neboť polovina chtěla návrh přijmout, polovina nikoliv. V rozpravě na schůzi vystoupil proti návrhu již tradičně Marek Benda z ODS a navrhl zamítnutí normy, které však sněmovna nepřijala. Benda pak jako jediný předložil pozměňovací návrhy, o nichž sněmovna rozhodne ve třetím čtení. Návrh předpokládá, že referendum bude mimo jiné možno vyhlásit, vysloví-li se pro něj peticí 300.000 lidí.

  • 31.1.2002

    Britští konzulární úředníci ve středu po třech týdnech ukončili své kontroly na pražském letišti v Ruzyni. ČTK to ve čtvrtek řekla Eleanor Petchová z britského velvyslanectví. Lidé tak mohou do Británie opět létat bez toho, aniž by již v Praze museli vysvětlovat účel své cesty. Britové se do Prahy vracejí asi v měsíčních, někdy i kratších intervalech. Na letišti Britové úřadovali poprvé loni v létě kvůli přílivu neoprávněných žadatelů o azyl, které takřka bez výjimky tvořili Romové. Petchová nesdělila, kolik lidí u pohovorů s úředníky tentokrát neuspělo. Při předchozím osmidenním kole v prosinci úředníci znemožnili cestu 85 lidem. Londýn se na opatření, kterým se snaží zabránit zneužívání svého azylového systému, dohodl s českou vládou na základě dodatku k česko-britské konzulární dohodě z roku 1975. Britové na letišti mohou úřadovat kdy chtějí a nemusejí svoji přítomnost ohlašovat. Pohovory kritizují Romové a Český helsinský výbor.

