Rusko nevznáší námitky k rozšíření
Třemi koly rozhovorů s různými partnery pokračoval pražský summit Severoatlantické aliance. Největší pozornost se soustředila na první zasedání Rady NATO-Rusko, či spíše na to, co nebylo řečeno: účastníci této schůzky podle vlastních slov nehovořili o chystaném historicky nejrozsáhlejším rozšíření aliance, o němž se v Praze rozhodlo ve čtvrtek, a ruský ministr zahraničí Igor Ivanov nevyužil následného brífinku k žádným poznámkám namířeným proti tomuto kroku. V pražském Kongresovém centru se sešla také Komise NATO-Ukrajina a v rámci Euroatlantické rady partnerství jednali představitelé devatenácti aliančních zemí se zástupci 27 států zapojených do programu Partnerství pro mír. Ivanov a generální tajemník aliance George Robertson po rusko-aliančním zasedání shodně oznámili, že rozšíření NATO o sedm postkomunistických zemí, které alianci poprvé v historii přivede na území bývalého Sovětského svazu, nebylo předmětem pátečního jednání společné rady. Na dotaz novinářů, zda je třeba počítat s ruskou odvetnou akcí, Ivanov diplomaticky odvětil, že Moskva odpověď zváží až po prostudování čtvrtečního rozhodnutí summitu. Zároveň ale poznamenal, že Rusko si umí představit další spolupráci s rozšiřující se aliancí, pokud se ovšem NATO zbaví doktrín z dob studené války a pokud se transformuje na organizaci pro boj s novými hrozbami, jako je terorismus. Robertson schůzky s novináři využil k tomu, aby opakovaně zdůraznil, že aliance se nechce rozšiřovat na úkor ruských bezpečnostních zájmů. Ivanov s Robertsonem shodně upozornili na nebezpečí terorismu na příkladu nedávného útoku čečenských ozbrojenců v moskevském divadle; šéf NATO přitom nijak nezpochybnil zásah ruských bezpečnostních sil, při kterém zahynulo více než sto lidí. Vedle boje proti terorismu se Rada NATO-Rusko vyslovila i pro rozšíření spolupráce mimo jiné v oblasti krizového řízení, při obranné reformě, při řešení civilních krizí a při zábraně šíření zbraní hromadného ničení. Teroristické téma dominovalo i schůzce Euroatlantické rady partnerství, kde k jednomu stolu usedli zástupci 19 aliančních zemí a 27 zbývajících států, z nichž Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva mají po čtvrtku perspektivu stát se v roce 2004 řádnými členy NATO. Schůzka Komise NATO-Ukrajina byla hořce okořeněna kauzou radarového systému Kolčuga, z jehož prodeje iráckému režimu Američané podezřívají Kyjev. Ministři zahraničí NATO vyjádřili v této souvislosti znepokojení, která se jejich ukrajinský protějšek snažil rozptýlit. Anatolij Zlenko však zároveň zdůraznil, že Kyjev nebude informovat o prodeji systému Kolčuga některým zemím.
