• 15.11.2002

    Příslušníci cizinecké policie v Praze kvůli summitu NATO zintenzívnili pobytové kontroly cizinců. Za poslední tři týdny jich zkontrolovali 2500, tři stovky z nich vyhostili a více než stovce dalších ukončili pobyt. Důvodem však nebylo bezpečnostní riziko, jež by cizinci pro summit představovali, ale fakt, že v Česku pobývali nelegálně. Podle mluvčí pražské cizinecké policie Barbory Kudláčkové šlo převážně o Ukrajince. Policisté se soustředí na vytypované objekty, hlavně ubytovny, centrum metropole, ale i veřejná prostranství včetně autobusových a vlakových nádraží. Na několik desítek také již stoupl počet cizinců, kterým policie zakázala vstoupit kvůli blížícímu se pražskému summitu NATO do České republiky. Cesty nežádoucích osob do Česka zmařila policie na všech úsecích státních hranic, zejména se Slovenskem, Polskem, Německem i Rakouskem. Cizinci směřující do Česka mohou od pátku počítat s ještě přísnějšími a častějšími kontrolami než dosud. Čekací doby na příjezdu do země se trochu prodlouží.

  • 15.11.2002

    Celkem 43 procent Čechů soudí, že členství v EU je z všeobecného hlediska výhodné. Tvrdí to průzkum veřejného mínění kandidátských zemí Eurobarometer, který byl zveřejněn v pátek. Opačný názor zastává 14 procent českých respondentů a 28 procentům je to lhostejné. Ve srovnání s ostatními devíti státy, které mají vstoupit do EU v roce 2004, patří Česko k méně optimistickým zemím. Za přínosné považuje své členství v EU 67 procent Maďarů, na Slovensku tvrdí 58 procent občanů, že členství v EU je pozitivní věcí, v Polsku je o výhodnosti členství v unii přesvědčeno 52 a v Litvě 48 procent dotázaných. Méně optimismu než Česko vykazují už jen Slovinsko, Lotyšsko a Estonsko. Tamní občané vidí členství v unii jako výhodné ve 43, respektive 35 a 32 procentech.

  • 15.11.2002

    Evropská unie poskytne z fondu ISPA dotaci 33,4 milionu eur, tedy více než jednu miliardu korun, na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací v povodí řeky Dyje. Je to zatím největší ekologická podpora, kterou ČR v Bruselu získala. Celková investice v deseti aglomeracích přesáhne 1,47 miliardy korun a týká se 130.000 obyvatel Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Podle jednatele Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí Josefa Novotného budou stavby zahájeny na jaře 2004 a dokončeny maximálně v roce 2006. Za peníze EU se bude stavět v Třebíči, Blansku, Novém Městě na Moravě, Moravských Budějovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Šlapanicích, Boskovicích, Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a v Jemnici. ČR letos u fondu ISPA uspěla s dotacemi i pro město Jeseník a projekt Čistá Bečva. Pro sladění předpisů o odpadních vodách má Česká republika s EU sjednáno přechodné období do roku 2010. V 733 aglomeracích ale musí investovat odhadem 60 miliard korun.