  • 30.1.2002

    Asi 50 rakouských ekologických aktivistů ve středu odpoledne v hornorakouském Freistadtu nedaleko hranic s Českem pomocí transparentů a desítky traktorů protestovali proti chystanému zavezení paliva do druhého bloku jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Současně protestovali proti postojům ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který podle odpůrců atomu ignoruje zájmy protijaderných sdružení. Moltererovi, jenž se ve Freistadtu zúčastnil tradičních oslav Dne rolníků, předali demonstranti takzvanou Černou knihu rakouských expertů o bezpečnosti Temelína. Ekologičtí aktivisté hodlají obnovit demonstrace, pokud oficiální místa neučiní potřebné kroky proti zavezení paliva do druhého bloku jihočeské elektrárny. Celkově napjatá situace mezi Českem a Rakouskem se tak může ještě zhoršit, pokud Praha nebude reagovat na obavy rakouské strany a alespoň nezastaví spouštění Temelína, řekli organizátoři demonstrace.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů po vstupu Česka do Evropské unie jsou nepřijatelné. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Jan Fencl tím, že ČR bude v následujících jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Ministr tak reagoval na informace, podle nichž chce Evropská komise navrhnout, aby přímé platby zemědělcům v kandidátských zemích začínaly na úrovni 25 procent v roce 2004 a postupně stoupaly. Naopak strukturální fondy pro nové členy by měly být podle Fencla větší než pro nynější členy EU. Evropská komise svou pozici postupuje nejdříve ministrům zemědělství členských zemí a poté členských státům. Evropská komise navrhla členským státům, aby v letech 2004 až 2006 uvolnily pro deset nových členů 40,16 miliardy eur, vesměs ve formě zemědělských podpor a pomoci chudším regionům. Při hrubém odhadu by ČR měla dostat asi desetinu nabízených prostředků, tedy ve formě závazků přibližně čtyři miliardy eur za tři roky.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    České republice pravděpodobně nehrozí teroristický útok podobný těm, které loni v září postihly USA. Existuje ale možnost útoků menšího rozsahu či demonstrativního charakteru, řekl v Senátu ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek při veřejném slyšení o bezpečnostních hrozbách pro Česko. Podle něj je také vysoce pravděpodobné, že do různých vrstev české společnosti pronikli islámští radikálové s cílem vytvořit materiální a informační základny. Zdrojem potenciálních teroristických aktivit může být i muslimská komunita v Česku, řekl Růžek. Poukázal na vazby někdejšího Československa s některými arabskými státy, například s Irákem, v dobách komunistického režimu. Bezpečnostní složky by se podle něj měly zaměřit mimo jiné na prověřování osob z rizikových oblastí nebo ze států podporujících terorismus, sympatizantů radikálních náboženských hnutí, rasistických a extremistických uskupení. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky) František Bublan upozornil na "mediální terorismus". Teroristé se podle něj nyní budou snažit organizovat nikoli ve spřízněných státech, ale po celém světě v krycích firmách nebo nadacích. Podotkl, že v posledních měsících bylo zatčeno zhruba 500 teroristů v zemích mimo Afghánistán a USA.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    Stát by mohl odložit plánovaný prodej menšinového podílu v Českých aeroliniích partnerům v letecké alianci Sky Team. Důvodem je krize v letecké dopravě po teroristických útocích v USA v září loňského roku. "Existují určité názory, že by se to mělo odložit vzhledem k situaci po 11. září v USA. Ale zatím k tomu žádný závěr učiněn nebyl a je to také věc jednání s partnery v alianci," uvedl ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Podle dva roky starého usnesení vlády by mohl stát již letos nabídnout maximálně 15 procent akcií ČSA vedoucím společnostem Sky Teamu, tedy Air France a Delta Air Lines. Budoucí prodej je i součástí alianční smlouvy, kterou ČSA uzavřely. "V tuto chvíli zvažujeme, jak k tomu přistupovat," dodal ministr. Ještě v první polovině letošního roku hodlá vláda transformovat státní podnik Česká správa letišť na akciovou společnost. Ta by vlastnila pražské letiště Ruzyně, zbylá regionální letiště by zůstala ve vlastnictví státu. Letiště v Brně, Ostravě a Karlových Varech by byla podle ministra postupně buď pronajímána zájemcům nebo, v případě zájmu, převedena do vlastnictví krajů. Vstup soukromého investora do ruzyňského letiště se zřejmě letos neuskuteční. "Není tam žádný důvod chvátat. Do voleb se to určitě nestihne," uvedl ministr Schling.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    Česká strana nabídla rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) deset nových objektů. Pouze jediný z nich však byl na okraji Prahy, ostatní byly mimo hlavní město. Českému rozhlasu to řekla mluvčí rádia Sonia Winterová. Nejnovější jednání velvyslance Spojených států v Česku Craiga Stapletona a prezidenta rádia Toma Dinea s ministrem zahraničí Janem Kavanem se uskutečnilo v úterý. Winterová hovořila o dohodě obou stran, že nebudou "každý nejmenší vývoj sdělovat tisku". Vyjednavači se podle ní rovněž shodli na tom, že hledání vhodného objektu bude složité a nějakou dobu potrvá. Česká strana usiluje od loňských zářijových útoků teroristů na cíle v USA o přesunutí Svobodné Evropy z centra Prahy do některého z objektů, které navrhuje ministerstvo obrany. Rozhlasová stanice dosud dávala najevo, že se jí do stěhování nechce. Vyjednáváním za českou stranu byl Bezpečnostní radou státu pověřen ministr zahraničí.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by měla získat novou budovu do konce funkčního období nynější vlády. Ministr zahraničí Jan Kavan to řekl novinářům ke svému úternímu jednání s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a prezidentem stanice Thomasem Dinem o přesídlení RFE/RL z centra města kvůli bezpečnostním rizikům, na něž poukazuje česká vláda. Účastníci schůzky se podle něj shodli v tom, že dlouhodobé bezpečnostní riziko neklesne k nule, a je třeba najít takové místo, jež by bezpečnost zajistilo dlouhodobě. Podle ministra by jeden z deseti objektů, které navrhlo ministerstvo obrany, mohl tato kritéria splňovat, "ale shoda na něm stále není". Kavan nechtěl říci, který objekt by to mohl být.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    "Hlásí se Rádio Svobodný Afghánistán," ozvala se ve středu poprvé přesně ve 14:00 SEČ afghánská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Začala tak po letech pravidelné vysílání do této země. První půlhodinová relace, kterou připravila desítka pracovníků afghánské redakce, byla v paštštině. Posléze mohli vysílání v Afghánistánu poslouchat i lidé, kteří mluví jazykem darí. Redakce bude zatím vysílat dvě hodiny denně, později plánuje dvanáct hodin vysílání. Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Afghánistánu již v 80. letech z Mnichova. V posledních letech ale Afghánci mohli poslouchat pořady RFE/RL vysílané jen v okolních zemích - Turkmenistánu, Tádžikistánu, Íránu a Uzbekistánu.

    Autor: Ivo Prokop

Pages