Zprávy

Operátoři prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín stabilizovali dnes odpoledne výkon reaktoru na 50 procentech a na 100 procent ho zvýší ve středu. Elektrárna je od rána připojena do rozvodné sítě. Pracovníci elektrárny připojili generátor do sítě po zhruba šestnáctihodinovém odstavení prvního bloku. To bylo způsobeno snížením tlaku v napájecí nádrži při jedné z dynamických zkoušek v sekundárním nejaderném okruhu. V etapě s výkonem do 100 procent, která začala ve čtvrtek večer, to bylo již druhé odstavení reaktoru působením limitačního systému. Ten kontroluje dodržování parametrů jednotlivých zařízení bloku. Etapy energetického spouštění s plným výkonem reaktoru má na programu přes 300 testů. Po jejím skončení bude blok asi na tři týdny odstaven a poté přijde na řadu jeho komplexní vyzkoušení při šestidenním nepřetržitém provozu. Po něm začne zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců.

Odmítavý postoj k podpisovému referendu proti české jaderné elektrárně Temelín, které bylo zahájeno v Rakousku, potvrdili znovu představitelé všech rakouských politických stran s výjimkou Svobodných, z jejichž iniciativy se referendum koná. Za "vědomé klamání" veřejnosti označil referendum předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer. Zdůraznil, že ve skutečnosti není akce namířena proti Temelínu, ale proti rozšiřování Evropské unie. Na výzvu lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, který zvláštním dopisem doporučil svým stranickým kolegům, aby petici nepodepisovali, reagoval Gusenbauer prohlášením, že SPÖ žádnou podobnou direktivu vyhlašovat nehodlá, protože "sociální demokraté sami dobře vědí, co mají dělat". Svobodné Gusenbauer odsoudil za to, že umožnili souhlas Vídně s uzavřením kapitoly energetika ve vstupních jednáních ČR s EU a tím podpořili "nedostatečný" výsledek jednání kancléře s českou stranou a fakticky znemožnili další vyjednávání o Temelínu. Jejich nynější protitemelínská podpisová akce je tedy pokrytecká. Zemská organizace lidovců v Korutanech, kde vládnou Svobodní, referendum odmítla a doporučila svým členům a příznivcům, aby své podpisy pod petici nepřipojili. Také předseda rakouských Zelených Alexander Van der Bellen zopakoval své pochybnosti o referendu. Označil je za "absolutně kontraproduktivní", protože jeho cílem je zabránění vstupu ČR do EU, přičemž Temelín by byl stejně uveden do provozu. Kritiku Temelína a odpor k protitemelínskému referendu se pokusila dát do souladu nová iniciativa ekologických organizací - "Výbor proti atomovému i stranickému nebezpečí". Její členové zveřejnili dokument, který má veřejnosti "pomoci orientovat se" v problematice a který formuluje "15 nepříjemných otázek" o referendu. Přijetí ČR do EU by v žádném případě nemělo být zpochybňováno, zdůraznil také prezident hornorakouského průmyslového sdružení Karl Büche. Ve svém prohlášení uvedl, že sdružení nemá v úmyslu se zapojovat do politické debaty o Temelínu, z ekonomického hlediska však radí petici nepodepisovat.

O spolupráci s rakouskými lidovci i o jihočeské jaderné elektrárně Temelín jednal ve Vídni předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda s místopředsedou ÖVP a ministrem životního prostředí Wilhelmem Moltererem. Původně plánované setkání se šéfem rakouských lidovců, kancléřem Wolfgangem Schüsselem se kvůli kancléřově onemocnění neuskutečnilo. "S panem Wilhelmem Moltererem jsme samozřejmě mluvili o věcech, které se týkají obou partnerských stran. Nicméně jsme se nevyhnuli ani klíčovým tématům v česko-rakouských vztazích, mluvili jsme o Temelínu a referendu, které probíhá," řekl Svoboda. Za důležitý přitom označil fakt, že rakouští lidovci právně nezávaznou celostátní podpisovou akci nepodporují. Česká strana má spolu s Rakouskem společný zájem na maximální bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny. Svoboda v této souvislosti připomněl loňskou dohodu předsedů vlád obou zemí o ukončení melkského procesu hodnocení Temelína. Svoboda řekl, že si neumí představit, že by Praha přistoupila na jednání s koaličními Svobodnými o Temelíně. "To určitě ne," reagoval Svoboda na požadavek vicekancléřky a šéfky FPÖ Susanne Riessové-Passerové, která se v případě úspěchu referenda vyslovila pro jednání s českou stranou o požadavcích své strany, a to i v případě nesouhlasu lidovců. Celostátní petiční akci považuje Svoboda za vnitropolitickou záležitost Rakouska. Vztahy mezi oběma politickými stranami považuje šéf KDU-ČSL za dobré a připomněl, že se rozvíjejí i v rámci Evropské lidové strany. Schůzka byla plánována dlouhodobě a jen shodou okolností připadla na den, kdy začalo protitemelínské lidové hlasování, poznamenal Svoboda.

Zajištění životaschopnosti českých hutních firem je pro Evropskou unii podle jejího velvyslance v České republice Ramira Cibriana rozhodujícím kritériem schválení restrukturalizace tuzemského ocelářství. "Otázka není, jak vysoká by mohla být státní podpora, ale jaký je obchodní plán, který bude zajišťovat dlouhodobou životaschopnost podniků," řekl v Ostravě Cibrián. České hutnictví podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra zatím stále nemá jasnou vizi dalšího vývoje a navíc jej čekají ještě perná jednání s Evropskou unií o schválení nezbytné restrukturalizace. ČR tak zatím není schopna uzavřít kapitolu hospodářské soutěže v přístupových jednáních s EU. Podle Cibriana bude o dalším postupu tuzemského hutnictví jednat v úterý v ČR hlavní vyjednávač EU Rutger Wissels. Průtahy při uskutečňování reformních kroků nakonec donutily ministra Grégra k tomu, že Český ocelářský podnik pravděpodobně založí stát. Původně očekával účast silného strategického investora, který přinese 11 miliard korun. Žádný vážný zájemce se však zatím neobjevil. Vstup investora se tedy předpokládá až později. Celkové náklady státu na restrukturalizaci hutnictví mají dosáhnout zhruba 22 miliard korun. EU se však domnívá, že je potřeba přes 30 miliard korun, aby vzniklo životaschopné odvětví.