Zprávy

17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii. Především politici si na různých místech připoměli demonstrace studentů za okupace v roce 1939 i za komunistického režimu v roce 1989. K pomníku na pražské Národní třídě položili kytici premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, šéf české diplomacie a předseda lidovců Cyril Svoboda a po něm i delegace občanských demokratů, vedená předsedou Václavem Klausem. "Vybavily se mi dvě věci. Jednak je to opravdové připomenutí si významného okamžiku našich životů, našich dějin. Musím ale přiznat, že se mi vybavil i smutek z toho, že svíček a květin je tady mnohem méně než v minulosti," řekl Klaus. Premiér Špidla je přesvědčen, že boj za svobodu a humanistickou společnost neskončil. I v současné době jsou podle něj tendence, jimž je třeba čelit. Vedle politiků přišli ke skromnému památníku zapálit svíčku, položit květiny či jen zavzpomínat i někteří Pražané a návštěvníci metropole.

Na Národní třídě, na místě střetu policistů s demonstranty v listopadu 1989, kde je skromný památník, položil vpodvečer květiny prezident Václav Havel. Jak řekl, princip korektnosti, slušnosti, lidské důstojnosti, snaha řešit různé problémy věcným rozhovorem - to jsou hlavní ideály, za které bojovali lidé v dobách totality a které v sobě nese i nynější mladá generace. "Dorůstají nové generace, které již vyrostly ve svobodných poměrech. Nesou si v sobě určité občanské sebevědomí. Moc je možná nezajímá, co jsme prožili my, anebo sametové revoluce. Je však důležité, že některé hodnoty a ideály, o které tehdy šlo, si samozřejmě v sobě nesou," hodnotil Havel situaci v zemi 13 let po sametové revoluci. Prezident Havel se pak v nedaleké kavárně Café Louvre setkal se zástupci studentů z let 1939, 1948, 1968 a 1989.

V pražském Café Louvre představil prezident sborník svých projevů nazvaný NATO, Evropa a bezpečnost demokracie. Výběr z projevů, rozhovorů a článků, které publikoval v uplynulých 13 letech, vyšel při příležitosti nadcházejícího pražského summitu Severoatlantické aliance. "Jsem rád, že velmi brzy skončí jedna éra mého života, která měla nesmírně mnoho zajímavých aspektů, přinesla mi nesmírně mnoho zajímavých, dobrých i trpkých zkušeností," uvedl Havel. Mimo jiné prý pro něj znamenala, že musel psát víc než předtím. Věnoval se však prý jen jednomu jedinému žánru, tedy oficiálním státnickým projevům. Knihu by měli dostat všichni účastníci blížícího se summitu NATO.

Přípravy na pražský summit NATO, do nichž se různým způsobem zapojilo až 25.000 lidí, vrcholí. Již ve středu se do Prahy začnou sjíždět hlavy desítek států. Organizátoři tvrdí, že dělají vše pro to, aby česká metropole i přes stále patrné stopy nedávné povodně v náročné roli hostitelky uspěla. I když Severoatlantická aliance nebyla v minulosti terčem velkých protestů, vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexandr Vondra připouští, že v ulicích se může objevit 3000 až 4000 jejích odpůrců. Policie podle něj nepodceňuje ani možnost teroristického útoku, ale nemá informace, že by ho někdo připravoval.

Severoatlantická aliance popřela, že by poslala pozvání ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kučmovi na nadcházející summit NATO v Praze. Aliance se vyjádřila krátce poté, co ukrajinské vedení ujišťovalo, že Kučma pozvání od NATO dostal. Hlavní mluvčí NATO Yves Brodeur připomněl, že zasedání Euroatlantické rady partnerství, které by se Kučma v Praze především účastnil, se uskuteční na úrovni ministrů zahraničí. Washington obviňuje Kučmu, že schválil prodej vojenských radarů Iráku a tím porušil sankce OSN.

Ministři zahraničních věcí Evropské unie vyslechnou v pondělí své protějšky z deseti kandidátských zemí včetně Česka na společné schůzi v Bruselu. Až se s nimi rozloučí, poradí se mezi sebou, jakou odpověď dát na jejich vesměs finanční požadavky. Stanoví také termín jejich přijetí do EU, pravděpodobně 1. května 2004. Konečné kompromisy ohledně nejcitlivějších věcí lze očekávat až na ministerském zasedání ve stejném složení 9. a 10. prosince, případně o dva dny později na nejvyšší úrovni v Kodani. Kandidátské země zatím nic neslevují ze svých požadavků. V pátek ve Varšavě na nejvyšší úrovni zopakovaly, že nabídka EU ohledně zemědělských dotací je pro ně nepřijatelná. Důrazně navíc požádaly o možnost postupně zvyšovat vlastní odvody do rozpočtu unie, podle toho, jak porostou jejich příjmy z něj.

Vstupujícím zemím jde nejen o absolutní výši částek, které budou odvádět a dostávat, ale také o jejich původ a určení. Zatímco peníze směřující do Bruselu bude třeba stahovat z obecné příjmové části státních rozpočtů (v českém případě 800-900 miliónů eur ročně), dotace z EU jsou vesměs určeny na konkrétní účely, jako zemědělství, budování infrastruktur, ochrana životního prostředí a podobně. Odtud pramení obava, že odvody mohou poškodit například sociální sféru, pro kterou nelze prostředky z fondů EU obvykle použít.