  • 14.11.2002

    O vstupu do Evropské unie rozhodnou Češi v referendu, které se bude konat pravděpodobně v polovině června příštího roku. Senát podle očekávání jednomyslně schválil návrh ústavního zákona, který stanoví pravidla plebiscitu o začlenění země do unie. Lidé budou v referendu odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pro přistoupení bude třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Rozhodnutí je historické, neboť český parlament poprvé svou pravomoc rozhodovat o osudu země přenesl na voliče, jak připomněl i místopředseda ústavně-právního výboru Jaroslav Šula. Radost senátorů byla o to větší, že zákon o referendu byl vypracován v Senátu. Zákon, který je pátou přijatou změnou Ústavy, podpořilo všech 67 přítomných senátorů. Normu musí ještě podepsat prezident Václav Havel, podle Ústavy ji nemůže vetovat. Zákon nabyde účinnosti 1. března 2003.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    České nebe budou příští týden střežit i americké stíhačky. Pomohou zajistit bezpečnost účastníků summitu NATO v Praze, který se bude konat 21. a 22. listopadu. Americkou leteckou pomoc umožňuje vládní návrh zákona, který schválil Senát ve zkráceném jednání. Souhlas dalo 68 ze 71 přítomných senátorů. Vlastní zákon o americké pomoci při ochraně českého vzdušného prostoru podpořilo 67 ze 71 přítomných. Vláda zákon předložila parlamentu na poslední chvíli; i když normu připravovala už od března, až počátkem listopadu dal Washington politický souhlas s tímto ojedinělým způsobem nasazení amerických vojáků. Zákon, který umožňuje působení cizích vojsk na území České republiky, podepsal i prezident Václav Havel. Prezident, který se kvůli zákonu vrátil z dovolené na Kanárských ostrovech, přijel na Pražský hrad přímo z letiště. "Vzhledem k tomu, že několikahodinová lhůta, kterou měl prezident pro podpis k dispozici, neumožňovala jiné nesporné řešení, a vzhledem k tomu, že prezident má mimořádný zájem na úspěšném průběhu summitu, ke kterému přispívá i tento zákon, vrátil se prezident ve čtvrtek odpoledne z ozdravného pobytu na ostrově Grand Canaria a zůstává v České republice," řekl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Aby mohl zákon začít platit, musí ještě do čtvrteční půlnoci vyjít ve sbírce zákonů. První američtí vojáci se chystají přijet do České republiky již v pátek.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    Vláda bude příští týden, kdy bude v Praze vrcholný summit NATO, přísně střežena. Posílena bude policejní ostraha, nikdo cizí nebude do budovy smět a policie bude přísněji kontrolovat i vládní úředníky při příchodu do Strakovy akademie, řekla mluvčí kabinetu Anna Stárková. Výjimkou budou pouze novináři, kteří přijdou v 16:00 na tiskovou konferenci po zasedání vlády, která se sejde v pondělí. Tiskové oddělení Úřadu vlády již rozeslalo pokyny, jimiž se musejí redakce i novináři řídit. Kvůli bezpečnosti se před zasedáním ministrů neuskuteční fototermín. Každý žurnalista se musí při příchodu prokázat nejen průkazem novináře jako dosud, ale navíc ještě občanskou legitimací. Redakce, jejichž štáby či redaktoři přijíždějí ke Strakové akademii kvůli nakládání a vykládání techniky v automobilech, musejí nahlásit do pátku 15. listopadu 12:00 státní poznávací značky. Poslední podobná opatření byla ve vládní budově zavedena loni 11. září po teroristických útocích na Spojené státy.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    Experti Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) začali prověřovat bezpečnost Kongresového centra, kde se za týden uskuteční summit Severoatlantické aliance. NBÚ nemá na starosti jen bezpečnostní prověrky osob, ale také certifikaci informačních systémů a zabezpečovacích zařízení. Od počátku příštího týdne převezme ostrahu Kongresového centra policie. Už nyní pyrotechnici kontrolují všechna auta s nákladem vjíždějící do podzemních garáží Kongresového centra. Poté prohlédnou policejní pyrotechnici také budovu. Po ukončení prohlídek bude Policie ČR garantem, že tento objekt je relativně bezpečný, řekl ve středu policejní prezident Jiří Kolář v rozhovoru na internetovém serveru Lidovky. Kongresové centrum, v němž se summit 21. a 22. listopadu uskuteční, bude jednou z nejstřeženějších budov ve městě. Kolem centra vznikne bezpečnostní zóna, do níž budou mít přístup jen místní obyvatelé. Vozidla tam nebudou moci projíždět ani stát. Do uzavřené zóny nebude moci vjet ani sanitka civilní záchranné služby. Lékařskou pomoc pro účastníky summitu bude zajišťovat armáda. Uzavřena bude také část magistrály a metro nebude zastavovat ve stanici Vyšehrad.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    Zásahové jednotky policie nejsou vybaveny nervově paralyzujícími prostředky. Proti případným agresívním demonstrantům mohou zasáhnout pouze dráždivými slzotvornými látkami netoxického charakteru. Příslušník zásahové jednotky má u sebe ruční vrhač, kterým aplikuje slzotvornou látku do davu. Dráždivá látka v něm je nejmodernější sloučenina, která se ve světě pro tyto účely používá. Zasahujícím policistům nijak neublíží, protože jsou oděni v protipožárním a protichemické ochranném obleku. Mezi donucovacími prostředky, které má policie k dispozici, je také výbuška, která způsobuje pyrotechnický efekt vedoucí k zastrašení demonstrantů. I ona může být kombinována se slzotvornou látkou. Dále mají policisté pouta a tonfy. Česká policie na rozdíl třeba od francouzské nemůže proti radikálům použít gumové projektily. Ty patří mezi takzvané zbraně se zastavujícím účinkem.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    Severoatlantická aliance ani Česká republika by neměly bránit běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi v účasti na pražském zasedání NATO. Myslí si to někteří účastníci diskuse o budoucí úloze aliance, která se konala na Pražském hradě. Zároveň s vrcholnou schůzkou NATO bude v Praze jednat Euroatlantická rada partnerství, jíž je Bělorusko členem. Brusel a Praha ale Lukašenka na summitu nechtějí, protože jim vadí jeho autokratický způsob vlády a potlačování lidských práv. "Lukašenko nemá v Praze co dělat," myslí si naopak někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. V Bělorusku se podle něj situace v oblasti lidských práv jenom zhoršuje. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, politolog Jiří Šedivý, je přesvědčen, že na pražský summit by neměl být pozván ani ukrajinský prezident Leonid Kučma. Podle britského odborníka na bezpečnostní politiku a poradce generálního tajemníka NATO pro střední a východní Evropu Chrise Donnellyho neleží řešení problému s účastí Lukašenka na summitu NATO jen na Česku. Někdejší americký velvyslance v Praze John Shattuck si myslí, že pokud by Lukašenko nebyl na summit pozván, dostala by tím jeho vláda jasné upozornění poukazující na porušování lidských práv. Diplomaté z NATO dávají najevo, že si nepřejí, aby Lukašenko na summit aliance jezdil.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.11.2002

    Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil Moskvu z toho, že ho nechala na holičkách při jeho snaze dostat se do Prahy. Běloruský ministr zahraničí Michail Chvostov zároveň nařkl českého prezidenta Václava Havla, že to byl on, kdo poručil přijmout rozhodnutí o nevhodnosti účasti delegace Běloruska v čele s Lukašenkem na pražském summitu NATO. Chvostov prohlásil, že rozhodnutí "přijaté na úrovni Rady NATO o nevhodnosti účasti delegace Běloruska v čele s prezidentem" Alexandrem Lukašenkem neodpovídá současným podmínkám evropské reality a zachování regionální evropské a mezinárodní bezpečnosti. Obvinil zároveň českého prezidenta Václava Havla, že to byl on, "kdo poručil přijmout toto rozhodnutí", a řekl, že chápe svého kolegu - ministra zahraničí Cyrila Svobodu.

    Autor: Ivo Prokop

Pages