Zprávy

Jen několik lidí přišlo v pátek odpoledne na Staroměstské náměstí, kde Národní strana demonstrovala proti pražskému summitu NATO a členství České republiky v alianci. Protestní akci pravicových extremistů přihlížely desítky novinářů a z povzdálí policejní hlídky. Pražané o ni nejevili zájem. Předseda strany Pavel Sedláček v projevu napadl prezidenta Václava Havla a české nabídky vojenské spolupráce v alianci. Každá země musí být schopna ubránit svou suverenitu sama, řekl. Organizátoři rozvinuli před pomníkem Jana Husa transparent s nápisem Národní strana a vztyčili dvě české vlajky. Střídali se u mikrofonu a v projevech brojili proti globalizaci, NATO a proti Mezinárodnímu měnovému fondu.

Zhruba 40 školáků od šesti do 15 let z rukou generálního tajemníka NATO George Robertsona a prezidentovy manželky Dagmar Havlové převzalo v pátek ceny za svá výtvarná díla na téma svět v bezpečí. Organizátoři do akce v pražském Černínském paláci zaangažovali i kreslené postavičky Macha a Šebestovou. Večerníčkoví hrdinové ve speciálním krátkém díle děti ujistili, že NATO je ochrání i před výtržníky Horáčkem a Pažoutem. Předání cen předcházelo krátké organizační poučení, při němž se mladí výtvarníci dozvěděli, jak se vše odehraje, kdo jim ceny předá a že si s Robertsonem "potřesou ručičkami". Čekání na něj jim krátil dětský pěvecký sbor Stonožka. Výtvarnou soutěž uspořádaly Kancelář pro přípravu summitu NATO a pražská Základní umělecká škola Biskupská jako jednu z doprovodných akcí aliančního jednání. Nejlepší díla organizátoři použili při tvorbě pohlednic připomínajících pražský summit. Soutěže se zúčastnily školy nejen z České republiky, ale i z dalších zemí - kandidátských nebo čerstvě přizvaných do NATO. Za tyto státy ceny pro děti převzali velvyslanci příslušné země. Mezi dárky pro vítěze byly třeba hry puzzle a scrabble. K dětem krátce promluvila Dagmar Havlová, která jim i jejich vrstevníkům v celém světě popřála právě život v bezpečí. Předávání cen se zúčastnili mimo jiné také ministr zahraničí Cyril Svoboda, ministr obrany Jaroslav Tvrdík a zmocněnec pro přípravu aliančního summitu Alexandr Vondra.

Nesplní-li režim Saddáma Husajna rezoluce Rady bezpečnosti OSN, podpoří Česká republika spojenecký útok na Irák. Novinářům to řekl premiér Vladimír Špidla po jednání s prezidentem Spojených států Georgem Bushem. Bush podle Špidly také se zájmem vyslechl český návrh na to, aby velitelství Severoatlantické aliance pro boj se zbraněmi hromadného ničení bylo umístěno v Česku. Prezident Bush na návrh reagoval výrokem, že Česká republika je příkladem možného rozvoje NATO. Češi patří podle Špidly v případě obrany proti zbraním hromadného ničení k celosvětové špičce. "My jsme v tom prostě dobří. Zdá se, že nikdo na světě není tak dobrý jako my," řekl premiér. Česká jednotka tohoto typu nyní spolupracuje se Spojenými státy v Kuvajtu. Češi také navrhují, že se v rámci specializace armád NATO budou věnovat právě tomuto druhu jednotek.

Americký prezident George Bush sdílí názor České republiky, že pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je potřeba najít jinou lokalitu. Kolem sídla Svobodné Evropy v centru Prahy byla po teroristických útocích na americká města loni v září zavedena přísná bezpečnostní opatření. Oba politici podle Špidly také potvrdili zájem, že stanice bude nadále vysílat z českého území.

Svým podpisem v Kongresovém centru v Praze stvrdil ministr obrany Jaroslav Tvrdík zapojení České republiky do projektu, který má Česku umožnit získat know-how ve vzdušné a námořní přepravě. Před zástupci tisku ministři obrany některých členských zemí aliance a její generální tajemník podepsali dokumenty zavazující jejich země k získání určitých schopností. Země NATO se pracovně rozdělily na tři skupiny, přičemž každou vede jeden ze členských států. První skupina v čele s Německem se zavázala získat schopnosti a kapacity v oblasti vzdušné přepravy jednotek a materiálu. Celkem se do ní zapojuje deset zemí včetně České republiky. V textu vyjádření záměru se uvádí, že je potřeba zvýšit strategické přepravní možnosti České republiky daleko dříve než v letech 2008 až 2018, kdy by měl v několika členských zemích NATO začít létat vyvíjený transportní letoun A400M. Například Češi hodlají nabídnout dvojici velkokapacitních strojů An-70, které má Česko získat jako část deblokace ruského dluhu. Česko se hodlá podílet i na práci osmičlenné skupiny vedené Norskem, která se bude zabývat možnostmi námořní dopravy. Podle jednoho z poradců českého ministerstva obrany je sice jasné, že Česko nemá moře, námořní přepravu svých jednotek už ale několikrát využila, například při přesunu protichemické jednotky do Kuvajtu, a bude tak činit nadále. Třetí skupina zemí, kterých je devět a vede je Španělsko, bude pracovat na problematice tankování za letu. Těmito kroky se evropské země Severoatlantické aliance snaží dohnat technologický náskok svého spojence Spojených států. Rozdíly ve schopnostech evropských zemí a USA byly patrné už za války v Kosovu, naplno se projevily například při americké operaci v Afghánistánu. Evropané naproti tomu kritizují Spojené státy, že jim neposkytují všechnu potřebnou dokumentaci k nejmodernějším technologiím.