Zprávy

Různé formy podpory rozvojovým zemím, podněcování spolupráce s nimi či nárazová pomoc v případě pohrom a katastrof stojí EU miliardy eur ročně a jsou důležitou součástí jejího zahraničního působení, které si kandidátské země obvykle nejsou vědomy. Komisař Poul Nielson to chce napravit - jeho prvním cílem při putování do těchto států bude v pondělí Praha.

Tato věc není z hlediska přistoupení nových zemí k EU problematická, tak se o ní při vstupních rozhovorech prakticky nejednalo. Zároveň je to ovšem důležitá a zajímavá oblast naší činnosti, na které se Česká republika a další budou záhy podílet a spolurozhodovat o ní. Proto považuji za důležité na to nyní upozornit jak vlády, tak veřejnost," řekl Nielson před odjezdem do Prahy.

Hodlá Čechy ujistit, že v prvních pěti letech nebudou muset přispívat do Evropského rozvojového fondu (EDF), který slouží zemím Afriky, Tichomoří a Karibské oblasti. Jeho devátá verze podepřená smlouvou z Cotonou vstoupí v platnost od Nového roku; unie zde disponuje na pět let 13,5 miliardy eur. Češi a další nováčkové přispějí až do příštího balíčku od roku 2009.

Plně se budou naopak od prvního dne podílet na financování zahraničních aktivit EU orientovaných do značné míry na rozvojovou spolupráci s třetími zeměmi, včetně Balkánu či Turecka, a také na humanitární a potravinovou pomoc. Na tyto účely EU vydává ročně čtyři až pět miliard eur z celkového rozpočtu zhruba 90 miliard.

Nielsona v Praze v úterý přijme premiér Vladimír Špidla. Během dvoudenní návštěvy se sejde také s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a dalšími členy vlády, s poslanci parlamentu, promluví se studenty VŠE i s protagonisty organizace Člověk v tísni.

Občanským právním hlídkám se nelíbí to, že při pražském summitu NATO budou kontrolovat postup policie na služebnách zástupci inspekce ministra vnitra. Policie tím chce zabránit diskusím o tom, zda byl správný její postup proti zadrženým demonstrantům. Podle koordinátora právních hlídek Jiřího Kopala je opatření nezákonné. Kontrola na služebnách by měla být nezávislá, řeklnovinářům.

Zástupce inspekce, který by byl na služebně přítomen, by kvůli podjatosti nemohl vyšetřovat případný nezákonný postup policisty, vysvětlil Kopal. Zdůraznil, že právní hlídky nepožadují, aby na stanicích byli její zástupci. Měli by tam být například členové výboru rady vlády pro zabránění mučení nebo pro občanská a lidská práva, soudí Kopal.

Podle policie však bude kontrola policejních služeben dostatečná. "Kamery a kontrolní pracovníci by měli být dostatečnou zárukou," řekla již dříve mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Současný právní řád civilistům do policejních služeben přístup neumožňuje, dodala.

Právní hlídky budou stejně jako před dvěma lety při zasedání Mezinárodního měnového fondu sledovat při demonstracích to, zda se dodržují lidská práva. V tradičních modrých vestách by se mělo v ulicích objevit osm až deset skupin po čtyřech lidech, další budou připraveni, řekl Kopal. Jejich členové nyní procházejí právním školením či školením v první pomoci.

Jedním z lidí, kteří budou za právní hlídky v ulicích, bude i třiadvacetiletý Filip Miler. "Myslím, že policie často zasahuje nepřiměřeně, sám jsem toho byl svědkem," zdůvodnil před novináři to, pro se přihlásil. Podle policejních odhadů by mohlo proti politice NATO protestovat až 10.000 lidí. Občanské právní hlídky očekávají méně demonstrantů, podle Kopala přibližně 3000. Hlavní protesty by se měly uskutečnit 21. listopadu, v den zahájení dvoudenního summitu v Kongresovém centru. Na jednání delegátů se má rozhodnout o rozšíření Severoatlantické aliance.

