Zprávy

Ratibor Majzlík, který jako předseda Demokratické unie stál před třemi lety u zrodu čtyřkoalice a jako jeden z mála s ní zažil všechny úspěchy i pády, si rozpad opozičního uskupení nepřipouští. Čtyřkoalice nekončí, jen jeden z jejích členů - ODA - musela odstoupit ze společných kandidátek, interpretuje vývoj nynější místopředseda Unie svobody-DEU. Totéž si myslí i lidovci, kteří se rozhodli jít do voleb bez aliance. Čtyřkoalice v podobě KDU- ČSL, unie a ODA je ale definitivně minulostí. Majzlík soudí, že projekt čtyřkoalice by nyní měl být založen na úzké spolupráci nejen KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Uskupení by se mělo otevřít i dalším iniciativám, které usilují o změnu politického uspořádání. Značka čtyřkoalice by podle něj měla být zachována, "pokud nebudou problémy ze strany ODA".

Podle názoru bavorského premiéra a kancléřského kandidáta německých konzervativců Edmunda Stoibera je představa Evropy bez jaderné energie "naprosto vzdálena realitě". V rozhovoru pro rakouskou stanici ORF se Stoiber zároveň vyslovil proti tzv. Benešovým dekretům, ale proti spojování této otázky se vstupem ČR do EU. Bavorský premiér uvedl, že si je vědom toho, že v otázce využívání jaderné energie mají německý blok CDU/CSU a rakouská vládní lidová strana (ÖVP) rozdílné postoje a že v Rakousku převládá i mezi stoupenci ostatních stran odmítavé stanovisko k jaderné energii. Zároveň však zdůraznil, že jaderná energie je čistá energie, která neprodukuje kysličník uhličitý, a nepřispívá tedy k nebezpečnému skleníkovému efektu. Pokud jde o českou jadernou elektrárnu Temelín, vyslovil se Stoiber pro to, aby byla uvedena do provozu "jen tehdy, budou-li realizována všechna bezpečnostní opatření". Rozšíření EU označil Stoiber za znovusjednocení Evropy a za prvořadý politický cíl. Benešovy dekrety nemají podle jeho vyjádření v budoucí Evropě místo, vstup ČR do EU by však neměl být jejich zrušením podmiňován. Čechům by se ovšem mělo stále znovu připomínat, že dekrety neodpovídají evropským hodnotám. Podobně Evropský parlament by Čechům neměl v této otázce "dopřát klid".

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) požaduje od české strany nejen zrušení tzv. Benešových dekretů, ale i vrácení zabaveného majetku. Případné přijetí společné deklarace Vídně a Prahy k této otázce, podobné česko-německé deklaraci, považuje za nedostatečné. "Musí dojít k tomu, že se Benešovy dekrety zruší," řekl novinářům šéf SLÖ Gerhard Zeihsel. V souladu s mezinárodním právem je třeba vycházet z toho, že by Česká republika měla přistoupit na vrácení majetku, případně odškodnění sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce na základě dekretů odsunuti z tehdejšího Československa a přišli o svůj majetek, uvedl Zeihsel. Rakousko podle něj odškodněním nuceně nasazených ukázalo cestu k nápravě bezpráví. Vyhnání sudetských Němců označil za etnickou čistku a genocidu. "Pokud bude Česká republika bez předchozího zrušení (dekretů) přijata za člena Evropské unie, proviní se EU legalizací této genocidy," zdůraznil. SLÖ se sice zastává přijetí České republiky do Evropské unie, současně ale oceňuje podporu představitelů koaliční strany Svobodných (FPÖ), kteří hodlají spojovat otázku začlenění ČR do unie a zrušení dekretů. Představitelé SLÖ kritizovali rovněž nedávné výroky českého premiéra Miloše Zemana, který v souvislosti s rakouským protitemelínským lidovým hlasování hovořil o sudetských Němcích jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně.

Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) ve čtvrtek usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení tzv. Benešových dekretů. Současně má kabinet kancléře Wolfganga Schüssela usilovat i o zrušení obdobných slovinských dekretů AVNOJ. Usnesením, které prosadili poslanci vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), Národní rada dále žádá spolkovou vládu, aby pokračovala v jednání o jihočeské jaderné elektrárně Temelín s novou českou vládou po letošních parlamentních volbách v ČR.