Zprávy

Sociální demokracie na sobotní pražské konferenci přijala program, ve kterém se hlásí k myšlence sociálního státu. Jeho koncepce vychází z toho, že dobrá sociální politika je zdrojem bohatství, protože umožňuje daleko aktivnější a úplnější zapojení lidí do rozvoje společnosti, řekl na tiskové konferenci předseda strany Vladimír Špidla. Na volebním programu, který by měl ze schváleného střednědobého programu vycházet, již sociální demokraté podle Špidly začali pracovat. Hotov by měl být během několika týdnů.

Pokud ČSSD nadcházející volby do sněmovny vyhraje, pak bude chtít podle Vladimíra Špidly uzavřít vládní koalici s takovou stranou, s níž bude s to se dohodnout na plnění svých představ o budoucnosti země. Spolupráci s komunisty předseda sociální demokracie vyloučil. Podotkl, že takzvaná bohumínská rezoluce, která ČSSD zapovídá spolupráci s KSČM, stále platí.

Sociální program ČSSD je podle Špidly "velmi uměřený". "Zvýšená výkonnost ekonomiky je schopna poskytnout dobrou a spolehlivou základnu k rozvíjení koncepce sociálního státu," tvrdil předseda vládní strany. ČSSD proto neuvažuje o snižování mandatorních výdajů, což jsou třeba důchody.

Sociální dávky chce naopak rozšířit. "Zavedeme nové dávky s dlouhodobou působností, a to formou Svěřeneckého fondu, popřípadě obdobou novomanželské půjčky," citoval Špidla z populační politiky své strany. Jde o příspěvky novorozencům, které předseda ČSSD avizoval již loni a které se vžily pod názvem 50.000 do kolébky.

Vladimír Špidla neodpověděl na dotaz, zda sociální demokracie počítá v příštím volebním období se snižováním veřejného dluhu. Řekl jen, že ČSSD plánuje "zdravé veřejné finance", a zdůraznil, že všechny veřejné dluhy dohromady nedosahují 20 procent hrubého domácího produktu, což prý je ve světovém kontextu mimořádně málo.

Vedení Unie svobody-DEU ve vyřešení mnohamiliónového dluhu ODA ve velmi krátkém čase. Rozhodnutí by mohlo padnout už v neděli, kdy se má sejít Ústřední sněm aliance a poté i politická rada čtyřkoalice. Vedení KDU-ČSL a US-DEU se ve středu shodla na návrhu, který společně nabízejí alianci. Detaily však chtějí utajovat až do nedělního jednání se zástupci ODA. Unie i nadále trvá na zveřejnění jmen osob, které ODA půjčí, splácení minimálně pěti miliónů ročně a také na výběru jiné nadace, která není v žádném spojení s ODA.

Premiér Miloš Zeman potvrdil, že se velmi pravděpodobně setká příští týden s prezidentem Václavem Havlem, aby se s ním dohodl na termínu parlamentních voleb. Premiér to řekl ČTK během dvoudenního pobytu v Ženevě. Vyhnul se však odpovědi na dotaz, zda by chtěl, aby se volby konaly v květnu nebo v červnu. "Já se k této otázce vyjádřím až po setkání s panem prezidentem, protože nepovažuji za rozumné sdělovat svůj názor dříve tisku než panu prezidentovi," řekl Zeman ČTK. Letošní parlamentní volby se musí konat mezi 20. květnem a 20. červnem. Václav Havel již dal najevo, že by byl pro květen. Prezident se ale na termínu voleb musí dohodnout se Zemanem. Podle Ústavy je totiž k vyhlášení voleb nezbytný podpis premiéra.

Miloš Zeman navštívil v Ženevě sídla mezinárodních organizací OSN, kde, jak řekl, "lobboval za zájmy České republiky". Znovu podtrhl, že čeští pracovníci se musí zapojovat do aktivit různých organizací OSN. "Česká republika je malý stát. Je důležité, aby se její pracovníci podíleli na aktivitách tohoto typu, protože my nebudeme obviněni z toho, že prosazujeme velmocenské ambice," řekl premiér Zeman.

Český premiér Miloš Zeman povede misi výboru pro mír, demokracii a lidská práva Socialistické internacionály (SI) do Běloruska. Výbor, jemuž Zeman předsedá od dubna 2000, se na tom dohodl na zasedání v Ženevě. Mise se uskuteční v dubnu nebo v květnu a má posílit diskusi o demokratických změnách v Bělorusku. Jeho autoritářský prezident Alexandr Lukašenko je považován za posledního klasického diktátora v Evropě.

Na informování občanů o rozšíření EU a na posílení významu krajů, měst a obcí se chce zaměřit nedávno ustavený výbor mezi Českou republikou a Výborem regionů Evropské unie. Jeho členové, mezi nimiž jsou kromě zástupců Bruselu také čeští hejtmani a starostové, se poprvé sešli na jednání v Praze. "Shodli jsme se na dvou tématech, na které bychom se chtěli zaměřit," řekl pražský primátor Jan Kasl. Kromě informování občanů by se podle něj komunikační strategie měla věnovat i informování místních a regionálních samospráv. Druhou oblastí je posílení funkce a významu krajů, měst a obcí především s ohledem na jejich financování. "V této rovině můžeme ještě hodně zlepšovat. Financování krajských a místních samospráv není v České republice zcela uspokojivě vyřešeno," poznamenal Kasl. Hlavním úkolem konzultativní výboru by ale mělo být navázání pravidelných kontaktů mezi samosprávou v ČR a Výborem regionů EU. "Když předkládáme do Bruselu nějaký projekt, a on třeba není vybrán, tak nám chybí zpětná vazba. Nevíme, proč nebyl vybrán," popsal jeden ze současných problémů předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Výbor regionů Evropské unie existuje od roku 1993. Jeho cílem je zapojit místní a oblastní samosprávy do rozhodování na úrovni EU. Jeho členové mají projednávat politiku a kroky Evropské unie, jež se dotýkají regionů. Česká republika je po Polsku druhou zemí, která má vlastní komisi s Výborem regionů EU.