• 16.11.2002

    Jen několik dnů zbývá do doby, než se Praha a Česká republika stane středem pozornosti celého světa. Na dvoudenní summit Severoatlantické aliance, který začne ve čtvrtek, se sjede na pět desítek šéfů států a vlád členských zemí NATO a zemí zapojených do programu Partnerství pro mír. Společně s nimi přijede i několik tisíc hostů. V zemi se proto připravují nejpřísnější bezpečnostní opatření v její historii.

    Zatím jen dopravní značky zákaz zastavení s daty na téměř celý nadcházející týden dávají v okolí pražského Kongresového centra tušit, že se sem má za několik dní kvůli summitu NATO soustředit pozornost hlav států. V samotné budově bývalého komunistického Paláce kultury je ovšem živo. Z výsuvných plošin se dokončuje obří billboard se znakem Severoatlantické aliance a zeměkoulí. Ani v centru města není zatím příliš znát, že by se mělo něco mimořádného dít. I prodejna hamburgerů u Muzea, která se může stát cílem anarchistů, nabízí nevzrušeně jako vždy své zboží. A tak jen výkladní skříně prodejce luxusních automobilů na Vinohradské třídě, pobité velkými dřevotřískovými deskami, dávají tušit, že se možná přece jen něco bude dít.

  • 16.11.2002

    V souvislosti s blížícím se summitem NATO v Praze uvede do zvýšené pohotovosti své síly protivzdušné obrany také Rakousko. Přes jeho území bude už v pondělí přelétat deset amerických stíhaček F-16 mířících z Itálie do České republiky na leteckou základnu v Čáslavi. Během čtyř až pětiminutového přeletu budou americké letouny eskortovány rakouskými stíhačkami Draken.

  • 16.11.2002

    Americký prezident George Bush neplánuje oficiální schůzku s německým kancléřem Gerhardem Schröderem během summitu NATO v Praze, ale předpokládá se, že spolu budou mluvit neformálně během summitu. Ve Washingtonu to řekla prezidentova poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová, která také sdělila některé podrobnosti programu Bushovy evropské cesty. Prezident a první dáma odletí z Washingtonu v úterý ráno a do Prahy přiletí v úterý večer. Ve středu bude absolvovat několik schůzek, přičemž jejich námětem budou otázky kolem NATO, Irák, válka s terorismem a bilaterální záležitosti. Ve středu odpoledne George Bush promluví k účastníkům Pražského atlantického studentského summitu (Prague Atlantic Students Summit), jehož se účastní studenti z 35 členských a partnerských zemí NATO.

  • 16.11.2002

    První ohlášená demonstrace proti pražskému summitu NATO skončila v Brně bez incidentů a jen za minimálního zájmu veřejnosti. Akce, kterou svolala Antimilitaristická iniciativa, se zúčastnilo zhruba 70 aktivistů. NATO není podle anarchistů zárukou světového míru, stejně jako v minulosti jí podle nich nebyla Varšavská smlouva. "Není pravda, že NATO prosazuje lidská práva, například Turecko jako člen aliance je porušuje celkem jasně a otevřeně," řekl ČTK jeden z aktivistů Otto Wolf. Jako řešení vidí zrušení NATO a organizované armády a použití armádních výdajů na sociální účely. Na akci dohlížela dvacítka policistů a strážníků, v záloze byly další posily. Protest monitorovali i čtyři členové Občanských právních hlídek.

  • 16.11.2002

    Závěrečná fáze jednání o rozšíření Evropské unie je hlavním tématem konference, na níž se do Prahy sjeli mladí politici ze zemí visegrádské čtyřky. Na jednání pozvali zástupce ministerstev, aby s nimi hovořili mimo jiné o komunikační strategii v přístupových jednáních a o postupu vyjednávání v rámci kapitoly zemědělství. Visegrádská mládež na sebe upozornila počátkem roku v souvislosti se zrušení schůzky premiérů zemí Visegrádu v Budapešti kvůli výrokům tehdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána o takzvaných Benešových dekretech. Tehdy svou budapešťskou konferenci nezrušila. Odmítla své setkání nechat negativně ovlivnit "diplomatickým napětím na vládní úrovni".

  • 16.11.2002

    Benešovy dekrety nepředstavují překážku pro vstup České republiky do Evropské unie, některé z nich jsou ale v rozporu se základními hodnotami společenství, a proto by se mělo na Praze vytrvale požadovat, aby je odstranila, myslí si potomek posledního rakousko-uherského císaře Otto Habsburg. Uvedl to v rozhovoru pro rakouský list Oberösterreichische Nachrichten. Člen bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) má dojem, že mladší generace Čechů je k problému mnohem otevřenější než její předchůdci.

    Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají zejména dekrety týkající se postavení německé a maďarské menšiny, a to především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky zbavil československého občanství ty, kteří v minulosti dobrovolně převzali německé nebo maďarské občanství. V dekretech samých však odsun Němců zakotven nebyl, o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.

  • 16.11.2002

    Seznam kandidátů, kteří se chtějí utkat o předsednické křeslo opoziční ODS, se rozšířil o místopředsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou. ČTK řekla, že ke kandidatuře se definitivně odhodlala po pátečním jednání poslaneckého klubu. Svou kandidaturu na křeslo předsedy ODS již oficiálně oznámil místopředseda strany Jan Zahradil. Uchazečů o místo po Václavu Klausovi, jenž chce z čela strany odejít, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, však je více. O funkci šéfa ODS bude usilovat i šéf senátorů ODS Mirek Topolánek a pravděpodobně také starosta Prahy 6 a horký kandidát na funkci pražského primátora Pavel Bém.

  • 16.11.2002

    Předsednictvo sociální demokracie na svém zasedání připustilo, že letošní senátní volby vyhrála ODS. K tomuto závěru vedení nejsilnější vládní strany dospělo přesto, že ČSSD proti minulým letům své volební výsledky zlepšila, řekl novinářům v pražském Lidovém domě předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. "Trend se zlepšil, ale nevyhráli jsme," uvedl. Připomněl, že při doplňovacích senátních volbách v roce 1998 ČSSD získala tři mandáty, v roce 2000 pouze jeden, zatímco letos sedm. Sociální demokraté však tentokrát obhajovali deset mandátů, takže tři křesla v horní komoře ztratili.

    Sociální demokracie postaví vlastního kandidáta už v prvním kole prezidentských voleb. Předsednictvo ČSSD potvrdilo toto rozhodnutí, které vychází z dřívějšího usnesení stranického ústředního výkonného výboru. Ve druhé opakované volbě prezidenta, pokud by první byla neúspěšná, je připraven kandidovat expremiér Miloš Zeman. Chce tak ale učinit jen v případě, že by se v referendu, které uspořádala ČSSD, pro něj vyslovila většina straníků.

  • 15.11.2002

    Česká republika neudělila vízum běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Lukašenko se tak příští týden nezúčastní pražského summitu NATO, třebaže na povolení své účasti naléhal i výhrůžkami, mimo jiné zmrazením diplomatických styků s ČR. Ve středu pohrozil, že pokud mu Česko vízum nevydá, přestane Bělorusko střežit hranice a vpustí do západní Evropy ilegální přistěhovalce a drogy. Diplomaté z NATO však dávají najevo, že Lukašenkova účast je na summitu nežádoucí. Osmačtyřicetiletý Lukašenko je považován za posledního klasického diktátora v Evropě. Od roku 1994, kdy byl poprvé zvolen prezidentem, soustředil ve svých rukou veškerou moc, tvrdě potírá jakoukoli opozici a potlačuje svobodu tisku i slova. Zatýkáním eliminuje činnost opozičních politiků, z nichž někteří záhadně zmizeli. Běloruské ministerstvo zahraničí povolalo v pátek velvyslance v ČR do Minska na konzultace. O zákazu udělování víz běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi a několika desítkám představitelů jeho režimu se chce příští týden dohodnout i Evropská unie. Ministři zahraničí "patnáctky" se návrhem budou zabývat v úterý.

  • 15.11.2002

    Odpůrci politiky Severoatlantické aliance sdružení v platformě AntiNATO slibují, že svůj názor chtějí v době aliančního summitu projevit nenásilně, před policií se prý budou pouze bránit. Uvedl do mluvčí koalice AntiNATO Jiří Křovínek. Připustil ale, že některé jiné skupiny, které s platformou svůj postup nekoordinují, mohou za nejlepší formu protestu považovat ničení majetku. Křovínek odhadl, že v Praze by se demonstrací proti NATO mohlo zúčastnit zhruba 4000 lidí. První demonstrace se podle něj uskuteční již v neděli 17. listopadu na pražském Albertově, další 20. listopadu před Obecním domem a největší a nejhlasitější protest pak o den později. V AntiNATO se na společných akcích dohodly Československá anarchistická federace (ČSAF), Organizace revolučních anarchistů - Solidarita (ORA-S), Ulice lidem a Feministická skupina 8. března. V médiích se objevily zprávy o možném příjezdu lidí z radikálních skupin jako například italské Ya Basta! či mezinárodního uskupení Black Bloc. Na bezpečnost v době summitu bude v Praze dohlížet asi 12.000 policistů.

Pages