Aliance musí umět reagovat na globální hrozby

Severoatlantická aliance musí kvůli plnění své role začít myslet v globálních rozměrech, aby se vyrovnala s hrozbami, které jsou také globální povahy. Shodla se na tom většina účastníků konference o transformaci NATO, řekl jeden z hlavních řečníků, předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský. Největší názorové rozpětí mezi aktéry konference, která byla jednou z doprovodných akcí pražského summitu NATO, podle senátora panovalo na účast NATO v případné válce proti Iráku. Například Německo se i na nejvyšší úrovni odmítá zúčastnit případné vojenské akce proti Iráku a Francie svůj souhlas podmiňuje schválením útoku Radou bezpečnosti OSN. Za nejkontroverznější z názorů, které zazněly, označil tezi bývalého ředitele americké zpravodajské služby Jamese Woolseyho. Podle někdejšího šéfa CIA byly ve 20. století daní za rozšíření demokracie světové války. I nyní podle Woolseyho svět stojí na prahu dalšího válečného konfliktu, kdy bude třeba přinést demokracii do oblasti Středního východu. Účastníci konference se neshodovali v tom, zda má NATO demokracii šířit nebo jen bránit a napomáhat jí. Na konferenci o přizpůsobení se euroatlantických institucí novým změnám a o budoucnosti NATO hovořili také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, její polský protějšek Bronislaw Geremek, politolog Jacques Rupnik a švédský expremiér Carl Bildt.