• 29.1.2002

    Jako neúnosné a skandální označila výroky premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Odmítla se však vyjádřit k chystané březnové cestě kancléře Gerharda Schrödera do České republiky. Schrödera ovšem výroky českého premiéra, který o sudetských Němcích hovořil jako o "zrádcích" a Hitlerově "páté koloně", také rozladily. Předsedkyně střechové organizace spolků vysídlených Němců proto očekává, že se kancléř sudetských Němců vhodným způsobem zastane. Mluvčí německé vlády Uwe-Karsten Heye již minulý týden upozornil, že Zemanovy výroky ztížily přípravu březnové cesty kancléře do ČR. Podle německého tisku Schröder pohrozil odřeknutím své cesty, jestliže Zeman výroky o sudetských Němcích "nesprovodí ze světa". Ministr zahraničí Joschka Fischer má o současných česko - německých vztazích jednat při své návštěvě v Praze 20. února. Vysídlenci hodlají před německými volbami zjistit, jak se jednotlivé německé parlamentní strany zasazují o to, aby Česko, Polsko a Slovinsko před svým vstupem do Evropské unie zrušily příslušné dekrety o poválečném vysídlení Němců ze svých území.

  • 28.1.2002

    Hornorakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín oznámili, že uspořádají ve středu v příhraničním okresním městě Freistadtu novou demonstraci proti Temelínu. Hlavním podnětem má být tentokrát nadcházející zavážení jaderného paliva do druhého bloku elektrárny. Podle sdělení spolku Stop Temelín má být při této příležitosti mimo jiné předán ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi seznam požadavků, na nichž se v sobotu v Salcburku dohodli zástupci všech hlavních rakouských protiatomových organizací. Účastníci salcburského setkání vyzvali vídeňskou vládu, aby do 15. února zahájila nová jednání s vládou České republiky "s jednoznačným cílem dosáhnout co nejrychlejšího uzavření jaderné elektrárny Temelín". Ve společné rezoluci vyjádřili dále mimo jiné požadavky na revizi rozhodnutí povolit dovoz jaderné elektřiny do země, zastavení prodeje rakouských energetických podniků koncernům provozujícím atomové elektrárny, svolání mezinárodní konference o Temelínu, okamžitý přechod na ekologický proud ve všech veřejných zařízeních a vystoupení z organizace Euratom. V přijaté rezoluci zdůraznili, že rakouská protiatomová politika spočívá od roku 1978, kdy bylo v referendu odmítnuto uvedení do provozu vlastního reaktoru v Zwentendorfu, výlučně na tlaku obyvatelstva. Všechny dosavadní vlády svými činy nenaplňovaly výsledek tehdejšího referenda a snažily se zásadní odmítnutí jaderných elektráren změnit spíš v souhlas s bezpečnými elektrárnami, tvrdí se v rezoluci. Dokument obviňuje vládu, že "zbytečně a nezodpovědně" souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních ČR s EU a dostala tak Rakousko do "katastrofální vyjednávací pozice".

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.1.2002

    Protičeská kampaň rakouské krajně pravicové strany Svobodných pokračuje tvrdým výpadem generálního tajemníka strany Petera Sichrovského, který vyzval Prahu k "přehodnocení důsledků rasového pronásledování" za války a odškodnění jeho obětí, zvláště pak židovských obětí takzvané arizace. "Vedle diskuse o takzvaných Benešových dekretech je nutné, aby česká vláda v průběhu kandidatury na členství v EU nově zhodnotila také svůj vztah k lidem, kteří byli za nacismu pronásledováni z rasových důvodů," prohlásil Sichrovsky. "Z téměř 400.000 Židů v bývalém Československu nepřežily tři čtvrtiny válku a byly nacionálními socialisty často s účinnou podporou místního obyvatelstva deportováni a později zavražděni v koncentračních táborech," uvádí se dále v Sichrovského prohlášení. "Po válce česká vláda po desetiletí odmítala vrátit ukradený majetek a až do dneška oběti, jejich potomci a židovské organizace zoufale bojují za svá práva." Sichrovsky dále připomíná, že "i po roce 1945 byla Praha centrem politických antisemitských procesů, namířených proti Židům v komunistické straně", v nichž v 50. letech padaly rozsudky smrti.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.1.2002

