Zprávy

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda přivítal návrh partnerské Unie svobody-DEU, podle níž by volná místa na kandidátkách po ODA měli obsadit lidé z občanských iniciativ. I když z řad lidové strany zaznívají určité výhrady k dosazení nezávislých osobností, Svoboda princip otevření kandidátek zástupcům občanského sektoru považuje za správný. Ke jménům možných kandidátů, která se objevila v médiích, například ekologického aktivisty Jakuba Patočky, se blíže nevyjádřil. Zdůraznil ale, že ti, kteří by se nakonec objevili na společných kandidátkách, by měli respektovat principy Evropské lidové strany. Evropská lidová strana sdružuje křesťansko-demokraticky orientované strany z členských i kandidátských zemí EU, jejími přidruženými členy je KDU-ČSL i Unie svobody. Pochvalně se Svoboda vyjádřil jen o bývalém ministrovi školství Janu Sokolovi. Doplnění prázdných míst na kandidátkách o nezávislé osobnosti podpořilo i předsednictvo KDU-ČSL. Vedení strany zároveň vyzvalo vedení krajských organizací, aby o vhodných kandidátech jednala spolu s regionálními politiky US-DEU. V možné nedisciplinovanosti nezávislých kandidátů nevidí lidovecký předseda vážný problém.

Rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín podle očekávání označili nové odstavení prvního bloku elektrárny za potvrzení správnosti svých obav z provozu temelínských reaktorů a za doklad nutnosti trvalého ukončení provozu elektrárny. Nová porucha v Temelínu dokazuje, jak důležité je udržovat hrozbu vetováním vstupu Česka do Evropské unie pro případ, že elektrárna nebude trvale odstavena, prohlásila hornorakouská ministryně životního prostředí Ursula Haubnerová, která zastupuje v zemské vládě krajně pravicovou stranu Svobodných. Otto Gumpinger z Rakousko-českého protiatomového výboru prohlásil, že je špatným vysvědčením pro provozovatele Temelína, když bezpečnostní systém musel narychlo elektrárnu odpojit a oni tomu "bezradně přihlíželi". Poruchy v sekundárním okruhu vyvolávají obavy i o technický stav primárního okruhu, protože zařízení je třeba posuzovat jako celek, uvedl Gumpinger. Vyzval českou vládu, aby Temelín zcela vyřadila z provozu, a od rakouské vlády požadoval, aby trvala na plném objasnění události českou stranou. Není to žádná maličkost, komentoval událost mluvčí hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer a označil za obzvlášť znepokojivé, že "nikdo nezná příčinu problému". Takovéto rychlé odpojení podle něj rozhodně nepatří k běžnému zkušebnímu provozu a naznačuje spíše závažné problémy. Ekologická mluvčí sociální demokracie Ulli Simová pak v této souvislosti především kritizovala "uspěchané" uzavření energetické kapitoly vstupních jednání ČR s EU, které podle ní vůbec nebylo nutné. Oslavovaná dohoda šéfů vlád obou zemí je naprosto nedostatečná, protože neřeší žádný z vážných bezpečnostních problémů elektrárny, tvrdí Simová.

Jedno z deseti evropských školících center pro gynekology Gyncare působí na gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici. Lékaři se zde učí endoskopickým metodám, jimiž operují bez řezu ve stěně břišní. Moderní miniaturní nástroje jim umožňují operovat jen v místním znecitlivění, tedy bez celkové narkózy, pacientka je tak operací zatížena jen minimálně. Centrum financuje velký výrobce hygienických a zdravotních pomůcek. Přednosta kliniky Jaroslav Živný řekl, že centrum bylo otevřeno loni na podzim, školí se zde nejen čeští lékaři, ale i jejich evropští kolegové. Podle Živného se laparoskopické metody užívají v Česku už deset, 15 let. Pomocí miniaturních speciálních přístrojů na klinice vyšetřují 1,5 roku.

Rakouské orgány se snaží zmírnit tón debaty o případné výstavbě českého trvalého úložiště jaderného odpadu z atomových elektráren. To má podle úterního deníku Die Presse ležet "jen několik kilometrů od hranice" s Dolními Rakousy. Podle mluvčího dolnorakouské vlády Wolfganga Sobotky je již od procesu z Melku známo, že české orgány vyhodnocují jednotlivé lokality, kde chtějí postavit definitivní úložiště vyhořelého jaderného paliva. Dolní Rakousy jsou podle Sobotky do tohoto procesu zapojeny. Nejedná se však o naléhavou záležitost. Podle českých odborníků se tyto lokality budou zkoumat dvacet let. Trvalý sklad vyhořelého paliva bude Česká republika podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové potřebovat až kolem roku 2065. Výstavba definitivního úložiště, které má stát asi 50 miliard korun, bude hrazena z takzvaného jaderného účtu, na který již nyní přispívají původci jaderného odpadu, zejména provozovatel jaderných elektráren společnost ČEZ.