O nejzásadnější otázkách, které trápí Romy na Ostravsku, budou jejich zástupci jednat v pondělí s premiérem Vladimírem Špidlou. "Budeme hovořit o nezaměstnanosti, diskriminaci, vzdělanosti a odchodu Romů do zahraničí," řekl předseda Demokratické unie Romů Miroslav Holub, který doufá, že stát začne romskou problematiku řešit.

Vláda v říjnu rozhodla zkrátit lhůty pro vyplácení sociálních dávek. Rozjela tím projekty, kterými chce přispět ke snížení počtu Romů odcházejících do zahraničí. Právě Romové totiž o dávky žádají po delším pobytu mimo republiku poté, co neuspěli se žádostí o azyl v zahraničí. "Jsme tady doma a musíme problém vyřešit společně. Vláda by v tomto směru měla tlačit i na obce a města," uvedl Holub.

Schůzku s premiérem původně inicioval Mikuláš Horváth ze sdružení Dženo, který před časem jako první otevřeně upozornil na plánovaný hromadný odjezd ostravských Romů do Velké Británie. Pondělního setkání se nakonec ale nezúčastní. "Mezitím mně přijal místopředseda vlády Petr Mareš. S ním jsem už problémy řešil. Nyní je setkání s premiérem zbytečné. Stejně by nás na Mareše odkázal," řekl Horváth.

Mezi ostravskými Romy je téměř stoprocentní nezaměstnanost. Představitelé romských organizací navíc upozorňují na rasově motivované útoky. To Horváth odmítá. Podle něj není problém rasismu v Ostravě o nic větší než v jiných městech. Koncem července vypukla zatím poslední vlna migrace ostravských Romů. Několik desítek z nich se pokusilo neúspěšně v Anglii požádat o azyl.

Představitelé ostravských romských organizací nejsou schopni přesně uvést, kolik rodin z Ostravy v minulosti emigrovalo. Mnozí se z cesty za štěstím často vracejí dříve, než sami původně čekali. "Vracejí se z Nového Zélandu a Norska. Důvody jsou rozdílné. Někteří kvůli zdraví, jiným vadilo odloučení od příbuzných, kteří zůstali v České republice," uvedl romský aktivista.

Vláda chce pro zamezení odchodu Romů ze země rovněž vytvořit speciální policejní tým pro potírání lichvy v romské komunitě či podporovat vzdělanost a zaměstnanost Romů. Kabinet zamýšlí také zřídit od příštího roku zvláštní agenturu, která by koordinovala kontakty samospráv a romského etnika.

Zejména průběh dalších přístupových jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií byl tématem rozhovoru premiéra Vladimíra Špidly a komisaře EU pro zemědělství Franze Fischlera. "V debatě s panem komisařem jsme došli k názoru, že jednání, která jsou před námi, ještě zdaleka nejsou pouhými formálními jednáními," řekl po setkání novinářům Špidla. Předmětem schůzky byla podle něj pouze výměna názorů.

Komisař v rozhovoru zopakoval, že na straně EU je ještě určitá flexibilita ve vyjednávání, ale limitovaná. Špidla k podmínkám navrhovaným Evropskou komisí v kapitole zemědělství řekl pouze to, že jednání ještě neskončila. Cílem je spravedlivá dohoda, dodal. Premiér Fischlerovi nastínil některé priority Česka v závěrečném stádiu vyjednávání. Fischler hovořil mimo jiné o fázích jednání, které budou následovat do Kodaňské schůzky.

Fischler během návštěvy v Praze řekl, že existuje prostor k vyjednávání o zemědělských kvótách, ovšem omezený. Kvóty přitom zpravidla vymezují objem podporované produkce a ČR by je chtěla v řadě komodit navýšit. Změnu vrcholného rozhodnutí EU o přímých platbách nepovažuje komisař za realistickou. Unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich růst na plnou výši do roku 2013.