    Není zcela jisté, zda senátoři KDU- ČSL a Unie svobody/ODA vyberou v úterý Josefa Zieleniece a Edvarda Outratu jako své kandidáty do Konventu, který bude od března jednat o budoucím vývoji Evropské unie. I když jejich nominaci senátorům doporučila politická rada čtyřkoalice, lidovci uvažují ještě o jednom kandidátovi. Lidovečtí senátoři původně navrhovali šéfa senátního výboru pro evropskou integraci Jiřího Skalického (za ODA), čtyřkoaliční politické radě však nabídli jako hlavního vyjednavače za Senát Outratu; rada ho ale doporučila jako Zieleniecova náhradníka. Podle dosavadních dohod čtyřkoalice bude nominovat kandidáty za Senát a ODS za sněmovnu. Kandidátem ODS do Konventu bude stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, náhradníkem stínový ministr obrany Petr Nečas. Zahradilovým protějškem by se tak měl stát člen senátního zahraničního výboru Zieleniec jako stínový ministr zahraničí čtyřkoalice. Outrata je místopředsedou ústavně-právního výboru Senátu a členem stálé delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Vládu bude v Konventu zastupovat ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), jeho náhradníkem bude politický ředitel ministerstva zahraničí Jan Kohout. Senátoři mohou návrhy na delegáty do Konventu EU podávat do 31. ledna, Senát o nich má rozhodnout do půli února v tajném hlasování.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.1.2002

    Zhruba do týdne by mohl německý výrobce upravit armatury pro první blok Jaderné elektrárny Temelín tak, aby byly schopny zaručit projektovaný provoz. Řekl to mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kvůli problémům s armaturami v nejaderné části bloku nemůže zatím obsluha provádět tzv. dynamické testy, při nichž se prudce mění výkon. Právě kvůli špatnému fungování armatur, které slouží především k regulaci průtoku kapalin, plynů a par, odstavil 14. ledna bezpečnostní systém první blok. Stalo se tak tři dny poté, co začala etapa s plným výkonem reaktoru. Ta měla trvat zhruba tři týdny, vedení elektrárny však připustilo, že potíže s armaturami ji zřejmě prodlouží. Technici současně připravují druhý blok elektrárny na zavážení paliva. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ve středu řekla, že úřad by do dvou až tří týdnů mohl dát souhlas se zavezením paliva. Za šest až osm týdnů nato by obsluha druhého bloku mohla poprvé nastartovat reaktor a zahájit fyzikální spouštění.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.1.2002

    Strany čtyřkoalice uzavřely dohodu o splacení dluhu ODA, a po více než měsíci veřejných debat tak ukončily vážnou vnitřní krizi. Členové aliance zůstanou na společných kandidátkách čtyřkoalice, pokud splní závazky nové dohody. Spor nicméně podle Unie svobody-DEU poškodil čtyřkoalici. Lidovci to tak nevnímají a za hlavní považují, že ODA dluh nakonec splatí rychleji a důvěryhodněji. Aliance se zavázala, že dluh ve výši 68 miliónů zaplatí do 14 let. Ročně bude splácet průměrně pět miliónů korun a zveřejní jména lidí, kteří ji na splátky půjčí. Navíc slíbila, že se dohodne s Českou pojišťovnou na změně nadace, kam pojišťovna většinu své pohledávky převede. Ještě letos zatím neurčené neziskové organizaci zaplatí půl miliónu korun, oznámili představitelé čtyřkoalice na tiskové konferenci. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová prohlásila, že bylo chybou, jak čtyřkoalice celou záležitost řešila, a omluvila se za to veřejnosti. Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda nepřipustil, že jeho strana pochybila, když ultimativně žádala buď sloučení ODA s unií, nebo vyškrtnutí zástupců aliance ze společných kandidátek. Vysvětlil, že současná dohoda o řešení dluhu je pro KDU-ČSL dostatečnou garancí.

