Zprávy

Vláda podpořila jednodušší rozhodování o pohybu cizích vojsk v České republice. Kabinet zatím nerozhodl o dokončení sanace bývalého vojenského újezdu Ralsko. K návrhu změny hranice mezi Jihomoravským krajem a krajem Vysočina zaujali ministři neutrální stanovisko a rozhodnutí ponechali na Poslanecké sněmovně. Jednodušší rozhodování o pohybu cizích vojsk v ČR by měla umožnit poslanecká novela Ústavy. Doposud musel kabinet například schvalovat přelet každého letadla zvlášť a vyžadovat k tomu souhlas parlamentu. Po změně Ústavy by mohla o více přeletech rozhodnout vláda najednou a parlamentu by dvakrát za rok předložila zprávu. Verdikt o vyčištění zbývajících 3500 hektarů vojenského prostoru Ralsko od munice, kterou tam po odchodu v 90. letech zanechala sovětská armáda, vláda odložila o měsíc. Zabývat se jím ještě budou ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí a místního rozvoje. Vláda soudí, že by o převodu 44 vesnic z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje měli rozhodnout především občané v referendu, nebo by se na něm měla dohodnout vedení územních celků. Jihomoravští zastupitelé zdůvodnili návrh spádovostí a lepší dopravou obyvatel těchto vesnic do Brna. Vláda však nesouhlasí s jejich argumentem, že by změna nezatížila státní rozpočet. Podle Rychetského by si novela vyžádala řadu legislativních změn a zásah do rozdělování daní. Rozhodnutí nepadlo ani o podnětu rady pro lidská práva, která navrhovala dvojí občanství pro více Čechů. Tuto výsadu by měli mít nově Češi dlouhodobě žijící na Slovensku a občané Česka, kteří vstoupili do manželství s cizincem. Rada rovněž navrhla vypovězení dosud platných mezinárodních smluv z éry socialismu, které měly bránit dvojímu státnímu občanství a které jsou v rozporu s českým zákonodárstvím a evropskými dohodami.

Zatímco KDU-ČSL má kmenové voliče a může ve volbách do sněmovny získat i po krizi čtyřkoalice deset procent hlasů, volební šance unionistů jsou po rozpadu uskupení obtížně předvídatelné. Protože vztah ke straně je mezi stoupenci Unie svobody-DEU vlažný, mnozí příznivci unie se přidají k názorově blízké ODS, nebo zcela rezignují na volby. Vyplývá to z šetření Střediska empirických výzkumů (STEM) ze 7. až 13. ledna. Ani když se udrží dvoublok unionistů a lidovců, neznamená to podle závěrů výzkumu, že se stranám podaří udržet podporu, jaké se jim dostávalo počátkem ledna, před krizí vyvolanou spory kolem dluhu ODA. Zaniklá čtyřkoalice Unie svobody-DEU, KDU-ČSL a ODA byla favoritem vlažných a nezakotvených voličů. Hlas jí podle STEM chtěla dát ještě v polovině ledna desetina někdejších voličů ODS a ČSSD. Koalici by v první polovině ledna volila také třetina lidí, kteří půjdou k volbám poprvé. Odliv voličské přízně čtyřkoalice zaznamenala agentura STEM už začátkem ledna, tedy ještě před vyostřením konfliktu mezi KDU- ČSL, Unií svobody-DEU a aliancí. Podle lednového výzkumu společnosti TNS Factum by pak ve sněmovních volbách získala 24,9 procenta hlasů, a skončila tak až za ODS a ČSSD.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil odmítl požadavek strany Svobodných, aby se začalo znovu jednat o uzavření jaderné elektrárny Temelín. Také zrušení takzvaných Benešových dekretů považuje za nereálné. Klaus odmítl i požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům", dodal Klaus.

Pro vyřešení otázky tzv. Benešových dekretů přijetím společné deklarace vládami i parlamenty obou zemí se opětovně vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. V diskusní relaci rakouské televize navrhl přijetí deklarace, "která jednou navždy stanoví, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Kancléř současně zdůraznil, že vyřešení této otázky nesmí vést k opoždění rozšiřování Evropské unie. Zatímco lidovci kancléře Wolfganga Schüssela usilují o přijetí společné deklarace, jakou již ČR uzavřela s Německem, představitelé koaliční strany Svobodných požadují zrušení dekretů a podmiňují tím svou podporu integračním snahám České republiky. Benešovy dekrety mj. vedly po druhé světové válce k zabavení majetku a odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa.

Ústavní soud podle církevních zdrojů již brzy obdrží stížnost týkající se kontroverzního církevního zákona. Poslanci zákon v prosinci schválili přesto, že kvůli některým paragrafům novou právní normu jako protiústavní odmítl prezident Václav Havel, Senát i církve. Norma podle církví zasahuje do jejich práva zřizovat vlastní instituce, zvláště ty, které jsou zaměřeny na působení v sociální a charitativní péči. S právním oddělením charit a diakonií od struktur a života církví nesouhlasí jak katolíci, tak protestanté a pravoslavní.

Zákon vyvolal na sklonku loňského roku ostré výměny názorů mezi vládou a církvemi. Zatímco ministerstvo kultury označilo kritická vystoupení katolických biskupů za zákeřná, církevní představitelé naopak prohlašovali, že s nimi vláda během přípravy zákona jednala podvodně. Podle ministerstva nevznesly církve loni od jara k navrhovanému zákonu již žádné připomínky. Kardinál Miloslav Vlk však novinářům řekl, že až při druhém čtení v parlamentu církve zjistily, že tam byl zákon představen bez slíbených změn.