Zprávy

Český prezident Václav Havel se omluvil v telefonickém rozhovoru generálnímu tajemníkovi NATO Georgu Robertsonovi za incident v Kongresovém centru při závěrečné tiskové konferenci summitu aliance. "Prezident je udiven tím, že bezpečnostní opatření, která on sám hodnotí jako nadbytečně velká, nedokázala zabránit takovému útoku," uvedl mluvčí Ladislav Špaček. George Robertson prezidentovu omluvu přijal se "skotským nadhledem", dodal Špaček v narážce na skotský původ šéfa NATO.

Třemi koly rozhovorů s různými partnery pokračoval pražský summit Severoatlantické aliance. Největší pozornost se soustředila na první zasedání Rady NATO-Rusko, či spíše na to, co nebylo řečeno: účastníci této schůzky podle vlastních slov nehovořili o chystaném historicky nejrozsáhlejším rozšíření aliance, o němž se v Praze rozhodlo ve čtvrtek, a ruský ministr zahraničí Igor Ivanov nevyužil následného brífinku k žádným poznámkám namířeným proti tomuto kroku. V pražském Kongresovém centru se sešla také Komise NATO-Ukrajina a v rámci Euroatlantické rady partnerství jednali představitelé devatenácti aliančních zemí se zástupci 27 států zapojených do programu Partnerství pro mír. Ivanov a generální tajemník aliance George Robertson po rusko-aliančním zasedání shodně oznámili, že rozšíření NATO o sedm postkomunistických zemí, které alianci poprvé v historii přivede na území bývalého Sovětského svazu, nebylo předmětem pátečního jednání společné rady. Na dotaz novinářů, zda je třeba počítat s ruskou odvetnou akcí, Ivanov diplomaticky odvětil, že Moskva odpověď zváží až po prostudování čtvrtečního rozhodnutí summitu. Zároveň ale poznamenal, že Rusko si umí představit další spolupráci s rozšiřující se aliancí, pokud se ovšem NATO zbaví doktrín z dob studené války a pokud se transformuje na organizaci pro boj s novými hrozbami, jako je terorismus. Robertson schůzky s novináři využil k tomu, aby opakovaně zdůraznil, že aliance se nechce rozšiřovat na úkor ruských bezpečnostních zájmů. Ivanov s Robertsonem shodně upozornili na nebezpečí terorismu na příkladu nedávného útoku čečenských ozbrojenců v moskevském divadle; šéf NATO přitom nijak nezpochybnil zásah ruských bezpečnostních sil, při kterém zahynulo více než sto lidí. Vedle boje proti terorismu se Rada NATO-Rusko vyslovila i pro rozšíření spolupráce mimo jiné v oblasti krizového řízení, při obranné reformě, při řešení civilních krizí a při zábraně šíření zbraní hromadného ničení. Teroristické téma dominovalo i schůzce Euroatlantické rady partnerství, kde k jednomu stolu usedli zástupci 19 aliančních zemí a 27 zbývajících států, z nichž Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva mají po čtvrtku perspektivu stát se v roce 2004 řádnými členy NATO. Schůzka Komise NATO-Ukrajina byla hořce okořeněna kauzou radarového systému Kolčuga, z jehož prodeje iráckému režimu Američané podezřívají Kyjev. Ministři zahraničí NATO vyjádřili v této souvislosti znepokojení, která se jejich ukrajinský protějšek snažil rozptýlit. Anatolij Zlenko však zároveň zdůraznil, že Kyjev nebude informovat o prodeji systému Kolčuga některým zemím.

Za hanebné označil vedoucí běloruské delegace na Euroatlantické radě partnerství rozhodnutí České republiky neudělit vízum běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. "Rozhodnutí NATO upřít prezidentovi účast na summitu EAPC a české rozhodnutí neudělit mu vstupní vízum je hanebné," řekl běloruský velvyslanec při NATO Sergej Martinov, přičemž poznamenal, že k tomuto prohlášení ho instruoval sám Lukašenko. Dále pak žádal "jasnou a konkrétní" odpověď, čím je Bělorusko vůči NATO vinno. Odmítl tvrzení, že neudělení víza není zaměřeno proti běloruskému lidu. Vaše rozhodnutí je výrazem neúcty nejen vůči prezidentovi, ale i vůči běloruskému lidu, řekl Martinov. Opět varoval, že Evropa nebude schopna bez Minsku vyřešit otázku uprchlíků. Odmítl také tvrzení, že v Bělorusku jsou systematicky porušována lidská práva. Podle něj NATO jako organizace nemá mandát rozhodovat na základě vnitřních záležitostí jednotlivých zemí. Přesto všechno je však Bělorusko připraveno dále spolupracovat v rámci Euroatlantické radě partnerství a dokonce tuto spolupráci ještě zintenzívnit, uvedl Martinov.

Většina českých politiků se shoduje, že dvoudenní pražský summit NATO nepřinesl žádný neočekávaný výsledek. Politici přivítali jak rozhodnutí aliance o jejím rozšíření, tak rozhodnutí o vzniku sil rychlého nasazení. Pouze komunisté si nemyslí, že by závěry jednání byly pro alianci a svět přínosem. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řadí mezi největší úspěchy summitu přijetí rezoluce, která se týká Iráku. Aliance důrazně vyzvala Irák, aby okamžitě a bezpodmínečně splnil podmínky rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně zbraní hromadného ničení. Vidím přivítal rozšíření NATO. Ocenil především přijetí Slovenska. Rozhodnutí přijatá v Praze byla očekávaná, míní předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA). Nejsou proto podle něj zklamáním, ani překvapením. K výtkám francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, že se na summitu nepodařilo dospět k dohodě mezi NATO a EU, Žantovský upozornil, že uzavření takové dohody nezávisí na alianci, ale na vyřešení rozpaků unie kolem vstupu Turecka do jejích řad. Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) poznamenal ke vzniku sil rychlého nasazení, že teď bude záležet na tom, jaký bude statut jednotek, jejich nasazování a další věci. Místopředsedkyni sněmovního branného výboru Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL) potěšilo zejména rozšíření aliance o sedm postkomunistických zemí včetně Slovenska. Předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl vyzdvihl především rozhodnutí o vytvoření jednotky rychlého nasazení. Její příslušníci mají zasahovat i mimo Evropu a Severní Ameriku. Místopředseda Poslanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip k výsledkům summitu řekl, že se nestalo nic neočekávaného. Nemyslí si, že by přispěly k míru a bezpečnosti ve světě.