    Autor: Ivo Prokop
  • 27.1.2002

    Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla nepředpokládá, že nová česká vláda bude po letošních parlamentních volbách připravena jednat s Vídní o jihočeské jaderné elektrárně Temelín nad rámec uzavřených dohod, ani o možnosti zrušení tzv. Benešových dekretů, jak to požadují někteří rakouští politici. Dohoda z Melku a bruselská dohoda o vylepšení jihočeské jaderné elektrárny, které uzavřeli předsedové vlád obou zemí, představují základ jednání mezi oběma zeměmi. "Základem jsou tyto dohody a za jejich rámec nepovažuji za možné jednat," řekl v neděli Vladimír Špidla, který se ve Vídni setkal s krajany žijícími v Rakousku. Nepředpokládá, že by jinak postupovali i další čeští politici. "Myslím si také, jak znám české politické prostředí, že není vláda, která by šla dále, než jak bylo dohodnuto," řekl Špidla.

    Předseda ČSSD považuje za uzavřenou i otázku tzv. Benešových dekretů, dokázal by si ale představit společnou českou-rakouskou deklaraci, jakou již uzavřelo Česko s Německem. "Pro mně je ta věc (zrušení dekretů) uzavřená. To, co bylo dosaženo s Německem, považuji za velmi rozumné a velmi velkorysé z obou stran a tam asi je možné dospět," poznamenal Špidla. "Každá česká vláda musí vycházet z historických daností a ze zájmů své země a myslím si, že otevírat hroby a vracet se tam, odkud se Evropa vynořila po potocích krve, prostě není možné a české vlády to rozhodně dělat nebudou - aspoň ty, které si dovedu představit po volbách," řekl Špidla.

    Vicepremiér spolu se senátorem Milanem Špačkem přijeli do Vídně představit výhody dohody mezi ČR a Rakouskem o sociální péči, která platí od 1. července loňského roku. "Já jsem se v první řadě setkal s krajany, protože byla před několika měsíci uzavřena velmi významná sociální dohoda, která mimořádně zlepšuje vztahy s Rakouskem v sociální oblasti," doplnil Špidla. Dohoda umožňuje bezplatnou zdravotní péči pro občany, které v druhém státu postihne náhlá nemoc.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.1.2002

    Občanská demokratická aliance vyhoví Unii svobody-DEU a změní splácení dluhu. Nechce se ale sloučit. Takový je závěr jednání Ústředního sněmu Aliance. Konkrétně chce zveřejnit jména lidí, kteří jí půjčí peníze na zaplacení části dluhu České pojišťovně. Chce se také s pojišťovnou dohodnout na změně nadace, na kterou bude zbývající dluh převeden, a slibuje, že bude ročně splácet pět miliónů korun. O změně ve splácení téměř sedmdesátimiliónového dluhu chtějí zástupci Aliance informovat své čtyřkoaliční partnery na jednání politické rady.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.1.2002

    Čtyřkoalici by podle zjištění Střediska empirických výzkumů volilo počátkem ledna téměř o sedm procent lidí méně než loni v prosinci. I přesto by ale čtyřka v lednu volby vyhrála. Z průzkumu STEMu vyplynulo, že čtyřkoalici by volilo 22,5 procenta, druhou sociální demokracii 21,5 procenta, třetí ODS 21,3 a čtvrtou KSČM 15,6 procenta voličů.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.1.2002

    Český obchod se zeměmi EU si nikdy nestál tak dobře jako v loňském roce, řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. Přebytek ČR obchodu s unií se loni rapidně zlepšil na přibližně 16 miliard korun z předchozího miliardového schodku. Vývoz dosáhl 874 miliard korun, což bylo skoro o 14 procent více než necelých 769 miliard v roce 2000. Dovoz se zvýšil o 11 procent na 858 miliard, zatímco rok předtím činil 770 miliard korun.

    V unii slavilo úspěch tradiční české vývozní zboží jako osobní automobily a elektronika, začaly se však prosazovat rovněž nové produkty, například hračky nebo výrobky racionální stravy. "Zejména pozitivní je, že z deficitu se v naši pozitivní bilanci proměnil obchod s Británií, Nizozemskem, Belgií a Irskem," řekl Tlapa. Přes polovinu všech exportů přitom tvořily stroje a dopravní prostředky.

    Autor: Eva Petržílková

Pages